V současnosti nejsledovanější úroková sazba ECB, depozitní (úrokové sazby, které banka platí z různých druhů depozitních účtů), přes léto setrvá na úrovni 3,75 procenta, na kterou ji centrální banka dvaceti zemí eurozóny snížila v červnu.
Vzhledem ke všeobecnému očekávání, že ECB v červenci se sazbami nepohne, se pozornost soustředí spíše na dnešní tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové. Ta by totiž mohla naznačit dlouhodobější plány banky.
Stabilitu sazeb předpovídalo všech 85 respondentů v průzkumu agentury Reuters. Stejně jednomyslný výsledek přinesla také agentura Bloomberg, kde žádný z oslovených analytiků a ekonomů neočekával od čtvrtečního zasedání banky žádnou změnu politiky.
Z průzkumu Reuters dále vyplynulo, že ECB by letos mohla sazby snížit ještě jednou, a to v prosinci. Depozitní sazba by tak rok 2024 uzavřela na úrovni 3,25 procenta. Průzkum agentury Bloomberg pak ukázal, že by klíčová sazba měla po zářijovém snížení dále klesat tempem 0,25 procentního bodu za čtvrtletí.
Podle obou agentur by měla depozitní sazba ke konci roku 2025 činit 2,50 procenta.
Inflace v eurozóně sice v červnu zvolnila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, na úroveň dvou procent, o kterou ECB usiluje, by se nicméně měla podle odhadů analytiků dostat až ve druhém pololetí roku 2025.
Hlavním inflačním rizikem zůstává podle ECB především růst mezd. Ten se navzdory víceletým kolektivním smlouvám, které ukazují na volnější tempo růstu, prozatím nachází daleko nad úrovní tří procent, kterou ECB považuje za slučitelnou se svým inflačním cílem.
