V uhelné pánvi na jih od Lipska vyroste do tří let další velký větrný park, který má Německu předvést nový směr podnikání Daniela Křetínského.

Jeho holding EPH kontroluje na východě země uhelné doly a elektrárny dvou firem Mibrag a Leag. Mibrag v rámci rekultivace jednoho z vytěžených ložisek chystá větrnou farmu Breunsdorf za sto milionů eur. Má jít o druhou velkou akci v rámci slibovaného přerodu německých energetických firem EPH k zelené budoucnosti.

Mibrag se nově dohodl s dánskou firmou Vestas, že pro chystaný park koupí 15 jejích turbín. Vestas je vedle Siemensu a čínských výrobců jedním z největších dodavatelů. Větrníky pro Mibrag budou 170 metrů vysoké a dohromady budou mít výkon 93 megawattů.

Leag – sestra Mibragu, kterou Křetínský kontroluje spolu s PPF – si v létě u dánského výrobce objednala 17 stejných turbín pro další, o něco větší větrný park u Chotěbuzi v saské Lužici. Ten má mít výkon 105 megawattů a hotový má být o rok dříve, tedy už v roce 2026.

Mibrag chce v parku Breunsdorf u Lipska z větru vyrábět 205 gigawatthodin proudu, což je pro srovnání o něco víc než vodní přehrada na Lipně nebo spotřeba 90 tisíc domácností. Když se sečtou oba projekty, tedy 15 turbín pro Mibrag a 17 pro Leag, jejich výkon i výroba překonají celou stávající větrnou flotilu v Česku.

Výroba z uhlí je pro Křetínského v Německu řádově větší a důležitější, jeho doly a na ně navázané uhelné elektrárny v Sasku a Braniborsku by měly po dohodě s vládou v Berlíně běžet i po roce 2030. Větrné parky ale Křetínský v prezentacích svých firem vypichuje jako ukázku transformace, která Evropu nemine a na které se chce EPH podílet.

Při prezentaci loňských výsledků manažeři EPH popisovali své plány tak, že z holdingu, profilovaného doposud jako hráče sázejícího na dlouhé dožívání fosilních zdrojů, chtějí do budoucna udělat „lídra energetické transformace v Evropě“.

Křetínský už kvůli tomu začal dosluhující uhelný byznys převádět do samostatné divize pod značkou EP Energy Transition. EPH místo toho chystá po Evropě investice za skoro dvě miliardy eur, a to hlavně do takzvaných flexibilních zdrojů na plyn, připravených k do budoucna k přechodu na vodík.

V uhelné pánvi na jih od Lipska vyroste do tří let další velký větrný park, který má Německu předvést nový směr podnikání Daniela Křetínského.

Jeho holding EPH kontroluje na východě země uhelné doly a elektrárny dvou firem Mibrag a Leag. Mibrag v rámci rekultivace jednoho z vytěžených ložisek chystá větrnou farmu Breunsdorf za sto milionů eur. Má jít o druhou velkou akci v rámci slibovaného přerodu německých energetických firem EPH k zelené budoucnosti.

Mibrag se nově dohodl s dánskou firmou Vestas, že pro chystaný park koupí 15 jejích turbín. Vestas je vedle Siemensu a čínských výrobců jedním z největších dodavatelů. Větrníky pro Mibrag budou 170 metrů vysoké a dohromady budou mít výkon 93 megawattů.

Leag – sestra Mibragu, kterou Křetínský kontroluje spolu s PPF – si v létě u dánského výrobce objednala 17 stejných turbín pro další, o něco větší větrný park u Chotěbuzi v saské Lužici. Ten má mít výkon 105 megawattů a hotový má být o rok dříve, tedy už v roce 2026.

Mibrag chce v parku Breunsdorf u Lipska z větru vyrábět 205 gigawatthodin proudu, což je pro srovnání o něco víc než vodní přehrada na Lipně nebo spotřeba 90 tisíc domácností. Když se sečtou oba projekty, tedy 15 turbín pro Mibrag a 17 pro Leag, jejich výkon i výroba překonají celou stávající větrnou flotilu v Česku.

Výroba z uhlí je pro Křetínského v Německu řádově větší a důležitější, jeho doly a na ně navázané uhelné elektrárny v Sasku a Braniborsku by měly po dohodě s vládou v Berlíně běžet i po roce 2030. Větrné parky ale Křetínský v prezentacích svých firem vypichuje jako ukázku transformace, která Evropu nemine a na které se chce EPH podílet.

Při prezentaci loňských výsledků manažeři EPH popisovali své plány tak, že z holdingu, profilovaného doposud jako hráče sázejícího na dlouhé dožívání fosilních zdrojů, chtějí do budoucna udělat „lídra energetické transformace v Evropě“.

Křetínský už kvůli tomu začal dosluhující uhelný byznys převádět do samostatné divize pod značkou EP Energy Transition. EPH místo toho chystá po Evropě investice za skoro dvě miliardy eur, a to hlavně do takzvaných flexibilních zdrojů na plyn, připravených k do budoucna k přechodu na vodík.