Americký Fed v rámci svého dvoudenního zasedání podle očekávání sazby nezměnil. Tu hlavní, za jakou si od ní půjčují peníze komerční banky, prozatím ponechává v rozpětí 5,25 až 5,5 procenta, což je nejvyšší úroveň za déle než 20 let.

Po posledních příznivých datech inflace a vyjádřeních některých představitelů Fedu trhy momentálně plně zaceňují, že centrální banka přistoupí k prvnímu snížení úroků od roku 2020 na zasedání v září.

„Celková meziroční inflace v červnu klesla z 3,3 procenta na tři procenta, zatímco její jádrová složka zpomalila z 3,4 procenta na 3,3 procenta. To bylo v obou případech o desetinu méně, než čekaly trhy,“ uvedl ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. Příznivý vývoj spotřebitelských cen by měl podle něj pokračovat také v dalších měsících.

„Do zářijového zasedání bude mít Fed k dispozici ještě dvě další inflační čísla, která by ho měla tudíž ujistit v tom, že může začít snižovat úrokové sazby. Tempo snižování úrokových sazeb bude samozřejmě do velké míry záviset na vývoji ekonomiky a inflace, svůj vliv však může mít i fiskální politika ve vztahu k blížícím se prezidentským volbám,“ dodává ekonom.

Část trhu se přikláněla k názoru, že Fed by úroky mohl snížit už ve středu. Podle některých analytiků je totiž inflace v USA pod kontrolou a růst spotřebitelských cen postupně zpomaluje, což jsou hlavní argumenty pro uvolnění měnové politiky. Zároveň se objevují známky toho, že ekonomika v některých oblastech ochlazuje, a nižší úrokové sazby by tak mohl Fed využít k opětovnému oživení.

Americká centrální banka nebyla jedinou, která rozhodovala o úrocích. Již ve středu ráno nastavení sazeb projednával výbor japonské centrální banky. Ten zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta.

Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny.

Ve čtvrtek pak trhy vyhlížejí zasedání centrální banky v Británii. Očekává se, že centrální bankéři sníží hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na pět procent. K podobnému kroku by měla podle odhadů ve čtvrtek přistoupit také Česká národní banka. Vyloučit ovšem nelze ani pokles sazeb o 0,5 procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala ze současných 5,25 na 4,75 procenta.

Americký Fed v rámci svého dvoudenního zasedání podle očekávání sazby nezměnil. Tu hlavní, za jakou si od ní půjčují peníze komerční banky, prozatím ponechává v rozpětí 5,25 až 5,5 procenta, což je nejvyšší úroveň za déle než 20 let.

Po posledních příznivých datech inflace a vyjádřeních některých představitelů Fedu trhy momentálně plně zaceňují, že centrální banka přistoupí k prvnímu snížení úroků od roku 2020 na zasedání v září.

„Celková meziroční inflace v červnu klesla z 3,3 procenta na tři procenta, zatímco její jádrová složka zpomalila z 3,4 procenta na 3,3 procenta. To bylo v obou případech o desetinu méně, než čekaly trhy,“ uvedl ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. Příznivý vývoj spotřebitelských cen by měl podle něj pokračovat také v dalších měsících.

„Do zářijového zasedání bude mít Fed k dispozici ještě dvě další inflační čísla, která by ho měla tudíž ujistit v tom, že může začít snižovat úrokové sazby. Tempo snižování úrokových sazeb bude samozřejmě do velké míry záviset na vývoji ekonomiky a inflace, svůj vliv však může mít i fiskální politika ve vztahu k blížícím se prezidentským volbám,“ dodává ekonom.

Část trhu se přikláněla k názoru, že Fed by úroky mohl snížit už ve středu. Podle některých analytiků je totiž inflace v USA pod kontrolou a růst spotřebitelských cen postupně zpomaluje, což jsou hlavní argumenty pro uvolnění měnové politiky. Zároveň se objevují známky toho, že ekonomika v některých oblastech ochlazuje, a nižší úrokové sazby by tak mohl Fed využít k opětovnému oživení.

Americká centrální banka nebyla jedinou, která rozhodovala o úrocích. Již ve středu ráno nastavení sazeb projednával výbor japonské centrální banky. Ten zvýšil základní úrokovou sazbu na zhruba 0,25 procenta z předchozího rozpětí nula až 0,1 procenta.

Úroky jsou tak nyní na nejvyšší úrovni od finanční krize v roce 2008. Banka také rozhodla, že zpomalí tempo nákupu státních dluhopisů. Učinila tak další krok k normalizaci měnové politiky v době, kdy země bojuje s poklesem domácí měny.

Ve čtvrtek pak trhy vyhlížejí zasedání centrální banky v Británii. Očekává se, že centrální bankéři sníží hlavní sazbu o čtvrt procentního bodu na pět procent. K podobnému kroku by měla podle odhadů ve čtvrtek přistoupit také Česká národní banka. Vyloučit ovšem nelze ani pokles sazeb o 0,5 procentního bodu. Tím by se hlavní sazba dostala ze současných 5,25 na 4,75 procenta.