Česko bude příští rok hospodařit se schodkem 231 miliard korun. Už teď však ministři požadují skoro jednou tolik peněz navíc. Debaty kolem priorit budou, tušíme, velmi ostré.

Nevíme, jen tušíme, protože tentokrát historicky poprvé probíhají neveřejně.

Aby se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) střetům o miliardy vyhnul, prosadil do konsolidačního balíčku novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Podle nich už nemusí vládě předkládat první návrh rozpočtu na nadcházející rok do konce června jako dřív. Tentokrát ho zveřejní až 31. srpna. Jen měsíc před tím, než má kabinet povinnost odeslat zákon do Sněmovny.

„Pokládám to za nešťastné, fáze mezi 30. červnem a 31. srpnem je pro rozpočet nesmírně důležitá. Je to diskuze o prioritách, o zdrojích a ty zdroje patří veřejnosti, nepatří vládě. Každý, kdo má důvod se do té diskuze zapojit, by na to měl mít i právo,“ uvedl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Pro šéfa státní kasy je reakce odborné veřejnosti, ale i zájmových skupin, kterým peníze plynou, důležitou zpětnou vazbou, míní Kalousek. „Já jsem tu zpětnou vazbu bral vždycky velmi vážně. Rozhodně stejně vážně jako zpětnou vazbu od svých kolegů ministrů,“ říká.

„Zbyněk Stanjura se vydal střemhlav proti světovému trendu, kterým je zvyšování zapojení veřejnosti do přípravy rozpočtu. Diskuze o připravovaném rozpočtu je nenahraditelným prostorem pro širokou zpětnou vazbu a veřejnou diskuzi, a to se všemi zájmovými skupinami – profesními, sociálními i odbornými,“ uvedla pro SZ Byznys exministryně financí, místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle šéfky státní kasy ve vládě Andreje Babiše může být za změnou v harmonogramu snaha zamaskovat část rozpočtového schodku. „Tato praxe vrhá speciálně na tuto vládu stín rozpočtových pokoutností. Skutečným důvodem netransparentnosti může být opakovaná snaha část deficitu ukrýt do půjček státních fondů, rozvojové banky a jiných mimorozpočtových zdrojů, aniž by to mohlo být podrobeno včasné a náležité kritice. Právě tento typ informací totiž byl obvyklou součástí utajovaného materiálu,“ kritizuje Schillerová.

Ministerstvo financí kritiku, že jedná netransparentně, odmítá. „Ministerstvo financí postupovalo v procesu sestavování státního rozpočtu na příští rok plně v souladu s platnou legislativou. Výtky ohledně transparentnosti nejsou z našeho pohledu vůbec na místě,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Navíc na výhrady odborné veřejnosti bude podle ministerstva během legislativního procesu ještě času dost. „Veřejnost bude mít dostatek prostoru k získávání informací o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu v době mezi předložením návrhu Ministerstva financí do vlády a jeho schvalováním v Poslanecké sněmovně. Veřejná debata tak bude pracovat s přesnými, nikoliv předběžnými rozpočtovými čísly,“ dodala Vodstrčilová.

Debata bude podle úřadu probíhat sice později, ale nad mnohem přesnějšími makroekonomickými daty. K dispozici je už totiž čerstvá makropredikce z dílny resortu.

„Dříve zveřejňovaná technická verze návrhu rozpočtu koncem června neměla velkou informační hodnotu. Tu má z našeho pohledu až verze, kterou resort financí předloží vládě ke konci tohoto měsíce a která už zohledňuje nejen politická jednání kabinetu během léta, ale i upřesněná data ze srpnové makropredikce Ministerstva financí,“ zní z ministerstva.

Debaty o porcování rozpočtu, které dosud každoročně plnily o prázdninách média, nebyly vždy racionální. Letos jsou o to komplikovanější, že vládne koalice složená hned z pěti stran. Priorit jednotlivých partnerů je celá řada – platy ve veřejném sektoru počínaje a navýšením financí do obrany konče.

„Veřejnost byla v předchozích letech svědkem reality show, kdy se jednotliví ministři v průběhu letních prázdnin poníženě střídali v kanceláři ministryně či ministra financí a na následném brífinku si novináři vyslechli verdikt, zda bylo tomu či onomu ministrovi či ministryni přidáno. Zda to bylo důstojné, je na posouzení,“ uvedla Vodstrčilová z Ministerstva financí.

Podle exministra financí Kalouska je však nový normál pohodlnější hlavně pro vládu, vyhne se tak podle něj veřejné kritice.

„Ta diskuze byla vždycky zatížená spoustou nesmyslů a hejtů a tomu se vláda asi chtěla vyhnout. V tom je to pro ně pohodlnější. Nepokládám ale za fér pověsit si na kliku ceduli ‚Vládneme, nerušit‘ a dokud se nedohodneme, tak vám nic neřekneme,“ kritizuje Miroslav Kalousek.

„Když se rozdělují peníze na příští rok, je to ta nejcitlivější věc. Vládní koalice je složitá a potenciálně sporných míst tam je mnoho. Konflikty by byly více vidět a oslabovaly by pozici vlády. Ale celkově je to krok zpět,“ nechal se slyšet Rusnok.

Podle někdejšího ministra financí Klausovy vlády, Ivana Pilipa, se handrkování o miliardy jen posune na později. „Chápu argument pana ministra Stanjury vyhnout se letní licitaci ministrů ‚Já bez 10 miliard neodejdu z budovy‘ anebo ‚Bez pěti vystoupíme z vlády‘. Ale už teď se ukazuje, že se tomu stejně nevyhneme. Licitace mezi ministerstvy stejně probíhá. Už jsme se dozvěděli od mnoha ministrů, kolik by chtěli přidat,“ řekl pro SZ Byznys.

Hladší dohoda v koalici není relevantní důvod pro pozdější zveřejnění návrhu zákona o státním rozpočtu ani podle Ivana Pilného, který financím vládl v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO). „Když jsem já byl ministr financí, tak samozřejmě po každém jednání s každým ministrem byl nějaký výstup do médií a přidal jsem nějakou zprávu v tom, na čem jsme se s panem ministrem dohodli,“ vzpomíná na svou praxi Pilný.

Takový postup však někdy vedl k praxi, že více dostal nakonec ten, kdo hlasitěji „křičel“. To se podle Petry Vodstrčilové z tiskového odboru Ministerstva financí s novou praxí omezí. U jednání o penězích na příští rok jsou totiž přítomní všichni. „Kabinet jedná o návrhu rozpočtu celý a jednotliví ministři musí své finanční požadavky obhajovat před všemi svými kolegy. Členové vlády tak mají během těchto jednání komplexnější pohled na možnosti rozpočtu.“

O peníze lobbují také zástupci nejrůznějších zájmových skupin. Odolat jejich tlaku by pro silný kabinet neměl být problém, vzkazuje Miroslav Kalousek. „Záleží na tom, jaké mám sebevědomí jako ústavní činitel, ministr nebo jako celá vláda, jestli se nechám, nebo nenechám vydírat.“

Česko bude příští rok hospodařit se schodkem 231 miliard korun. Už teď však ministři požadují skoro jednou tolik peněz navíc. Debaty kolem priorit budou, tušíme, velmi ostré.

Nevíme, jen tušíme, protože tentokrát historicky poprvé probíhají neveřejně.

Aby se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) střetům o miliardy vyhnul, prosadil do konsolidačního balíčku novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Podle nich už nemusí vládě předkládat první návrh rozpočtu na nadcházející rok do konce června jako dřív. Tentokrát ho zveřejní až 31. srpna. Jen měsíc před tím, než má kabinet povinnost odeslat zákon do Sněmovny.

„Pokládám to za nešťastné, fáze mezi 30. červnem a 31. srpnem je pro rozpočet nesmírně důležitá. Je to diskuze o prioritách, o zdrojích a ty zdroje patří veřejnosti, nepatří vládě. Každý, kdo má důvod se do té diskuze zapojit, by na to měl mít i právo,“ uvedl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Pro šéfa státní kasy je reakce odborné veřejnosti, ale i zájmových skupin, kterým peníze plynou, důležitou zpětnou vazbou, míní Kalousek. „Já jsem tu zpětnou vazbu bral vždycky velmi vážně. Rozhodně stejně vážně jako zpětnou vazbu od svých kolegů ministrů,“ říká.

„Zbyněk Stanjura se vydal střemhlav proti světovému trendu, kterým je zvyšování zapojení veřejnosti do přípravy rozpočtu. Diskuze o připravovaném rozpočtu je nenahraditelným prostorem pro širokou zpětnou vazbu a veřejnou diskuzi, a to se všemi zájmovými skupinami – profesními, sociálními i odbornými,“ uvedla pro SZ Byznys exministryně financí, místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle šéfky státní kasy ve vládě Andreje Babiše může být za změnou v harmonogramu snaha zamaskovat část rozpočtového schodku. „Tato praxe vrhá speciálně na tuto vládu stín rozpočtových pokoutností. Skutečným důvodem netransparentnosti může být opakovaná snaha část deficitu ukrýt do půjček státních fondů, rozvojové banky a jiných mimorozpočtových zdrojů, aniž by to mohlo být podrobeno včasné a náležité kritice. Právě tento typ informací totiž byl obvyklou součástí utajovaného materiálu,“ kritizuje Schillerová.

Ministerstvo financí kritiku, že jedná netransparentně, odmítá. „Ministerstvo financí postupovalo v procesu sestavování státního rozpočtu na příští rok plně v souladu s platnou legislativou. Výtky ohledně transparentnosti nejsou z našeho pohledu vůbec na místě,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí resortu financí Petra Vodstrčilová.

Navíc na výhrady odborné veřejnosti bude podle ministerstva během legislativního procesu ještě času dost. „Veřejnost bude mít dostatek prostoru k získávání informací o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu v době mezi předložením návrhu Ministerstva financí do vlády a jeho schvalováním v Poslanecké sněmovně. Veřejná debata tak bude pracovat s přesnými, nikoliv předběžnými rozpočtovými čísly,“ dodala Vodstrčilová.

Debata bude podle úřadu probíhat sice později, ale nad mnohem přesnějšími makroekonomickými daty. K dispozici je už totiž čerstvá makropredikce z dílny resortu.

„Dříve zveřejňovaná technická verze návrhu rozpočtu koncem června neměla velkou informační hodnotu. Tu má z našeho pohledu až verze, kterou resort financí předloží vládě ke konci tohoto měsíce a která už zohledňuje nejen politická jednání kabinetu během léta, ale i upřesněná data ze srpnové makropredikce Ministerstva financí,“ zní z ministerstva.

Debaty o porcování rozpočtu, které dosud každoročně plnily o prázdninách média, nebyly vždy racionální. Letos jsou o to komplikovanější, že vládne koalice složená hned z pěti stran. Priorit jednotlivých partnerů je celá řada – platy ve veřejném sektoru počínaje a navýšením financí do obrany konče.

„Veřejnost byla v předchozích letech svědkem reality show, kdy se jednotliví ministři v průběhu letních prázdnin poníženě střídali v kanceláři ministryně či ministra financí a na následném brífinku si novináři vyslechli verdikt, zda bylo tomu či onomu ministrovi či ministryni přidáno. Zda to bylo důstojné, je na posouzení,“ uvedla Vodstrčilová z Ministerstva financí.

Podle exministra financí Kalouska je však nový normál pohodlnější hlavně pro vládu, vyhne se tak podle něj veřejné kritice.

„Ta diskuze byla vždycky zatížená spoustou nesmyslů a hejtů a tomu se vláda asi chtěla vyhnout. V tom je to pro ně pohodlnější. Nepokládám ale za fér pověsit si na kliku ceduli ‚Vládneme, nerušit‘ a dokud se nedohodneme, tak vám nic neřekneme,“ kritizuje Miroslav Kalousek.

„Když se rozdělují peníze na příští rok, je to ta nejcitlivější věc. Vládní koalice je složitá a potenciálně sporných míst tam je mnoho. Konflikty by byly více vidět a oslabovaly by pozici vlády. Ale celkově je to krok zpět,“ nechal se slyšet Rusnok.

Podle někdejšího ministra financí Klausovy vlády, Ivana Pilipa, se handrkování o miliardy jen posune na později. „Chápu argument pana ministra Stanjury vyhnout se letní licitaci ministrů ‚Já bez 10 miliard neodejdu z budovy‘ anebo ‚Bez pěti vystoupíme z vlády‘. Ale už teď se ukazuje, že se tomu stejně nevyhneme. Licitace mezi ministerstvy stejně probíhá. Už jsme se dozvěděli od mnoha ministrů, kolik by chtěli přidat,“ řekl pro SZ Byznys.

Hladší dohoda v koalici není relevantní důvod pro pozdější zveřejnění návrhu zákona o státním rozpočtu ani podle Ivana Pilného, který financím vládl v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO). „Když jsem já byl ministr financí, tak samozřejmě po každém jednání s každým ministrem byl nějaký výstup do médií a přidal jsem nějakou zprávu v tom, na čem jsme se s panem ministrem dohodli,“ vzpomíná na svou praxi Pilný.

Takový postup však někdy vedl k praxi, že více dostal nakonec ten, kdo hlasitěji „křičel“. To se podle Petry Vodstrčilové z tiskového odboru Ministerstva financí s novou praxí omezí. U jednání o penězích na příští rok jsou totiž přítomní všichni. „Kabinet jedná o návrhu rozpočtu celý a jednotliví ministři musí své finanční požadavky obhajovat před všemi svými kolegy. Členové vlády tak mají během těchto jednání komplexnější pohled na možnosti rozpočtu.“

O peníze lobbují také zástupci nejrůznějších zájmových skupin. Odolat jejich tlaku by pro silný kabinet neměl být problém, vzkazuje Miroslav Kalousek. „Záleží na tom, jaké mám sebevědomí jako ústavní činitel, ministr nebo jako celá vláda, jestli se nechám, nebo nenechám vydírat.“