V Česku se letos postavily pouze tři větrné elektrárny o výkonu 6,7 MW, do sítě jich bylo připojeno pět s výkonem 11 MW. V roce 2030 by měl začít platit nový zákon, který zefektivní celý povolovací proces pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Díky němu by se mohl výkon nově postavených větrníků zvýšit na jeden gigawatt.

Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie novelizuje stávající stavební a energetickou legislativu a předpisy týkající se ochrany životního prostředí. Aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení, které ve středu končí.

Novela zavádí tzv. akcelerační zóny. Půjde o území, v němž nehrozí zásadní střet s jinými zájmy a kde bude povolování snazší a kratší, blokování staveb bude obtížnější.

Akcelerační zóna však automaticky nezaručuje, že se v daném území zdroje postaví, stejně jako se mohou obnovitelné zdroje stavět i mimo tyto oblasti. „Soustředit se jen na pár procent území Česka by zbrzdilo rozvoj energetiky,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Tyto zóny by měly vznikat především na území obcí. Tam některé zdroje narážejí na nesouhlas místních obyvatel, kteří v referendech stavbu větrných elektráren už několikrát zastavili.

Nový zákon však roli obcí v povolovacím procesu ještě posiluje. „Obce by měly mít možnost překonat překážku plošných zákazů shora a měly by mít jistotu části výnosu od provozovatelů i v případech, kdy se s nimi nedohodnou přímo,“ uvedl Chalupa.

Obce by tak mohly na obnovitelných zdrojích i vydělat. Nejenže by jim OZE mohly zajistit levnější elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale samosprávy by také dostaly zaplaceno za to, že zdroj stojí na jejím území. Provozovatel elektrárny by obci automaticky odváděl minimální částku, která by odpovídala 0,5 procenta z jeho obratu, pokud by se obě strany nedohodly jinak.

Poplatek by měl motivovat obce k tomu, aby na svém území umožnily realizaci solárních či větrných projektů. „Může to velmi pomoci v řadě případů, kdy dochází k patové situaci,“ říká Chalupa s tím, že někdy není v obcích aktivní nesouhlas, ale ani podpora podobných projektů. Poplatky by měly být ukotveny přímo v zákoně a zavedeny plošně.

Zároveň se zvýší výkonová hranice, od níž obnovitelné zdroje potřebují licenci Energetického regulačního úřadu. Už před rokem a půl se přitom hranice díky novele energetického zákona Lex OZE I zvýšila na 50 kW výkonu. Nyní ministerstva navrhují navýšení výkonu bez licence na 100 kW, což je většina zdrojů připojených na hladinu nízkého napětí.

„Je to segment, po kterém je v České republice hlad. Snažili jsme se pomoct firmám, protože 100 kW bude spíš uspokojovat nějaký podnik, který když rychle dokáže nainstalovat zdroj bez licence a ve zjednodušeném řízení, pomůže mu to se vypořádat třeba s energetickou krizí,“ popisuje René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Navýšení limitu by mohlo pomoct k rozvoji zelené energetiky hlavně ve městech včetně Prahy. „Výrazně to ulehčí situaci pro instalace zdrojů třeba na městských budovách nebo školách. Ne každý ředitel školy nyní plní požadavky pro získání licence,“ říká Martin Bursík, hlavní poradce v Komoře obnovitelných zdrojů energie a prezident Evropské federace obnovitelných energií.

Legislativa zjednoduší také stavbu větrných elektráren v lese, pro které zavádí konkrétní pravidla, která se týkají například vyjmutí místa z ochrany, přičemž stavba nesmí narušit funkce lesa. Vyjmutí z ochrany předpokládají v hospodářských lesích. Na území Česka je většina území s lesním porostem majetkem státu.

V Česku se letos postavily pouze tři větrné elektrárny o výkonu 6,7 MW, do sítě jich bylo připojeno pět s výkonem 11 MW. V roce 2030 by měl začít platit nový zákon, který zefektivní celý povolovací proces pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Díky němu by se mohl výkon nově postavených větrníků zvýšit na jeden gigawatt.

Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie novelizuje stávající stavební a energetickou legislativu a předpisy týkající se ochrany životního prostředí. Aktuálně je v mezirezortním připomínkovém řízení, které ve středu končí.

Novela zavádí tzv. akcelerační zóny. Půjde o území, v němž nehrozí zásadní střet s jinými zájmy a kde bude povolování snazší a kratší, blokování staveb bude obtížnější.

Akcelerační zóna však automaticky nezaručuje, že se v daném území zdroje postaví, stejně jako se mohou obnovitelné zdroje stavět i mimo tyto oblasti. „Soustředit se jen na pár procent území Česka by zbrzdilo rozvoj energetiky,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Tyto zóny by měly vznikat především na území obcí. Tam některé zdroje narážejí na nesouhlas místních obyvatel, kteří v referendech stavbu větrných elektráren už několikrát zastavili.

Nový zákon však roli obcí v povolovacím procesu ještě posiluje. „Obce by měly mít možnost překonat překážku plošných zákazů shora a měly by mít jistotu části výnosu od provozovatelů i v případech, kdy se s nimi nedohodnou přímo,“ uvedl Chalupa.

Obce by tak mohly na obnovitelných zdrojích i vydělat. Nejenže by jim OZE mohly zajistit levnější elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale samosprávy by také dostaly zaplaceno za to, že zdroj stojí na jejím území. Provozovatel elektrárny by obci automaticky odváděl minimální částku, která by odpovídala 0,5 procenta z jeho obratu, pokud by se obě strany nedohodly jinak.

Poplatek by měl motivovat obce k tomu, aby na svém území umožnily realizaci solárních či větrných projektů. „Může to velmi pomoci v řadě případů, kdy dochází k patové situaci,“ říká Chalupa s tím, že někdy není v obcích aktivní nesouhlas, ale ani podpora podobných projektů. Poplatky by měly být ukotveny přímo v zákoně a zavedeny plošně.

Zároveň se zvýší výkonová hranice, od níž obnovitelné zdroje potřebují licenci Energetického regulačního úřadu. Už před rokem a půl se přitom hranice díky novele energetického zákona Lex OZE I zvýšila na 50 kW výkonu. Nyní ministerstva navrhují navýšení výkonu bez licence na 100 kW, což je většina zdrojů připojených na hladinu nízkého napětí.

„Je to segment, po kterém je v České republice hlad. Snažili jsme se pomoct firmám, protože 100 kW bude spíš uspokojovat nějaký podnik, který když rychle dokáže nainstalovat zdroj bez licence a ve zjednodušeném řízení, pomůže mu to se vypořádat třeba s energetickou krizí,“ popisuje René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Navýšení limitu by mohlo pomoct k rozvoji zelené energetiky hlavně ve městech včetně Prahy. „Výrazně to ulehčí situaci pro instalace zdrojů třeba na městských budovách nebo školách. Ne každý ředitel školy nyní plní požadavky pro získání licence,“ říká Martin Bursík, hlavní poradce v Komoře obnovitelných zdrojů energie a prezident Evropské federace obnovitelných energií.

Legislativa zjednoduší také stavbu větrných elektráren v lese, pro které zavádí konkrétní pravidla, která se týkají například vyjmutí místa z ochrany, přičemž stavba nesmí narušit funkce lesa. Vyjmutí z ochrany předpokládají v hospodářských lesích. Na území Česka je většina území s lesním porostem majetkem státu.