Překvapivě však vláda ve státním rozpočtu na rok 2025 tento odhad nezahrnula. Důvod? Podle Ministerstva financí jde o snahu neovlivnit obchodování s akciemi energetické společnosti ČEZ na burze.

„Ministerstvo financí záměrně neuvedlo informaci o dani z neočekávaných zisků v dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 pro její potenciální kurzotvornou hodnotu,“ uvedla Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí Ministerstva financí. Tento postup však vzbuzuje otázky, zda je obvyklý a jaké může mít dopady na investory a trh.

Jiří Kovařík, mluvčí Burzy cenných papírů Praha, upozorňuje, že informace o pokračování nebo zrušení této daně má přímý vliv na hodnotu dotčených společností.

„Takový typ informace by měl být zveřejňován způsobem, který umožní se s touto informací seznámit všem investorům,“ řekl pro SZ Byznys. Dodal, že je důležité nejen načasování, ale i forma zveřejnění. Transparentnost by měla být na prvním místě, aby se všichni účastníci trhu mohli s informací seznámit a správně vyhodnotit její dopady.

Analytik Bohumil Trampota z Komerční banky má na věc jiný pohled. ČEZ, největší energetická společnost v Česku, očekává, že letos zaplatí na WFT mezi 27 až 34 miliardami korun. Trampota uvedl, že investoři s tímto odhadem již počítají a očekávají, že v roce 2025 dojde k poklesu výnosů, což povede i k nižšímu výnosu z WFT, odhadovanému na přibližně 30 miliard korun.

„Nemyslím si, že nezveřejnění WFT pro ČEZ na rok 2025 ze strany Ministerstva financí by mělo být zásadní kurzotvornou zprávou,“ sdělil Trampota redakci. Vysvětlil, že většina trhu je již s platností daně pro rok 2025 smířená a dokáže si její dopady spočítat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně plánoval zrušení WFT pro rok 2025, ale svůj postoj změnil a žádné zrušení daně nakonec navrhovat nebude. Tento krok vyvolal určitou negativní reakci na trhu. „Pravděpodobně proto, že někteří investoři spekulovali na zrušení daně, což by mohlo vést k růstu hospodaření a dividend,“ dodává analytik Komerční banky.

Nezveřejnění odhadu výnosu z daně z mimořádných zisků by mohl mít také regulatorní důsledky. Česká národní banka, která dohlíží na finanční trhy v Česku, upozorňuje na nezbytnost transparentnosti u informací, které mohou mít kurzotvorný dopad na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.

„To platí i o informacích týkajících se mimořádných daňových dopadů na tyto emitenty a jejich odhadů,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí ČNB Jakub Holas.

ČNB dále uvádí, že uveřejnění informací ohledně předpokládané výše výběru daní je plně v kompetenci Ministerstva financí a že právní předpisy, jejichž dodržování ČNB dohlíží, neupravují obsah, formu ani termín uveřejnění těchto informací.

„Poskytnuté informace by měly co nejtransparentněji akcentovat výchozí předpoklady a metodiky takových odhadů,“ doplňuje Holas. K vyjádřením konkrétních subjektů nebo k případným šetřením se ČNB s ohledem na dohledovou mlčenlivost nevyjadřuje.

Překvapivě však vláda ve státním rozpočtu na rok 2025 tento odhad nezahrnula. Důvod? Podle Ministerstva financí jde o snahu neovlivnit obchodování s akciemi energetické společnosti ČEZ na burze.

„Ministerstvo financí záměrně neuvedlo informaci o dani z neočekávaných zisků v dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 pro její potenciální kurzotvornou hodnotu,“ uvedla Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí Ministerstva financí. Tento postup však vzbuzuje otázky, zda je obvyklý a jaké může mít dopady na investory a trh.

Jiří Kovařík, mluvčí Burzy cenných papírů Praha, upozorňuje, že informace o pokračování nebo zrušení této daně má přímý vliv na hodnotu dotčených společností.

„Takový typ informace by měl být zveřejňován způsobem, který umožní se s touto informací seznámit všem investorům,“ řekl pro SZ Byznys. Dodal, že je důležité nejen načasování, ale i forma zveřejnění. Transparentnost by měla být na prvním místě, aby se všichni účastníci trhu mohli s informací seznámit a správně vyhodnotit její dopady.

Analytik Bohumil Trampota z Komerční banky má na věc jiný pohled. ČEZ, největší energetická společnost v Česku, očekává, že letos zaplatí na WFT mezi 27 až 34 miliardami korun. Trampota uvedl, že investoři s tímto odhadem již počítají a očekávají, že v roce 2025 dojde k poklesu výnosů, což povede i k nižšímu výnosu z WFT, odhadovanému na přibližně 30 miliard korun.

„Nemyslím si, že nezveřejnění WFT pro ČEZ na rok 2025 ze strany Ministerstva financí by mělo být zásadní kurzotvornou zprávou,“ sdělil Trampota redakci. Vysvětlil, že většina trhu je již s platností daně pro rok 2025 smířená a dokáže si její dopady spočítat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně plánoval zrušení WFT pro rok 2025, ale svůj postoj změnil a žádné zrušení daně nakonec navrhovat nebude. Tento krok vyvolal určitou negativní reakci na trhu. „Pravděpodobně proto, že někteří investoři spekulovali na zrušení daně, což by mohlo vést k růstu hospodaření a dividend,“ dodává analytik Komerční banky.

Nezveřejnění odhadu výnosu z daně z mimořádných zisků by mohl mít také regulatorní důsledky. Česká národní banka, která dohlíží na finanční trhy v Česku, upozorňuje na nezbytnost transparentnosti u informací, které mohou mít kurzotvorný dopad na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.

„To platí i o informacích týkajících se mimořádných daňových dopadů na tyto emitenty a jejich odhadů,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí ČNB Jakub Holas.

ČNB dále uvádí, že uveřejnění informací ohledně předpokládané výše výběru daní je plně v kompetenci Ministerstva financí a že právní předpisy, jejichž dodržování ČNB dohlíží, neupravují obsah, formu ani termín uveřejnění těchto informací.

„Poskytnuté informace by měly co nejtransparentněji akcentovat výchozí předpoklady a metodiky takových odhadů,“ doplňuje Holas. K vyjádřením konkrétních subjektů nebo k případným šetřením se ČNB s ohledem na dohledovou mlčenlivost nevyjadřuje.