Masajoši Son je ústřední postava a ředitel japonské investiční banky Softbank. Nebojí se riskovat, což přináší jeho firmě miliardové zisky, ale i ztráty. Jako jeden z prvních například vycítil potenciál firmy Alibaba, do níž investoval miliony už v roce 2000. V témž roce koupil 5 procent největšího výrobce čipů na světě, firmy NVIDIA. Dokáže ale také prodělat miliardy dolarů jako v případě firmy WeWork, na které ztratil 330 miliard korun.

Jeho technologický fond Softbank Vision Fund sponzorují arabští šejkové. Před dvěma týdny tak investoval 500 milionů dolarů do druhého nejcennějšího technologického startupu na světě – Open AI. Přesvědčoval také své akcionáře, že právě Softbank má architektonický plán, jak budoucnost ovlivněnou umělou inteligencí nejlépe kapitalizovat.

„Abyste byli lídři na tomto poli a dokázali se účastnit boje o nejlepší model obecné umělé inteligence, potřebujete jak přístup k hardwaru, tak k nejlepším talentům na světě. Tuto kombinaci má k dispozici pár hráčů jako třeba Anthropic či Open AI,“ řekl pro SZ Byznys odborník na umělou inteligenci z ČVUT a firmy Recombee Pavel Kordík.

Právě na investici do Open AI sází Softbank podle Sona při stavbě budoucnosti. Tu má podle něj definovat především generativní umělá inteligence, tedy AI zvládající překonat člověka ve všech intelektuálních úkonech. Otázkou ale podle expertů zůstává, jak daleko je lidstvo od řešení všech souvisejících požadavků k uvedení „superumělé inteligence“ na trh.

„Když se mě před pěti lety novináři ptali na termín, kdy generativní AI můžeme očekávat, řekl jsem jim pět let. Nepletl jsem se. Dostáváme se do fáze, v níž se velké jazykové modely zvládají učit z vlastních chyb, řešit samostatně úkony a blíží se k fungování mozku člověka. Rozhodující bude, kdy je nasadíme do provozu a jestli je na ně trh připravený,“ vysvětluje Kordík.

Son je podle investiční historie Softbank připravený kdykoliv a na cokoliv. Jeho pověst vizionáře přitahuje ty nejbohatší hráče. Když v roce 2017 zakládal technologický fond „SoftBank Vision Fund“, který se zaměřuje právě na investice do technologií umělé inteligence, měl vstupní kapitál 100 miliard dolarů. Z toho 60 miliard poskytli šejkové ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tento fond také stojí za proměnou z banky založené v roce 1981 čtyřiadvacetiletým Masajoši Sonem na investičního giganta v sektoru umělé inteligence.

„Prostřednictvím Vision Fundu nyní spravuje SoftBank prostředky přesahující 140 miliard dolarů. Investují do zavedených značek jako Alibaba, Uber či OpenAI. Vkládají peníze také do celé řady startupů zaměřených na AI, kde lze zmínit Automation Anywhere či Cato Networks a další firmy. Taková investiční strategie tvrdě komunikuje svou důvěru v sektor umělé inteligence a jeho dlouhodobý úspěch,“ komentuje pro Byznys SZ aktivity fondu hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka.

Podle něj význam sektoru AI z investičního hlediska roste, ale nachází se v něm spousta bublin, které dříve či později prasknou. Finanční trhy jsou v tomto nemilosrdné. Své o tom ví i právě Son, jehož Financial Times označily za miliardáře závislého na riskování. Právě ochota investovat do riskantních technologických vizí mu v minulosti vynesla stovky miliard dolarů, ale další ho stála.

Převratný úspěch zaznamenal vizionář v roce 2000, kdy vložil 20 milionů dolarů do společnosti Alibaba, jíž byl tehdy teprve rok. Akcie společnosti letěly až do roku 2021 nahoru a z milionové investice získala Softbank miliardové výnosy. Další úspěšnou investicí byl vklad peněz do největšího výrobce čipů na světě, společnosti NVIDIA.

„Banka v roce 2017 nakoupila téměř pětiprocentní podíl ve společnosti Nvidia, který prodala v roce 2019. Na této investici slušně vydělala. Nicméně za posledních pět let se zhodnotily akcie NVIDIA 29krát. Softbank se tak o většinu tohoto výnosu brzkým exitem logicky připravila,“ vysvětluje pro SZ Byznys hlavní ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Masayoshi se ale neohlíží. Jeho banka investovala do výrobce čipů Arm, kterým chce firmě NVIDIA na tomto poli konkurovat. Britského výrobce vidí CEO Softbank Group jako klíčový prvek pro svou architekturu budoucnosti. Na procesorech běží velké modely umělé inteligence. Podle Kordíka má ale Arm pramalou šanci na tomto poli konkurovat světovému hegemonovi, tedy firmě NVIDIA.

„Nechci podceňovat Softbank ani ARM, ale když se podíváte na to, kde jsou peníze a nejlepší lidé v oboru, je to NVIDIA. Nemyslím si, že by Softbank a ARM vyšly z tohoto souboje jako poražení, nějaký kus koláče si urvou, ale rozhodně amerického výrobce nepřeválcují,“ říká.

Investiční banka sází na to, že si urve velký kus koláče. Při založení Vision Fundu byl totiž vklad do Armu jednou z hlavních firem, do nichž japonská banka a arabští šejkové investovali desítky miliard.

Ne vše se ale vizionáři s mnohamiliardovým rozpočtem vyplatilo. Son s trochou nadsázky na čísla příliš nehledí. Hledá velké vize a občas se spálí. To se stalo v případě startupu WeWork, který budoval sdílená pracoviště. Do něj banka investovala v roce 2019. Propad startupu přinesl bance kumulovanou ztrátu ve výši 330 miliard korun.

„Softbank investovala zhruba 14 miliard dolarů do akcií společnosti WeWork, které během dvou let ztratily devadesát devět procent ceny. Po takto těžkém období musela přijít restrukturalizace a alespoň dočasná změna strategie. Softbank přesunula své zaměření více směrem k zavedeným a stabilním AI společnostem. Přesun byl doprovázen i odprodejem části aktiv a investic v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů,“ vysvětluje změny ve firmě Peterka.

Strategie masových investic do spousty startupů, kterou Son uplatňoval, podle ekonoma může dávat smysl, ale v takovém případě musí investor počítat s tím, že většina startupů neuspěje. Malá část z nich naopak může být dalším jednorožcem a rapidně tak zvýšit hodnotu vložených peněz.

„Tuto strategii lze hodnotit jako rizikovou, a to i v kontextu odvětví, kde je očekáván úspěch v dlouhodobém horizontu. Nevíme totiž, kdy úspěch přijde, kolik bude korekcí na trhu a kterým směrem se nakonec opravdoví vítězové vydají,“ říká. I přes divoký přístup k investicím se ale podle něj Son stále drží na koni.

„Hodnota akcií Softbank po restrukturalizaci nedosahuje svých maxim z roku 2021, kdy se pohybovaly nad 10 600 japonskými jeny (1650 Kč, pozn. red.) za akcii. Nyní se akcie Softbank obchodují okolo 9500 japonských jenů (1470 Kč, pozn. red.). Pokud se bude dařit odvětví AI a technologiím a nepřijde žádný zásadní problém v japonské či globální ekonomice, tak se může dobrá kondice Softbank udržet. Vždy ale existují rizika a na každý trh přichází po růstu korekce,“ predikuje ekonom.

Masajoši Son je ústřední postava a ředitel japonské investiční banky Softbank. Nebojí se riskovat, což přináší jeho firmě miliardové zisky, ale i ztráty. Jako jeden z prvních například vycítil potenciál firmy Alibaba, do níž investoval miliony už v roce 2000. V témž roce koupil 5 procent největšího výrobce čipů na světě, firmy NVIDIA. Dokáže ale také prodělat miliardy dolarů jako v případě firmy WeWork, na které ztratil 330 miliard korun.

Jeho technologický fond Softbank Vision Fund sponzorují arabští šejkové. Před dvěma týdny tak investoval 500 milionů dolarů do druhého nejcennějšího technologického startupu na světě – Open AI. Přesvědčoval také své akcionáře, že právě Softbank má architektonický plán, jak budoucnost ovlivněnou umělou inteligencí nejlépe kapitalizovat.

„Abyste byli lídři na tomto poli a dokázali se účastnit boje o nejlepší model obecné umělé inteligence, potřebujete jak přístup k hardwaru, tak k nejlepším talentům na světě. Tuto kombinaci má k dispozici pár hráčů jako třeba Anthropic či Open AI,“ řekl pro SZ Byznys odborník na umělou inteligenci z ČVUT a firmy Recombee Pavel Kordík.

Právě na investici do Open AI sází Softbank podle Sona při stavbě budoucnosti. Tu má podle něj definovat především generativní umělá inteligence, tedy AI zvládající překonat člověka ve všech intelektuálních úkonech. Otázkou ale podle expertů zůstává, jak daleko je lidstvo od řešení všech souvisejících požadavků k uvedení „superumělé inteligence“ na trh.

„Když se mě před pěti lety novináři ptali na termín, kdy generativní AI můžeme očekávat, řekl jsem jim pět let. Nepletl jsem se. Dostáváme se do fáze, v níž se velké jazykové modely zvládají učit z vlastních chyb, řešit samostatně úkony a blíží se k fungování mozku člověka. Rozhodující bude, kdy je nasadíme do provozu a jestli je na ně trh připravený,“ vysvětluje Kordík.

Son je podle investiční historie Softbank připravený kdykoliv a na cokoliv. Jeho pověst vizionáře přitahuje ty nejbohatší hráče. Když v roce 2017 zakládal technologický fond „SoftBank Vision Fund“, který se zaměřuje právě na investice do technologií umělé inteligence, měl vstupní kapitál 100 miliard dolarů. Z toho 60 miliard poskytli šejkové ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tento fond také stojí za proměnou z banky založené v roce 1981 čtyřiadvacetiletým Masajoši Sonem na investičního giganta v sektoru umělé inteligence.

„Prostřednictvím Vision Fundu nyní spravuje SoftBank prostředky přesahující 140 miliard dolarů. Investují do zavedených značek jako Alibaba, Uber či OpenAI. Vkládají peníze také do celé řady startupů zaměřených na AI, kde lze zmínit Automation Anywhere či Cato Networks a další firmy. Taková investiční strategie tvrdě komunikuje svou důvěru v sektor umělé inteligence a jeho dlouhodobý úspěch,“ komentuje pro Byznys SZ aktivity fondu hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka.

Podle něj význam sektoru AI z investičního hlediska roste, ale nachází se v něm spousta bublin, které dříve či později prasknou. Finanční trhy jsou v tomto nemilosrdné. Své o tom ví i právě Son, jehož Financial Times označily za miliardáře závislého na riskování. Právě ochota investovat do riskantních technologických vizí mu v minulosti vynesla stovky miliard dolarů, ale další ho stála.

Převratný úspěch zaznamenal vizionář v roce 2000, kdy vložil 20 milionů dolarů do společnosti Alibaba, jíž byl tehdy teprve rok. Akcie společnosti letěly až do roku 2021 nahoru a z milionové investice získala Softbank miliardové výnosy. Další úspěšnou investicí byl vklad peněz do největšího výrobce čipů na světě, společnosti NVIDIA.

„Banka v roce 2017 nakoupila téměř pětiprocentní podíl ve společnosti Nvidia, který prodala v roce 2019. Na této investici slušně vydělala. Nicméně za posledních pět let se zhodnotily akcie NVIDIA 29krát. Softbank se tak o většinu tohoto výnosu brzkým exitem logicky připravila,“ vysvětluje pro SZ Byznys hlavní ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Masayoshi se ale neohlíží. Jeho banka investovala do výrobce čipů Arm, kterým chce firmě NVIDIA na tomto poli konkurovat. Britského výrobce vidí CEO Softbank Group jako klíčový prvek pro svou architekturu budoucnosti. Na procesorech běží velké modely umělé inteligence. Podle Kordíka má ale Arm pramalou šanci na tomto poli konkurovat světovému hegemonovi, tedy firmě NVIDIA.

„Nechci podceňovat Softbank ani ARM, ale když se podíváte na to, kde jsou peníze a nejlepší lidé v oboru, je to NVIDIA. Nemyslím si, že by Softbank a ARM vyšly z tohoto souboje jako poražení, nějaký kus koláče si urvou, ale rozhodně amerického výrobce nepřeválcují,“ říká.

Investiční banka sází na to, že si urve velký kus koláče. Při založení Vision Fundu byl totiž vklad do Armu jednou z hlavních firem, do nichž japonská banka a arabští šejkové investovali desítky miliard.

Ne vše se ale vizionáři s mnohamiliardovým rozpočtem vyplatilo. Son s trochou nadsázky na čísla příliš nehledí. Hledá velké vize a občas se spálí. To se stalo v případě startupu WeWork, který budoval sdílená pracoviště. Do něj banka investovala v roce 2019. Propad startupu přinesl bance kumulovanou ztrátu ve výši 330 miliard korun.

„Softbank investovala zhruba 14 miliard dolarů do akcií společnosti WeWork, které během dvou let ztratily devadesát devět procent ceny. Po takto těžkém období musela přijít restrukturalizace a alespoň dočasná změna strategie. Softbank přesunula své zaměření více směrem k zavedeným a stabilním AI společnostem. Přesun byl doprovázen i odprodejem části aktiv a investic v hodnotě přesahující 20 miliard dolarů,“ vysvětluje změny ve firmě Peterka.

Strategie masových investic do spousty startupů, kterou Son uplatňoval, podle ekonoma může dávat smysl, ale v takovém případě musí investor počítat s tím, že většina startupů neuspěje. Malá část z nich naopak může být dalším jednorožcem a rapidně tak zvýšit hodnotu vložených peněz.

„Tuto strategii lze hodnotit jako rizikovou, a to i v kontextu odvětví, kde je očekáván úspěch v dlouhodobém horizontu. Nevíme totiž, kdy úspěch přijde, kolik bude korekcí na trhu a kterým směrem se nakonec opravdoví vítězové vydají,“ říká. I přes divoký přístup k investicím se ale podle něj Son stále drží na koni.

„Hodnota akcií Softbank po restrukturalizaci nedosahuje svých maxim z roku 2021, kdy se pohybovaly nad 10 600 japonskými jeny (1650 Kč, pozn. red.) za akcii. Nyní se akcie Softbank obchodují okolo 9500 japonských jenů (1470 Kč, pozn. red.). Pokud se bude dařit odvětví AI a technologiím a nepřijde žádný zásadní problém v japonské či globální ekonomice, tak se může dobrá kondice Softbank udržet. Vždy ale existují rizika a na každý trh přichází po růstu korekce,“ predikuje ekonom.