Turbulentní pohyby na ropném trhu, oslabení české ekonomiky i konflikt celého Blízkého východu. To vše mohou přinést podle expertů nadcházející týdny ve vztahu k eskalujícímu konfliktu mezi Izraelem a ropnou velmocí Íránem.

„Válce mezi oběma státy jsme blíž než kdykoli předtím. Do takového konfliktu by velice pravděpodobně vstoupili i Američané, což současná demokratická prezidentská administrativa potvrzuje svými prohlášeními varujícími Írán a podporujícími Izrael,“ vysvětluje pro SZ Byznys odborník na Írán z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Naráží mimo jiné na včerejší projev amerického prezidenta Joea Bidena, který o útoku na íránskou ropnou infrastrukturu diskutuje s Izraelem. To by mohlo mít pro celosvětovou cenu ropy vážné důsledky.

Cena severomořské ropy Brent vzrostla za poslední týden o osm procent na 78 dolarů za barel, tedy necelých 1800 korun. Zdražení této komodity dopadá podle hlavního ekonoma investiční skupiny Roklen Pavla Peterky i na další odvětví.

„Ropa je zásadní surovinou pro fungování celých odvětví. Její cena a dostupnost tak bez nadsázky hýbe světovou ekonomikou. Drahá ropa zdražuje výrobní vstupy a zpomaluje globální ekonomiku. Nejde pouze o pohonné hmoty, ale i o vše na ně navázané. Příkladem můžou být přepravní služby, které s růstem cen ropy a pohonných hmot zdražují,“ vysvětluje pro SZ Byznys Peterka.

Írán produkuje zhruba čtyři miliony barelů denně a útok na jeho ropnou infrastrukturu může zamíchat celosvětovými cenami suroviny. Špatných scénářů v takovém případě existuje celá řada a záleží jen na tom, pro který se mocnosti rozhodnou.

„Největší bezpečnostní hrozba je v tuto chvíli velká, celoregionálního rozměru. To by mělo drastické následky nejenom pro státy a politická zřízení v zemích, jako je Izrael, Libanon, Írán nebo Sýrie, ale především pro jejich civilní obyvatelstvo. Sekundárně to pak může způsobit bezpečnostní hrozby s globálními dopady v podobě vlny migrace ze zasažených regionů a dramatického navýšení cen energetických surovin,“ vykresluje Kraus nejhorší možný scénář.

Podle odborníka na Írán z Masarykovy univerzity je přitom další eskalace nevyhnutelná.

„Izraelský odvetný útok považuji v podstatě za jistotu. Že k tomu dojde i ve spolupráci s USA, se zdá také velice pravděpodobné. Není ale jasné, jakou formu a intenzitu takový útok bude mít. Americkou snahou bude jistě limitovat dopady a škody útoku takovým způsobem, aby nevyvolal další reakci ze strany Íránu, což by vedlo k roztočení spirály násilí. Ta by šla jen obtížně zastavit. Není ani v zájmu USA ani v zájmu Íránu vyvolat v regionu velkou válku. Co je v zájmu Izraele, v tuto chvíli není úplně jasné,“ interpretuje situaci Kraus.

„Pokud skutečně dojde na eskalaci konfliktu a k útokům na těžební infrastrukturu, uvidíme svižný růst cen ropy a v návaznosti na to zpomalení světové ekonomiky. Analytici specializující se na podobné konflikty nevylučují, že by si jedna strana konfliktu mohla vzít ropu jako rukojmí. Stalo se to už v minulosti, kdy jsme viděli zapálená ropná pole,“ vypočítává možné scénáře Peterka.

Analytici Citigroup odhadují, že případný útok na ropné rafinerie Íránu může snížit dodávky až o 1,5 milionu barelů ropy denně. To by mohlo vyvolat velký problém v celosvětovém zásobování ropou. I menší útoky mohou způsobit ztráty mezi 300 000 a 450 000 barelů denně. I takové množství dopadne na ceny ropy, protože nabídka na trhu by byla nižší, napsal server Yahoo Finance.

„Ropný trh asi zažije v následujících dnech, možná i týdnech, turbulentní dobu. Lze očekávat další nárůst ceny, a to nejen v důsledku prohlášení amerického prezidenta, ale také kvůli přibývajícím útokům jemenských Húthíů na tankery proplouvající Adenským zálivem a také kvůli chystaným plánům Saúdské Arábie omezovat těžbu ropy s cílem navýšit její cenu na světových trzích. Jakákoli eskalace násilí v regionu tomu všemu jen přileje olej do ohně,“ vysvětluje Kraus.

Největším rizikem je podle Peterky vtažení dalších ropných velmocí z regionu do konfliktu. Existuje totiž možnost, že Írán zaútočí na další ropnou velmoc, Saúdskou Arábii.

„Vyloučit údajně nelze ani útok Íránu na těžební infrastrukturu v Saúdské Arábii, která je považována za spojence Západu. V takovém případě si umím představit ceny ropy i nad úrovní 100 dolarů za barel. Negativní dopady pro globální ekonomiku by byly obrovské,“ říká expert.

Dopady eskalace konfliktu by se podle ekonoma Peterky nevyhnuly ani Česku coby malé exportní ekonomice bez vlastních ložisek ropy. Ochlazení světové ekonomiky by vedlo k nižšímu zájmu zahraniční poptávky a tím pádem by byl v zahraničí menší zájem o české zboží, následovalo by zpomalení tuzemské ekonomiky.

„V takovém případě můžeme hned zapomenout na naplnění prognózy Ministerstva financí o reálném růstu naší ekonomiky v roce 2025 o 2,7 procenta. Kvůli pomalejší ekonomice by byl i nižší výběr daní, a při dodržení plánovaných výdajů by tak i deficit rozpočtu byl vyšší, než je nyní plánováno,“ vysvětluje expert.

Podle dat Roklenu klesla také za poslední týden česká koruna. Na konci září stál 1 dolar 22,50 koruny, nyní stojí téměř 23 korun, což na tuzemskou exportní ekonomiku také může výrazně dopadnout. Pokud nedojde k ochlazení konfliktu, bude se tento trend podle ekonoma nadále zvyšovat.

Na neklid velmi mírně reagovala i cena zlata, která po středečním útoku Íránu na Izrael vzrostla o procento. Tento trend opět odráží nejistotu trhů, protože v turbulentních časech se ke zlatu investoři uchylují jako k bezpečné komoditě. Naproti tomu například bitcoin se od konce září propadl zhruba o pět procent, stejně tak klesá hodnota dalších kryptoměn.

Turbulentní pohyby na ropném trhu, oslabení české ekonomiky i konflikt celého Blízkého východu. To vše mohou přinést podle expertů nadcházející týdny ve vztahu k eskalujícímu konfliktu mezi Izraelem a ropnou velmocí Íránem.

„Válce mezi oběma státy jsme blíž než kdykoli předtím. Do takového konfliktu by velice pravděpodobně vstoupili i Američané, což současná demokratická prezidentská administrativa potvrzuje svými prohlášeními varujícími Írán a podporujícími Izrael,“ vysvětluje pro SZ Byznys odborník na Írán z Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Naráží mimo jiné na včerejší projev amerického prezidenta Joea Bidena, který o útoku na íránskou ropnou infrastrukturu diskutuje s Izraelem. To by mohlo mít pro celosvětovou cenu ropy vážné důsledky.

Cena severomořské ropy Brent vzrostla za poslední týden o osm procent na 78 dolarů za barel, tedy necelých 1800 korun. Zdražení této komodity dopadá podle hlavního ekonoma investiční skupiny Roklen Pavla Peterky i na další odvětví.

„Ropa je zásadní surovinou pro fungování celých odvětví. Její cena a dostupnost tak bez nadsázky hýbe světovou ekonomikou. Drahá ropa zdražuje výrobní vstupy a zpomaluje globální ekonomiku. Nejde pouze o pohonné hmoty, ale i o vše na ně navázané. Příkladem můžou být přepravní služby, které s růstem cen ropy a pohonných hmot zdražují,“ vysvětluje pro SZ Byznys Peterka.

Írán produkuje zhruba čtyři miliony barelů denně a útok na jeho ropnou infrastrukturu může zamíchat celosvětovými cenami suroviny. Špatných scénářů v takovém případě existuje celá řada a záleží jen na tom, pro který se mocnosti rozhodnou.

„Největší bezpečnostní hrozba je v tuto chvíli velká, celoregionálního rozměru. To by mělo drastické následky nejenom pro státy a politická zřízení v zemích, jako je Izrael, Libanon, Írán nebo Sýrie, ale především pro jejich civilní obyvatelstvo. Sekundárně to pak může způsobit bezpečnostní hrozby s globálními dopady v podobě vlny migrace ze zasažených regionů a dramatického navýšení cen energetických surovin,“ vykresluje Kraus nejhorší možný scénář.

Podle odborníka na Írán z Masarykovy univerzity je přitom další eskalace nevyhnutelná.

„Izraelský odvetný útok považuji v podstatě za jistotu. Že k tomu dojde i ve spolupráci s USA, se zdá také velice pravděpodobné. Není ale jasné, jakou formu a intenzitu takový útok bude mít. Americkou snahou bude jistě limitovat dopady a škody útoku takovým způsobem, aby nevyvolal další reakci ze strany Íránu, což by vedlo k roztočení spirály násilí. Ta by šla jen obtížně zastavit. Není ani v zájmu USA ani v zájmu Íránu vyvolat v regionu velkou válku. Co je v zájmu Izraele, v tuto chvíli není úplně jasné,“ interpretuje situaci Kraus.

„Pokud skutečně dojde na eskalaci konfliktu a k útokům na těžební infrastrukturu, uvidíme svižný růst cen ropy a v návaznosti na to zpomalení světové ekonomiky. Analytici specializující se na podobné konflikty nevylučují, že by si jedna strana konfliktu mohla vzít ropu jako rukojmí. Stalo se to už v minulosti, kdy jsme viděli zapálená ropná pole,“ vypočítává možné scénáře Peterka.

Analytici Citigroup odhadují, že případný útok na ropné rafinerie Íránu může snížit dodávky až o 1,5 milionu barelů ropy denně. To by mohlo vyvolat velký problém v celosvětovém zásobování ropou. I menší útoky mohou způsobit ztráty mezi 300 000 a 450 000 barelů denně. I takové množství dopadne na ceny ropy, protože nabídka na trhu by byla nižší, napsal server Yahoo Finance.

„Ropný trh asi zažije v následujících dnech, možná i týdnech, turbulentní dobu. Lze očekávat další nárůst ceny, a to nejen v důsledku prohlášení amerického prezidenta, ale také kvůli přibývajícím útokům jemenských Húthíů na tankery proplouvající Adenským zálivem a také kvůli chystaným plánům Saúdské Arábie omezovat těžbu ropy s cílem navýšit její cenu na světových trzích. Jakákoli eskalace násilí v regionu tomu všemu jen přileje olej do ohně,“ vysvětluje Kraus.

Největším rizikem je podle Peterky vtažení dalších ropných velmocí z regionu do konfliktu. Existuje totiž možnost, že Írán zaútočí na další ropnou velmoc, Saúdskou Arábii.

„Vyloučit údajně nelze ani útok Íránu na těžební infrastrukturu v Saúdské Arábii, která je považována za spojence Západu. V takovém případě si umím představit ceny ropy i nad úrovní 100 dolarů za barel. Negativní dopady pro globální ekonomiku by byly obrovské,“ říká expert.

Dopady eskalace konfliktu by se podle ekonoma Peterky nevyhnuly ani Česku coby malé exportní ekonomice bez vlastních ložisek ropy. Ochlazení světové ekonomiky by vedlo k nižšímu zájmu zahraniční poptávky a tím pádem by byl v zahraničí menší zájem o české zboží, následovalo by zpomalení tuzemské ekonomiky.

„V takovém případě můžeme hned zapomenout na naplnění prognózy Ministerstva financí o reálném růstu naší ekonomiky v roce 2025 o 2,7 procenta. Kvůli pomalejší ekonomice by byl i nižší výběr daní, a při dodržení plánovaných výdajů by tak i deficit rozpočtu byl vyšší, než je nyní plánováno,“ vysvětluje expert.

Podle dat Roklenu klesla také za poslední týden česká koruna. Na konci září stál 1 dolar 22,50 koruny, nyní stojí téměř 23 korun, což na tuzemskou exportní ekonomiku také může výrazně dopadnout. Pokud nedojde k ochlazení konfliktu, bude se tento trend podle ekonoma nadále zvyšovat.

Na neklid velmi mírně reagovala i cena zlata, která po středečním útoku Íránu na Izrael vzrostla o procento. Tento trend opět odráží nejistotu trhů, protože v turbulentních časech se ke zlatu investoři uchylují jako k bezpečné komoditě. Naproti tomu například bitcoin se od konce září propadl zhruba o pět procent, stejně tak klesá hodnota dalších kryptoměn.