Společnost BP se vzdala cíle významně snížit těžbu ropy a zemního plynu do roku 2030. Generální ředitel Murray Auchincloss omezil strategii energetické transformace firmy, aby získal zpět důvěru investorů, píše agentura Reuters.

Plán omezení těžby představila energetická společnost v roce 2020 a byl nejambicióznější v tomto odvětví. Tehdy se zavazovala snížit těžbu o 40 procent a zároveň do roku 2030 prudce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. V únoru loňského roku společnost BP tento cíl snížila na 25procentní omezení. I od toho ovšem nyní upouští. Investoři se podle Reuters soustředili spíše na krátkodobé výnosy než na trend přechodu k čisté energetice.

Současný ředitel Murray Auchincloss se vedení firmy ujal v lednu a dosud se mu nedařilo zastavit pokles hodnoty společnosti. Její akcie letos nedosahují výkonnosti konkurenčních podniků, protože investoři pochybovali, že BP při současné strategii bude schopna generovat zisk. Společnost se nyní zaměřuje na několik nových investic na Blízkém východě a v Mexickém zálivu, aby zvýšila svou produkci ropy a plynu, píše Reuters.

Energetický gigant ale nadále plánuje do roku 2050 dosáhnout nulových emisí. Aktualizovanou strategii, která potvrdí zrušení cíle produkce do roku 2030, představí Auchincloss až na únorovém dni pro investory, ačkoli v praxi od něj BP již upustila.

BP není jedinou společností, která od svých zelených závazků částečně couvá. Její konkurent společnost Shell svou strategii energetické transformace letos omezila také. Prodala své firmy zaměřující se na obnovitelné zdroje a zrušila řadu projektů, například stavbu mořské větrné elektrárny nebo výzkum v oblasti vodíku a biopaliv.

Změna v obou firmách nastala zejména v důsledku obnovení důrazu na evropskou energetickou bezpečnost po cenovém šoku, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Společnost BP přitom do nových nízkouhlíkových podniků investovala miliardy a od roku 2020 prudce zredukovala tým, který zkoumal ložiska ropy a zemního plynu.

S odklonem od klimatických cílů 2030 se BP poohlíží také po nových ropných projektech. Podle zdrojů Reuters BP v současné době jedná o investicích do tří nových projektů v Iráku. Již nyní vlastní poloviční podíl v podniku, který provozuje obří ropné pole Rumaila na jihu země.

V srpnu také společnost podepsala dohodu s tamní vládou o rozvoji a průzkumu ropného pole Kirkúk, jejíž součástí bude také výstavba elektráren a solárních kapacit. Na rozdíl od historických smluv, které zahraničním společnostem nabízely mizivé marže, se podle Reuters dá očekávat, že nové dohody budou zahrnovat velkorysejší model podílu na zisku.

Společnost BP se vzdala cíle významně snížit těžbu ropy a zemního plynu do roku 2030. Generální ředitel Murray Auchincloss omezil strategii energetické transformace firmy, aby získal zpět důvěru investorů, píše agentura Reuters.

Plán omezení těžby představila energetická společnost v roce 2020 a byl nejambicióznější v tomto odvětví. Tehdy se zavazovala snížit těžbu o 40 procent a zároveň do roku 2030 prudce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. V únoru loňského roku společnost BP tento cíl snížila na 25procentní omezení. I od toho ovšem nyní upouští. Investoři se podle Reuters soustředili spíše na krátkodobé výnosy než na trend přechodu k čisté energetice.

Současný ředitel Murray Auchincloss se vedení firmy ujal v lednu a dosud se mu nedařilo zastavit pokles hodnoty společnosti. Její akcie letos nedosahují výkonnosti konkurenčních podniků, protože investoři pochybovali, že BP při současné strategii bude schopna generovat zisk. Společnost se nyní zaměřuje na několik nových investic na Blízkém východě a v Mexickém zálivu, aby zvýšila svou produkci ropy a plynu, píše Reuters.

Energetický gigant ale nadále plánuje do roku 2050 dosáhnout nulových emisí. Aktualizovanou strategii, která potvrdí zrušení cíle produkce do roku 2030, představí Auchincloss až na únorovém dni pro investory, ačkoli v praxi od něj BP již upustila.

BP není jedinou společností, která od svých zelených závazků částečně couvá. Její konkurent společnost Shell svou strategii energetické transformace letos omezila také. Prodala své firmy zaměřující se na obnovitelné zdroje a zrušila řadu projektů, například stavbu mořské větrné elektrárny nebo výzkum v oblasti vodíku a biopaliv.

Změna v obou firmách nastala zejména v důsledku obnovení důrazu na evropskou energetickou bezpečnost po cenovém šoku, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Společnost BP přitom do nových nízkouhlíkových podniků investovala miliardy a od roku 2020 prudce zredukovala tým, který zkoumal ložiska ropy a zemního plynu.

S odklonem od klimatických cílů 2030 se BP poohlíží také po nových ropných projektech. Podle zdrojů Reuters BP v současné době jedná o investicích do tří nových projektů v Iráku. Již nyní vlastní poloviční podíl v podniku, který provozuje obří ropné pole Rumaila na jihu země.

V srpnu také společnost podepsala dohodu s tamní vládou o rozvoji a průzkumu ropného pole Kirkúk, jejíž součástí bude také výstavba elektráren a solárních kapacit. Na rozdíl od historických smluv, které zahraničním společnostem nabízely mizivé marže, se podle Reuters dá očekávat, že nové dohody budou zahrnovat velkorysejší model podílu na zisku.