Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na levné maso český zákazník slyší, a tak ho obchodní řetězce prodávají za ceny, které jsou kvůli obřím slevám pod náklady. Právě kvůli akcím je maso dokonce levnější než před pěti lety. Zákazník je nadšený, malé specializované prodejny už méně.

„Stále se to děje a není to jen o mase. Týká se to i másla či vajíček. Tohle je zboží, které naláká lidi do obchodů,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík s tím, že taková cenová politika má negativní dopad na menší obchodníky. A specializované prodejny krachují.

„Shodou okolností nám teď nabízejí dva konkurenti své prodejny, které končí. Dohromady zavírají sedm prodejen, “ dodává Pilčík, podle kterého obchody končí, protože se v nich nedá vydělat. „Pokud máte čistě řeznickou prodejnu, nemůžete konkurovat o 20 korun levnějšímu masu, než máte sám. Na tomto trhu jsou ty ceny vyšší,“ dodává Pilčík, podle kterého se ze zavírání specializovaných prodejen stal trend současné doby.

Celkově se ale potravinářský průmysl Karla Pilčíka, šéfa MP Krásno, v této době rozhodně nenudí. Řeší se totiž hned několik velkých témat. Od odlesňování přes rituální porážky až po takzvaný welfare.

Velký boj se strhl zejména o rituální porážky a podmínky, které pro ně mají platit. Zákon čeká třetí čtení, a ačkoliv se to nezdá, v ateistickém Česku jde o velké téma. Zjednodušeně řečeno jde o možnost rituálně porážet zvířata tak, aby maso bylo vhodné pro židy či muslimy, tedy košer nebo halal. Tyto možnosti by se podle návrhu rozšířily z registrovaných náboženských společností a církví také na provozovatele podniků, tedy komerční jatka. Proti tomu ale ostře protestují ochránci zvířat, kteří se obrátili na zákonodárce.

Podle Pilčíka v případě, že zákon neprojde, hrozí tuzemským producentům ztráta konkurenceschopnosti. Rituálně porážet sice nemohli ani teď, ale živá zvířata na rituální porážky vyváželi do zahraničí. A právě to chce teď Evropská unie zákonem o welfare, který řeší nakládání se zvířaty, omezit.

„Zákon o welfare sice ještě není schválený, ale jsou tam už návrhy na nové lhůty. Například při převozu – pokud jede zvíře devět hodin, musí pak 20 hodin stát a být vypouštěno do pevných odstavných kotců, aby si odpočinulo. Chápu, že po 30 letech, kdy zákon platí, je potřeba změna, ale konkrétně tady si zvíře opravdu neodpočine. Zvířata bojují o dominanci, a pokud nejsou z jednoho stáda, budou dělat vše pro to, aby ten kus, který byl někde ve stádě dominantní, byl dominantní i tady při převozu.“

„Když tedy někdo nakoupí dobytek a veze v autě třeba 30 kusů, tak co se tam děje? Skáčou po sobě a trkají se. To zvíře si opravdu neodpočine. Místo toho, aby se doprava udělala jednodušší a příjemnější, je z toho opak,“ říká Pilčík. „Ochránci zvířat v tomto případě určitě nezvítězili. Naopak, zvířata takový převoz poškodí.“

Upozorňuje přitom, že v jiných oborech je naopak tlak na domácí výrobu a vývoz výrobku, nikoliv suroviny. „U dřeva se také říká: Nevozte kládu, ale vozte celý nábytek. Když my ta zvířata rituálně neporazíme tady, o ten trh přijdeme. Vozí se totiž z Polska, Maďarska, Rakouska, Dánska i  Nizozemska. Všechny tyto státy tu možnost mají. Jen my můžeme dobytek pouze vyvézt,“ dodává Pilčík. Upozorňuje na to, že košer výrobky běžně vyrábí Poláci z českých zvířat.

Lepší je podle něj porazit zvířata za přísných podmínek v Česku a do třetích zemí exportovat hotové maso nežli náročně převážet živá zvířata, která se pravděpodobně mimo EU porazí za horších podmínek.

Aktivní v boji proti rozvolnění halal a košer porážek byla organizace OBRAZ – Obránci zvířat, známá například díky zveřejňování záběrů z tuzemských chovů slepic, a také tuzemská pobočka mezinárodní organizace Compassion in World Farming.

Další velké téma je pak zejména v masném průmyslu takzvaný zákon o odlesňování. Cílem nařízení je snížit podíl Evropské unie na ničení lesů ve světě. V České republice takový problém není, ale jde zejména o dovozy masa ze třetích zemí.

„Je to velký zásah, velká byrokracie. Na začátku hrozilo, že budeme kontrolovat každé zvíře, které přijde na porážku. Na kterých loukách a pastvinách vyrostlo a jestli ta louka náhodou nebyla odlesněná a předělaná na pastvu. Dnes se sice už mluví o tom, že bychom měli zkontrolovat jen čtyři až osm procent dobytka, ale i tak je to velký zásah,“ říká Pilčík a upozorňuje na rizika. „Je velmi těžké se k tomu původu dobrat a teď si představte, že přijede naložené auto a v něm je maso třeba z pěti firem.“

Povinnosti podle něj přinesou pouze další administrativu. „Jsou tam i další nedořešené věci – třeba jak to bude u nákupu jednotlivých částí. Když například dáte do slevové akce kližku, musíte dané maso dovézt, protože kvůli kližce nebudeme porážet celá zvířata. Jenže co budeme dělat v momentě, kdy maso přijde, celník ho proclí a zjistíme, že jsme byli oklamáni dodavatelem třeba z Argentiny a deklarovaný původ není pravda? Bude to patová situace, protože maso vrátit nemůžete – s takovým masem je zakázáno obchodovat. Buď ho tedy můžete poslat do kafilerie, nebo dát jako dar do potravinových bank,“ vysvětluje Pilčík.

Upozorňuje proto, že není reálné, aby nařízení platilo už od příštího roku. Aktuální návrh Evropské komise sice počítá s odkladem platnosti o 12 měsíců, ale zatím nic takového europoslanci neschválili. „Takže těžko říct, co se stane v momentě, kdy by to mělo platit od prvního,“ dodává Pilčík.

K ročnímu odkladu Evropská komise přikročila po kritice od firem i některých členských států.

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na levné maso český zákazník slyší, a tak ho obchodní řetězce prodávají za ceny, které jsou kvůli obřím slevám pod náklady. Právě kvůli akcím je maso dokonce levnější než před pěti lety. Zákazník je nadšený, malé specializované prodejny už méně.

„Stále se to děje a není to jen o mase. Týká se to i másla či vajíček. Tohle je zboží, které naláká lidi do obchodů,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík s tím, že taková cenová politika má negativní dopad na menší obchodníky. A specializované prodejny krachují.

„Shodou okolností nám teď nabízejí dva konkurenti své prodejny, které končí. Dohromady zavírají sedm prodejen, “ dodává Pilčík, podle kterého obchody končí, protože se v nich nedá vydělat. „Pokud máte čistě řeznickou prodejnu, nemůžete konkurovat o 20 korun levnějšímu masu, než máte sám. Na tomto trhu jsou ty ceny vyšší,“ dodává Pilčík, podle kterého se ze zavírání specializovaných prodejen stal trend současné doby.

Celkově se ale potravinářský průmysl Karla Pilčíka, šéfa MP Krásno, v této době rozhodně nenudí. Řeší se totiž hned několik velkých témat. Od odlesňování přes rituální porážky až po takzvaný welfare.

Velký boj se strhl zejména o rituální porážky a podmínky, které pro ně mají platit. Zákon čeká třetí čtení, a ačkoliv se to nezdá, v ateistickém Česku jde o velké téma. Zjednodušeně řečeno jde o možnost rituálně porážet zvířata tak, aby maso bylo vhodné pro židy či muslimy, tedy košer nebo halal. Tyto možnosti by se podle návrhu rozšířily z registrovaných náboženských společností a církví také na provozovatele podniků, tedy komerční jatka. Proti tomu ale ostře protestují ochránci zvířat, kteří se obrátili na zákonodárce.

Podle Pilčíka v případě, že zákon neprojde, hrozí tuzemským producentům ztráta konkurenceschopnosti. Rituálně porážet sice nemohli ani teď, ale živá zvířata na rituální porážky vyváželi do zahraničí. A právě to chce teď Evropská unie zákonem o welfare, který řeší nakládání se zvířaty, omezit.

„Zákon o welfare sice ještě není schválený, ale jsou tam už návrhy na nové lhůty. Například při převozu – pokud jede zvíře devět hodin, musí pak 20 hodin stát a být vypouštěno do pevných odstavných kotců, aby si odpočinulo. Chápu, že po 30 letech, kdy zákon platí, je potřeba změna, ale konkrétně tady si zvíře opravdu neodpočine. Zvířata bojují o dominanci, a pokud nejsou z jednoho stáda, budou dělat vše pro to, aby ten kus, který byl někde ve stádě dominantní, byl dominantní i tady při převozu.“

„Když tedy někdo nakoupí dobytek a veze v autě třeba 30 kusů, tak co se tam děje? Skáčou po sobě a trkají se. To zvíře si opravdu neodpočine. Místo toho, aby se doprava udělala jednodušší a příjemnější, je z toho opak,“ říká Pilčík. „Ochránci zvířat v tomto případě určitě nezvítězili. Naopak, zvířata takový převoz poškodí.“

Upozorňuje přitom, že v jiných oborech je naopak tlak na domácí výrobu a vývoz výrobku, nikoliv suroviny. „U dřeva se také říká: Nevozte kládu, ale vozte celý nábytek. Když my ta zvířata rituálně neporazíme tady, o ten trh přijdeme. Vozí se totiž z Polska, Maďarska, Rakouska, Dánska i  Nizozemska. Všechny tyto státy tu možnost mají. Jen my můžeme dobytek pouze vyvézt,“ dodává Pilčík. Upozorňuje na to, že košer výrobky běžně vyrábí Poláci z českých zvířat.

Lepší je podle něj porazit zvířata za přísných podmínek v Česku a do třetích zemí exportovat hotové maso nežli náročně převážet živá zvířata, která se pravděpodobně mimo EU porazí za horších podmínek.

Aktivní v boji proti rozvolnění halal a košer porážek byla organizace OBRAZ – Obránci zvířat, známá například díky zveřejňování záběrů z tuzemských chovů slepic, a také tuzemská pobočka mezinárodní organizace Compassion in World Farming.

Další velké téma je pak zejména v masném průmyslu takzvaný zákon o odlesňování. Cílem nařízení je snížit podíl Evropské unie na ničení lesů ve světě. V České republice takový problém není, ale jde zejména o dovozy masa ze třetích zemí.

„Je to velký zásah, velká byrokracie. Na začátku hrozilo, že budeme kontrolovat každé zvíře, které přijde na porážku. Na kterých loukách a pastvinách vyrostlo a jestli ta louka náhodou nebyla odlesněná a předělaná na pastvu. Dnes se sice už mluví o tom, že bychom měli zkontrolovat jen čtyři až osm procent dobytka, ale i tak je to velký zásah,“ říká Pilčík a upozorňuje na rizika. „Je velmi těžké se k tomu původu dobrat a teď si představte, že přijede naložené auto a v něm je maso třeba z pěti firem.“

Povinnosti podle něj přinesou pouze další administrativu. „Jsou tam i další nedořešené věci – třeba jak to bude u nákupu jednotlivých částí. Když například dáte do slevové akce kližku, musíte dané maso dovézt, protože kvůli kližce nebudeme porážet celá zvířata. Jenže co budeme dělat v momentě, kdy maso přijde, celník ho proclí a zjistíme, že jsme byli oklamáni dodavatelem třeba z Argentiny a deklarovaný původ není pravda? Bude to patová situace, protože maso vrátit nemůžete – s takovým masem je zakázáno obchodovat. Buď ho tedy můžete poslat do kafilerie, nebo dát jako dar do potravinových bank,“ vysvětluje Pilčík.

Upozorňuje proto, že není reálné, aby nařízení platilo už od příštího roku. Aktuální návrh Evropské komise sice počítá s odkladem platnosti o 12 měsíců, ale zatím nic takového europoslanci neschválili. „Takže těžko říct, co se stane v momentě, kdy by to mělo platit od prvního,“ dodává Pilčík.

K ročnímu odkladu Evropská komise přikročila po kritice od firem i některých členských států.