Vedle početné korejské delegace, která minulý týden přijela přestavit svůj jaderný program na Pražský hrad, se o slovo znovu hlásí i francouzská EDF. Fialova vláda sice v létě dala přednost Koreji, Francouzi se ale nechtějí vzdát a tvrdí, že jsou ve skutečnosti lepší.

„Korejská nabídka vypadá až moc dobře na to, aby byla pravdivá. Podle nás uvedli českou vládu i ČEZ v omyl,“ prohlásil v rozhovoru pro SZ Byznys Vakis Ramany, viceprezident EDF a šéf týmu odpovědného za francouzskou jadernou expanzi do zahraničí, který nabídku pro Dukovany připravoval.

Ta má činit 60 procent. Minulý čtvrtek se za toto číslo postavil v Praze prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol. Stejný údaj předtím uvedl šéf KHNP Whang Joo-ho, další člen korejské delegace. V pátek o 60 procentech mluvil také premiér Petr Fiala, když korejského prezidenta prováděl plzeňskými podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS.

Podle Ramanyho je ale 60 procent nereálný slib, který Korejci nebudou schopni dodržet. „Šedesátiprocentní lokalizace je fata morgána. A od zdejších firem vím, že jsou tím velmi znepokojeny,“ upozorňuje viceprezident EDF. Jestli zakázku nakonec opravdu získá KHNP, bude to prý podle něj „na úkor českého průmyslu“.

Premiér Petr Fiala zdůvodnil výběr KHNP v létě tím, že korejská nabídka byla „lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích“. I nabídka EDF prošla jako platná, ale až jako druhá v pořadí.

Francouzi se poté odvolali k českému antimonopolnímu úřadu. Podstatou podnětu je podle Ramanyho to, aby úřad prověřil, zda vítězná korejská nabídka splňuje zákonné podmínky férové soutěže a nároky na transparentnost. „Nabídka našich konkurentů nás velmi překvapila. Ptáme se, jak upřímně může být míněna a zda je proveditelná v rámci podmínek evropského trhu,“ uvedl Ramany s tím, že v průběhu řízení není taktické sdělovat další podrobnosti.

Nabídka Francouzů ani Korejců na dostavbu Dukovan není veřejná, z jejího obsahu je známo jen pár základních informací, reprodukovaných českou vládou, firmou ČEZ a oběma uchazeči. Zcela jasná není ani cena. Má činit kolem 400 miliard korun za dva reaktory, podle KHNP jde ale jen o odhad české vlády. Obě strany navíc upozorňují, že jde o částku v dnešních cenách bez započítání úroků, které se potáhnout minimálně do roku 2036, kdy má být hotov první blok.

Zapojení českého průmyslu – na rozdíl od ceny – nebylo mezi oficiálními kritérii tendru, protože ho ani dopředu nikdo nemůže závazně slíbit. Jednak kvůli volné soutěži v EU a také kvůli tomu, že vyjednávání s potenciálními českými dodavateli je teprve na počátku. Korejci i Francouzi mají zmapováno, co kdo v Česku umí vyrobit, ale závazná jednání o smlouvách, natož o cenách, teprve poběží.

Hotový není ještě ani hlavní kontrakt mezi českým státem, ČEZ a KHNP. Jeho podmínky se ještě dojednávají, k podpisu má dojít až v březnu. „Dokud není podepsaná smlouva, nic není hotovo,“ upozorňuje Ramany, podle kterého „do března je velmi daleko a velmi daleko může být i do podpisu smlouvy“.

EDF už začátkem léta slibovala, že její volba by Česku přinesla něco jako „jaderný airbus“. Tedy možnost zapojit se po boku Francie do očekávané renesance jádra po celé Evropě. České ekonomice by to podle EDF vyneslo výhledově bilion korun. KHNP nyní zdejším firmám slibuje 240 miliard korun, jde ale jen o odhad zakázek pro dva bloky v Dukovanech.

Korejci doposud uváděli, že si v Česku vytipovali dvě stovky potenciálních partnerů a že mají podepsáno 76 předběžných dohod o spolupráci. V Česku se má pro Dukovany vyrábět například hlavní turbína, a to v plzeňské firmě Doosan Škoda Power, což je součást někdejší Škody Plzeň, patřící korejskému koncernu Doosan od roku 2009.

Další firmy se teď snaží využít toho, že ani KHNP ještě nemá českou zakázku stoprocentně v kapse. Cílem je přimět je k co nejzávaznějším zárukám spolupráce, dokud ještě nejsou všechny kontrakty uzavřené.

Minulý týden kvůli tomu vznikla zastřešující dohoda mezi KHNP a Aliancí české energetiky. I ta je ale jen předstupněm k čemukoli závaznému. „Součástí memoranda je zřízení pracovní skupiny do konce září 2024 složené ze zástupců obou stran, jejímž úkolem je začít intenzivně jednat a připravit konkrétní plán lokalizace,“ přibližuje výkonný ředitel aliance Josef Perlík.

Že by měli průmyslníci mezi KHNP a EDF někoho jako jasného favorita, s tím ale Perlík nesouhlasí. Korejský závazek 60 procent, stvrzený slovem dvou hlav států, bere jako dost silný, jen je třeba ho ještě dotáhnout. „Očekáváme velmi intenzivní jednání, která by měla přinést první dílčí závěry koncem listopadu,“ uvádí Perlík. Cílem podle něho bude mít „jednoznačnou definici účasti českého průmyslu“ před podpisem hlavní smlouvy Česka s KHNP.

Zapojení z 60 procent – tedy to, o čem EDF u konkurenční korejské nabídky pochybuje – není stoprocentně jisté ani podle toho, jak číslo interpretoval minulý týden premiér Fiala. Podle něj jde o „společný cíl“, jehož splnění ale bude záviset na šikovnosti a cenách zdejších firem.

„Musejí se vynasnažit, aby předložily nejlepší nabídku, která bude konkurenceschopná. Musejí využít svoje zkušenosti z dosavadních zakázek, ať už pro elektrárnu v Temelíně, nebo pro stavby v okolních státech,“ uvedl Fiala v Plzni během společné cesty s jihokorejským prezidentem. Dodal, že šedesátiprocentní zapojení chápe jako oboustranný závazek. „Tedy nejenom korejské strany, ale také náš,“ prohlásil Fiala.

Podle Perlíka si zdejší uchazeči o zakázky tyto konkurenční nároky dobře uvědomují a nepůjde pro ně o nic nového. „Běžně fungují na domácích i zahraničních trzích v extrémně konkurenčních prostředích a jsou v nich úspěšné. Nepředpokládáme tedy, že by nebyly schopny zajistit takové nabídky i pro preferovaného dodavatele,“ uvedl v reakci na Fialovy poznámky Perlík.

V korejské delegaci do Česka dorazili s hlavou státu ještě čtyři ministři a zástupci největších koncernů LG, Samsung nebo Hyundai, a to s nezávaznými přísliby dalších investic mimo jaderný program. Prezident Petr Pavel k tomu řekl, že Dukovany otvírají novou éru vzájemných vztahů obou zemí.

Totéž uvedl i korejský prezident, k Dukovanům pak ještě v oficiálním prohlášení slíbil, že se korejská vláda postará o hladký proces vedoucí k podpisu smlouvy s KHNP. Nevyloučil ani možnost, že by Korea do stavby zapojila americký Westinghouse, tak aby se povedlo zahladit licenční spor.

Fialova vláda už v lednu Westinghouse z tendru na Dukovany vyřadila s odůvodněním, že firma nepodala nabídku v takové podobě, jaká by splňovala vyhlášené podmínky. To Westinghouse nijak nenapadal, ozval se ale v létě hned po výběru KHNP. A to s námitkou, že korejské řešení stojí na amerických technologiích a že Korea nemá k jejich vývozu potřebnou licenci.

Westinghouse se kvůli tomu také ozval k českému antimonopolnímu úřadu. Korejci už dříve slíbili spor dořešit do březnového termínu pro podpis smlouvy. Pro začlenění Westinghouse se už dříve vyslovila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, podle níž by pak mohlo být snazší povolování a zároveň by mohlo jít o obchodní kompromis podobně jako na předchozí korejské stavbě ve Spojených arabských emirátech.

Vedle početné korejské delegace, která minulý týden přijela přestavit svůj jaderný program na Pražský hrad, se o slovo znovu hlásí i francouzská EDF. Fialova vláda sice v létě dala přednost Koreji, Francouzi se ale nechtějí vzdát a tvrdí, že jsou ve skutečnosti lepší.

„Korejská nabídka vypadá až moc dobře na to, aby byla pravdivá. Podle nás uvedli českou vládu i ČEZ v omyl,“ prohlásil v rozhovoru pro SZ Byznys Vakis Ramany, viceprezident EDF a šéf týmu odpovědného za francouzskou jadernou expanzi do zahraničí, který nabídku pro Dukovany připravoval.

Ta má činit 60 procent. Minulý čtvrtek se za toto číslo postavil v Praze prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol. Stejný údaj předtím uvedl šéf KHNP Whang Joo-ho, další člen korejské delegace. V pátek o 60 procentech mluvil také premiér Petr Fiala, když korejského prezidenta prováděl plzeňskými podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS.

Podle Ramanyho je ale 60 procent nereálný slib, který Korejci nebudou schopni dodržet. „Šedesátiprocentní lokalizace je fata morgána. A od zdejších firem vím, že jsou tím velmi znepokojeny,“ upozorňuje viceprezident EDF. Jestli zakázku nakonec opravdu získá KHNP, bude to prý podle něj „na úkor českého průmyslu“.

Premiér Petr Fiala zdůvodnil výběr KHNP v létě tím, že korejská nabídka byla „lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích“. I nabídka EDF prošla jako platná, ale až jako druhá v pořadí.

Francouzi se poté odvolali k českému antimonopolnímu úřadu. Podstatou podnětu je podle Ramanyho to, aby úřad prověřil, zda vítězná korejská nabídka splňuje zákonné podmínky férové soutěže a nároky na transparentnost. „Nabídka našich konkurentů nás velmi překvapila. Ptáme se, jak upřímně může být míněna a zda je proveditelná v rámci podmínek evropského trhu,“ uvedl Ramany s tím, že v průběhu řízení není taktické sdělovat další podrobnosti.

Nabídka Francouzů ani Korejců na dostavbu Dukovan není veřejná, z jejího obsahu je známo jen pár základních informací, reprodukovaných českou vládou, firmou ČEZ a oběma uchazeči. Zcela jasná není ani cena. Má činit kolem 400 miliard korun za dva reaktory, podle KHNP jde ale jen o odhad české vlády. Obě strany navíc upozorňují, že jde o částku v dnešních cenách bez započítání úroků, které se potáhnout minimálně do roku 2036, kdy má být hotov první blok.

Zapojení českého průmyslu – na rozdíl od ceny – nebylo mezi oficiálními kritérii tendru, protože ho ani dopředu nikdo nemůže závazně slíbit. Jednak kvůli volné soutěži v EU a také kvůli tomu, že vyjednávání s potenciálními českými dodavateli je teprve na počátku. Korejci i Francouzi mají zmapováno, co kdo v Česku umí vyrobit, ale závazná jednání o smlouvách, natož o cenách, teprve poběží.

Hotový není ještě ani hlavní kontrakt mezi českým státem, ČEZ a KHNP. Jeho podmínky se ještě dojednávají, k podpisu má dojít až v březnu. „Dokud není podepsaná smlouva, nic není hotovo,“ upozorňuje Ramany, podle kterého „do března je velmi daleko a velmi daleko může být i do podpisu smlouvy“.

EDF už začátkem léta slibovala, že její volba by Česku přinesla něco jako „jaderný airbus“. Tedy možnost zapojit se po boku Francie do očekávané renesance jádra po celé Evropě. České ekonomice by to podle EDF vyneslo výhledově bilion korun. KHNP nyní zdejším firmám slibuje 240 miliard korun, jde ale jen o odhad zakázek pro dva bloky v Dukovanech.

Korejci doposud uváděli, že si v Česku vytipovali dvě stovky potenciálních partnerů a že mají podepsáno 76 předběžných dohod o spolupráci. V Česku se má pro Dukovany vyrábět například hlavní turbína, a to v plzeňské firmě Doosan Škoda Power, což je součást někdejší Škody Plzeň, patřící korejskému koncernu Doosan od roku 2009.

Další firmy se teď snaží využít toho, že ani KHNP ještě nemá českou zakázku stoprocentně v kapse. Cílem je přimět je k co nejzávaznějším zárukám spolupráce, dokud ještě nejsou všechny kontrakty uzavřené.

Minulý týden kvůli tomu vznikla zastřešující dohoda mezi KHNP a Aliancí české energetiky. I ta je ale jen předstupněm k čemukoli závaznému. „Součástí memoranda je zřízení pracovní skupiny do konce září 2024 složené ze zástupců obou stran, jejímž úkolem je začít intenzivně jednat a připravit konkrétní plán lokalizace,“ přibližuje výkonný ředitel aliance Josef Perlík.

Že by měli průmyslníci mezi KHNP a EDF někoho jako jasného favorita, s tím ale Perlík nesouhlasí. Korejský závazek 60 procent, stvrzený slovem dvou hlav států, bere jako dost silný, jen je třeba ho ještě dotáhnout. „Očekáváme velmi intenzivní jednání, která by měla přinést první dílčí závěry koncem listopadu,“ uvádí Perlík. Cílem podle něho bude mít „jednoznačnou definici účasti českého průmyslu“ před podpisem hlavní smlouvy Česka s KHNP.

Zapojení z 60 procent – tedy to, o čem EDF u konkurenční korejské nabídky pochybuje – není stoprocentně jisté ani podle toho, jak číslo interpretoval minulý týden premiér Fiala. Podle něj jde o „společný cíl“, jehož splnění ale bude záviset na šikovnosti a cenách zdejších firem.

„Musejí se vynasnažit, aby předložily nejlepší nabídku, která bude konkurenceschopná. Musejí využít svoje zkušenosti z dosavadních zakázek, ať už pro elektrárnu v Temelíně, nebo pro stavby v okolních státech,“ uvedl Fiala v Plzni během společné cesty s jihokorejským prezidentem. Dodal, že šedesátiprocentní zapojení chápe jako oboustranný závazek. „Tedy nejenom korejské strany, ale také náš,“ prohlásil Fiala.

Podle Perlíka si zdejší uchazeči o zakázky tyto konkurenční nároky dobře uvědomují a nepůjde pro ně o nic nového. „Běžně fungují na domácích i zahraničních trzích v extrémně konkurenčních prostředích a jsou v nich úspěšné. Nepředpokládáme tedy, že by nebyly schopny zajistit takové nabídky i pro preferovaného dodavatele,“ uvedl v reakci na Fialovy poznámky Perlík.

V korejské delegaci do Česka dorazili s hlavou státu ještě čtyři ministři a zástupci největších koncernů LG, Samsung nebo Hyundai, a to s nezávaznými přísliby dalších investic mimo jaderný program. Prezident Petr Pavel k tomu řekl, že Dukovany otvírají novou éru vzájemných vztahů obou zemí.

Totéž uvedl i korejský prezident, k Dukovanům pak ještě v oficiálním prohlášení slíbil, že se korejská vláda postará o hladký proces vedoucí k podpisu smlouvy s KHNP. Nevyloučil ani možnost, že by Korea do stavby zapojila americký Westinghouse, tak aby se povedlo zahladit licenční spor.

Fialova vláda už v lednu Westinghouse z tendru na Dukovany vyřadila s odůvodněním, že firma nepodala nabídku v takové podobě, jaká by splňovala vyhlášené podmínky. To Westinghouse nijak nenapadal, ozval se ale v létě hned po výběru KHNP. A to s námitkou, že korejské řešení stojí na amerických technologiích a že Korea nemá k jejich vývozu potřebnou licenci.

Westinghouse se kvůli tomu také ozval k českému antimonopolnímu úřadu. Korejci už dříve slíbili spor dořešit do březnového termínu pro podpis smlouvy. Pro začlenění Westinghouse se už dříve vyslovila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, podle níž by pak mohlo být snazší povolování a zároveň by mohlo jít o obchodní kompromis podobně jako na předchozí korejské stavbě ve Spojených arabských emirátech.