Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jako bumerang se Fialově vládě vrací loni schválená unijní směrnice o rozšíření emisních povolenek. Od roku 2027 se mají vztahovat na veškerou spotřebu fosilních paliv. Teď se koalice chystá změny přidat do jednoho z projednávaných zákonů.

Zelené příplatky se budou týkat benzinu, nafty, plynu nebo uhlí a měly by být součástí konečné ceny pro všechny zákazníky podobně jako spotřební daně. Míra zdražení není zatím přesně známá a odvine se od budoucích cen povolenek, ale půjde o citelnou změnu – u pohonných hmot se odhaduje minimálně na dvě koruny za litr.

Příslušná směrnice se začala chystat už za Babišovy vlády. Hlavní jednání mezi členskými státy se však vedla až po volbách, mimo jiné i za českého předsednictví. K finálnímu odsouhlasení došlo loni v dubnu. To vše bez velkého povšimnutí na domácí scéně, přitom směrnice je závazná a změnit ji půjde už jen po dohodě v celé EU.

Směrnice fungují tak, že jejich platnost schvalují členské státy v Radě EU a Evropský parlament. Převod do národní legislativy je pak už povinný a v případě povolenek měl být hotový do poloviny letošního roku. Kvůli výbušnosti tématu se ale tato transpozice doposud odkládala.

V koalici je nyní dohoda, že se obsah směrnice přidá do už otevřené vládní novely o povolenkách. Ta se projednává od května ve Sněmovně a původně se měla týkat jen dílčích změn v tom, jak stát bude dál nakládat s výnosy z povolenek ve stávajícím systému ETS1 pro velké producenty.

„V rámci připravovaného poslaneckého návrhu bude navržena úprava práv a povinností týkající se monitorování a vykazování v ETS2,“ potvrdila na dotaz SZ Byznys mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Zkratka ETS2 se používá právě pro rozšíření povolenek na malospotřebitele. Poslanecký návrh znamená, že k úpravě legislativy dojde až na poslední chvíli ve Sněmovně. Jde o častou taktiku, která má pro politiky výhodu v tom, že se kontroverzní bod neomílá veřejně v tolika kolech a vláda s ním není přímo autorsky spojena.

Příslušné paragrafy v češtině mají vzniknout během léta. Sněmovní Výbor pro životní prostředí před prázdninami stanovil pro doručení všech pozměňovacích návrhů lhůtu do 19. srpna. ETS2 má být jedním z nich.

Směrnice je dohodnutá tak, že pro malospotřebitele v režimu ETS2 bude jedna povolenka stát maximálně 45 eur za tunu emisí CO2. Běžná cena pro elektrárny, průmyslové firmy a další plátce v ETS1 je dnes 68 eur, ale třeba loni byla krátce i přes 100 eur.

S povolenkami ETS1 se v EU volně obchoduje a cena kolísá jednak podle potřeb emitentů a jednak podle toho, kolik povolenek státy vydají. Od stropu 45 eur za tunu se odvíjí odhad, že u benzinu a nafty bude „klimatický odpustek“ činit minimálně dvě koruny za litr.

U plynu má navýšení činit kolem 200 korun za megawatthodinu. I to bude ve finální ceně znát – plyn dnes lze pořídit v akčních nabídkách za 1500 Kč/MWh, průměrná domácnost za rok spálí 8,4 MWh.

Nový režim má od roku 2027 fungovat tak, že stát uvalí platební povinnost na distributory paliv, jako jsou čerpací stanice nebo plynárenské firmy. A ty promítnou cenu povolenky do svých faktur konečným zákazníkům.

V koalici se zatím mluví o dvou možnostech, jak tento režim v zákoně nastolit. Podle zjištění SZ Byznys se má návrhu chopit poslanec ODS Václav Král. Iniciativu potvrdil, byť za sebe zdůrazňuje, že s nastavením povolenek sám vnitřně nesouhlasí a že teď po volbách do Evropského parlamentu doufá ještě v jeho dodatečnou revizi.

Ale protože rok 2027 je podle poslance už „za dveřmi“, tak chce úpravu předložit tak, aby se do českého zákona promítla hned teď rovnou celá. Třeba i proto, že ceny plynu se někdy zákazníkům fixují i na tři roky dopředu a distributoři by měli mít dopředu jasno.

„Na novou situaci se potřebují připravit také dodavatelé paliv a k tomu by měli znát jasný legislativní rámec. To je zodpovědný přístup a v tomto duchu tedy skutečně pozměňovací návrh předložím,“ uvádí Král.

Ministerstvo životního prostředí mu bude text připravovat. Ale zatím počítá s jinou, postupnější úpravou. A sice dát teď do zákona jen povinnost, aby distributoři své prodeje evidovali a dávali státu přehledy o prodaném množství.

Tento monitoring je podle směrnice povinný od roku 2025, aby se systém nejdřív nanečisto rozběhl bez placení. Proto transpozice už nemohla dál čekat. Ministerstvo životního prostředí ale jinak počítá s tím, že se do zákona dá zatím jen nejnutnější pasáž o monitoringu a paragrafy o zdražování se nechají až na dobu po volbách.

„Vzhledem k možnosti úpravy nařízení novým Evropským parlamentem dává největší smysl se teď zabývat povinností směrem k dodavatelům paliv, nikoliv záležitostmi dopadajícími na obyvatele,“ uvedla v oficiální písemné odpovědi jménem úřadu mluvčí Krejčí.

Na námitku, že by někdo takové kouskování mohl vnímat jen jako další oddalování politicky nepříjemné věci, Krejčí říká, že ve hře je pořád ještě budoucí revize celé směrnice v celé EU. A tak prý v případě ustanovení pro rok 2027 není kam spěchat. „Vzhledem k tomu, že sama směrnice hovoří o možném odkladu, je tak vhodné úpravu učinit tehdy, až bude i v novém Evropském parlamentu jasno,“ uvádí mluvčí.

Ústup by znamenal změnit už platnou legislativu EU. To je po dohodě členských zemí teoreticky možné, nový europarlament se ale nezměnil až tak, jak kritici Green Dealu před volbami čekali.

Povolenky jsou ústředním bodem celého unijního plánu, jak odbourávat fosilní paliva a snižovat emise skleníkových plynů. S jejich rozšířením na malospotřebitele počítají i tři čerstvě dokončené strategické dokumenty, připravené tento týden pro jednání vlády jako mapa zdejší zelené politiky.

U velkých emitentů se už povolenky projevují tak, jak bylo v plánu: Výroba elektřiny z uhlí se už pomalu přestává vyplácet, což by mělo do roku 2030 vést k jejímu samovolnému útlumu a k náhradě čistšími, ale dražšími zdroji, pro které se zátěží fosilní výroby uvolní prostor.

Srovnání nebo aspoň přiblížení povolenkových plateb pro malé a velké emitenty má ještě jeden efekt. Kdo dnes topí elektřinou nebo kupuje teplo z velké teplárny, už povolenku platí, ale jiná domácnost s malým kotlem na plyn či uhlí ne.

Poslanec Král vedle působení ve Sněmovně zůstal doma v Českých Budějovicích ve statutárních orgánech místní teplárny. Je také členem výkonné rady Teplárenského sdružení, které za narovnání povolenkového hřiště dlouhodobě lobbuje.

Pokud k rozšíření povolenek na malospotřebitele dojde, u aut půjde podobně jako u elektráren o silný ekonomický tlak na výměnu fosilních paliv za něco jiného. V praxi může jít o podobně silný nástroj, jako je plánovaný zákaz spalovacích motorů, jemuž se ale věnovala mnohem větší pozornost.

Financial Times tento měsíc upozornily na studii analytické společnosti Veyt, podle které úvodní dopad povolenky bude činit víc než dvě koruny uváděné třeba českým Ministerstvem životního prostředí. Podle Veyt nafta v roce 2027 zdraží o 14 centů (3,50 Kč), ale v roce 2031 až o 54 centů (14,50 Kč). Tak velké zdražení by ale znamenalo uvolnit dojednaný strop 45 eur za tunu CO2. Dopad také půjde regulovat množstvím prodávaných povolenek.

Pozitivní stránkou celého manévru s odpustky uvalenými na velkou i malou spotřebu emisních paliv, má být výběr velkého množství peněz na podporu čistších řešení. Česko coby průmyslový a relativně chudší stát má u povolenek v EU dojednaný nadstandardní příděl.

Vládní dokumenty počítají v této dekádě s přísunem jednoho až 1,5 bilionu korun, což je skoro polovina jednoho ročního státního rozpočtu. Peníze mají sloužit na pokračování dnešní podpory úspor, zateplování nebo investice do čistších zdrojů tak, aby závislost lidí a firem na fosilních palivech ustupovala a povolenky byly pro konzumenty čím dál méně důležité.

Rozdělování těchto peněz bylo i důvodem, proč se teď ve Sněmovně povolenkový zákon probírá a je tím pádem ETS2 kam přidat. Ve zbylé části zákona poslaného do Sněmovny řádnou cestou přes vládu, jde o to, že ještě příští rok se budou výnosy z prodeje povolenek rozdělovat přes státní rozpočet, což vylepšuje jeho bilanci a dává vládě při utrácení volnější ruce, a až od roku 2026 výnosy přejdou do Státního fondu životního prostředí, kde se na utrácení vztahují přísnější unijní regule.

Letos má výnos z prodeje povolenek podle aktuálních odhadů vlády činit 20 miliard korun, v dalších letech má částka růst.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jako bumerang se Fialově vládě vrací loni schválená unijní směrnice o rozšíření emisních povolenek. Od roku 2027 se mají vztahovat na veškerou spotřebu fosilních paliv. Teď se koalice chystá změny přidat do jednoho z projednávaných zákonů.

Zelené příplatky se budou týkat benzinu, nafty, plynu nebo uhlí a měly by být součástí konečné ceny pro všechny zákazníky podobně jako spotřební daně. Míra zdražení není zatím přesně známá a odvine se od budoucích cen povolenek, ale půjde o citelnou změnu – u pohonných hmot se odhaduje minimálně na dvě koruny za litr.

Příslušná směrnice se začala chystat už za Babišovy vlády. Hlavní jednání mezi členskými státy se však vedla až po volbách, mimo jiné i za českého předsednictví. K finálnímu odsouhlasení došlo loni v dubnu. To vše bez velkého povšimnutí na domácí scéně, přitom směrnice je závazná a změnit ji půjde už jen po dohodě v celé EU.

Směrnice fungují tak, že jejich platnost schvalují členské státy v Radě EU a Evropský parlament. Převod do národní legislativy je pak už povinný a v případě povolenek měl být hotový do poloviny letošního roku. Kvůli výbušnosti tématu se ale tato transpozice doposud odkládala.

V koalici je nyní dohoda, že se obsah směrnice přidá do už otevřené vládní novely o povolenkách. Ta se projednává od května ve Sněmovně a původně se měla týkat jen dílčích změn v tom, jak stát bude dál nakládat s výnosy z povolenek ve stávajícím systému ETS1 pro velké producenty.

„V rámci připravovaného poslaneckého návrhu bude navržena úprava práv a povinností týkající se monitorování a vykazování v ETS2,“ potvrdila na dotaz SZ Byznys mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Zkratka ETS2 se používá právě pro rozšíření povolenek na malospotřebitele. Poslanecký návrh znamená, že k úpravě legislativy dojde až na poslední chvíli ve Sněmovně. Jde o častou taktiku, která má pro politiky výhodu v tom, že se kontroverzní bod neomílá veřejně v tolika kolech a vláda s ním není přímo autorsky spojena.

Příslušné paragrafy v češtině mají vzniknout během léta. Sněmovní Výbor pro životní prostředí před prázdninami stanovil pro doručení všech pozměňovacích návrhů lhůtu do 19. srpna. ETS2 má být jedním z nich.

Směrnice je dohodnutá tak, že pro malospotřebitele v režimu ETS2 bude jedna povolenka stát maximálně 45 eur za tunu emisí CO2. Běžná cena pro elektrárny, průmyslové firmy a další plátce v ETS1 je dnes 68 eur, ale třeba loni byla krátce i přes 100 eur.

S povolenkami ETS1 se v EU volně obchoduje a cena kolísá jednak podle potřeb emitentů a jednak podle toho, kolik povolenek státy vydají. Od stropu 45 eur za tunu se odvíjí odhad, že u benzinu a nafty bude „klimatický odpustek“ činit minimálně dvě koruny za litr.

U plynu má navýšení činit kolem 200 korun za megawatthodinu. I to bude ve finální ceně znát – plyn dnes lze pořídit v akčních nabídkách za 1500 Kč/MWh, průměrná domácnost za rok spálí 8,4 MWh.

Nový režim má od roku 2027 fungovat tak, že stát uvalí platební povinnost na distributory paliv, jako jsou čerpací stanice nebo plynárenské firmy. A ty promítnou cenu povolenky do svých faktur konečným zákazníkům.

V koalici se zatím mluví o dvou možnostech, jak tento režim v zákoně nastolit. Podle zjištění SZ Byznys se má návrhu chopit poslanec ODS Václav Král. Iniciativu potvrdil, byť za sebe zdůrazňuje, že s nastavením povolenek sám vnitřně nesouhlasí a že teď po volbách do Evropského parlamentu doufá ještě v jeho dodatečnou revizi.

Ale protože rok 2027 je podle poslance už „za dveřmi“, tak chce úpravu předložit tak, aby se do českého zákona promítla hned teď rovnou celá. Třeba i proto, že ceny plynu se někdy zákazníkům fixují i na tři roky dopředu a distributoři by měli mít dopředu jasno.

„Na novou situaci se potřebují připravit také dodavatelé paliv a k tomu by měli znát jasný legislativní rámec. To je zodpovědný přístup a v tomto duchu tedy skutečně pozměňovací návrh předložím,“ uvádí Král.

Ministerstvo životního prostředí mu bude text připravovat. Ale zatím počítá s jinou, postupnější úpravou. A sice dát teď do zákona jen povinnost, aby distributoři své prodeje evidovali a dávali státu přehledy o prodaném množství.

Tento monitoring je podle směrnice povinný od roku 2025, aby se systém nejdřív nanečisto rozběhl bez placení. Proto transpozice už nemohla dál čekat. Ministerstvo životního prostředí ale jinak počítá s tím, že se do zákona dá zatím jen nejnutnější pasáž o monitoringu a paragrafy o zdražování se nechají až na dobu po volbách.

„Vzhledem k možnosti úpravy nařízení novým Evropským parlamentem dává největší smysl se teď zabývat povinností směrem k dodavatelům paliv, nikoliv záležitostmi dopadajícími na obyvatele,“ uvedla v oficiální písemné odpovědi jménem úřadu mluvčí Krejčí.

Na námitku, že by někdo takové kouskování mohl vnímat jen jako další oddalování politicky nepříjemné věci, Krejčí říká, že ve hře je pořád ještě budoucí revize celé směrnice v celé EU. A tak prý v případě ustanovení pro rok 2027 není kam spěchat. „Vzhledem k tomu, že sama směrnice hovoří o možném odkladu, je tak vhodné úpravu učinit tehdy, až bude i v novém Evropském parlamentu jasno,“ uvádí mluvčí.

Ústup by znamenal změnit už platnou legislativu EU. To je po dohodě členských zemí teoreticky možné, nový europarlament se ale nezměnil až tak, jak kritici Green Dealu před volbami čekali.

Povolenky jsou ústředním bodem celého unijního plánu, jak odbourávat fosilní paliva a snižovat emise skleníkových plynů. S jejich rozšířením na malospotřebitele počítají i tři čerstvě dokončené strategické dokumenty, připravené tento týden pro jednání vlády jako mapa zdejší zelené politiky.

U velkých emitentů se už povolenky projevují tak, jak bylo v plánu: Výroba elektřiny z uhlí se už pomalu přestává vyplácet, což by mělo do roku 2030 vést k jejímu samovolnému útlumu a k náhradě čistšími, ale dražšími zdroji, pro které se zátěží fosilní výroby uvolní prostor.

Srovnání nebo aspoň přiblížení povolenkových plateb pro malé a velké emitenty má ještě jeden efekt. Kdo dnes topí elektřinou nebo kupuje teplo z velké teplárny, už povolenku platí, ale jiná domácnost s malým kotlem na plyn či uhlí ne.

Poslanec Král vedle působení ve Sněmovně zůstal doma v Českých Budějovicích ve statutárních orgánech místní teplárny. Je také členem výkonné rady Teplárenského sdružení, které za narovnání povolenkového hřiště dlouhodobě lobbuje.

Pokud k rozšíření povolenek na malospotřebitele dojde, u aut půjde podobně jako u elektráren o silný ekonomický tlak na výměnu fosilních paliv za něco jiného. V praxi může jít o podobně silný nástroj, jako je plánovaný zákaz spalovacích motorů, jemuž se ale věnovala mnohem větší pozornost.

Financial Times tento měsíc upozornily na studii analytické společnosti Veyt, podle které úvodní dopad povolenky bude činit víc než dvě koruny uváděné třeba českým Ministerstvem životního prostředí. Podle Veyt nafta v roce 2027 zdraží o 14 centů (3,50 Kč), ale v roce 2031 až o 54 centů (14,50 Kč). Tak velké zdražení by ale znamenalo uvolnit dojednaný strop 45 eur za tunu CO2. Dopad také půjde regulovat množstvím prodávaných povolenek.

Pozitivní stránkou celého manévru s odpustky uvalenými na velkou i malou spotřebu emisních paliv, má být výběr velkého množství peněz na podporu čistších řešení. Česko coby průmyslový a relativně chudší stát má u povolenek v EU dojednaný nadstandardní příděl.

Vládní dokumenty počítají v této dekádě s přísunem jednoho až 1,5 bilionu korun, což je skoro polovina jednoho ročního státního rozpočtu. Peníze mají sloužit na pokračování dnešní podpory úspor, zateplování nebo investice do čistších zdrojů tak, aby závislost lidí a firem na fosilních palivech ustupovala a povolenky byly pro konzumenty čím dál méně důležité.

Rozdělování těchto peněz bylo i důvodem, proč se teď ve Sněmovně povolenkový zákon probírá a je tím pádem ETS2 kam přidat. Ve zbylé části zákona poslaného do Sněmovny řádnou cestou přes vládu, jde o to, že ještě příští rok se budou výnosy z prodeje povolenek rozdělovat přes státní rozpočet, což vylepšuje jeho bilanci a dává vládě při utrácení volnější ruce, a až od roku 2026 výnosy přejdou do Státního fondu životního prostředí, kde se na utrácení vztahují přísnější unijní regule.

Letos má výnos z prodeje povolenek podle aktuálních odhadů vlády činit 20 miliard korun, v dalších letech má částka růst.