Informaci přinesl deník Zdopravy.cz, odtajnil také mimořádnou zprávu pro vládu o stavu přípravy rychlých spojení v České republice ze srpna 2024, kde jsou uvedeny veškeré aktuální informace o průběhu výstavby.

Z dokumentu je patrné, že došlo k řadě časových posunů u velké části plánovaných staveb. Zpráva přesně délku zpoždění neuvádí, data jsou však při porovnání se staršími dokumenty posunuta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to až o pět let.

Například tisková zpráva z roku 2020 předpokládá začátek výstavby trati 1 z Prahy do Ostravy v roce 2025. V novém dokumentu jsou však uvedeny roky 2028, 2030 a 2031.

Zpoždění vysvětluje ministr dopravy Martin Kupka (ODS) probíhajícími dialogy se samosprávami a občany, které jsou delší než se původně očekávalo.

„Se všemi, kterých se výstavba vysokorychlostních tratí dotýká, vedeme intenzivní komunikaci, která je rozsahem nesouměřitelná s čímkoliv, co doposud dopravní stavby provázelo. Mnozí říkají, že takový dialog zbytečně zdržuje. Já ho považuji za výbornou investici, která nám v budoucnu ušetří čas,“ uvedl Kupka.

Některé úseky se však začnou už příští rok. Konkrétně jde o úseky Nezamyslice–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kojetín a Kojetín–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Přerov na VRT 1.

Správa železnic připravuje v Česku celkem pět vysokorychlostních tratí. Jejich celková délka dosáhne 839 kilometrů a poskytne klíčová propojení mezi jednotlivými kraji.

Na paměti je důležité mít různá označení. Ministerstvo dopravy shrnuje rychlou železnici termínem rychlá spojení. Do té spadají klasické vysokorychlostní tratě (VRT) a také tratě RS, kde se nejezdí takovými rychlostmi jako na „vrtkách“.

Níže se podívejte na mapu, kudy vysokorychlostní tratě povedou.

Každá z pěti rychlotratí je rozdělena na etapy. Trasa číslo 1 spojí Prahu, Brno, Ostravu a polské Katowice. Zprovoznění pražské a středočeské větvě odhaduje správa železnic na rok 2035/2036, na stejné datum připadne také otevření části na Vysočině. Modernizací projde trasa mezi Brnem a Přerovem, na ni pak naváže úsek do Ostravy, ten bude zprovozněn v roce 2033.

Druhá rychlostní trať povede z Brna přes Břeclav, kde se rozvětví do Vídně nebo Bratislavy. Zprovozněna bude v roce 2033. Vrtka s číslem 3 spojí Prahu, Plzeň, Domažlice a státní hranice. Dosavadní trasu čekají nejen rozsáhlé modernizace, ale také přístavba nových úseků. Zmodernizováno bude v roce 2030, nová trať přistavena v roce 2035.

Vysokorychlostní tratě s označením 4 mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany se lidé dočkají až v roce 2040. V roce 2035 však bude hotová první etapa z Prahy do Podřipska, dále však zatím vlaky nepojedou. Pro rychlotrať číslo 5 z Prahy přes Pardubice a Hradec Králové do Wrocławi nejsou určeny žádné časové termíny. Ty se budou odvíjet od schválení stavebního povolení.

Vysokorychlostní tratě mohou občanům ušetřit i hodiny času denně. Například z Prahy do Ostravy se dnes vlakem dostanete za tři a půl hodiny, v rychlovlaku to bude o dvě hodiny méně. Do Brna pak člověk pojede namísto dvou a půl hodin pouze hodinu, přičemž minimálně 75 procent obyvatel Česka bude mít přístup k rychlé železnici do 20 minut.

Kromě časových úspor mají vysokorychlostní tratě oproti těm běžným další výhody. Síť VRT pokryje dálkovou dopravu a odlehčí stávajícím regionálním tratím, což umožní rozvoj této infrastruktury. Vlaky budou moci jezdit častěji a spolehlivěji.

Projekt vysokorychlostních tratí je navíc konstruován tak, aby byl jeho dopad na životní prostředí co nejmenší. Oproti automobilové dopravě dosáhne až sedmkrát nižší spotřeby energie a tvorby CO2. Tratě povedou zejména v zářezech, po mostech nebo v tunelech. A zvýší se také bezpečnost, protože přes vysokorychlostní tratě nepovedou žádné silniční přejezdy, veškeré křížení komunikací bude řešeno mimoúrovňově.

Informaci přinesl deník Zdopravy.cz, odtajnil také mimořádnou zprávu pro vládu o stavu přípravy rychlých spojení v České republice ze srpna 2024, kde jsou uvedeny veškeré aktuální informace o průběhu výstavby.

Z dokumentu je patrné, že došlo k řadě časových posunů u velké části plánovaných staveb. Zpráva přesně délku zpoždění neuvádí, data jsou však při porovnání se staršími dokumenty posunuta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to až o pět let.

Například tisková zpráva z roku 2020 předpokládá začátek výstavby trati 1 z Prahy do Ostravy v roce 2025. V novém dokumentu jsou však uvedeny roky 2028, 2030 a 2031.

Zpoždění vysvětluje ministr dopravy Martin Kupka (ODS) probíhajícími dialogy se samosprávami a občany, které jsou delší než se původně očekávalo.

„Se všemi, kterých se výstavba vysokorychlostních tratí dotýká, vedeme intenzivní komunikaci, která je rozsahem nesouměřitelná s čímkoliv, co doposud dopravní stavby provázelo. Mnozí říkají, že takový dialog zbytečně zdržuje. Já ho považuji za výbornou investici, která nám v budoucnu ušetří čas,“ uvedl Kupka.

Některé úseky se však začnou už příští rok. Konkrétně jde o úseky Nezamyslice–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kojetín a Kojetín–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Přerov na VRT 1.

Správa železnic připravuje v Česku celkem pět vysokorychlostních tratí. Jejich celková délka dosáhne 839 kilometrů a poskytne klíčová propojení mezi jednotlivými kraji.

Na paměti je důležité mít různá označení. Ministerstvo dopravy shrnuje rychlou železnici termínem rychlá spojení. Do té spadají klasické vysokorychlostní tratě (VRT) a také tratě RS, kde se nejezdí takovými rychlostmi jako na „vrtkách“.

Níže se podívejte na mapu, kudy vysokorychlostní tratě povedou.

Každá z pěti rychlotratí je rozdělena na etapy. Trasa číslo 1 spojí Prahu, Brno, Ostravu a polské Katowice. Zprovoznění pražské a středočeské větvě odhaduje správa železnic na rok 2035/2036, na stejné datum připadne také otevření části na Vysočině. Modernizací projde trasa mezi Brnem a Přerovem, na ni pak naváže úsek do Ostravy, ten bude zprovozněn v roce 2033.

Druhá rychlostní trať povede z Brna přes Břeclav, kde se rozvětví do Vídně nebo Bratislavy. Zprovozněna bude v roce 2033. Vrtka s číslem 3 spojí Prahu, Plzeň, Domažlice a státní hranice. Dosavadní trasu čekají nejen rozsáhlé modernizace, ale také přístavba nových úseků. Zmodernizováno bude v roce 2030, nová trať přistavena v roce 2035.

Vysokorychlostní tratě s označením 4 mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany se lidé dočkají až v roce 2040. V roce 2035 však bude hotová první etapa z Prahy do Podřipska, dále však zatím vlaky nepojedou. Pro rychlotrať číslo 5 z Prahy přes Pardubice a Hradec Králové do Wrocławi nejsou určeny žádné časové termíny. Ty se budou odvíjet od schválení stavebního povolení.

Vysokorychlostní tratě mohou občanům ušetřit i hodiny času denně. Například z Prahy do Ostravy se dnes vlakem dostanete za tři a půl hodiny, v rychlovlaku to bude o dvě hodiny méně. Do Brna pak člověk pojede namísto dvou a půl hodin pouze hodinu, přičemž minimálně 75 procent obyvatel Česka bude mít přístup k rychlé železnici do 20 minut.

Kromě časových úspor mají vysokorychlostní tratě oproti těm běžným další výhody. Síť VRT pokryje dálkovou dopravu a odlehčí stávajícím regionálním tratím, což umožní rozvoj této infrastruktury. Vlaky budou moci jezdit častěji a spolehlivěji.

Projekt vysokorychlostních tratí je navíc konstruován tak, aby byl jeho dopad na životní prostředí co nejmenší. Oproti automobilové dopravě dosáhne až sedmkrát nižší spotřeby energie a tvorby CO2. Tratě povedou zejména v zářezech, po mostech nebo v tunelech. A zvýší se také bezpečnost, protože přes vysokorychlostní tratě nepovedou žádné silniční přejezdy, veškeré křížení komunikací bude řešeno mimoúrovňově.