Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
EDF argumentuje tím, že by korejská vláda mohla KHNP na dodávku dukovanských reaktorů poskytnout subvenci, pokud nedokáže udržet nabídnutou cenu 8,65 miliardy eur (v přepočtu podle vlády i KHNP 200 miliard korun) za jeden blok. „Korejská nabídka je příliš dobrá na to, aby byla pravdivá,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy viceprezident EDF Vakis Ramany. Francouze nabídka „velmi překvapila“ a nevěří, že je proveditelná na evropském trhu.
KHNP v reakci pro ČTK možnost subvencování odmítla: „Společnost KHNP neobdržela od korejské vlády v souvislosti s nabídkou na výstavbu nových jaderných bloků v České republice žádné dotace, které by mohly ovlivnit výsledky tendru, ani jejich příslib. Český projekt navíc není veřejnou zakázkou a výběrové řízení bylo zahájeno v březnu 2022, to znamená před nabytím účinnosti evropského nařízení o zahraničních subvencích. Z těchto důvodů se evropské nařízení o zahraničních subvencích na český projekt nevztahuje,“ uvedla.
Bitva o Dukovany se ale teprve rozjíždí. Byť první výstřely přišly už koncem srpna, když EDF podala stížnost k českému antimonopolnímu úřadu. Francouzi tvrdí, že došlo k porušení zadávacích podmínek tendru, žádají jeho zrušení. Stížnost k ÚOHS podal i třetí zájemce o zakázku, americko-kanadský Westinghouse. Ten byl ze soutěže vyřazen už v lednu na základě předběžné nabídky, která údajně nesplňovala předepsané požadavky.
Na české straně stížnosti obavy nebudí. „Byl bych překvapen, kdyby žádné přestřelky nebyly. Jde o relativně velkou zakázku, je jasné, že se ozvou i ostatní uchazeči. Ale věřím, že ta nabídka je tak kvalitní, aby těmto přestřelkám odolala,“ řekl nový ministr průmyslu Lukáš Vlček v rozhovoru pro SZ Byznys.
Vlček po necelém týdnu ve funkci přiznal, že detaily výběrového řízení osobně nezná. Ale jestli je nabídka pro Česko výhodná, je to podle něj jen dobře. „Zatím nemáme jakoukoliv indicii, že by mělo dojít k nějakým odchylkám od původní nabídky,“ říká.
Podobné je i stanovisko Ministerstva: „Výběr preferovaného dodavatele v rámci tendru je výsledkem komplexního hodnocení přibližně dvou set expertů. To potvrdilo, že nabídka KHNP je pro Českou republiku výhodnější a zahrnuje potřebné záruky. Součástí rozhodování je i komplexní vyhodnocování rizik, včetně otázek souvisejících s neúspěšnými uchazeči. Zdržení projektu v uvedené souvislosti nepředpokládáme,“ odpovídá tiskový odbor na dotaz, oč přesně se ministerská sebedůvěra opírá.
Také Jaroslav Míl, bývalý vládní zmocněnec, který stál před čtyřmi lety u počátků tendru, je přesvědčen, že stížnosti KHNP nemají šanci český projekt zkomplikovat.
„Neumím si představit, že by francouzská stížnost mohla být úspěšná, tím by si mimochodem Francouzi protiřečili s vlastními dodávkami do Finska a Velké Británie. Větší důvod ke zpochybnění soutěže by byl, kdyby ČEZ v tendru vybral jako vítěze EDF. Francouzi nabízeli vyšší cenu a v soutěži organizované podle zákona o zadávání veřejných zakázek právě cena rozhoduje. Potom by si mohli stěžovat Korejci, přičemž by jejich stížnost měla reálný základ i vysokou pravděpodobnost být úspěšná. EDF škodí hlavně sama sobě – každá země teď bude zvažovat, jestli ji zvát do tendrů,“ řekl.
Jenomže EDF nezpochybňuje výběr a netvrdí, že korejská strana své závazky nedodrží. Říká jen, že bez státní pomoci je dodržení slíbené ceny nereálné. A že by to Korejci mohli v průběhu dodávky řešit státní subvencí.
S tím mají Francouzi bohaté zkušenosti. EDF chystá stavbu elektrárny Sizewell ve Velké Británii, jíž musela letos britská vláda zvýšit původně schválenou státní podporu o 2,5 miliardy liber (76 miliard korun). Stavba další britské jaderky Hinkley Point se EDF prodražila z původně slibovaných 18 miliard liber za dva bloky na dnes předpokládaných 46 miliard liber. EDF i tady žádala o dodatečnou podporu britské vlády, v tomto případě neuspěla. Zvýšení nákladů jde na vrub dodavatele, takže EDF loni musela kvůli Hinkley Point zaúčtovat odpis téměř osmi miliard eur.
Také stavba finské elektrárny Olkiluoto se Francouzům prodražila. Projekt rozjela společnost Areva. Kvůli mnohaletému zpoždění stouply náklady z původních tří miliard eur na zhruba 11 miliard (skoro 280 mld. Kč). Investor, jímž je konsorcium průmyslových firem TVO, trvalo na původní garantované ceně, takže Areva v projektu utopila vlastních 5,5 miliardy eur. Před bankrotem ji zachránil zásah francouzské vlády, která schválila převzetí Arevy státní společností EDF.
Za kolik slibuje EDF v Dukovanech postavit menší verzi svého reaktoru EPR 1600, není známo. „Naše cena je velmi blízká konkurenci,“ řekl pouze Ramany v dalším rozhovoru pro Hospodářské noviny. Ale nabídkové ceny EDF zatím moc spolehlivé nebyly, náklady v Evropě rostly vždy kvůli zpoždění. Nevyhnulo se to ani elektrárně Flamanville, kterou EDF staví doma a kde skluz činí 12 let.
Pro spolehlivost Korejců v zahraničí mluví zatím jediná reference, elektrárna Barakah se čtyřmi reaktory ve Spojených arabských emirátech. Ta byla dokončena letos, stavba proběhla bez vážnějších zpoždění a přišla vládu SAE na 22,4 miliardy dolarů, v přepočtu asi na 130 miliard korun na jeden blok. Kromě toho postavila KHNP čtyři reaktory APR 1400, jejichž zmenšenou verzi nabízí pro Dukovany doma, v Koreji. Další čtyři tam jsou ve výstavbě.
Podle Ramanyho to ale jako reference pro Evropu nestačí. „Evropa a Spojené arabské emiráty se velmi liší. Přístup k licencování, pracovnímu právu, transparentnosti, to vše je velmi odlišné, jde o zcela jinou úroveň požadavků. Náš konkurent nemá srovnatelné zkušenosti, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren v Evropě,“ prohlásil Ramany.
Oba jaderní konkurenti v Česku rozehrávají velkou hru. „V sázce je mnohem víc než jenom Česká republika, o spuštění jaderného programu uvažuje řada dalších evropských zemí. Takže všechny principy týkající se férového obchodu a transparentního přístupu, zajištění reálnosti dodávek v těchto programech je to, co chceme bezpodmínečně zajistit. Jde o energetickou budoucnost Evropy,“ řekl Ramany už dříve pro Český rozhlas.
EDF ohlásila přípravy na „jaderný Airbus“ – řetězec evropských firem, které budou spolupracovat na vývoji a dodávkách jaderných zařízení pro Evropu i další trhy. Podobně se chce ve světě uchytit i KHNP. Obě firmy nutně potřebují dobrou evropskou referenci a musí začít budovat kooperační vztahy. Není divu, že Ramany říká: „Jsme plně odhodláni prosadit svou. A využijeme všech cest, které máme k dispozici.“
Na půdě Evropské komise má EDF v ruce lepší karty než KHNP i než samotné Česko. Za EDF stojí francouzská vláda, vlivný unijní hráč s velkou palebnou silou. Ale také samotný unijní zájem. Evropský „jaderný Airbus“ je přesně to, co EU potřebuje v situaci, kdy ztrácí konkurenceschopnost a její pozice na trhu přebírá v dalších a dalších odvětvích asijská konkurence. Evropě hrozí deindustrializace, sílí volání po ochraně unijního trhu.
Je pravděpodobné, že Evropská komise šetření dukovanského tendru skutečně spustí. Pokud se tak stane, bude to proces přinejmenším na měsíce. Může to zkomplikovat notifikaci pro druhý blok, o kterou Česko zatím nepožádalo – chystá se žádost do Bruselu poslat až začátkem příštího roku. Už v březnu však vláda slibuje podepsat s Korejci smlouvu na dva reaktory. Což je riskantní bez notifikace, a pokud se k tomu přidá prošetřování tendru, riziko pro stát poroste.
Česko přitom potřebuje nové jaderné bloky co nejdříve, protože uhelná energetika skončí dřív, než vládní stratégové předpokládali. A žádné jiné spolehlivé zdroje se tu zatím nechystají. Nejsou pro ně investorské pobídky, bez nichž se do nich nikdo nepustí.
Při vědomí přibývajících rizik se zdá, že hledáním dodavatele jaderky v otevřeném výběrovém řízení s uplatněním bezpečnostní výjimky si Česko zadělalo na zbytečné problémy. Neměli jsme vybrat dodavatele přímo a uzavřít s ním smlouvu na základě mezivládní dohody?
Tak postupuje třeba Polsko, které koncem září podepsalo kontrakt s konsorciem Westinghouse a Bechtel. Projekt nepotřebuje evropskou notifikaci, protože nejde o veřejnou podporu soukromého subjektu, vše probíhá v režii polského státu. Podobně uzavřelo přímou smlouvu s Westinghousem Bulharsko na dostavbu Belene.
Proč takto nepostupovala i Česká republika? Odpověď nabídla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na síti X: „Varianta G2G byla dlouho ve hře, žel hradní partička před pěti lety měla jasnou představu, kdo bude to druhé G. Lepší takhle,“ napsala. V překladu z twitterové hantýrky: I v Česku se zvažovala mezivládní dohoda, zhatily ji ale tlaky Hradu na to, aby byla uzavřena s ruským Rosatomem. Tak jako to udělalo Maďarsko při rozšíření své elektrárny Paks.
„Pokud stavíte technologické dílo, je nejlepší cestou k minimalizaci politických chyb výběrové řízení,“ potvrzuje bývalý zmocněnec Míl. Podle něj byla přímá dohoda s Ruskem reálným rizikem.
„Než jsem se stal zmocněncem, měl jsem tři podmínky: Aby se konalo výběrové řízení, a ne mezivládní dohoda po vzoru Maďarska s Ruskem. Dále, že u všech zásadních kroků bude tehdejší opozice. A že na naši práci nebude vytvářen tlak z Hradu,“ řekl.
Účast Rosatomu v soutěži zhatili nakonec zákonodárci, kteří prosadili vyřazení Rusů a Číňanů z tendru z bezpečnostních důvodů ještě před jeho vyhlášením. Ukázalo se to jako prozíravé. Maďarsku dnes smlouva s Rusy do značné míry určuje zahraniční politiku. Je jedním z důvodů, proč Maďarsko odmítá protiruské sankce a proč se prohlubuje jeho roztržka s Evropskou unií. Ale i v Maďarsku harmonogram výstavby má už téměř deset let zpoždění.
Česko se vyhnulo ruské pasti, teď se ale ukazuje, že soutěž vypsaná podle zákona o veřejných zakázkách polostátní-polosoukromou firmou ČEZ může narazit na jiná úskalí.
Pokud úřady v Česku či Bruselu soutěž zpochybní, padl by celý tendr. Podle smlouvy, kterou uzavíralo v roce 2020 Ministerstvo průmyslu s ČEZ, nebude možné prostě podepsat smlouvu s druhým v pořadí.
Další jaderný tendr už Česko nevypíše. První pokus v roce 2014 skončil neslavně poté, co vláda odmítla účast na financování nových bloků. Při nové soutěži Česko předem vyřadilo dva uchazeče, od jednoho ze tří zbylých si ani nenechalo poslat závaznou nabídku. A neúspěšný finalista si stěžuje u Evropské komise. Pokud selže i tento tendr, naše země se na mezinárodní scéně dokonale znemožní.
Zajímají vás plány českých startupů, firemní akvizice nebo boom nájemního bydlení? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
