Za prvních 14 dní od spuštění Portálu stavebníka, nového digitalizovaného systému stavebního řízení, který má zjednodušit a zrychlit povolování výstavby v Česku, odeslali na stavební úřady v celém Česku stavebníci přes tisícovku nových žádostí.

K 15. červenci jich bylo přesně 1383. Novou žádost rozpracovalo více než šest a půl tisíce lidí.

„Dosud neevidujeme vyřízenou žádost. Je to dáno postupným zapojením dotčených orgánů do systému a pozdějším nastavením rolí úředníků,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Petr Waleczko.

Stavební úřady totiž od spuštění nového digitalizovaného systému, ve kterém se objevují už pouze žádosti podané podle nových pravidel stavebního zákona platného od letošního července, řeší řadu technických nedostatků.

Tu nejzásadnější chybu odhalili v prvních dnech administrátoři systému. Ta jim umožňovala manipulovat všemi záznamy v podaných žádostech stavebního řízení, upravovat je, a dokonce je i rušit.

Podle advokáta a partnera advokátní kanceláře Invicta Martina Mládka bylo zřejmé, že nemohlo být úmyslem MMR jako pořizovatele softwaru, aby informační systém umožňoval každému úředníkovi přístup ke všem stavebním řízením v republice.

„Dle našeho názoru měl tuto možnost mít například pouze auditní orgán ministerstva či IT specialisté na MMR, aby mohli jednotlivým úředníkům poskytovat technickou podporu,“ uvedl Martin Mládek pro SZ Byznys.

Z právního hlediska se podle jeho úsudku MMR takto široce nastaveným přístupem k žádostem a osobním údajům v nich obsaženým může dostat do rozporu s ustanovením GDPR. To už v základních zásadách stanovuje, že osobní údaje mají být zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření.

Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla ještě v průběhu minulého týdne například nebylo možné požádat o vyjádření dotčený orgán, jako jsou hygiena nebo hasiči. „V Praze zase nešly připojit odbory magistrátu ani připojit parcely z katastrálního úřadu,“ uvedl pro SZ Byznys.

Řadu problémů už ministerstvo v posledních 14 dnech v rámci aktualizace systému vyřešilo.

„Zapracovali jsme požadavek na zobrazování a možnost úpravy záměrů, které přísluší jinému úřadu. Po zahájení řízení už nebylo možné, aby jiný úřad prováděl úpravy. Také jsme nasadili záložku, která umožňuje zobrazit pouze záměry daného úřadu,“ uvedl tiskový mluvčí Petr Waleczko.

V minulém týdnu byly v návaznosti na stížnosti stavebních úřadů i stavebníků doplněny také dotčené úřady, aby jim mohl uživatel poslat žádost či dokumentaci a dále s nimi komunikovat.

Vyřizování nových žádostí rozhodně neurychlil fakt, že úředníci zřejmě nebyli pro práci s novým digitalizovaným systémem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. Na to si stěžovali krátce před nabytím účinnosti zákona samotní pracovníci na stavebních úřadech.

Pro redakci Seznam Zpráv to byli například pracovníci stavebního úřadu Prahy 12, kteří před nabytím účinnosti nové legislativy měli možnost seznámit se s novým systémem – Portálem stavebníka – pouze prostřednictvím prezentace na školení letos koncem dubna.

Ministerstvo pro místní rozvoj na zpětnou vazbu od stavebních úřadů reaguje další sérií školení.

„V návaznosti na požadavky úřadů pořádá MMR prezenční celodenní školení přímo v krajích,“ uvedl Waleczko s tím, že první proběhnou během července a srpna.

Svou roli podle jeho slov hraje také převis žádostí, které stavebníci podali před 1. červencem ještě podle starého stavebního zákona. Těch v posledních dnech před nabytím účinnosti nové legislativy chodily na úřady tisíce denně.

„Loni v červnu jsme v posledních dvou týdnech obdrželi 100 žádostí. Letos za poslední červnový týden jich bylo 900,“ komentovala vedoucí odboru táborského stavebního úřadu Jitka Doležalová.

Vzhledem k pomalejšímu rozjezdu kvůli vyřizování žádostí podle starých pravidel a celkové připravenosti nového stavebního řízení bude čekání, zda nový systém opravdu zrychlí stavební řízení, během na dlouhou trať.

Nelze vyloučit, že vzhledem k velkému návalu žádostí podaných do konce letošního června budou úředníci u nových žádostí zkrácené lhůty prodlužovat.

Rodinný dům, který se v rámci nového zákona řadí do kategorie jednoduchých staveb, by měl být nově povolen do 30 dní od podání žádosti. V případě složitějších staveb, jako je například celý bytový dům, bude mít úředník lhůtu dvojnásobnou. Stavební úřad může tyto lhůty prodloužit maximálně o dalších 60 dní.

Za prvních 14 dní od spuštění Portálu stavebníka, nového digitalizovaného systému stavebního řízení, který má zjednodušit a zrychlit povolování výstavby v Česku, odeslali na stavební úřady v celém Česku stavebníci přes tisícovku nových žádostí.

K 15. červenci jich bylo přesně 1383. Novou žádost rozpracovalo více než šest a půl tisíce lidí.

„Dosud neevidujeme vyřízenou žádost. Je to dáno postupným zapojením dotčených orgánů do systému a pozdějším nastavením rolí úředníků,“ uvedl tiskový mluvčí resortu Petr Waleczko.

Stavební úřady totiž od spuštění nového digitalizovaného systému, ve kterém se objevují už pouze žádosti podané podle nových pravidel stavebního zákona platného od letošního července, řeší řadu technických nedostatků.

Tu nejzásadnější chybu odhalili v prvních dnech administrátoři systému. Ta jim umožňovala manipulovat všemi záznamy v podaných žádostech stavebního řízení, upravovat je, a dokonce je i rušit.

Podle advokáta a partnera advokátní kanceláře Invicta Martina Mládka bylo zřejmé, že nemohlo být úmyslem MMR jako pořizovatele softwaru, aby informační systém umožňoval každému úředníkovi přístup ke všem stavebním řízením v republice.

„Dle našeho názoru měl tuto možnost mít například pouze auditní orgán ministerstva či IT specialisté na MMR, aby mohli jednotlivým úředníkům poskytovat technickou podporu,“ uvedl Martin Mládek pro SZ Byznys.

Z právního hlediska se podle jeho úsudku MMR takto široce nastaveným přístupem k žádostem a osobním údajům v nich obsaženým může dostat do rozporu s ustanovením GDPR. To už v základních zásadách stanovuje, že osobní údaje mají být zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření.

Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla ještě v průběhu minulého týdne například nebylo možné požádat o vyjádření dotčený orgán, jako jsou hygiena nebo hasiči. „V Praze zase nešly připojit odbory magistrátu ani připojit parcely z katastrálního úřadu,“ uvedl pro SZ Byznys.

Řadu problémů už ministerstvo v posledních 14 dnech v rámci aktualizace systému vyřešilo.

„Zapracovali jsme požadavek na zobrazování a možnost úpravy záměrů, které přísluší jinému úřadu. Po zahájení řízení už nebylo možné, aby jiný úřad prováděl úpravy. Také jsme nasadili záložku, která umožňuje zobrazit pouze záměry daného úřadu,“ uvedl tiskový mluvčí Petr Waleczko.

V minulém týdnu byly v návaznosti na stížnosti stavebních úřadů i stavebníků doplněny také dotčené úřady, aby jim mohl uživatel poslat žádost či dokumentaci a dále s nimi komunikovat.

Vyřizování nových žádostí rozhodně neurychlil fakt, že úředníci zřejmě nebyli pro práci s novým digitalizovaným systémem podle nových pravidel stavebního zákona dostatečně proškoleni. Na to si stěžovali krátce před nabytím účinnosti zákona samotní pracovníci na stavebních úřadech.

Pro redakci Seznam Zpráv to byli například pracovníci stavebního úřadu Prahy 12, kteří před nabytím účinnosti nové legislativy měli možnost seznámit se s novým systémem – Portálem stavebníka – pouze prostřednictvím prezentace na školení letos koncem dubna.

Ministerstvo pro místní rozvoj na zpětnou vazbu od stavebních úřadů reaguje další sérií školení.

„V návaznosti na požadavky úřadů pořádá MMR prezenční celodenní školení přímo v krajích,“ uvedl Waleczko s tím, že první proběhnou během července a srpna.

Svou roli podle jeho slov hraje také převis žádostí, které stavebníci podali před 1. červencem ještě podle starého stavebního zákona. Těch v posledních dnech před nabytím účinnosti nové legislativy chodily na úřady tisíce denně.

„Loni v červnu jsme v posledních dvou týdnech obdrželi 100 žádostí. Letos za poslední červnový týden jich bylo 900,“ komentovala vedoucí odboru táborského stavebního úřadu Jitka Doležalová.

Vzhledem k pomalejšímu rozjezdu kvůli vyřizování žádostí podle starých pravidel a celkové připravenosti nového stavebního řízení bude čekání, zda nový systém opravdu zrychlí stavební řízení, během na dlouhou trať.

Nelze vyloučit, že vzhledem k velkému návalu žádostí podaných do konce letošního června budou úředníci u nových žádostí zkrácené lhůty prodlužovat.

Rodinný dům, který se v rámci nového zákona řadí do kategorie jednoduchých staveb, by měl být nově povolen do 30 dní od podání žádosti. V případě složitějších staveb, jako je například celý bytový dům, bude mít úředník lhůtu dvojnásobnou. Stavební úřad může tyto lhůty prodloužit maximálně o dalších 60 dní.