Občas to v obchodech vypadá, že čas jde pozpátku. Pultová cenovka za kilogram vepřové plece v srpnu 2019 ukazovala 127 korun. Letos v srpnu, tedy o pět let později a po inflační vlně, stojí to samé maso 98 Kč.

Levnější jsou také kuřecí prsní řízky, krůtí prsní řízky či vepřová kýta bez kosti. Cena králíka se téměř nezměnila. Jiné maso sice zdražilo, ale v porovnání s obecnou inflací jen mírně. Ceny vycházejí z Českého statistického úřadu a zahrnují také slevové akce.

Ne všechno maso v nabídce obchodů však letos zlevnilo. Hovězí maso rostlo v cenách až o 31 procent, podražil i vepřový bůček, kuřecí stehna nebo vepřová pečeně.

Vývoj cen ukazuje, že levné maso je v mixu cenotvorby řetězců velmi silným nástrojem, jak nalákat zákazníky, kteří zároveň peníze utratí i za něco jiného.

Pro spotřebitele je to dobrá zpráva, v době, kdy se ceny potravin posunuly výrazně nahoru, mohou alespoň něco koupit výhodně v akci. Zpracovatelé však nadšení nejsou, přestože podle statistik dostávají za maso v průměru více peněz.

„Maso je levnější, protože řetězce tento rok zvolily úplně jinou strategii prodeje. Výrobky, ať už to jsou kuřecí prsa, vepřové nebo kuře, prodávají často pod nákupní cenou,“ tvrdí David Bednář, ředitel dvojky trhu v kuřecím mase Drůbežářského závodu Klatovy.

„Tuto situaci nepamatuji patnáct let, je to fenomén letošního roku,“ naráží na to, že se prý ceny častěji než dřív u masa dostávají na podnákupní ceny. Je podle něj běžné, že obchodníci koupí za 120 a prodávají za 90 Kč. „Stát přichází o obrovské peníze na DPH,“ dodal. Bednář si už na začátku léta stěžoval na nízký odběr řetězců z jeho závodu.

Svaz obchodu a cestovního ruchu odmítá, že by stát přicházel o peníze z daní. „Obchody cílí na celkovou marži na celém sortimentu, něco prodávají se ztrátou, na něčem vydělají, ale pro stát se nic nemění,“ reagoval prezident svazu Tomáš Prouza.

Pravdou však je, že přirážka u masa, které zlevňuje, na straně obchodu klesá. Například u kuřecího masa činila v roce 2019 téměř 62 procent, od té doby neustále klesala až na letošních 16,5 procent. Ještě loni byla přes 33 procent.

Svědčí to o tom, že čím dál větší množství masa míří do slevových akcí, v rámci nichž se maso částečně vyprodává pod nákupními cenami. Obchodníci si vypomáhají dovozy ze zahraničí, především z Polska, kde mohou nasmlouvat dodávky za atraktivní ceny.

Kuřecí maso je jednou z hlavních položek, která dokáže do obchodů přilákat zákazníky v rámci slevových akcí podobně jako třeba vejce nebo máslo.

„Navíc vidíme, že by zákazníci neakceptovali výrazně vyšší cenu, kdyby marže kopírovala rychle rostoucí požadavky dodavatelů. Proto obchodníci na této citlivé položce své marže snižují a ve slevových akcích dokonce někdy prodávají i se ztrátou, aby si své zákazníky udrželi a přilákali nové,“ uvádí Prouza.

Konkurenční boj mezi obchodními řetězci v posledních letech a ve světle vysoké inflace graduje. Více zákazníků jde po nízké ceně a řetězce na to musejí reagovat. Zákazníci jsou totiž méně loajální jedné značce a častěji přelétají mezi obchody za slevovými akcemi.

„Je pravda, že Češi jsou stále hodně nevěrní značce obchodu při nákupu potravin, ale oproti loňsku se situace přece jen trochu uklidnila,“ říká Zdeněk Skála, jednatel společnosti Skála a Šulc, která se zabývá výzkumem spotřebního chování. Je to tím, že nejhorší inflační vlna už pominula.

„V sektoru masa vidíme, že už několik let brutálně klesá především kanál specializovaných řeznických prodejen. To se děje od roku 2020,“ uvedl.

Vysvětlení je prosté, v nákupním koši se za maso utrácí poměrně hodně, až čtvrtina plateb za potraviny, a tím, že mají lidé hlouběji do kapsy, logicky šetří za finančně významnější položky, jako je maso. Jdou po ceně, a to platí napříč celým maloobchodem.

Občas to v obchodech vypadá, že čas jde pozpátku. Pultová cenovka za kilogram vepřové plece v srpnu 2019 ukazovala 127 korun. Letos v srpnu, tedy o pět let později a po inflační vlně, stojí to samé maso 98 Kč.

Levnější jsou také kuřecí prsní řízky, krůtí prsní řízky či vepřová kýta bez kosti. Cena králíka se téměř nezměnila. Jiné maso sice zdražilo, ale v porovnání s obecnou inflací jen mírně. Ceny vycházejí z Českého statistického úřadu a zahrnují také slevové akce.

Ne všechno maso v nabídce obchodů však letos zlevnilo. Hovězí maso rostlo v cenách až o 31 procent, podražil i vepřový bůček, kuřecí stehna nebo vepřová pečeně.

Vývoj cen ukazuje, že levné maso je v mixu cenotvorby řetězců velmi silným nástrojem, jak nalákat zákazníky, kteří zároveň peníze utratí i za něco jiného.

Pro spotřebitele je to dobrá zpráva, v době, kdy se ceny potravin posunuly výrazně nahoru, mohou alespoň něco koupit výhodně v akci. Zpracovatelé však nadšení nejsou, přestože podle statistik dostávají za maso v průměru více peněz.

„Maso je levnější, protože řetězce tento rok zvolily úplně jinou strategii prodeje. Výrobky, ať už to jsou kuřecí prsa, vepřové nebo kuře, prodávají často pod nákupní cenou,“ tvrdí David Bednář, ředitel dvojky trhu v kuřecím mase Drůbežářského závodu Klatovy.

„Tuto situaci nepamatuji patnáct let, je to fenomén letošního roku,“ naráží na to, že se prý ceny častěji než dřív u masa dostávají na podnákupní ceny. Je podle něj běžné, že obchodníci koupí za 120 a prodávají za 90 Kč. „Stát přichází o obrovské peníze na DPH,“ dodal. Bednář si už na začátku léta stěžoval na nízký odběr řetězců z jeho závodu.

Svaz obchodu a cestovního ruchu odmítá, že by stát přicházel o peníze z daní. „Obchody cílí na celkovou marži na celém sortimentu, něco prodávají se ztrátou, na něčem vydělají, ale pro stát se nic nemění,“ reagoval prezident svazu Tomáš Prouza.

Pravdou však je, že přirážka u masa, které zlevňuje, na straně obchodu klesá. Například u kuřecího masa činila v roce 2019 téměř 62 procent, od té doby neustále klesala až na letošních 16,5 procent. Ještě loni byla přes 33 procent.

Svědčí to o tom, že čím dál větší množství masa míří do slevových akcí, v rámci nichž se maso částečně vyprodává pod nákupními cenami. Obchodníci si vypomáhají dovozy ze zahraničí, především z Polska, kde mohou nasmlouvat dodávky za atraktivní ceny.

Kuřecí maso je jednou z hlavních položek, která dokáže do obchodů přilákat zákazníky v rámci slevových akcí podobně jako třeba vejce nebo máslo.

„Navíc vidíme, že by zákazníci neakceptovali výrazně vyšší cenu, kdyby marže kopírovala rychle rostoucí požadavky dodavatelů. Proto obchodníci na této citlivé položce své marže snižují a ve slevových akcích dokonce někdy prodávají i se ztrátou, aby si své zákazníky udrželi a přilákali nové,“ uvádí Prouza.

Konkurenční boj mezi obchodními řetězci v posledních letech a ve světle vysoké inflace graduje. Více zákazníků jde po nízké ceně a řetězce na to musejí reagovat. Zákazníci jsou totiž méně loajální jedné značce a častěji přelétají mezi obchody za slevovými akcemi.

„Je pravda, že Češi jsou stále hodně nevěrní značce obchodu při nákupu potravin, ale oproti loňsku se situace přece jen trochu uklidnila,“ říká Zdeněk Skála, jednatel společnosti Skála a Šulc, která se zabývá výzkumem spotřebního chování. Je to tím, že nejhorší inflační vlna už pominula.

„V sektoru masa vidíme, že už několik let brutálně klesá především kanál specializovaných řeznických prodejen. To se děje od roku 2020,“ uvedl.

Vysvětlení je prosté, v nákupním koši se za maso utrácí poměrně hodně, až čtvrtina plateb za potraviny, a tím, že mají lidé hlouběji do kapsy, logicky šetří za finančně významnější položky, jako je maso. Jdou po ceně, a to platí napříč celým maloobchodem.