Česká národní banka oznámila, že od 2. ledna příštího roku zvýší povinné minimální rezervy, které banky musejí ukládat u centrální banky, ze dvou na čtyři procenta. Toto rozhodnutí přijala bankovní rada ve čtvrtek.

„K tomuto kroku ČNB přistoupila s cílem snížit náklady provádění měnové politiky při zachování její efektivity,“ napsal do tiskové zprávy mluvčí ČNB Jakub Holas.

Tímto krokem se však nejen sníží náklady měnové politiky, ale také to přispěje ke snížení kumulované ztráty ČNB, která v současnosti dosahuje téměř půl bilionu korun.

Banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny jsou povinny ukládat u ČNB určitou část svých vkladů jako rezervu. Od roku 1999 bylo toto množství stanovené na dvě procenta, ale nyní se objem rezerv od příštího roku zdvojnásobí na čtyři procenta. Tento krok by měl centrální bance pomoci lépe zvládat své náklady.

ČNB dlouhodobě hledá způsoby, jak snížit vysoké náklady na provádění měnové politiky. Minulý rok přestala úročit povinné rezervy, podobně jako předtím Evropská centrální banka. Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému ČNB přistoupila v minulých letech kvůli boji s vysokou inflací, také vedlo k růstu nákladů centrální banky.

Ačkoli povinné minimální rezervy již delší dobu nefungují jako hlavní nástroj měnové politiky ČNB, v současnosti plní především funkci polštáře, který zajišťuje hladký průběh plateb mezi bankami. Podobný krok nedávno podnikla i švýcarská centrální banka, která zvýšila povinné minimální rezervy ze 2,5 procenta na čtyři procenta.

ČNB zvýšení povinných minimálních rezerv dále nechtěla komentovat.

„Očekáváme, že navýšení povinných minimálních rezerv bude mít vliv na čisté úrokové výnosy bank a na jejich čistý zisk. Odhadujeme, že na roční bázi by měl být negativní dopad na čistý zisk v řádu středních jednotek procent,“ uvedl analytik Fio banky Karel Nedvěd.

„ČNB zvýšením povinných minimálních rezerv zdraží lidem a firmám úvěry, i když snižuje úrokové sazby. Povinné minimální rezervy nejsou úročeny, tím pádem banky přijdou o výnos z části držených rezerv, který budou chtít nějakým způsobem kompenzovat. Je velmi pravděpodobné, že tato kompenzace půjde právě na vrub úvěrů pro domácnosti a firmy, což v podstatě půjde proti vizi postupného uvolňování měnových podmínek,“ komentuje pro SZ Byznys analytik portálu Roklen24 Jan Berka.

Úrokové sazby budou sice podle Berky dále klesat, zvýšení povinných minimálních rezerv se však může projevit v pomalejším propisu poklesu do konečných úvěrových sazeb.

„V podstatě bychom mohli říct, že tímto opatřením jde ČNB proti zákonem stanovenému cíli, ve skutečnosti ale nečekáme, že by dopady na výkon české ekonomiky, a tedy i inflaci, měly být jakkoliv zásadní. Ve výsledku ale nejde o nic jiného než o daň uvalenou na banky, ku prospěchu té centrální,“ dodává.

Podobně to vidí také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Ten na sociální síti X poznamenal, že zřejmou motivací je vylepšit hospodaření ČNB. „Lepší hospodaření ČNB tedy zaplatí banky. Ty to ovšem mohou kompenzovat zvýšením úrokových sazeb úvěrů poskytovaných firmám a hypoték pro domácnosti,“ uvedl Marek.

„Podle zákona je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu a pokud tím není dotčen tento cíl, má podporovat hospodářský růst. ČNB tedy dala přednost vlastnímu hospodářskému výsledku před úkolem, který jí stanovuje zákon,“ doplnil.

Analytici z J&T Banky na základě informací, které banky poskytly po oznámení ČNB o ukončení úročení povinných minimálních rezerv od loňského října, odhadli, jaký dopad bude mít tato změna na jednotlivé banky.

Ve svém výpočtu zohlednili růst primárních závazků (například vkladů klientů), ze kterých se povinné rezervy počítají, a také změnu základní úrokové sazby, která se používá při repo operacích s centrální bankou.

Analytici J&T Banky odhadují, že u Komerční banky povede zvýšení povinných minimálních rezerv k poklesu úrokových výnosů zhruba o 900 milionů Kč, což odpovídá přibližně pěti procentům očekávaného čistého zisku banky po zdanění v příštím roce.

U Monety předpokládají snížení úrokových výnosů o něco málo přes 300 milionů Kč, což představuje přibližně pět procent očekávaného čistého zisku za rok 2025.

V případě Erste Group se očekává, že úrokové výnosy poklesnou o přibližně 1,1 miliardy Kč, což po zdanění odpovídá zhruba jednomu procentu očekávaného zisku celé skupiny Erste.

„Výše uvedené výpočty vycházejí ze současné úrokové sazby 4,25 procenta. Pro akcie bank je zvýšení povinných rezerv negativní s poměrně významným dopadem do hospodaření, nicméně vzhledem k vysoké kapitalizaci by tento krok neměl mít výraznější dopad do schopnosti poskytovat úvěry či vyplácet dividendy,“ uvedl analytik J&T Banky Milan Lávička.

Akcie bank obchodovaných na pražské burze na toto rozhodnutí výrazněji nereagovaly. Kolem 10. hodiny akcie Komerční banky klesaly o necelé procento, zatímco akcie Erste mírně posilovaly. Akcie Monety rovněž vykazovaly mírný růst.

Česká národní banka oznámila, že od 2. ledna příštího roku zvýší povinné minimální rezervy, které banky musejí ukládat u centrální banky, ze dvou na čtyři procenta. Toto rozhodnutí přijala bankovní rada ve čtvrtek.

„K tomuto kroku ČNB přistoupila s cílem snížit náklady provádění měnové politiky při zachování její efektivity,“ napsal do tiskové zprávy mluvčí ČNB Jakub Holas.

Tímto krokem se však nejen sníží náklady měnové politiky, ale také to přispěje ke snížení kumulované ztráty ČNB, která v současnosti dosahuje téměř půl bilionu korun.

Banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny jsou povinny ukládat u ČNB určitou část svých vkladů jako rezervu. Od roku 1999 bylo toto množství stanovené na dvě procenta, ale nyní se objem rezerv od příštího roku zdvojnásobí na čtyři procenta. Tento krok by měl centrální bance pomoci lépe zvládat své náklady.

ČNB dlouhodobě hledá způsoby, jak snížit vysoké náklady na provádění měnové politiky. Minulý rok přestala úročit povinné rezervy, podobně jako předtím Evropská centrální banka. Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému ČNB přistoupila v minulých letech kvůli boji s vysokou inflací, také vedlo k růstu nákladů centrální banky.

Ačkoli povinné minimální rezervy již delší dobu nefungují jako hlavní nástroj měnové politiky ČNB, v současnosti plní především funkci polštáře, který zajišťuje hladký průběh plateb mezi bankami. Podobný krok nedávno podnikla i švýcarská centrální banka, která zvýšila povinné minimální rezervy ze 2,5 procenta na čtyři procenta.

ČNB zvýšení povinných minimálních rezerv dále nechtěla komentovat.

„Očekáváme, že navýšení povinných minimálních rezerv bude mít vliv na čisté úrokové výnosy bank a na jejich čistý zisk. Odhadujeme, že na roční bázi by měl být negativní dopad na čistý zisk v řádu středních jednotek procent,“ uvedl analytik Fio banky Karel Nedvěd.

„ČNB zvýšením povinných minimálních rezerv zdraží lidem a firmám úvěry, i když snižuje úrokové sazby. Povinné minimální rezervy nejsou úročeny, tím pádem banky přijdou o výnos z části držených rezerv, který budou chtít nějakým způsobem kompenzovat. Je velmi pravděpodobné, že tato kompenzace půjde právě na vrub úvěrů pro domácnosti a firmy, což v podstatě půjde proti vizi postupného uvolňování měnových podmínek,“ komentuje pro SZ Byznys analytik portálu Roklen24 Jan Berka.

Úrokové sazby budou sice podle Berky dále klesat, zvýšení povinných minimálních rezerv se však může projevit v pomalejším propisu poklesu do konečných úvěrových sazeb.

„V podstatě bychom mohli říct, že tímto opatřením jde ČNB proti zákonem stanovenému cíli, ve skutečnosti ale nečekáme, že by dopady na výkon české ekonomiky, a tedy i inflaci, měly být jakkoliv zásadní. Ve výsledku ale nejde o nic jiného než o daň uvalenou na banky, ku prospěchu té centrální,“ dodává.

Podobně to vidí také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Ten na sociální síti X poznamenal, že zřejmou motivací je vylepšit hospodaření ČNB. „Lepší hospodaření ČNB tedy zaplatí banky. Ty to ovšem mohou kompenzovat zvýšením úrokových sazeb úvěrů poskytovaných firmám a hypoték pro domácnosti,“ uvedl Marek.

„Podle zákona je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu a pokud tím není dotčen tento cíl, má podporovat hospodářský růst. ČNB tedy dala přednost vlastnímu hospodářskému výsledku před úkolem, který jí stanovuje zákon,“ doplnil.

Analytici z J&T Banky na základě informací, které banky poskytly po oznámení ČNB o ukončení úročení povinných minimálních rezerv od loňského října, odhadli, jaký dopad bude mít tato změna na jednotlivé banky.

Ve svém výpočtu zohlednili růst primárních závazků (například vkladů klientů), ze kterých se povinné rezervy počítají, a také změnu základní úrokové sazby, která se používá při repo operacích s centrální bankou.

Analytici J&T Banky odhadují, že u Komerční banky povede zvýšení povinných minimálních rezerv k poklesu úrokových výnosů zhruba o 900 milionů Kč, což odpovídá přibližně pěti procentům očekávaného čistého zisku banky po zdanění v příštím roce.

U Monety předpokládají snížení úrokových výnosů o něco málo přes 300 milionů Kč, což představuje přibližně pět procent očekávaného čistého zisku za rok 2025.

V případě Erste Group se očekává, že úrokové výnosy poklesnou o přibližně 1,1 miliardy Kč, což po zdanění odpovídá zhruba jednomu procentu očekávaného zisku celé skupiny Erste.

„Výše uvedené výpočty vycházejí ze současné úrokové sazby 4,25 procenta. Pro akcie bank je zvýšení povinných rezerv negativní s poměrně významným dopadem do hospodaření, nicméně vzhledem k vysoké kapitalizaci by tento krok neměl mít výraznější dopad do schopnosti poskytovat úvěry či vyplácet dividendy,“ uvedl analytik J&T Banky Milan Lávička.

Akcie bank obchodovaných na pražské burze na toto rozhodnutí výrazněji nereagovaly. Kolem 10. hodiny akcie Komerční banky klesaly o necelé procento, zatímco akcie Erste mírně posilovaly. Akcie Monety rovněž vykazovaly mírný růst.