Vláda ve středu na tiskové konferenci představila vítěze „tendru století“. Pátý a šestý blok jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP (Korean Hydro&Nuclear Power), o dalších dvou blocích v Temelíně bude se společností vláda ještě jednat.

Redakce SZ Byznys přináší odpovědi na nejdůležitější otázky ohledně celého projektu.

Korejská nabídka byla podle premiéra Petra Fialy (ODS) oproti té francouzské lepší ve všech aspektech – včetně nižší ceny a zapojení tuzemských společností do projektu. Vláda rozhodovala jednomyslně jak o vítězi tendru, tak o počtu budovaných bloků.

Před ministry nabídky posuzovali experti ČEZ, vláda rozhodovala na základě jejich doporučení.

Jisté zatím je, že se mají stavět dva bloky v Dukovanech. Vláda bude dále jednat s vítězným KHNP o opci na až dva další reaktory v Temelíně.

První reaktor by měla firma začít stavět v roce 2029, zkušební provoz by měl začít v roce 2036. Pátý blok v Dukovanech by měl obstarat devět terawatthodin elektřiny ročně.

Bloky se podle šéfa ČEZ Daniela Beneše budou stavět s odstupem zhruba rok až dva za sebou.

Postavení dvou bloků naráz představuje podle Fialy úsporu kolem 20 procent. Jeden blok vychází cenově na 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách.

Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v příštích pěti letech představovat celkem 80 až 85 miliard korun.

Jeden blok bude v současných cenách stát 200 miliard korun, vláda zatím nepředstavila nový model financování. Podle Stanjury však nebude třeba dělat mimořádná rozpočtová opatření, stát bude hradit pouze náklady za provedenou práci.

„Modely financování nových jaderných zdrojů jsou již několik let komplexně analyzovány, nyní bude i na základě nabídek připraven konkrétní návrh pro další bloky. Důležité pro rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných bloků a modelu financování je zároveň stanovení investorského modelu, o kterém vláda diskutuje a bude předmětem rozhodování vlády o formě výstavby dalších bloků,“ uvedl pro SZ Byznys v únoru mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík.

Již dříve se hovořilo o tom, že investice až do čtyř jaderných bloků by mohla stát až dva biliony korun. Je však nereálné, aby stavbu jediného bloku, natož čtyř, financoval ČEZ z vlastních zdrojů.

Investorem nového zdroje v Dukovanech má být společnost ČEZ, která obchoduje na společném evropském trhu. Projekt elektrárny, která bude vyrábět minimálně 60 let, navíc v prostředí, které se diametrálně proměňuje, je rizikový a není jistá návratnost vloženého kapitálu. Manažeři ČEZ musí jednat s péčí řádného hospodáře v zájmu všech akcionářů, musí usilovat o maximalizaci zisku. Sám ČEZ by se proto do projektu nemohl pustit.

Stavba elektrárny se neobejde bez veřejné podpory, jejíž férovost posuzuje Evropská komise, která k posouzení vhodnosti a přiměřenosti opatření zahájila vyšetřování 30. června 2022. Hlídá, aby společný trh nedeformoval hráč, který je díky státní pomoci v lepší pozici než konkurenti. Proto vydává tzv. notifikaci, tedy schválení finančního modelu. Její souhlas byl podmínkou toho, aby šlo projekt realizovat podle plánu.

Brusel Česku model veřejné podpory schválil na konci dubna, ovšem se zpřísněním některých podmínek – a především jen pro jeden blok. Nyní bude muset proběhnout s Bruselem další jednání, které už Stanjura avizoval.

Při jednání o notifikaci na jeden blok Česku neprošla veřejná podpora 60 let, ale jen 40 let od rozjezdu nového bloku. Elektrárna by se tak musela zaplatit o 20 let dříve, takže na její veřejnou podporu by bylo třeba platit vyšší sumy z kapes spotřebitelů či daňových poplatníků.

V případě notifikace na jeden blok se změnil také model garantované výkupní ceny, než Česko původně žádalo. Původně měl státní obchodník uzavřít s novou elektrárnou dlouhodobou smlouvu na výkup elektřiny s předvídatelnou cenou. Podle notifikace se však má garantovaná cena hýbat podle pohybu tržních cen.

„Česko podpoří výstavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Úlohou Komise je zajistit, aby navrhovaná státní podpora byla cílená a přiměřená a neměla nepatřičný vliv na unijní trh s energií. Během našeho šetření Česko opatření upravilo a předložilo významné závazky. To nám umožnilo tuto podporu schválit,“ uvedla k rozhodnutí Margrethe Vestagerová, viceprezidentka komise odpovědné za oblast hospodářské soutěže.

Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu přislíbili všichni tři původní uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky. Ta zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky.

Vítěz tendru se zavázal minimálně 60procentní účastí tuzemských firem, na zakázky pro české firmy dávala vláda zásadní důraz. Společnost KHNP již dříve oznámila zájem spolupracovat na projektu s mnoha českými firmami. Aktivně firmy na spolupráci vyhledává již od roku 2016, od té doby vytipovala asi 200 českých společností a s 38 již nyní podepsala memoranda o spolupráci.

„KHNP již několik let aktivně komunikuje s českými společnostmi, které se v oblasti jaderného průmyslu pohybují. Naším cílem je v tomto projektu dosáhnout maximální míry zapojení místních firem. Věříme, že to bude pro obě země přínosem – lokální dodávky velkých zařízení pomohou snížit náklady na dopravu a zároveň posílí výrobní kapacity místních firem, což přispěje k úspěšnému dokončení projektu,“ komentuje společnost plánovanou spolupráci s českým průmyslem na svých stránkách.

„Naše nezaměstnanost je v Evropě rekordně nízká, ale to je teď a uvidíme, jaká bude v roce 2029, kdy začne stavba,“ uvedl v červnu poradce KHNP Alois Míka. „Plán KHNP je maximálně využít lidské zdroje v České republice,“ popsal směřování. „Pokud to nebude stačit, následuje plán B, a to mobilizovat pracovní sílu v Evropské unii, nebo mimo, ale pořád v Evropě. Pokud by čistě náhodou chyběli zaměstnanci, KHNP může mobilizovat lidi i z jiných teritorií,“ dodal.

Česká energetika se bez nové jaderné flotily do budoucna zřejmě neobejde. Důvodů pro dostavbu jaderných elektráren Temelín a Dukovany je hned několik. Nové jaderné bloky mají výrazně přispět k tuzemské soběstačnosti ve výrobě elektřiny během postupného odchodu od uhlí. Výrobu elektřiny z uhlí však jádro zcela nenahradí a bude muset být doplněno o obnovitelné a plynové zdroje.

Do budoucna se také očekává růst poptávky po elektřině s tím, jak se bude zvyšovat elektrifikace dopravy, průmyslu či vytápění. Podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu by se měla spotřeba elektřiny do roku 2050 dostat z dnešních přibližně 60 TWh na 100 TWh ročně. Pro srovnání – dva bloky v Temelíně vyrobily v roce 2023 zhruba 16 TWh elektřiny.

Zároveň také stárnou stávající jaderné zdroje, v roce 2050 už budou z dnešních zdrojů v provozu jen dva temelínské bloky – pokud se dále neprodlouží životnost dukovanských bloků.

Takzvaný projekt století se táhne již několik let. První vlaštovky rozšířeného jádra přinesl tendr na dostavbu Temelína, který zahájil ČEZ již v roce 2009. O pět let později ho ovšem zrušil, vláda totiž nechtěla garantovat výkupní cenu elektřiny.

V roce 2021 získala společnost Elektrárna Dukovany II, která patří do skupiny ČEZ, povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) pro umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Česká republika v rámci vyhlášeného tendru oslovila čtyři uchazeče: francouzskou společnost EDF, jihokorejskou KHNP, severoamerickou firmu Westinghouse a ruský Rosatom.

Účast Ruska se ovšem setkala s kritikou a po kauze spojené s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku byl Rosatom ze soutěže definitivně vyřazen. Na konci října loňského roku podali své finální nabídky tři zájemci: Westinghouse, KHNP a EDF. Na konci letošního ledna vláda rozhodla, že k předložení nabídek na výstavbu až čtyř nových reaktorů – kromě Dukovan i v Temelíně – vyzve společnosti EDF a KHNP.

Americká společnost Westinghouse sice spolu s ostatními uchazeči podala na konci října finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech, její nabídka však podle vlády nesplnila podmínky.

Nabídka ani na jeden dukovanský blok totiž nebyla závazná a podle vlády tedy nemohla být vyhodnocena. Pokud by Westinghouse následně závaznou nabídku podal, byla by vyhodnocena. Takový krok ale neučinil.

Vláda ve středu na tiskové konferenci představila vítěze „tendru století“. Pátý a šestý blok jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP (Korean Hydro&Nuclear Power), o dalších dvou blocích v Temelíně bude se společností vláda ještě jednat.

Redakce SZ Byznys přináší odpovědi na nejdůležitější otázky ohledně celého projektu.

Korejská nabídka byla podle premiéra Petra Fialy (ODS) oproti té francouzské lepší ve všech aspektech – včetně nižší ceny a zapojení tuzemských společností do projektu. Vláda rozhodovala jednomyslně jak o vítězi tendru, tak o počtu budovaných bloků.

Před ministry nabídky posuzovali experti ČEZ, vláda rozhodovala na základě jejich doporučení.

Jisté zatím je, že se mají stavět dva bloky v Dukovanech. Vláda bude dále jednat s vítězným KHNP o opci na až dva další reaktory v Temelíně.

První reaktor by měla firma začít stavět v roce 2029, zkušební provoz by měl začít v roce 2036. Pátý blok v Dukovanech by měl obstarat devět terawatthodin elektřiny ročně.

Bloky se podle šéfa ČEZ Daniela Beneše budou stavět s odstupem zhruba rok až dva za sebou.

Postavení dvou bloků naráz představuje podle Fialy úsporu kolem 20 procent. Jeden blok vychází cenově na 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách.

Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v příštích pěti letech představovat celkem 80 až 85 miliard korun.

Jeden blok bude v současných cenách stát 200 miliard korun, vláda zatím nepředstavila nový model financování. Podle Stanjury však nebude třeba dělat mimořádná rozpočtová opatření, stát bude hradit pouze náklady za provedenou práci.

„Modely financování nových jaderných zdrojů jsou již několik let komplexně analyzovány, nyní bude i na základě nabídek připraven konkrétní návrh pro další bloky. Důležité pro rozhodnutí o výstavbě dalších jaderných bloků a modelu financování je zároveň stanovení investorského modelu, o kterém vláda diskutuje a bude předmětem rozhodování vlády o formě výstavby dalších bloků,“ uvedl pro SZ Byznys v únoru mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík.

Již dříve se hovořilo o tom, že investice až do čtyř jaderných bloků by mohla stát až dva biliony korun. Je však nereálné, aby stavbu jediného bloku, natož čtyř, financoval ČEZ z vlastních zdrojů.

Investorem nového zdroje v Dukovanech má být společnost ČEZ, která obchoduje na společném evropském trhu. Projekt elektrárny, která bude vyrábět minimálně 60 let, navíc v prostředí, které se diametrálně proměňuje, je rizikový a není jistá návratnost vloženého kapitálu. Manažeři ČEZ musí jednat s péčí řádného hospodáře v zájmu všech akcionářů, musí usilovat o maximalizaci zisku. Sám ČEZ by se proto do projektu nemohl pustit.

Stavba elektrárny se neobejde bez veřejné podpory, jejíž férovost posuzuje Evropská komise, která k posouzení vhodnosti a přiměřenosti opatření zahájila vyšetřování 30. června 2022. Hlídá, aby společný trh nedeformoval hráč, který je díky státní pomoci v lepší pozici než konkurenti. Proto vydává tzv. notifikaci, tedy schválení finančního modelu. Její souhlas byl podmínkou toho, aby šlo projekt realizovat podle plánu.

Brusel Česku model veřejné podpory schválil na konci dubna, ovšem se zpřísněním některých podmínek – a především jen pro jeden blok. Nyní bude muset proběhnout s Bruselem další jednání, které už Stanjura avizoval.

Při jednání o notifikaci na jeden blok Česku neprošla veřejná podpora 60 let, ale jen 40 let od rozjezdu nového bloku. Elektrárna by se tak musela zaplatit o 20 let dříve, takže na její veřejnou podporu by bylo třeba platit vyšší sumy z kapes spotřebitelů či daňových poplatníků.

V případě notifikace na jeden blok se změnil také model garantované výkupní ceny, než Česko původně žádalo. Původně měl státní obchodník uzavřít s novou elektrárnou dlouhodobou smlouvu na výkup elektřiny s předvídatelnou cenou. Podle notifikace se však má garantovaná cena hýbat podle pohybu tržních cen.

„Česko podpoří výstavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Úlohou Komise je zajistit, aby navrhovaná státní podpora byla cílená a přiměřená a neměla nepatřičný vliv na unijní trh s energií. Během našeho šetření Česko opatření upravilo a předložilo významné závazky. To nám umožnilo tuto podporu schválit,“ uvedla k rozhodnutí Margrethe Vestagerová, viceprezidentka komise odpovědné za oblast hospodářské soutěže.

Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu přislíbili všichni tři původní uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky. Ta zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky.

Vítěz tendru se zavázal minimálně 60procentní účastí tuzemských firem, na zakázky pro české firmy dávala vláda zásadní důraz. Společnost KHNP již dříve oznámila zájem spolupracovat na projektu s mnoha českými firmami. Aktivně firmy na spolupráci vyhledává již od roku 2016, od té doby vytipovala asi 200 českých společností a s 38 již nyní podepsala memoranda o spolupráci.

„KHNP již několik let aktivně komunikuje s českými společnostmi, které se v oblasti jaderného průmyslu pohybují. Naším cílem je v tomto projektu dosáhnout maximální míry zapojení místních firem. Věříme, že to bude pro obě země přínosem – lokální dodávky velkých zařízení pomohou snížit náklady na dopravu a zároveň posílí výrobní kapacity místních firem, což přispěje k úspěšnému dokončení projektu,“ komentuje společnost plánovanou spolupráci s českým průmyslem na svých stránkách.

„Naše nezaměstnanost je v Evropě rekordně nízká, ale to je teď a uvidíme, jaká bude v roce 2029, kdy začne stavba,“ uvedl v červnu poradce KHNP Alois Míka. „Plán KHNP je maximálně využít lidské zdroje v České republice,“ popsal směřování. „Pokud to nebude stačit, následuje plán B, a to mobilizovat pracovní sílu v Evropské unii, nebo mimo, ale pořád v Evropě. Pokud by čistě náhodou chyběli zaměstnanci, KHNP může mobilizovat lidi i z jiných teritorií,“ dodal.

Česká energetika se bez nové jaderné flotily do budoucna zřejmě neobejde. Důvodů pro dostavbu jaderných elektráren Temelín a Dukovany je hned několik. Nové jaderné bloky mají výrazně přispět k tuzemské soběstačnosti ve výrobě elektřiny během postupného odchodu od uhlí. Výrobu elektřiny z uhlí však jádro zcela nenahradí a bude muset být doplněno o obnovitelné a plynové zdroje.

Do budoucna se také očekává růst poptávky po elektřině s tím, jak se bude zvyšovat elektrifikace dopravy, průmyslu či vytápění. Podle propočtů ministerstva průmyslu a obchodu by se měla spotřeba elektřiny do roku 2050 dostat z dnešních přibližně 60 TWh na 100 TWh ročně. Pro srovnání – dva bloky v Temelíně vyrobily v roce 2023 zhruba 16 TWh elektřiny.

Zároveň také stárnou stávající jaderné zdroje, v roce 2050 už budou z dnešních zdrojů v provozu jen dva temelínské bloky – pokud se dále neprodlouží životnost dukovanských bloků.

Takzvaný projekt století se táhne již několik let. První vlaštovky rozšířeného jádra přinesl tendr na dostavbu Temelína, který zahájil ČEZ již v roce 2009. O pět let později ho ovšem zrušil, vláda totiž nechtěla garantovat výkupní cenu elektřiny.

V roce 2021 získala společnost Elektrárna Dukovany II, která patří do skupiny ČEZ, povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) pro umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Česká republika v rámci vyhlášeného tendru oslovila čtyři uchazeče: francouzskou společnost EDF, jihokorejskou KHNP, severoamerickou firmu Westinghouse a ruský Rosatom.

Účast Ruska se ovšem setkala s kritikou a po kauze spojené s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku byl Rosatom ze soutěže definitivně vyřazen. Na konci října loňského roku podali své finální nabídky tři zájemci: Westinghouse, KHNP a EDF. Na konci letošního ledna vláda rozhodla, že k předložení nabídek na výstavbu až čtyř nových reaktorů – kromě Dukovan i v Temelíně – vyzve společnosti EDF a KHNP.

Americká společnost Westinghouse sice spolu s ostatními uchazeči podala na konci října finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech, její nabídka však podle vlády nesplnila podmínky.

Nabídka ani na jeden dukovanský blok totiž nebyla závazná a podle vlády tedy nemohla být vyhodnocena. Pokud by Westinghouse následně závaznou nabídku podal, byla by vyhodnocena. Takový krok ale neučinil.