Novela stavebního zákona, která má za cíl upravit pravidla českého stavebnictví, je v platnosti už měsíc. Kromě zrychlení procesu povolování staveb přináší nová legislativa také digitalizovaný systém, který umožňuje stavebníkům a úřadům komunikovat a vyřizovat povolení online.

Změny, které mají usnadnit systém stavebnictví, se ovšem setkaly s vlnou kritiky, kterou spustily mimo jiné problémy spojené s nefunkčností digitalizovaného systému krátce po jeho zavedení.

Svaz měst a obcí (SMO) proto po Ministerstvu pro místní rozvoj požaduje úpravy. „Všichni vidíme, v čem je ten problém, a to samozřejmě v nedokonalosti systému, který byl překotně připravován a ještě dnes, měsíc po jeho spuštění, tam jsou naprosto zásadní nedostatky,“ uvedl předseda SMO František Lukl ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Podle předsedy Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů Jana Holického není současný systém tak efektivní jako ten předešlý a znesnadňuje úřadům práci. „Úřady jsou zavaleny žádostmi z konce prvního pololetí, kdy investoři nepochybně chtěli předejít neznámému systému,“ popsal.

Přehlcení úředníků může způsobit zpoždění vydávání povolení. „I v případě, že se ministerstvu podaří spustit systém tak, aby byl funkční, tak tu máme dvouměsíční zpoždění stavebního řízení. Pokud se podíváme na data z Českého statistického úřadu, víme, že v roce 2023 bylo vydáno 80 tisíc stavebních povolení s hodnotou staveb ve výši 600 miliard korun,“ řekl Holický.

S dvouměsíčním skluzem kvůli zpožděným povolením tak celkově vydají úřady o 13 tisíc méně povolenek staveb v celkově hodnotě 100 miliard korun.

Místopředseda SMO a primátor statutárního města Olomouc Miroslav Žbánek upozorňuje na přehlcení úřadů zejména ve velkých městech a obcích, které přebírají řadu stavebních řízení a projektů z obcí nižší kategorie, čímž podléhají velkému tlaku.

„Ve chvíli, kdy pod tíhou nefunkčního systému a problému s digitálním stavebním řízením začnou úředníci z menších obcí odcházet, tak ty velké automaticky přebírají celý systém stavebních řízení a to může znamenat prakticky kolaps,“ dodal Žbánek.

Zátěž obcí třetího typu, tedy obce s rozšířenou působností, které přebírají kompetence menších obcí, potvrzuje i starosta obce Vestec Tibor Švec. „V trojkových obcích nedošlo k personálnímu posílení a veškeré naše žádosti skončily na stavebních úřadech. To je pro nás obrovská komplikace především z důvodu čerpání dotací,“ řekl.

Skluz s povolenkami by totiž zpozdil čerpání dotací, které bývají vydáním stavebního povolení podmíněné.

Problémy podle Holického nastávají i kvůli tomu, že systém neobsahuje funkční šablony pro jednotlivá řízení. „Šablona není jen předpis, jak má takové rozhodnutí, usnesení a sdělení vypadat, ale také by mohla automaticky přetahovat informace o jednotlivých účastnících a vnitřních orgánech státní správy, aby nedošlo k chybě a aby se práce zefektivnila,“ uvedl. Pro účinnost by podle něj bylo potřeba asi 126 šablon, nyní je k dispozici zhruba desetina.

Svaz měst a obcí apeluje také na úpravu rozpočtového určení daní (RUD). Vláda letos schválila novelu zákona o RUD s cílem posílit daňové příjmy krajů a zvýšit transparentnost při rozdělování daní. Zatlačit chce například na posílení motivačního prvku v obcích, který by obce přinutil podporovat podnikání. „Bez motivace obcí k podpoře podnikání se hospodářský růst konat nebude,“ řekl Libor Švec, který vede expertní skupinu pro financování samospráv.

Novela stavebního zákona, která má za cíl upravit pravidla českého stavebnictví, je v platnosti už měsíc. Kromě zrychlení procesu povolování staveb přináší nová legislativa také digitalizovaný systém, který umožňuje stavebníkům a úřadům komunikovat a vyřizovat povolení online.

Změny, které mají usnadnit systém stavebnictví, se ovšem setkaly s vlnou kritiky, kterou spustily mimo jiné problémy spojené s nefunkčností digitalizovaného systému krátce po jeho zavedení.

Svaz měst a obcí (SMO) proto po Ministerstvu pro místní rozvoj požaduje úpravy. „Všichni vidíme, v čem je ten problém, a to samozřejmě v nedokonalosti systému, který byl překotně připravován a ještě dnes, měsíc po jeho spuštění, tam jsou naprosto zásadní nedostatky,“ uvedl předseda SMO František Lukl ve čtvrtek na tiskové konferenci.

Podle předsedy Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů Jana Holického není současný systém tak efektivní jako ten předešlý a znesnadňuje úřadům práci. „Úřady jsou zavaleny žádostmi z konce prvního pololetí, kdy investoři nepochybně chtěli předejít neznámému systému,“ popsal.

Přehlcení úředníků může způsobit zpoždění vydávání povolení. „I v případě, že se ministerstvu podaří spustit systém tak, aby byl funkční, tak tu máme dvouměsíční zpoždění stavebního řízení. Pokud se podíváme na data z Českého statistického úřadu, víme, že v roce 2023 bylo vydáno 80 tisíc stavebních povolení s hodnotou staveb ve výši 600 miliard korun,“ řekl Holický.

S dvouměsíčním skluzem kvůli zpožděným povolením tak celkově vydají úřady o 13 tisíc méně povolenek staveb v celkově hodnotě 100 miliard korun.

Místopředseda SMO a primátor statutárního města Olomouc Miroslav Žbánek upozorňuje na přehlcení úřadů zejména ve velkých městech a obcích, které přebírají řadu stavebních řízení a projektů z obcí nižší kategorie, čímž podléhají velkému tlaku.

„Ve chvíli, kdy pod tíhou nefunkčního systému a problému s digitálním stavebním řízením začnou úředníci z menších obcí odcházet, tak ty velké automaticky přebírají celý systém stavebních řízení a to může znamenat prakticky kolaps,“ dodal Žbánek.

Zátěž obcí třetího typu, tedy obce s rozšířenou působností, které přebírají kompetence menších obcí, potvrzuje i starosta obce Vestec Tibor Švec. „V trojkových obcích nedošlo k personálnímu posílení a veškeré naše žádosti skončily na stavebních úřadech. To je pro nás obrovská komplikace především z důvodu čerpání dotací,“ řekl.

Skluz s povolenkami by totiž zpozdil čerpání dotací, které bývají vydáním stavebního povolení podmíněné.

Problémy podle Holického nastávají i kvůli tomu, že systém neobsahuje funkční šablony pro jednotlivá řízení. „Šablona není jen předpis, jak má takové rozhodnutí, usnesení a sdělení vypadat, ale také by mohla automaticky přetahovat informace o jednotlivých účastnících a vnitřních orgánech státní správy, aby nedošlo k chybě a aby se práce zefektivnila,“ uvedl. Pro účinnost by podle něj bylo potřeba asi 126 šablon, nyní je k dispozici zhruba desetina.

Svaz měst a obcí apeluje také na úpravu rozpočtového určení daní (RUD). Vláda letos schválila novelu zákona o RUD s cílem posílit daňové příjmy krajů a zvýšit transparentnost při rozdělování daní. Zatlačit chce například na posílení motivačního prvku v obcích, který by obce přinutil podporovat podnikání. „Bez motivace obcí k podpoře podnikání se hospodářský růst konat nebude,“ řekl Libor Švec, který vede expertní skupinu pro financování samospráv.