Česko má velký problém. Neumí digitalizovat a současné problémy u stavebního řízení jsou jen špička ledovce.

„Nechci se dopustit jakéhokoliv nefér jednání vůči lidem, kteří na tom pracují, ale pravda je, že digitální stavební řízení je prostě průšvih, to je třeba si říci,“ říká v Agendě SZ Byznys Milan Sameš, šéf jedné z největších IT skupin v zemi Aricoma.

„Bohužel téma digitálního stavebního řízení bylo na stole dávno před touhle vládou. Prostě nám to všem trvalo strašně dlouho, ke konci pak celá věc začala zrychlovat a důsledky jsou viditelné. Zatím to nevypadá , že by takto designovaná věc vedla k úsporám. Možná za nějaký rok bude, ale teď to tak rozhodně nevypadá,“ dodal.

Nejde podle něj ale pouze o stavebního řízení. Slabinou Česka je, že má tendenci zakázky zadávat výhradně na cenu.

„Když to srovnám s Evropskou komisí a velkými tendry za desítky milionů eur, na kterých tam pracujeme, tak tam je hlavní váha ve výběrovém řízení kvalita. Cena může být jenom 20 procent. My zkrátka a dobře neumíme vybírat nejkvalitnější věci,“ dodává Sameš, podle kterého většinou levné řešení přes víkend ve skutečnosti stojí výrazně více.

Celkově se podle něj situace v digitalizaci horší. „Je třeba si nalít čistého vína a zase z toho nechci vinit konkrétní vládu, protože tohle se už táhne více než 10 let. Byli jsme na tom hodně dobře v dobách kolem uvedení datových schránek a od té doby jen ztrácíme,“ dodává Sameš.

Česká IT společnost Aricoma, která spadá do skupiny KKCG jednoho z nejbohatších Čechů Karla Komárka, patří spolu se skupinami Thein, Seyfor a Sudop CIT mezi čtyři největší konsolidátory zdejšího trhu s IT.

Mezi její klienty patří nejenom velké firmy od automobilek po banky, ale i Evropská unie a orgány Evropské komise. „Rozdělil bych to na dvě části. První je standardní byznys, který nadále roste, a pak samozřejmě příležitosti obecně známé, jako je umělá inteligence, kvantové počítače a kyberbezpečnost,“ dodává Sameš.

Právě kybernetická bezpečnost je podle Sameše stále větší téma. „Před mnoha lety jsem mluvil s jedním policistou a ten říkal: Kdybych tušil, co se na té ulici děje, ani bych na ni nevylézal. Parafrázuji to tím, že kdyby normální lidé věděli, co se děje v kyberprostoru, tak by své mobily a počítače rozšlapali a odstěhovali se do jeskyně,“ říká k otázce kybernetické bezpečnosti a aktuálních hrozeb Sameš.

Aktuálně jsou podle něj nejčastějšími hrozbami útoky na finance, které ve falešných e-mailech či SMS po lidech požadují zadání hesla a tím se dostanou k jejich účtům. Dalším typem jsou útoky požadující výpalné za ukradená data. Ty jsou často náhodné a založené na tom, že softwarový robot plošně prolézá celou síť a na nekrytém místě zaútočí. „To výpalné se nesmírně liší. Může být od milionů do stamilionů korun,“ dodává Sameš.

Je podle něj rozdíl, jestli jde o individuální útočníky, nebo o státem koordinované útoky. „Mohou být z Ruska, ale podívejte se i na to, kolik například Severní Korea investuje do informačních technologií, které jsou vysloveně útočného charakteru,“ dodává.

Stále častější jsou však i vysoce cílené útoky na konkrétní osoby, proti kterým není příliš obrana.

„Skupina si vyhlédne mimořádně movitého člověka a zaútočí na jeho finance. Sám jsem s jedním takovým člověkem mluvil. Popisoval mi ten pocit, když se mu myš pohybovala sama po obrazovce a odesílala peníze,“ dodává Sameš.

V takovém případě se podle něj útočníkovi podaří převzít kompletní kontrolu nad počítačem a postižený na vlastní oči vidí, jak mu z účtu odcházejí peníze.

Situace v kybernetické bezpečnosti a v tom, jak si Česko uvědomuje její důležitost, se podle Sameše lepší.

„Před covidem byla ta situace o mnoho horší. Uvědomuje si to zejména finanční sektor, ale rapidně se to lepší i ve státní správě a menších podnicích. Souvisí to s celkovým vnímáním informačních technologií a tím, že těch útoků je více,“ dodává Sameš, podle kterého tomu napomohly i z minulosti známé útoky na nemocnice.

„Spousta lidí si ještě před čtyřmi lety nedokázala představit útok na klíčové nemocnice. Ale když dojde ke kybernetickému útoku a chirurgové, kteří vás operují, najednou musejí sdílet snímky přes Whatsapp, tak to je už poměrně vážná věc. Když se nad tím zamyslíte, tak spousta nemocničních přístrojů, a to i ty, které se starají o pacienta, jsou připojeny do sítě, jsou na internetu, takže to byl takový budíček,“ dodává Sameš.

V loňském roce měla Aricoma tržby 9,5 miliardy korun a letos by měly překonat 10 miliard. „Samozřejmě to nemohu říkat příliš nahlas, protože by pak očekávání mohla být ještě větší, ale rozhodně cíle stanovené pro tento rok, pokud nenastane nějaká katastrofa, splníme a doufám, že i mírně přeplníme,“ dodává Sameš s tím, že zvednout by se ze současné půlmiliardy korun měl i zisk Aricomy.

Česko má velký problém. Neumí digitalizovat a současné problémy u stavebního řízení jsou jen špička ledovce.

„Nechci se dopustit jakéhokoliv nefér jednání vůči lidem, kteří na tom pracují, ale pravda je, že digitální stavební řízení je prostě průšvih, to je třeba si říci,“ říká v Agendě SZ Byznys Milan Sameš, šéf jedné z největších IT skupin v zemi Aricoma.

„Bohužel téma digitálního stavebního řízení bylo na stole dávno před touhle vládou. Prostě nám to všem trvalo strašně dlouho, ke konci pak celá věc začala zrychlovat a důsledky jsou viditelné. Zatím to nevypadá , že by takto designovaná věc vedla k úsporám. Možná za nějaký rok bude, ale teď to tak rozhodně nevypadá,“ dodal.

Nejde podle něj ale pouze o stavebního řízení. Slabinou Česka je, že má tendenci zakázky zadávat výhradně na cenu.

„Když to srovnám s Evropskou komisí a velkými tendry za desítky milionů eur, na kterých tam pracujeme, tak tam je hlavní váha ve výběrovém řízení kvalita. Cena může být jenom 20 procent. My zkrátka a dobře neumíme vybírat nejkvalitnější věci,“ dodává Sameš, podle kterého většinou levné řešení přes víkend ve skutečnosti stojí výrazně více.

Celkově se podle něj situace v digitalizaci horší. „Je třeba si nalít čistého vína a zase z toho nechci vinit konkrétní vládu, protože tohle se už táhne více než 10 let. Byli jsme na tom hodně dobře v dobách kolem uvedení datových schránek a od té doby jen ztrácíme,“ dodává Sameš.

Česká IT společnost Aricoma, která spadá do skupiny KKCG jednoho z nejbohatších Čechů Karla Komárka, patří spolu se skupinami Thein, Seyfor a Sudop CIT mezi čtyři největší konsolidátory zdejšího trhu s IT.

Mezi její klienty patří nejenom velké firmy od automobilek po banky, ale i Evropská unie a orgány Evropské komise. „Rozdělil bych to na dvě části. První je standardní byznys, který nadále roste, a pak samozřejmě příležitosti obecně známé, jako je umělá inteligence, kvantové počítače a kyberbezpečnost,“ dodává Sameš.

Právě kybernetická bezpečnost je podle Sameše stále větší téma. „Před mnoha lety jsem mluvil s jedním policistou a ten říkal: Kdybych tušil, co se na té ulici děje, ani bych na ni nevylézal. Parafrázuji to tím, že kdyby normální lidé věděli, co se děje v kyberprostoru, tak by své mobily a počítače rozšlapali a odstěhovali se do jeskyně,“ říká k otázce kybernetické bezpečnosti a aktuálních hrozeb Sameš.

Aktuálně jsou podle něj nejčastějšími hrozbami útoky na finance, které ve falešných e-mailech či SMS po lidech požadují zadání hesla a tím se dostanou k jejich účtům. Dalším typem jsou útoky požadující výpalné za ukradená data. Ty jsou často náhodné a založené na tom, že softwarový robot plošně prolézá celou síť a na nekrytém místě zaútočí. „To výpalné se nesmírně liší. Může být od milionů do stamilionů korun,“ dodává Sameš.

Je podle něj rozdíl, jestli jde o individuální útočníky, nebo o státem koordinované útoky. „Mohou být z Ruska, ale podívejte se i na to, kolik například Severní Korea investuje do informačních technologií, které jsou vysloveně útočného charakteru,“ dodává.

Stále častější jsou však i vysoce cílené útoky na konkrétní osoby, proti kterým není příliš obrana.

„Skupina si vyhlédne mimořádně movitého člověka a zaútočí na jeho finance. Sám jsem s jedním takovým člověkem mluvil. Popisoval mi ten pocit, když se mu myš pohybovala sama po obrazovce a odesílala peníze,“ dodává Sameš.

V takovém případě se podle něj útočníkovi podaří převzít kompletní kontrolu nad počítačem a postižený na vlastní oči vidí, jak mu z účtu odcházejí peníze.

Situace v kybernetické bezpečnosti a v tom, jak si Česko uvědomuje její důležitost, se podle Sameše lepší.

„Před covidem byla ta situace o mnoho horší. Uvědomuje si to zejména finanční sektor, ale rapidně se to lepší i ve státní správě a menších podnicích. Souvisí to s celkovým vnímáním informačních technologií a tím, že těch útoků je více,“ dodává Sameš, podle kterého tomu napomohly i z minulosti známé útoky na nemocnice.

„Spousta lidí si ještě před čtyřmi lety nedokázala představit útok na klíčové nemocnice. Ale když dojde ke kybernetickému útoku a chirurgové, kteří vás operují, najednou musejí sdílet snímky přes Whatsapp, tak to je už poměrně vážná věc. Když se nad tím zamyslíte, tak spousta nemocničních přístrojů, a to i ty, které se starají o pacienta, jsou připojeny do sítě, jsou na internetu, takže to byl takový budíček,“ dodává Sameš.

V loňském roce měla Aricoma tržby 9,5 miliardy korun a letos by měly překonat 10 miliard. „Samozřejmě to nemohu říkat příliš nahlas, protože by pak očekávání mohla být ještě větší, ale rozhodně cíle stanovené pro tento rok, pokud nenastane nějaká katastrofa, splníme a doufám, že i mírně přeplníme,“ dodává Sameš s tím, že zvednout by se ze současné půlmiliardy korun měl i zisk Aricomy.