Americká centrální banka (Fed) ve středu uzavře své dvoudenní zasedání a večer oznámí rozhodnutí o úrokových sazbách. Očekává se, že sníží základní úrokovou sazbu ze současného rozpětí 5,25 až 5,50 procenta, a to nejméně o čtvrt procentního bodu.

Pokud se toto očekávání naplní, bude se jednat o první snížení úrokových sazeb v USA za více než čtyři roky. Trhy budou také bedlivě sledovat tiskovou konferenci šéfa Fedu Jeroma Powella, který může poskytnout náznaky ohledně budoucího směřování měnové politiky.

Středeční rozhodnutí je mimořádně sledované, a to nejen kvůli jeho dopadu na ekonomiku, ale také kvůli aktualizaci výhledu vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů, kterou Fed současně zveřejní. Čerstvá prognóza z dílny Fedu poskytne trhům cenný pohled na to, jak centrální banka vnímá současné ekonomické trendy, inflaci a zaměstnanost.

Podle průzkumu agentury Reuters z minulého týdne většina ze 101 dotázaných analytiků očekávala snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Pouze devět z nich předpokládalo snížení o půl procentního bodu.

Nicméně v průběhu tohoto týdne vzrostly spekulace, že Fed by mohl přistoupit k výraznějšímu kroku a snížit sazby o půl procentního bodu. Spekulace o tom, že do hry se reálně dostává i tento scénář, zveřejnila některá zahraniční média a vyslovil se pro něj i bývalý člen Fedu Bill Dudley.

Současná úroková sazba v USA je nejvyšší od roku 2001, což je důsledek série zvyšování sazeb v letech 2022 a 2023 v reakci na prudký růst inflace, která před dvěma lety dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 40 let. Poslední úprava sazeb proběhla v červenci minulého roku, kdy je Fed zvýšil.

Trhy momentálně očekávají, že Fed do konce letošního roku sníží úroky o jeden procentní bod. Hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček to však vnímá jako poměrně optimistické.

„Jen připomínáme, že do konce roku budou včetně nadcházejícího zasedání již jen tři. V případě mírnějšího výhledu, tedy například snížení o 25 bazických bodů na každém zasedání, Fed řekne trhu, že jedná v rámci svého očekávání při scénáři takzvaného měkkého přistání. Tedy nebylo by potřeba reagovat ostřeji na tržní spekulace o možnosti ekonomické recese v USA,“ říká.

Snížení úrokových sazeb bude mít podle odborníků významné dopady na širokou škálu aktiv. Ondřej Pilný, manažer společnosti Binance pro Českou republiku, upozorňuje na možný vliv na digitální aktiva.

„Očekáváme, že předpokládané snížení sazeb bude mít významný dopad na ceny digitálních aktiv. Nižší úrokové sazby zvyšují likviditu ve finančním systému, což posiluje poptávku po výnosnějších, rizikovějších aktivech, včetně kryptoměn. Například mezi únorem 2020 a únorem 2022, kdy byly sazby téměř nulové, vzrostl bitcoin o 375 procent,“ připomíná.

O úrokových sazbách bude příští týden rozhodovat také Česká národní banka (ČNB). Očekává se, že centrální bankéři odhlasují snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala na úroveň 4,25 procenta.

Americká centrální banka (Fed) ve středu uzavře své dvoudenní zasedání a večer oznámí rozhodnutí o úrokových sazbách. Očekává se, že sníží základní úrokovou sazbu ze současného rozpětí 5,25 až 5,50 procenta, a to nejméně o čtvrt procentního bodu.

Pokud se toto očekávání naplní, bude se jednat o první snížení úrokových sazeb v USA za více než čtyři roky. Trhy budou také bedlivě sledovat tiskovou konferenci šéfa Fedu Jeroma Powella, který může poskytnout náznaky ohledně budoucího směřování měnové politiky.

Středeční rozhodnutí je mimořádně sledované, a to nejen kvůli jeho dopadu na ekonomiku, ale také kvůli aktualizaci výhledu vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů, kterou Fed současně zveřejní. Čerstvá prognóza z dílny Fedu poskytne trhům cenný pohled na to, jak centrální banka vnímá současné ekonomické trendy, inflaci a zaměstnanost.

Podle průzkumu agentury Reuters z minulého týdne většina ze 101 dotázaných analytiků očekávala snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Pouze devět z nich předpokládalo snížení o půl procentního bodu.

Nicméně v průběhu tohoto týdne vzrostly spekulace, že Fed by mohl přistoupit k výraznějšímu kroku a snížit sazby o půl procentního bodu. Spekulace o tom, že do hry se reálně dostává i tento scénář, zveřejnila některá zahraniční média a vyslovil se pro něj i bývalý člen Fedu Bill Dudley.

Současná úroková sazba v USA je nejvyšší od roku 2001, což je důsledek série zvyšování sazeb v letech 2022 a 2023 v reakci na prudký růst inflace, která před dvěma lety dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 40 let. Poslední úprava sazeb proběhla v červenci minulého roku, kdy je Fed zvýšil.

Trhy momentálně očekávají, že Fed do konce letošního roku sníží úroky o jeden procentní bod. Hlavní analytik J&T Banky Milan Vaníček to však vnímá jako poměrně optimistické.

„Jen připomínáme, že do konce roku budou včetně nadcházejícího zasedání již jen tři. V případě mírnějšího výhledu, tedy například snížení o 25 bazických bodů na každém zasedání, Fed řekne trhu, že jedná v rámci svého očekávání při scénáři takzvaného měkkého přistání. Tedy nebylo by potřeba reagovat ostřeji na tržní spekulace o možnosti ekonomické recese v USA,“ říká.

Snížení úrokových sazeb bude mít podle odborníků významné dopady na širokou škálu aktiv. Ondřej Pilný, manažer společnosti Binance pro Českou republiku, upozorňuje na možný vliv na digitální aktiva.

„Očekáváme, že předpokládané snížení sazeb bude mít významný dopad na ceny digitálních aktiv. Nižší úrokové sazby zvyšují likviditu ve finančním systému, což posiluje poptávku po výnosnějších, rizikovějších aktivech, včetně kryptoměn. Například mezi únorem 2020 a únorem 2022, kdy byly sazby téměř nulové, vzrostl bitcoin o 375 procent,“ připomíná.

O úrokových sazbách bude příští týden rozhodovat také Česká národní banka (ČNB). Očekává se, že centrální bankéři odhlasují snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala na úroveň 4,25 procenta.