Od revoluce se průměrná doba dožití v Česku prodloužila o 18 až 20 let. Průměrný věk, od kterého Češi začínají být závislí na lécích, ale zůstal stejný, tedy 61 let. Změnit by to mohla lepší prevence a dostupnější primární péče a právě o to se teď hlásí lékárny.

„Roli lékáren vidím blíž té preventivní či primární péči, tedy udržet zákazníky co nejdéle zdravé,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Petr Doležal, šéf sítě lékáren Benu a předseda představenstva Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) s tím, že čeští lékárníci smějí oproti svým kolegům v zahraničí poskytovat mnohem méně odborných služeb. To by podle něj mohlo mít brzy negativní dopady na kvalitu základní poskytované zdravotnické péče.

„Vidíme to zejména i kvůli tomu, že lékařů v první linii ubývá. Průměrný věk praktika je 60 let, pediatra 64 let,“ dodává Doležal, podle kterého by se bez přesluhujících důchodců systém zhroutil. A lékárníci by podle něj mohli výrazněji přispět k záchytu civilizačních nemocí.

V zahraničí je přitom běžné, že lékárny přebírají například práci s očkováním. „Kdyby nebylo v Americe lékáren, 60 procent populace zůstane neproočkované. I v Polsku se tak za rok proočkovaly dva miliony lidí bez jakýchkoliv potíží. Já tomu věřím,“ říká Doležal s tím, že o tom teď lékárny chtějí přesvědčit politiky.

Asociace, která sdružuje více než 900 lékáren (tedy 35 procent z celkového počtu), proto zformulovala své požadavky do nových programových cílů a bojuje za posílení kompetencí a výkonu profese lékárníka, ale i rozšíření poskytovaných služeb v lékárnách a lepší spolupráci.

Benu už teď v některých lékárnách nabízí například měření cholesterolu a cukru, či specializované testování paměti a chce jít ještě dál. „Máme v přípravě pilotní program na očkování. Jsme málo proočkovaní na chřipku a ta má stále 1500–2000 úmrtí každý rok. Věříme, že proočkovanost by měla být vyšší a lékárny by v tom mohly pomoci,“ dodává Doležal. Během pilotního provozu ale bude v lékárně přítomen lékař. „Máme všechna povolení, která jsou nutná, abychom to mohli zkusit,“ dodává Doležal.

V Británii podle něj už teď mohou lékárníci nabízet opakované recepty u chronicky nemocných pacientů, kteří berou stále stejné léky a do dvou let mají dělat i základní diagnostiku.

V Česku by to podle něj přineslo lepší dostupnost primární péče i vzhledem k delší otevírací době lékáren či jejich blízkosti. Lékárníci jsou podle Doležala na novou roli připraveni.

Lékárny Benu zaznamenaly loni rekordní rok i přesto, že Česko bojovalo s výpadky léků. „Ty výpadky jsou spíš politické téma. Nebylo jich tolik, těch nenahraditelných výpadků bylo strašně málo,“ říká Doležal s tím, že situaci však nepomáhala panika na trhu, kdy se všichni předzásobili a spotřeba pak klidně vyrostla na 240 procent.

„Ta panika vznikne okamžitě. Známe to i z dob minulého režimu, kdy se všichni předzásobili toaletním papírem,“ vzpomíná Doležal. Podle něj dnes má sice každý doma Nurofeny či antibiotika, ale tyto léky mají pětiletou expiraci a tak se nikomu nezkazí.

Důvodem výpadků dodávek léků a evropské závislosti na Asii je podle něj hlavně cena. „Krabička generik (ekvivalenty originálních léků, které mohou přijít na trh po vypršení patentové ochrany, pozn. red.) na vysoký cholesterol stojí méně než sklenka vína. Pak je jasné, že výrobci stěhují výrobu tam, kde je to levnější. Takže si za to trošku můžeme sami,“ říká.

Ve farmaceutickém trhu podle Doležala navíc stále existuje železná opona. „Pohled na východní a západní Evropu je rozdílný. Cenová úroveň originálních léků je výrazně vyšší na západě než na východě, často je jiná i velikost balení. Zároveň pojišťovny třeba v Německu podporují u drahých léků paralelní dovozy – tedy, že výrobci naplánují trošku víc ve všech zemích a východ, který je levnější, pak podporuje lékárny na západě, aby se rozředila cena.“

Lékárny Benu chtějí v příštím roce opět vyrůst. Nepůjde však o nové pobočky, které by vyrostly na zelené louce, ale o přebírání stávajících hráčů. „V Česku je asi 2700 lékáren a toto číslo se nemění. Náš největší konkurent Dr.Max má lékáren 500 a to chceme dotáhnout,“ říká Doležal, který si ani přes silné postavení těchto dvou hráčů nemyslí, že by na trhu existoval duopol, tedy situace, kdy dvě firmy ovládají téměř celý trh.

„Znám spoustu lékárníků mimo tyto sítě. Je to zhruba 50 na 50 v sítích a mimo ně,“ vypočítává s tím, že navíc ještě existuje prodej přes internet. Ten sice roste, ale kamenným lékárnám překvapivě zákazníky neubírá. „V online je volný prodej a všichni si pomáháme doplňky stravy a vitaminy. Myslím si, že tato část neodebrala lékárnám klienty nijak výrazně, spíš máme tendenci se o sebe trošku víc starat,“ dodává.

Od revoluce se průměrná doba dožití v Česku prodloužila o 18 až 20 let. Průměrný věk, od kterého Češi začínají být závislí na lécích, ale zůstal stejný, tedy 61 let. Změnit by to mohla lepší prevence a dostupnější primární péče a právě o to se teď hlásí lékárny.

„Roli lékáren vidím blíž té preventivní či primární péči, tedy udržet zákazníky co nejdéle zdravé,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Petr Doležal, šéf sítě lékáren Benu a předseda představenstva Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) s tím, že čeští lékárníci smějí oproti svým kolegům v zahraničí poskytovat mnohem méně odborných služeb. To by podle něj mohlo mít brzy negativní dopady na kvalitu základní poskytované zdravotnické péče.

„Vidíme to zejména i kvůli tomu, že lékařů v první linii ubývá. Průměrný věk praktika je 60 let, pediatra 64 let,“ dodává Doležal, podle kterého by se bez přesluhujících důchodců systém zhroutil. A lékárníci by podle něj mohli výrazněji přispět k záchytu civilizačních nemocí.

V zahraničí je přitom běžné, že lékárny přebírají například práci s očkováním. „Kdyby nebylo v Americe lékáren, 60 procent populace zůstane neproočkované. I v Polsku se tak za rok proočkovaly dva miliony lidí bez jakýchkoliv potíží. Já tomu věřím,“ říká Doležal s tím, že o tom teď lékárny chtějí přesvědčit politiky.

Asociace, která sdružuje více než 900 lékáren (tedy 35 procent z celkového počtu), proto zformulovala své požadavky do nových programových cílů a bojuje za posílení kompetencí a výkonu profese lékárníka, ale i rozšíření poskytovaných služeb v lékárnách a lepší spolupráci.

Benu už teď v některých lékárnách nabízí například měření cholesterolu a cukru, či specializované testování paměti a chce jít ještě dál. „Máme v přípravě pilotní program na očkování. Jsme málo proočkovaní na chřipku a ta má stále 1500–2000 úmrtí každý rok. Věříme, že proočkovanost by měla být vyšší a lékárny by v tom mohly pomoci,“ dodává Doležal. Během pilotního provozu ale bude v lékárně přítomen lékař. „Máme všechna povolení, která jsou nutná, abychom to mohli zkusit,“ dodává Doležal.

V Británii podle něj už teď mohou lékárníci nabízet opakované recepty u chronicky nemocných pacientů, kteří berou stále stejné léky a do dvou let mají dělat i základní diagnostiku.

V Česku by to podle něj přineslo lepší dostupnost primární péče i vzhledem k delší otevírací době lékáren či jejich blízkosti. Lékárníci jsou podle Doležala na novou roli připraveni.

Lékárny Benu zaznamenaly loni rekordní rok i přesto, že Česko bojovalo s výpadky léků. „Ty výpadky jsou spíš politické téma. Nebylo jich tolik, těch nenahraditelných výpadků bylo strašně málo,“ říká Doležal s tím, že situaci však nepomáhala panika na trhu, kdy se všichni předzásobili a spotřeba pak klidně vyrostla na 240 procent.

„Ta panika vznikne okamžitě. Známe to i z dob minulého režimu, kdy se všichni předzásobili toaletním papírem,“ vzpomíná Doležal. Podle něj dnes má sice každý doma Nurofeny či antibiotika, ale tyto léky mají pětiletou expiraci a tak se nikomu nezkazí.

Důvodem výpadků dodávek léků a evropské závislosti na Asii je podle něj hlavně cena. „Krabička generik (ekvivalenty originálních léků, které mohou přijít na trh po vypršení patentové ochrany, pozn. red.) na vysoký cholesterol stojí méně než sklenka vína. Pak je jasné, že výrobci stěhují výrobu tam, kde je to levnější. Takže si za to trošku můžeme sami,“ říká.

Ve farmaceutickém trhu podle Doležala navíc stále existuje železná opona. „Pohled na východní a západní Evropu je rozdílný. Cenová úroveň originálních léků je výrazně vyšší na západě než na východě, často je jiná i velikost balení. Zároveň pojišťovny třeba v Německu podporují u drahých léků paralelní dovozy – tedy, že výrobci naplánují trošku víc ve všech zemích a východ, který je levnější, pak podporuje lékárny na západě, aby se rozředila cena.“

Lékárny Benu chtějí v příštím roce opět vyrůst. Nepůjde však o nové pobočky, které by vyrostly na zelené louce, ale o přebírání stávajících hráčů. „V Česku je asi 2700 lékáren a toto číslo se nemění. Náš největší konkurent Dr.Max má lékáren 500 a to chceme dotáhnout,“ říká Doležal, který si ani přes silné postavení těchto dvou hráčů nemyslí, že by na trhu existoval duopol, tedy situace, kdy dvě firmy ovládají téměř celý trh.

„Znám spoustu lékárníků mimo tyto sítě. Je to zhruba 50 na 50 v sítích a mimo ně,“ vypočítává s tím, že navíc ještě existuje prodej přes internet. Ten sice roste, ale kamenným lékárnám překvapivě zákazníky neubírá. „V online je volný prodej a všichni si pomáháme doplňky stravy a vitaminy. Myslím si, že tato část neodebrala lékárnám klienty nijak výrazně, spíš máme tendenci se o sebe trošku víc starat,“ dodává.