Stát na pokrytí povodňových škod musí zvýšit státní rozpočet letos i příští rok. V roce 2024 vzroste deficit o třicet miliard korun. V příštím roce o dalších deset. Aby nečekané výdaje stát zvládl pokrýt, zvažuje vydání státních dluhopisů. Nyní Ministerstvo financí jedná s jejich potenciálními držiteli, bankami.
„Ministerstvo financí na toto téma vede intenzivní jednání se zástupci bank, zda by o takovou formu dluhopisů byl z jejich strany zájem,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Ondřej Macura.
Není náhodou, že resort vyjednává právě s bankami. Ty v současnosti drží státní dluhopisy za více než bilion korun. „Je to více než 40 % všech státních dluhopisů,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.
Bude záležet na podmínkách, zní z bank
Podle České spořitelny, která je jedním z držitelů státních dluhopisů, budou v rozhodnutí, zda o dluhopisy banka projeví zájem, hrát roli konkrétní podmínky, za jakých je Ministerstvo financí nabídne vydat.
„Obecně vnímáme finanční instrumenty vydávané státem jako efektivní zdroj příjmu státního rozpočtu, a to zejména v případě neočekávaných nákladů, jako představují například živelné pohromy. Bude ale pochopitelně záležet na konkrétních podmínkách, za nichž budou dluhopisy nabídnuty,“ uvedl tiskový mluvčí banky Filip Hrubý.
Celkový objem a další detaily chystaných dluhopisů totiž resort zatím nezveřejnil. Důležitou roli bude hrát ale nákladnost celého opatření.
Rozhodne úroková míra
„Pokud by vláda uvažovala o vydání dluhopisů speciálně určených na řešení povodňových škod, muselo by to být pro stát výhodné, a to zejména s ohledem na úrokovou míru,“ uvedl Macura z Ministerstva financí.
Na to upozornil také analytik Capitalinked, firmy, která se věnuje fúzím a akvizicím, Radim Dohnal. Podle něj by celkové náklady povodňových dluhopisů neměly přesahovat náklady běžného dluhu, které jsou u desetiletých dluhopisů 3,726 procenta ročně.
Vyšší úroková míra by se totiž podle jeho slov postupně výrazně propsala do nákladů státu. S ohledem na nákladnost úpisu dluhopisů by se stát měl také snažit provize z dluhopisů tlačit co nejníže. „To je důvod, proč si myslím, že nabídka pro banky nebude příliš atraktivní,“ říká Dohnal.
Možnost zakoupení státních dluhopisů ale v tuto chvíli nevyloučila ani Unicredit Bank nebo Komerční banka. „Ministerstvo financí organizuje schůzku s bankami, kde bude svůj záměr prezentovat. Detaily nejsou zatím známy,“ uvedl mluvčí Unicredit Bank Petr Plocek.
Zároveň dodal, že banka je „primární dealer státních dluhopisů a aukcí se pravidelně účastní“.
Také Komerční banka se podle mluvčí Šárky Nevoralové pravidelně účastní jednání se státem ohledně financování dopravní infrastruktury, digitalizace, dostupného bydlení nebo financování produktů Národní rozvojové banky. „Banky jsou tradičním partnerem pro financování prostřednictvím státních dluhopisů,“ uvedla mluvčí.
Jasněji by kolem chystaných státních dluhopisů mělo být v dalších dnech. Novelu i příští rozpočet by totiž podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měla vláda schválit příští týden.
Ministr považuje 30 miliard korun potřebných v letošním roce za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se podle něj úměrně sníží.
