Do projektu vysokorychlostních tratí (VRT) investuje Česko v následujících deseti letech 560 miliard korun. Nejvyšší náklady budou podle Ministerstva dopravy vynaloženy v roce 2031. Důvodem bude stavba na několika ramenech rychlých spojení, konkrétně pak tratě RS1, RS2, dále RS4 a také modernizace úseku Brno–Přerov.

Podle předpokladů by celá síť měla být dokončena v roce 2050 a celkové náklady dosáhnou jednoho bilionu korun. Údaje o datu dokončení a celkové částce jsou zatím ale spíše odhady. Například počátek výstavby jednotlivých úseků rychlotratí byl již několikrát posunut. Důvodem jsou debaty s místní samosprávou, které se protahují. SZ Byznys se tématem zabýval již dříve.

Do odhadované ceny jsou započteny také náklady na výkup potřebných pozemků, kterých bude potřeba odkoupit stovky milionů metrů čtverečních. Už jen samotné majetkové vypořádání je proces, který potrvá roky. „Aktuálně probíhá první fáze, a to informování vlastníků pozemků, kteří budou stavbou vysokorychlostní tratě dotčeni,“ sdělila Správa železnic, která má výkupy pozemků na starost.

Státnímu rozpočtu ale částečně ulehčí skutečnost, že se některé úseky rychlostních tratí budou stavět formou PPP (Public-Private Partnership), kdy se do státních projektů zapojuje soukromý sektor. „Výhoda realizace formou PPP spočívá nejen v rozložení financování do delšího časového horizontu a tím umožnění i financování dalších staveb ze státního rozpočtu současně, ale i v získání zkušeností v oblasti efektivního zabezpečení údržbových prací,“ uvedlo Ministerstvo dopravy.

Česko si také pomůže dotacemi z evropských fondů. Konkrétní množství těchto prostředků je v tuto chvíli podle ministerstva těžko odhadnutelné. Dá se však předpokládat, že financování VRT v Česku bude pro EU jednou z priorit. Zároveň lze také očekávat, že výraznou podporu dostanou zejména přeshraniční projekty – např. RS 4 – Krušnohorský tunel (viz mapka výše)

Po nově vybudovaných tratích budou jezdit také nové vlakové soupravy. Jejich cena se bude odvíjet od cenového vývoje již existujících strojů, které jezdí v západoevropských či asijských zemích, a kolik si jich objedná. Průměrná cena jednoho vysokorychlostního vlaku je 20-40 milionů eur (490-980 milionů korun). Cena vlaků se však do nákladů nezapočítává. Soupravy si totiž budou nakupovat sami dopravci.

„Vysokorychlostní tratě nestavíme jako exkluzivní a izolovanou dopravu pro hrstku manažerů. Budou těsně propojeny se současnou železniční sítí a převezmou z ní podstatnou část dálkové osobní přepravy,“ řekl již dříve ministr dopravy Martin Kupka.

Za jízdy rychlovlakem by si lidé neměli připlatit více, něž kolik stojí běžné jízdenky doposud. „Standardní ceny jízdného vlaků by se principiálně neměly lišit od běžného jízdného tak, jak je známe dnes, samozřejmě musíme počítat s inflací a pravidelným nárůstem cen jízdného,“ sdělilo ministerstvo.

Lidé se nemusí, co se nakupování jízdenek týče, obávat žádných komplikovaných postupů. „Vlaky využívající novou infrastrukturu budou plně integrovány v systému jednotného tarifu, a bude v nich možné tedy využívat traťové nebo celosíťové jízdenky, případně i tarif jednotlivých dopravců,“ vysvětlilo také ministerstvo.

Do projektu vysokorychlostních tratí (VRT) investuje Česko v následujících deseti letech 560 miliard korun. Nejvyšší náklady budou podle Ministerstva dopravy vynaloženy v roce 2031. Důvodem bude stavba na několika ramenech rychlých spojení, konkrétně pak tratě RS1, RS2, dále RS4 a také modernizace úseku Brno–Přerov.

Podle předpokladů by celá síť měla být dokončena v roce 2050 a celkové náklady dosáhnou jednoho bilionu korun. Údaje o datu dokončení a celkové částce jsou zatím ale spíše odhady. Například počátek výstavby jednotlivých úseků rychlotratí byl již několikrát posunut. Důvodem jsou debaty s místní samosprávou, které se protahují. SZ Byznys se tématem zabýval již dříve.

Do odhadované ceny jsou započteny také náklady na výkup potřebných pozemků, kterých bude potřeba odkoupit stovky milionů metrů čtverečních. Už jen samotné majetkové vypořádání je proces, který potrvá roky. „Aktuálně probíhá první fáze, a to informování vlastníků pozemků, kteří budou stavbou vysokorychlostní tratě dotčeni,“ sdělila Správa železnic, která má výkupy pozemků na starost.

Státnímu rozpočtu ale částečně ulehčí skutečnost, že se některé úseky rychlostních tratí budou stavět formou PPP (Public-Private Partnership), kdy se do státních projektů zapojuje soukromý sektor. „Výhoda realizace formou PPP spočívá nejen v rozložení financování do delšího časového horizontu a tím umožnění i financování dalších staveb ze státního rozpočtu současně, ale i v získání zkušeností v oblasti efektivního zabezpečení údržbových prací,“ uvedlo Ministerstvo dopravy.

Česko si také pomůže dotacemi z evropských fondů. Konkrétní množství těchto prostředků je v tuto chvíli podle ministerstva těžko odhadnutelné. Dá se však předpokládat, že financování VRT v Česku bude pro EU jednou z priorit. Zároveň lze také očekávat, že výraznou podporu dostanou zejména přeshraniční projekty – např. RS 4 – Krušnohorský tunel (viz mapka výše)

Po nově vybudovaných tratích budou jezdit také nové vlakové soupravy. Jejich cena se bude odvíjet od cenového vývoje již existujících strojů, které jezdí v západoevropských či asijských zemích, a kolik si jich objedná. Průměrná cena jednoho vysokorychlostního vlaku je 20-40 milionů eur (490-980 milionů korun). Cena vlaků se však do nákladů nezapočítává. Soupravy si totiž budou nakupovat sami dopravci.

„Vysokorychlostní tratě nestavíme jako exkluzivní a izolovanou dopravu pro hrstku manažerů. Budou těsně propojeny se současnou železniční sítí a převezmou z ní podstatnou část dálkové osobní přepravy,“ řekl již dříve ministr dopravy Martin Kupka.

Za jízdy rychlovlakem by si lidé neměli připlatit více, něž kolik stojí běžné jízdenky doposud. „Standardní ceny jízdného vlaků by se principiálně neměly lišit od běžného jízdného tak, jak je známe dnes, samozřejmě musíme počítat s inflací a pravidelným nárůstem cen jízdného,“ sdělilo ministerstvo.

Lidé se nemusí, co se nakupování jízdenek týče, obávat žádných komplikovaných postupů. „Vlaky využívající novou infrastrukturu budou plně integrovány v systému jednotného tarifu, a bude v nich možné tedy využívat traťové nebo celosíťové jízdenky, případně i tarif jednotlivých dopravců,“ vysvětlilo také ministerstvo.