Nad trávník Císařského ostrova v Praze se vznesl lovec a kořist. Zleva stoupá k nebi predátor s napnutými sítěmi a roztočenými vrtulemi. Na druhé straně trávníku mu vyrazil v ústrety protivník, narušitel vzdušného prostoru. Lovec k němu vyrazil a během několika desítek vteřin zneškodnil. Je to jeho práce. Říkají mu lovec dronů.

„Většina naší konkurenci se zaměřuje na drony, které opravdu jenom stojí. To, že jsme schopni chytit jakkoliv pohybující se dron, je velikánský úspěch,“ říká jeden ze strůjců lovce Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT na představovací prezentaci stroje na Císařském ostrově v Praze.

Robotický lovec Eagle.one. se čtyřmi rameny měří 1,2 metru a ve vzduchu ho drží osm vrtulí. Plně autonomní přístroj s palubním počítačem vybaveným umělou inteligencí dokáže být v pohotovosti 365 dní v roce a zneškodnit kořist i několik kilometrů nad zemí. Představuje nejpokročilejší ochranu citlivých oblastí vzdušného prostoru.

„Lovec dronů unese až 20 kilogramů a jeho maximální délka letu je 40 minut. Cena přístroje závisí na požadavcích zákazníka a danou situaci, na niž zákazník stroj využije. Obecně lze ale říci, že cena začíná kolem 2,5 milionu korun,“ popisuj Ladislav Urbánek ze společnosti EAGLE.ONE, která stroj vyvinula ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností Fly4Future.

Do cílové skupiny zákazníků, na níž Urbánek naráží, spadají stadiony, soukromé pozemky, hraniční přechody nebo věznice. Drony se stále častěji používají k pašování drog, zbraní či zakázaných předmětů. Stejně tak dostávají vzduchem na strategická místa výbušniny. Jde rovněž o důležité zařízení ve válečných konfliktech, armády je totiž využívají ke sledování strategicky důležitých oblastí i k útočným operacím.

„Naše cílovka je široká. Spadají tam například letiště, továrny a kritická infrastruktura, kde i malý dron nesoucí trhavinu může způsobit obrovské škody. Spolupracujeme samozřejmě i s obrannými složkami,“ vypočítává Urbánek.

Všude zde může vzdušný ochránce zasáhnout a narušitele doslova lapit do svých sítí. Právě touto technikou totiž přístroj od firmy EAGLE.ONE. nepřátelské roboty chytá. Pokud zaznamená narušení hlídaného prostoru, vysune z podvěsu lapadlo a narušitele zneškodní. Díky použité technologii dokáže lapit i rychle letící cíle pohybující se po obtížně předvídatelných trajektoriích.

„Náš robot dosahuje rychlosti až 100 kilometrů v hodině. Během letu se dostává na samotné hranice současné robotiky. Museli jsme významně vylepšit jeho senzorické vnímání prostoru pomocí lidaru (pozn. red. laserový scanner) a kamer. Soustředili jsme se také na zlepšení akcelerace dronu. Výsledkem je velmi silný stroj, jemuž neuniknou ani vysoce pohybliví narušitelé schopní rychle měnit dráhu letu,“ vysvětluje vedoucí Skupiny multirobotických systému z FEL ČVUT, Martin Saska. Maximální rychlostí vydrží dron v akci podle něj 20 minut. Vidí do vzdálenosti zhruba 100 metrů.

Lovec se opět vznáší ve vzduchu. Jeho kořist před ním chvilku uniká. Pak drog napne opět síť a nepřítele chytí. Tentokrát nepřítel chvíli zuřivě bojuje s lovcovou sítí, než se poddá silnějšímu dronu. Podle Sasky je možné, že při špatném povětří může taková situace vést až k tomu, že kořist poškodí jednu z vrtulí lovce. Pro takové případy je lovec vybavený padákem.

Díky palubní umělé inteligenci, kterou výzkumníci při konstrukci Eagle.one využili, je stroj schopný pracovat zcela samostatně. Jinými slovy si dokáže sám bez zásahu člověka naplánovat ideální dráhu k odchycení nepřítele. Aby vědci z ČVUT mohli tohoto cíle dosáhnout, použili při vývoji data ze simulace tisíců hodin reálného letu.

AI umožňuje dronu nejen strategické plánování samotného zásahu, ale i rozpoznání letícího objektu a vyhodnocení jeho nebezpečnosti. Výzkumníci v tuto chvíli pracují na koordinaci několika robotů, kteří by vzájemně spolupracovali při odchytu více cílů. Mohli by tak postupovat ve skupině, jako když smečka šelem zaútočí na svou kořist.

„Co se koordinovaného lovu dronů týče, jsme zatím ve fázi výzkumu. Zatím programujeme umělou inteligenci strojů tak, aby byla schopná tento úkol zvládnout,“ vysvětluje pro Byznys SZ Martin Saska.

Eagle.One vydrží být v pohotovosti celý rok. Pokud není zrovna nasazen v akci, čeká připravený v mobilním hangáru, který lovci poskytuje vhodné podmínky od teploty až po dobíjení baterií.

Oproti své starší verzi, jež zvládla pouze jeden pokus odchytu, dokáže nový lovec těchto pokusů podniknout neomezený počet. Podle Sasky z FEL ČVUT musí rychlé verze kořisti vážit zhruba pěti kilogramů. U pomalu létajících dronů zvládne Eagle.one lapit do sítě až dvacetikilového narušitele vzdušného prostoru.

Zájem o lovce dronů je po světě natolik velký, že nynější objednávky dokáže firma EAGLE.ONE dodat až v průběhu příštího roku. Většinou zájem podle Sasky panuje především v sektoru ochrany důležitých osob. O dalším vývoji robota jednal Saska nedávno ve Spojených státech, kde byl součástí delegace prezidenta České republiky Petra Pavla.

Nad trávník Císařského ostrova v Praze se vznesl lovec a kořist. Zleva stoupá k nebi predátor s napnutými sítěmi a roztočenými vrtulemi. Na druhé straně trávníku mu vyrazil v ústrety protivník, narušitel vzdušného prostoru. Lovec k němu vyrazil a během několika desítek vteřin zneškodnil. Je to jeho práce. Říkají mu lovec dronů.

„Většina naší konkurenci se zaměřuje na drony, které opravdu jenom stojí. To, že jsme schopni chytit jakkoliv pohybující se dron, je velikánský úspěch,“ říká jeden ze strůjců lovce Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT na představovací prezentaci stroje na Císařském ostrově v Praze.

Robotický lovec Eagle.one. se čtyřmi rameny měří 1,2 metru a ve vzduchu ho drží osm vrtulí. Plně autonomní přístroj s palubním počítačem vybaveným umělou inteligencí dokáže být v pohotovosti 365 dní v roce a zneškodnit kořist i několik kilometrů nad zemí. Představuje nejpokročilejší ochranu citlivých oblastí vzdušného prostoru.

„Lovec dronů unese až 20 kilogramů a jeho maximální délka letu je 40 minut. Cena přístroje závisí na požadavcích zákazníka a danou situaci, na niž zákazník stroj využije. Obecně lze ale říci, že cena začíná kolem 2,5 milionu korun,“ popisuj Ladislav Urbánek ze společnosti EAGLE.ONE, která stroj vyvinula ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností Fly4Future.

Do cílové skupiny zákazníků, na níž Urbánek naráží, spadají stadiony, soukromé pozemky, hraniční přechody nebo věznice. Drony se stále častěji používají k pašování drog, zbraní či zakázaných předmětů. Stejně tak dostávají vzduchem na strategická místa výbušniny. Jde rovněž o důležité zařízení ve válečných konfliktech, armády je totiž využívají ke sledování strategicky důležitých oblastí i k útočným operacím.

„Naše cílovka je široká. Spadají tam například letiště, továrny a kritická infrastruktura, kde i malý dron nesoucí trhavinu může způsobit obrovské škody. Spolupracujeme samozřejmě i s obrannými složkami,“ vypočítává Urbánek.

Všude zde může vzdušný ochránce zasáhnout a narušitele doslova lapit do svých sítí. Právě touto technikou totiž přístroj od firmy EAGLE.ONE. nepřátelské roboty chytá. Pokud zaznamená narušení hlídaného prostoru, vysune z podvěsu lapadlo a narušitele zneškodní. Díky použité technologii dokáže lapit i rychle letící cíle pohybující se po obtížně předvídatelných trajektoriích.

„Náš robot dosahuje rychlosti až 100 kilometrů v hodině. Během letu se dostává na samotné hranice současné robotiky. Museli jsme významně vylepšit jeho senzorické vnímání prostoru pomocí lidaru (pozn. red. laserový scanner) a kamer. Soustředili jsme se také na zlepšení akcelerace dronu. Výsledkem je velmi silný stroj, jemuž neuniknou ani vysoce pohybliví narušitelé schopní rychle měnit dráhu letu,“ vysvětluje vedoucí Skupiny multirobotických systému z FEL ČVUT, Martin Saska. Maximální rychlostí vydrží dron v akci podle něj 20 minut. Vidí do vzdálenosti zhruba 100 metrů.

Lovec se opět vznáší ve vzduchu. Jeho kořist před ním chvilku uniká. Pak drog napne opět síť a nepřítele chytí. Tentokrát nepřítel chvíli zuřivě bojuje s lovcovou sítí, než se poddá silnějšímu dronu. Podle Sasky je možné, že při špatném povětří může taková situace vést až k tomu, že kořist poškodí jednu z vrtulí lovce. Pro takové případy je lovec vybavený padákem.

Díky palubní umělé inteligenci, kterou výzkumníci při konstrukci Eagle.one využili, je stroj schopný pracovat zcela samostatně. Jinými slovy si dokáže sám bez zásahu člověka naplánovat ideální dráhu k odchycení nepřítele. Aby vědci z ČVUT mohli tohoto cíle dosáhnout, použili při vývoji data ze simulace tisíců hodin reálného letu.

AI umožňuje dronu nejen strategické plánování samotného zásahu, ale i rozpoznání letícího objektu a vyhodnocení jeho nebezpečnosti. Výzkumníci v tuto chvíli pracují na koordinaci několika robotů, kteří by vzájemně spolupracovali při odchytu více cílů. Mohli by tak postupovat ve skupině, jako když smečka šelem zaútočí na svou kořist.

„Co se koordinovaného lovu dronů týče, jsme zatím ve fázi výzkumu. Zatím programujeme umělou inteligenci strojů tak, aby byla schopná tento úkol zvládnout,“ vysvětluje pro Byznys SZ Martin Saska.

Eagle.One vydrží být v pohotovosti celý rok. Pokud není zrovna nasazen v akci, čeká připravený v mobilním hangáru, který lovci poskytuje vhodné podmínky od teploty až po dobíjení baterií.

Oproti své starší verzi, jež zvládla pouze jeden pokus odchytu, dokáže nový lovec těchto pokusů podniknout neomezený počet. Podle Sasky z FEL ČVUT musí rychlé verze kořisti vážit zhruba pěti kilogramů. U pomalu létajících dronů zvládne Eagle.one lapit do sítě až dvacetikilového narušitele vzdušného prostoru.

Zájem o lovce dronů je po světě natolik velký, že nynější objednávky dokáže firma EAGLE.ONE dodat až v průběhu příštího roku. Většinou zájem podle Sasky panuje především v sektoru ochrany důležitých osob. O dalším vývoji robota jednal Saska nedávno ve Spojených státech, kde byl součástí delegace prezidenta České republiky Petra Pavla.