Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvýšila o 1,5 procenta poté, co v červenci klesla o 1,9 procenta.

Vedle průmyslové výroby vzrostl v srpnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku také mírně počet průmyslových zakázek. Růst způsobil hlavně návrat k výrobě v automobilovém průmyslu po červencových celozávodních dovolených.

„Když se podíváme dohromady na červenec a srpen, je to meziročně mírně horší, ale nijak dramaticky. Je to v souladu s celkovým obrazem průmyslové výroby, který sledujeme už zhruba dva roky, tedy s pokračující stagnací,“ domnívá se hlavní analytik poradenské společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Srpnový růst nicméně mírně předčil očekávání, jak upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Konsenzus analytiků dle agentury Reuters očekával meziroční pokles o jedno procento, červencový meziroční propad o 1,9 procenta tak byl vystřídán nad očekávání silným růstem,“ uvedl Seidler.

Produkce automobilového průmyslu se v srpnu zvýšila meziročně o 14,4 procenta. Rostla také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení i produkce nápojového průmyslu. V dlouhodobém poklesu naopak pokračovala výroba strojů a zařízení, těžba uhlí, výroba základních kovů a hutnictví a slévárenství.

Statistici také v průmyslové výrobě zaznamenali úbytek zaměstnanců, jejichž počet se snížil o necelá dvě procenta. Těm zbývajícím pak rostly mzdy, v průměru o 4,4 procenta.

V srpnu také podle ČSÚ vzrostl export zboží z Česka. Zahraniční obchod ČR vykázal přebytek 14,3 miliardy korun, meziročně o 20,8 miliardy více. I tento vývoj ale způsobila především zvýšená produkce a vývoz automobilů.

Kvůli těsným vazbám českého průmyslu na Německo nelze podle analytiků čekat návrat k dlouhodobému růst bez oživení v německém průmyslovém sektoru. Ten ale dlouhodobě stagnuje.

„V Německu zatím nevidím jediné světlo na konci tunelu. Hodnota tamních průmyslových zakázek se podle dnes zveřejněných čísel meziročně snížila o 5,8 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Ekonomika je ale cyklická záležitost, takže čím hlouběji v jistém okamžiku poklesne, tím větší je díky nízké srovnávací základně šance na obrat. Jestli to bude už letos, si netroufám říct,“ říká.

Bez strukturálních změn v českém hospodářství může tuzemskému průmyslu částečně pomoci také mírně rostoucí domácí poptávka. „Je určitá naděje, že s poklesem úrokových sazeb, růstem reálných mezd a pokračující nízkou nezaměstnaností se domácí poptávka vzpamatuje,“ říká Hradil.

„To se s největší pravděpodobností už pomalu děje, ale nemůžeme čekat, že se opravdu odlepíme ode dna, dokud na tom Německo bude tak, jak na tom v současnosti je,“ dodává.

Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvýšila o 1,5 procenta poté, co v červenci klesla o 1,9 procenta.

Vedle průmyslové výroby vzrostl v srpnu ve srovnání se stejným měsícem loňského roku také mírně počet průmyslových zakázek. Růst způsobil hlavně návrat k výrobě v automobilovém průmyslu po červencových celozávodních dovolených.

„Když se podíváme dohromady na červenec a srpen, je to meziročně mírně horší, ale nijak dramaticky. Je to v souladu s celkovým obrazem průmyslové výroby, který sledujeme už zhruba dva roky, tedy s pokračující stagnací,“ domnívá se hlavní analytik poradenské společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Srpnový růst nicméně mírně předčil očekávání, jak upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Konsenzus analytiků dle agentury Reuters očekával meziroční pokles o jedno procento, červencový meziroční propad o 1,9 procenta tak byl vystřídán nad očekávání silným růstem,“ uvedl Seidler.

Produkce automobilového průmyslu se v srpnu zvýšila meziročně o 14,4 procenta. Rostla také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení i produkce nápojového průmyslu. V dlouhodobém poklesu naopak pokračovala výroba strojů a zařízení, těžba uhlí, výroba základních kovů a hutnictví a slévárenství.

Statistici také v průmyslové výrobě zaznamenali úbytek zaměstnanců, jejichž počet se snížil o necelá dvě procenta. Těm zbývajícím pak rostly mzdy, v průměru o 4,4 procenta.

V srpnu také podle ČSÚ vzrostl export zboží z Česka. Zahraniční obchod ČR vykázal přebytek 14,3 miliardy korun, meziročně o 20,8 miliardy více. I tento vývoj ale způsobila především zvýšená produkce a vývoz automobilů.

Kvůli těsným vazbám českého průmyslu na Německo nelze podle analytiků čekat návrat k dlouhodobému růst bez oživení v německém průmyslovém sektoru. Ten ale dlouhodobě stagnuje.

„V Německu zatím nevidím jediné světlo na konci tunelu. Hodnota tamních průmyslových zakázek se podle dnes zveřejněných čísel meziročně snížila o 5,8 procenta,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Ekonomika je ale cyklická záležitost, takže čím hlouběji v jistém okamžiku poklesne, tím větší je díky nízké srovnávací základně šance na obrat. Jestli to bude už letos, si netroufám říct,“ říká.

Bez strukturálních změn v českém hospodářství může tuzemskému průmyslu částečně pomoci také mírně rostoucí domácí poptávka. „Je určitá naděje, že s poklesem úrokových sazeb, růstem reálných mezd a pokračující nízkou nezaměstnaností se domácí poptávka vzpamatuje,“ říká Hradil.

„To se s největší pravděpodobností už pomalu děje, ale nemůžeme čekat, že se opravdu odlepíme ode dna, dokud na tom Německo bude tak, jak na tom v současnosti je,“ dodává.