Deficit dosáhl v září 181,7 miliardy korun, přitom podle platného rozpočtu neměl za celý rok překročit hranici 252 miliard. „Když si odmyslíme povodně, tak je vysoký předpoklad, že schodek dodržíme,“ míní ministr financí Zbyněk Stanjura.

To zpochybňuje zkušenost posledních čtyř let, která říká, že v posledních třech měsících každého roku stát platí faktury za investice a deficit navýší o 90–120 miliard. Pokud je schodek ve srovnání s loňskem horší už v září, v prosinci to nemůže být lepší.

Pro Stanjuru naopak mluví jeden zásadní argument. Zhoršení bilance proti loňsku způsobil fakt, že letos nepomohly, resp. méně pomohly mimořádné položky na příjmové straně rozpočtu, konkrétně doplatky dotací z EU, dividenda od státní firmy ČEZ a odvody podniků z mimořádných zisků v časech krize. Tento efekt se naštěstí pro ministra už vyčerpal.

Vylepšit letošní bilanci ve srovnání s rokem 2023 proto může v posledních měsících okolnost, že výběr daní roste rychleji než výdaje. Ministr financí spoléhá především na odvody z mezd zaměstnanců, které meziročně vyrostly v důsledku inflace. Na daních příjmů odvádějí zaměstnanci o 16 procent navíc, na sociálním pojistném posílají navíc devět procent.

I kdyby Stanjurův plán vyšel, přesto se schodek 252 miliard změnil jen účetní položku. Deficit nakonec bude výrazně vyšší, protože ministr rovněž v úterý požádal sněmovnu, ať zvýší výdaje a tím i schodek rozpočtu o třicet miliard, které jsou určeny na obnovu po povodních. „Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům,“ slíbil ministr. Již dříve uvedl, že veškerá pomoc nemusí být vyčerpána a schodek za rok 2024 nakonec maximální možné částky 282 miliard nedosáhne.

Dalších deset miliard na odstranění povodňových škod rezervovala vláda v rozpočtu na příští rok, který Sněmovna obdržela v pondělí. Reakcí na povodně se deficit zvýší z původně plánovaných 230 miliard na 241 miliard.

Přitom by kvůli povodním v příštím roce nebylo nutné deficit zvyšovat. První verze rozpočtu, kterou na vládu poslal ministr financí, obsahovala tzv. „vatu“, konkrétně vládní rezervu 18 miliard. Po projednání na vládě z této částky ubylo deset miliard, když se ministři rozhodli splnit mzdové požadavky státních zaměstnanců, především učitelů, policistů, hasičů, případně zaměstnanců úřadů práce a dalších státních institucí. Pokud by vláda nárokům odborů odolala, bylo možné stejných deset miliard utratit za povodně, a deficit vůbec nezvyšovat.

Deficit dosáhl v září 181,7 miliardy korun, přitom podle platného rozpočtu neměl za celý rok překročit hranici 252 miliard. „Když si odmyslíme povodně, tak je vysoký předpoklad, že schodek dodržíme,“ míní ministr financí Zbyněk Stanjura.

To zpochybňuje zkušenost posledních čtyř let, která říká, že v posledních třech měsících každého roku stát platí faktury za investice a deficit navýší o 90–120 miliard. Pokud je schodek ve srovnání s loňskem horší už v září, v prosinci to nemůže být lepší.

Pro Stanjuru naopak mluví jeden zásadní argument. Zhoršení bilance proti loňsku způsobil fakt, že letos nepomohly, resp. méně pomohly mimořádné položky na příjmové straně rozpočtu, konkrétně doplatky dotací z EU, dividenda od státní firmy ČEZ a odvody podniků z mimořádných zisků v časech krize. Tento efekt se naštěstí pro ministra už vyčerpal.

Vylepšit letošní bilanci ve srovnání s rokem 2023 proto může v posledních měsících okolnost, že výběr daní roste rychleji než výdaje. Ministr financí spoléhá především na odvody z mezd zaměstnanců, které meziročně vyrostly v důsledku inflace. Na daních příjmů odvádějí zaměstnanci o 16 procent navíc, na sociálním pojistném posílají navíc devět procent.

I kdyby Stanjurův plán vyšel, přesto se schodek 252 miliard změnil jen účetní položku. Deficit nakonec bude výrazně vyšší, protože ministr rovněž v úterý požádal sněmovnu, ať zvýší výdaje a tím i schodek rozpočtu o třicet miliard, které jsou určeny na obnovu po povodních. „Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům,“ slíbil ministr. Již dříve uvedl, že veškerá pomoc nemusí být vyčerpána a schodek za rok 2024 nakonec maximální možné částky 282 miliard nedosáhne.

Dalších deset miliard na odstranění povodňových škod rezervovala vláda v rozpočtu na příští rok, který Sněmovna obdržela v pondělí. Reakcí na povodně se deficit zvýší z původně plánovaných 230 miliard na 241 miliard.

Přitom by kvůli povodním v příštím roce nebylo nutné deficit zvyšovat. První verze rozpočtu, kterou na vládu poslal ministr financí, obsahovala tzv. „vatu“, konkrétně vládní rezervu 18 miliard. Po projednání na vládě z této částky ubylo deset miliard, když se ministři rozhodli splnit mzdové požadavky státních zaměstnanců, především učitelů, policistů, hasičů, případně zaměstnanců úřadů práce a dalších státních institucí. Pokud by vláda nárokům odborů odolala, bylo možné stejných deset miliard utratit za povodně, a deficit vůbec nezvyšovat.