Ceny ropy by vzhledem k eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohly v dalších týdnech růst. Na úroveň, na kterou se dostaly v souvislosti s rozpoutáním války na Ukrajině v roce 2022, už ale podle oslovených odborníků nevyrostou.
„Máme výhodu, že se aktuálně pohybujeme v nižších cenách ve srovnání s úrovněmi za poslední tři roky. Nemusíme se tedy bát, že by se cena barelu ropy dostala například na 120–140 dolarů,“ říká senior portfolio manažer společnosti Amundi Petr Zajíc.
Reakce trhu je ale podle jeho slov stále velmi umírněná. Barel severomořské ropy Brent se aktuálně prodává za 75 dolarů. Ačkoliv jde o posílení ceny o zhruba tři procenta, je to zároveň návrat k ceně, za kterou se ropa prodávala už na konci letošního září.
Dražší tankování
„I tyto, ne tak zásadní pohyby na trhu s ropou, by se mohly promítnout do cen pohonných hmot v Česku, ovšem jen velice mírně. Mohlo by se jednat o zvýšení cen v řádu desetihaléřů v průměrné ceně. Aktuálně ceny benzinu a nafty více ovlivňuje slabší kurz koruny vůči dolaru,“ uvedl Petr Zajíc.
Litr benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 35,28 koruny. Za litr nafty řidiči dají průměrně 33,59 koruny.
Další vývoj na trhu s ropou bude podle analytika XTB Tomáše Vranky samozřejmě záviset na tom, jak konflikt na Blízkém východě bude dále eskalovat.
„Jedním z možných cílů izraelské odvety může být íránská ropná infrastruktura. Pokud by na ni Izrael zaútočil a výrazně ji poškodil, mohlo by to vyvolat paniku na trhu s ropou, což by vedlo k výraznému zvýšení cen,“ uvedl Vranka.
Region je totiž v celosvětovém měřítku významným producentem ropy, v regionu se těží desítky milionů barelů denně a samotný Írán produkuje téměř čtyři miliony barelů denně, což je nejvyšší produkce Íránu za posledních více než pět let.
Organizace OPEC+, která sdružuje největší producenty ropy na světě má uspořádat online zasedání svého technického panelu, který by přezkoumal světové trhy s ropou.
Stop dodávkám do světa
I to je důvodem, proč podle Petra Zajíce z Amundi nelze vyloučit jako potenciální riziko, že by Irán mohl v rámci dalších kroků přistoupit k omezení Hormuzského průlivu, který má pod svou kontrolou. Jde o průliv mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, který je částí Arabského moře. Odděluje také ománský poloostrov Musandam na jihu od asijské pevniny na severu. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě.
„Znamenalo by to extrémní eskalaci konfliktu. Je ale otázka, zda by v zemích na ose Írán–Rusko mohl být o takové vyhrocení zájem. Krok by se totiž dotkl primárně Číny, kde by Irán neměl zájem vztahy vyhrotit,“ uvedl Petr Zajíc.
Důležitost exportu z Saudské Arábie a území zálivu totiž pro Evropu v posledních letech podstatně klesla.
„Nejdůležitějším exportérem jsou dnes Spojené státy. Myslím si proto, že záměrné uzavření Hormuzského průlivu je v současnosti velmi nepravděpodobné,“ dodal odborník.
Do cen ropy také vstupují přetrvávající útoky jemenských povstalců na nákladní plavidla, včetně ropných tankerů na Rudém moři.
Vojenská skupina Húthíů podporovaná právě Íránem zde pirátsky útočí už od konce loňského roku. Podle informací Mezinárodní námořní organizace (IMO) v tomto období největší krize své lodě touto cestou přestalo posílat nejméně 18 námořních dopravců. Místo toho volili raději delší, ale bezpečnější cestu, kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky.
„Je to přetrvávající problém, který ovlivňuje dopravu námořních plavidel přes Rudé moře a následně Suezský průplav. Tento konflikt trvá už 10 měsíců a nepředpokládá se brzké vyřešení situace,“ uvedl jednatel a spolumajitel zasílatelské společnosti NTG Air & Ocean David Knobloch.
„Problém se odráží v dostupnosti a na vývoji spolehlivosti mezinárodní přepravy,“ dodává.
