Dynamické fondy doplňkového penzijního připojištění v letošním prvním pololetí vynesly klientům v průměru 9,5 procenta a vyvážené 4,9 procenta. V nedávné zprávě o tom informovala Asociace penzijních společností (APS).

„Penzijnímu spoření se v prvním pololetí tohoto roku velmi dařilo, dynamické fondy se zhodnotily téměř o deset procent, vyvážené skoro o pět procent. Navíc si již stovky tisíc účastníků zvedly úložku, a už v červenci tak dosáhnou na nově nastavené státní příspěvky,“ uvedl mluvčí APS Jan Sedláček.

Konzervativní fondy zaznamenaly v prvním pololetí roku 2024 poněkud horší výkonnost, když vynesly průměrně 1,3 procenta.

Na první pohled se může zdát, že výnos konzervativních fondů je pod jejich možnostmi, zejména když hlavní úroková sazba České národní banky se během prvních šesti měsíců roku pohybovala v průměru pod šesti procenty. To by mělo teoreticky znamenat vyšší výnosy pro konzervativní investice, kam právě státní dluhopisy patří.

Tento zdánlivý nesoulad lze vysvětlit několika faktory. Obecný trend je takový, že značná část portfolia konzervativních penzijních fondů je investována do bezpečných státních dluhopisů a hodnota majetku fondu se odvíjí podle cen dluhopisů a tržních úrokových měr, které jsou v opačném vztahu. To znamená, že pokud úroková míra roste, cena dluhopisu klesá, a naopak.

Celkové zhodnocení za první pololetí snížilo zejména období kolem dubna, kdy analytiky zaskočila tržní data ohledně vývoje inflace, která byla nad očekávání vysoká.

„Inflace tedy nemusela klesat tak rychlým tempem, jak trhy dříve očekávaly, a úrokové sazby centrálních bank by mohly zůstat zvýšené po delší dobu. Tento vývoj se na trhu projevil růstem úrokových sazeb dluhopisů a poklesem jejich cen. V dubnu se tak výrazně snížily letošní zisky konzervativních fondů. Podobná situace, i když v menší míře, nastala i na přelomu května a června,“ vysvětluje pro SZ Byznys Petr Tošek z APS.

„Mezi jednotlivými konzervativními penzijními fondy jsou rozdíly, a to především na základě toho, jakou strategii zvolili v oblasti splatnosti, kdy dlouhé výnosy šly za pololetí nahoru, a tedy ceny dluhopisů klesly,“ doplňuje pro SZ Byznys Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT).

Splatnost dluhopisu hraje v investicích do dluhopisů klíčovou roli. Jednoduše řečeno, splatnost určuje, jak moc se cena dluhopisu změní, když se změní úrokové sazby. Dluhopisy s delší splatností jsou citlivější na změny úrokových sazeb. To znamená, že když úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů s dlouhou splatností klesají více než ceny dluhopisů s krátkou splatností.

Konzervativní penzijní fondy mohou v tomto ohledu volit různé strategie. Některé fondy preferují dluhopisy s kratší splatností, aby minimalizovaly riziko spojené s růstem úrokových sazeb. Jiné fondy zase investují do dluhopisů s delší splatností, pokud očekávají, že úrokové sazby zůstanou stabilní nebo klesnou.

Brodani z AKAT dále poznamenává, že penzijní fondy mají předem stanovené limity na to, kolik mohou investovat do různých typů aktiv. Nemohou proto rychle reagovat na krátkodobé tržní výkyvy. Například nemohou ve velkém přesunout peníze do spořicích účtů, které v prvním pololetí nabídly vyšší výnosy.

Podle oblastního manažera Ondřeje Frýdy z poradenské společnosti Broker Consulting výsledky fondů ukazují na podobnou věc, která se děje i jiným dluhopisovým fondům s delší splatností, se zaměřením na české státní dluhopisy.

„Tyto fondy si svůj dluhopisový příběh a výnos odpracovaly v minulém roce. V letošním roce se dluhopisových fondů s delší splatností už moc snižování úrokových sazeb netýká, protože ČNB snižuje krátkodobou úrokovou sazbu a středně a dlouhodobé sazby naopak stagnovaly, nebo dokonce mírně rostly,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Jinými slovy, potenciál růstu hodnoty dluhopisů, tedy snižování jejich úrokových výnosů, ještě není zcela vyčerpán. Podle Brodani z AKAT to platí jak pro dluhopisy s krátkou, tak i dlouhou splatností.

Dynamické fondy doplňkového penzijního připojištění v letošním prvním pololetí vynesly klientům v průměru 9,5 procenta a vyvážené 4,9 procenta. V nedávné zprávě o tom informovala Asociace penzijních společností (APS).

„Penzijnímu spoření se v prvním pololetí tohoto roku velmi dařilo, dynamické fondy se zhodnotily téměř o deset procent, vyvážené skoro o pět procent. Navíc si již stovky tisíc účastníků zvedly úložku, a už v červenci tak dosáhnou na nově nastavené státní příspěvky,“ uvedl mluvčí APS Jan Sedláček.

Konzervativní fondy zaznamenaly v prvním pololetí roku 2024 poněkud horší výkonnost, když vynesly průměrně 1,3 procenta.

Na první pohled se může zdát, že výnos konzervativních fondů je pod jejich možnostmi, zejména když hlavní úroková sazba České národní banky se během prvních šesti měsíců roku pohybovala v průměru pod šesti procenty. To by mělo teoreticky znamenat vyšší výnosy pro konzervativní investice, kam právě státní dluhopisy patří.

Tento zdánlivý nesoulad lze vysvětlit několika faktory. Obecný trend je takový, že značná část portfolia konzervativních penzijních fondů je investována do bezpečných státních dluhopisů a hodnota majetku fondu se odvíjí podle cen dluhopisů a tržních úrokových měr, které jsou v opačném vztahu. To znamená, že pokud úroková míra roste, cena dluhopisu klesá, a naopak.

Celkové zhodnocení za první pololetí snížilo zejména období kolem dubna, kdy analytiky zaskočila tržní data ohledně vývoje inflace, která byla nad očekávání vysoká.

„Inflace tedy nemusela klesat tak rychlým tempem, jak trhy dříve očekávaly, a úrokové sazby centrálních bank by mohly zůstat zvýšené po delší dobu. Tento vývoj se na trhu projevil růstem úrokových sazeb dluhopisů a poklesem jejich cen. V dubnu se tak výrazně snížily letošní zisky konzervativních fondů. Podobná situace, i když v menší míře, nastala i na přelomu května a června,“ vysvětluje pro SZ Byznys Petr Tošek z APS.

„Mezi jednotlivými konzervativními penzijními fondy jsou rozdíly, a to především na základě toho, jakou strategii zvolili v oblasti splatnosti, kdy dlouhé výnosy šly za pololetí nahoru, a tedy ceny dluhopisů klesly,“ doplňuje pro SZ Byznys Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT).

Splatnost dluhopisu hraje v investicích do dluhopisů klíčovou roli. Jednoduše řečeno, splatnost určuje, jak moc se cena dluhopisu změní, když se změní úrokové sazby. Dluhopisy s delší splatností jsou citlivější na změny úrokových sazeb. To znamená, že když úrokové sazby rostou, ceny dluhopisů s dlouhou splatností klesají více než ceny dluhopisů s krátkou splatností.

Konzervativní penzijní fondy mohou v tomto ohledu volit různé strategie. Některé fondy preferují dluhopisy s kratší splatností, aby minimalizovaly riziko spojené s růstem úrokových sazeb. Jiné fondy zase investují do dluhopisů s delší splatností, pokud očekávají, že úrokové sazby zůstanou stabilní nebo klesnou.

Brodani z AKAT dále poznamenává, že penzijní fondy mají předem stanovené limity na to, kolik mohou investovat do různých typů aktiv. Nemohou proto rychle reagovat na krátkodobé tržní výkyvy. Například nemohou ve velkém přesunout peníze do spořicích účtů, které v prvním pololetí nabídly vyšší výnosy.

Podle oblastního manažera Ondřeje Frýdy z poradenské společnosti Broker Consulting výsledky fondů ukazují na podobnou věc, která se děje i jiným dluhopisovým fondům s delší splatností, se zaměřením na české státní dluhopisy.

„Tyto fondy si svůj dluhopisový příběh a výnos odpracovaly v minulém roce. V letošním roce se dluhopisových fondů s delší splatností už moc snižování úrokových sazeb netýká, protože ČNB snižuje krátkodobou úrokovou sazbu a středně a dlouhodobé sazby naopak stagnovaly, nebo dokonce mírně rostly,“ vysvětluje pro SZ Byznys.

Jinými slovy, potenciál růstu hodnoty dluhopisů, tedy snižování jejich úrokových výnosů, ještě není zcela vyčerpán. Podle Brodani z AKAT to platí jak pro dluhopisy s krátkou, tak i dlouhou splatností.