Jedno nenápadné číslo utopené v pravidelných měsíčních statistikách Ministerstva zemědělství ukazuje na zajímavý vývoj ve spotřebě mléčných výrobků. Podíl dovozu na domácí spotřebě loni vzrostl ze 46,9 na 49,9 procenta.

„Podíl dovozu na spotřebě je strašně vysoký. V Česku tvoří polovinu, ale v zahraničí je to jen přibližně třetina,“ komentuje to Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského, a tvrdí, že už jde o „skutečné ohrožení české mlékárenské ekonomiky“. Češi podle něj bohužel nejsou v nákupu potravin takoví patrioti jako zákazníci v jiných zemích.

„Je logické, že se do České republiky importují speciality. Nevyrábíme roquefort, pravý švýcarský ementál, pecorino a další. Ale proč musíme dovážet tvaroh, konzumní mléko, máslo nebo eidam, když je umíme vyrobit sami a ve vyšší kvalitě,“ uvedl. Podle něj je ze zahraničních fabrik 42 procent másel, která jsou na pultech českých obchodů, a u sýrů je podíl dokonce 51 procent.

Podíl dovozů na spotřebě navíc roste navzdory mírně klesající spotřebě mléčných výrobků v Česku. V roce 2023 Češi zkonzumovali meziročně o tři kilogramy méně mléčných výrobků, protože kvůli vysoké inflaci na všem šetřili.

Jenže na samotných dovozech se klesající spotřeba neprojevila, ty naopak vzrostly z 1094,6 milionu litrů na 1176,6 milionu litrů (výrobky se přepočítávají na ekvivalent mléka) a jsou nejvyšší minimálně od roku 2015. Zákazníci tak šetří nejen tím, že nakupují méně, ale hlavně přecházejí na zahraniční výrobky.

Proč se na českých pultech prosazují zahraniční výrobky, může mít více příčin, ale i sám šéf mlékárenského svazu nabízí logickou odpověď – nižší výrobní a tedy i nákupní cena mlékárenských produktů z ciziny. A na to jsou Češi citliví, například máslo se prakticky jinak než v akci neprodává.

„Nedokážu to s jistotou vysvětlit, ale je možné, že důvodem rostoucích dovozů může být například dovoz levného másla z Polska,“ uvažuje Josef Plesník, ředitel společnosti COOP Centrum družstvo, která zajišťuje centrální nákup pro více než 2500 družstevních prodejen v rámci Skupiny COOP.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že číslo podílu dovozů na spotřebě je odhadem a není nutné ho považovat za vysoké. Ke stejnému nárůstu došlo i v letech 2015 a 2016 a sám úřad neočekává zásadní úpravu údajů.

Nárůst dovozů uvedený v mléčném ekvivalentu navíc zvyšuje dovoz tvarohů a především sýrů. „Na výši dovozů těchto sýrů má vliv kupní síla obyvatelstva, kdy jsou spotřebitelé ochotni akceptovat ceny vybraných druhů sýrů a dalších mléčných specialit,“ vysvětluje ministerstvo. Jinými slovy říká, že dovozy možná rostou vlivem toho, že spotřebitelé šetří.

„V neposlední řadě na výši dovozů mají významný vliv obchodní praktiky nadnárodních řetězců, které ve svém sortimentu často upřednostňují produkci své mateřské země či cenově dostupnější produkci jiné země,“ dodal resort.

Nadnárodní obchodní řetězce žijí ve velmi konkurenčním prostředí a od loňského roku jsou pod velkým tlakem politiků i spotřebitelů na snížení cen potravin. Nabízí se tak úvaha, že mohly mít snahu stlačit inflaci právě pomocí dovozů.

V Německu či v Polsku jsou továrny, které jsou násobně větší než tuzemská jednička Madeta a umí vyrábět s nižšími jednotkovými náklady, případně se mohou levně zbavovat přebytků.

Žádný z oslovených obchodníků však SZ Byznys nepotvrdil, že by ze zahraničí dovážel více potravin. Naopak zdůrazňují, že jejich dlouhodobou strategií je rozšiřovat spolupráci s českými výrobci. Lidl, známý velkou nabídek privátních značek ze zahraničí, uvádí, že pomáhá nejen zvyšovat zastoupení české produkce v regálech, ale také pomáhá exportu českých firem. Jedním z nejvýznamnějších exportérů mléčných produktů je mlékárna Pragolaktos.

Největší velkoobchod s potravinami Makro částečně vyšší dovozy připustil, nicméně prý tvoří poměrně malou část sortimentu.

„V loňském roce vzrostl v Makro ČR objem mléčných výrobků jak z dovozu, tak i z České republiky. Podíl českých mléčných produktů v Makro však stále představuje přes 80 procent celkového objemu,“ sdělila bez detailů vedoucí komunikace Makro ČR Nikola Formanová.

Pro tuzemské mlékárny nebyl loňský rok jednoduchý. Na jedné straně se stále vyrovnávaly s vysokými náklady zejména za energie, mléko i mzdy, na druhé straně se potýkaly s nižší poptávkou zákazníků, kteří na potravinách šetřili.

Řada mlékáren proto vykázala meziročně horší finanční výsledky. Zisk klesl například mlékárnám ze skupiny Interlacto, mlékárně Lacrum Velké Meziříčí ze skupiny Agro – Měřín nebo tuzemské jedničce Madeta. Mlékárna Olma ze skupiny Agrofert ohlásila vyšší zisk, ale stagnaci tržeb. Ve výroční zprávě mluví o tom, že roli sehrálo také ochlazení poptávky spotřebitelů.

Jedno nenápadné číslo utopené v pravidelných měsíčních statistikách Ministerstva zemědělství ukazuje na zajímavý vývoj ve spotřebě mléčných výrobků. Podíl dovozu na domácí spotřebě loni vzrostl ze 46,9 na 49,9 procenta.

„Podíl dovozu na spotřebě je strašně vysoký. V Česku tvoří polovinu, ale v zahraničí je to jen přibližně třetina,“ komentuje to Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského, a tvrdí, že už jde o „skutečné ohrožení české mlékárenské ekonomiky“. Češi podle něj bohužel nejsou v nákupu potravin takoví patrioti jako zákazníci v jiných zemích.

„Je logické, že se do České republiky importují speciality. Nevyrábíme roquefort, pravý švýcarský ementál, pecorino a další. Ale proč musíme dovážet tvaroh, konzumní mléko, máslo nebo eidam, když je umíme vyrobit sami a ve vyšší kvalitě,“ uvedl. Podle něj je ze zahraničních fabrik 42 procent másel, která jsou na pultech českých obchodů, a u sýrů je podíl dokonce 51 procent.

Podíl dovozů na spotřebě navíc roste navzdory mírně klesající spotřebě mléčných výrobků v Česku. V roce 2023 Češi zkonzumovali meziročně o tři kilogramy méně mléčných výrobků, protože kvůli vysoké inflaci na všem šetřili.

Jenže na samotných dovozech se klesající spotřeba neprojevila, ty naopak vzrostly z 1094,6 milionu litrů na 1176,6 milionu litrů (výrobky se přepočítávají na ekvivalent mléka) a jsou nejvyšší minimálně od roku 2015. Zákazníci tak šetří nejen tím, že nakupují méně, ale hlavně přecházejí na zahraniční výrobky.

Proč se na českých pultech prosazují zahraniční výrobky, může mít více příčin, ale i sám šéf mlékárenského svazu nabízí logickou odpověď – nižší výrobní a tedy i nákupní cena mlékárenských produktů z ciziny. A na to jsou Češi citliví, například máslo se prakticky jinak než v akci neprodává.

„Nedokážu to s jistotou vysvětlit, ale je možné, že důvodem rostoucích dovozů může být například dovoz levného másla z Polska,“ uvažuje Josef Plesník, ředitel společnosti COOP Centrum družstvo, která zajišťuje centrální nákup pro více než 2500 družstevních prodejen v rámci Skupiny COOP.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že číslo podílu dovozů na spotřebě je odhadem a není nutné ho považovat za vysoké. Ke stejnému nárůstu došlo i v letech 2015 a 2016 a sám úřad neočekává zásadní úpravu údajů.

Nárůst dovozů uvedený v mléčném ekvivalentu navíc zvyšuje dovoz tvarohů a především sýrů. „Na výši dovozů těchto sýrů má vliv kupní síla obyvatelstva, kdy jsou spotřebitelé ochotni akceptovat ceny vybraných druhů sýrů a dalších mléčných specialit,“ vysvětluje ministerstvo. Jinými slovy říká, že dovozy možná rostou vlivem toho, že spotřebitelé šetří.

„V neposlední řadě na výši dovozů mají významný vliv obchodní praktiky nadnárodních řetězců, které ve svém sortimentu často upřednostňují produkci své mateřské země či cenově dostupnější produkci jiné země,“ dodal resort.

Nadnárodní obchodní řetězce žijí ve velmi konkurenčním prostředí a od loňského roku jsou pod velkým tlakem politiků i spotřebitelů na snížení cen potravin. Nabízí se tak úvaha, že mohly mít snahu stlačit inflaci právě pomocí dovozů.

V Německu či v Polsku jsou továrny, které jsou násobně větší než tuzemská jednička Madeta a umí vyrábět s nižšími jednotkovými náklady, případně se mohou levně zbavovat přebytků.

Žádný z oslovených obchodníků však SZ Byznys nepotvrdil, že by ze zahraničí dovážel více potravin. Naopak zdůrazňují, že jejich dlouhodobou strategií je rozšiřovat spolupráci s českými výrobci. Lidl, známý velkou nabídek privátních značek ze zahraničí, uvádí, že pomáhá nejen zvyšovat zastoupení české produkce v regálech, ale také pomáhá exportu českých firem. Jedním z nejvýznamnějších exportérů mléčných produktů je mlékárna Pragolaktos.

Největší velkoobchod s potravinami Makro částečně vyšší dovozy připustil, nicméně prý tvoří poměrně malou část sortimentu.

„V loňském roce vzrostl v Makro ČR objem mléčných výrobků jak z dovozu, tak i z České republiky. Podíl českých mléčných produktů v Makro však stále představuje přes 80 procent celkového objemu,“ sdělila bez detailů vedoucí komunikace Makro ČR Nikola Formanová.

Pro tuzemské mlékárny nebyl loňský rok jednoduchý. Na jedné straně se stále vyrovnávaly s vysokými náklady zejména za energie, mléko i mzdy, na druhé straně se potýkaly s nižší poptávkou zákazníků, kteří na potravinách šetřili.

Řada mlékáren proto vykázala meziročně horší finanční výsledky. Zisk klesl například mlékárnám ze skupiny Interlacto, mlékárně Lacrum Velké Meziříčí ze skupiny Agro – Měřín nebo tuzemské jedničce Madeta. Mlékárna Olma ze skupiny Agrofert ohlásila vyšší zisk, ale stagnaci tržeb. Ve výroční zprávě mluví o tom, že roli sehrálo také ochlazení poptávky spotřebitelů.