Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání po červencové přestávce znovu snižuje úrokové sazby. Centrální bankéři se podle očekávání trhu rozhodli úroky snížit o čtvrt procentního bodu.
Klíčová depozitní sazba, za níž si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u centrální banky, se tak dostala na úroveň 3,5 procenta.
Bylo to letos už druhé snížení sazeb. Poprvé ECB snížila úroky v červnu. Sazby šly dolů také o 0,25 procentního bodu a bylo to jejich první snížení od roku 2019. Uvolnění měnové politiky by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem.
Na červencovém zasedání centrální banka s úroky nehýbala. Představitelé ECB totiž vyčkávali na příchozí data, která by mohla potenciálně pokles inflace zpomalit, a proto byli obezřetnější. Pozornost byla věnována především datům z pracovního trhu, který vykazuje prvky přehřátosti. Míra nezaměstnanosti je na historických minimech a mzdy rostou poměrně solidním tempem.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby až do letošního června držela klíčovou depozitní sazbu na úrovni čtyř procent.
Vysoké úrokové sazby sice pomáhají snižovat inflaci, ale také zvyšují náklady na půjčky, což může brzdit investice a spotřebu. Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně v srpnu podle odhadů Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta, ECB se cítí komfortněji ohledně možností uvolnění politiky.
Zatímco ECB už s uvolňováním začala, americká centrální banka (Fed) se snižováním úroků stále vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.
