Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o tom, proč v Česku přibývá dětí s nezdravou hmotností.
Přečtěte si původní článek
Judita Lišková: Selhali jsme, říká lékař. Samozřejmě, že na prvním místě selhávají rodiče. Kdo jiný než oni vytvářejí v dětech návyky, oni se mají starat o to, co jim předkládají k jídlu a pití. Tak jak se stravuje rodina dítěte, tak se stravuje dítě. I nás maminky a babičky občas rozmazlovaly nezdravými jídly… třeba koláče, buchty… ale jinak byla strava pestřejší, třeba i chudší a laskominy byly sváteční, nikoliv téměř každodenní. O častějším pohybu nemluvě. V dnešních dětech se vytváří závislost na požitku z jídla, tu ostatně mají i dospělí – dopřát si všeho a aby toho bylo dost…
Jiří Flusek: Selhal především stát! Podpora dětského nevýkonnostního sportu je naprosto hanebná, dětské pořady jsou zahlceny stupidními reklamami, osvěta ohledně zdravého stravování je nulová. Primárně ji má vést stát a zákony je třeba upravit tak, aby za obezitu dětí byli postihováni rodiče, jinak si budou z rad lékařů dělat jen srandu. Za hloupost se platí a v tomto případě by se to mělo uplatňovat důsledně, protože je ve státním zájmu, aby byla populace zdravá!
Miroslav Šilhavý: Na tom je zvláštní, že kdykoliv se někdo dotkne našeho školního stravování, je oheň na střeše. Prokazatelně funguje špatně, prokazatelně se velké množství porcí vrací, prokazatelně se pak děti dojídají nejhloupějšími způsoby a prokazatelně máme problém s obezitou. Ale vždy se najdou dvě skupiny neoblomných zastánců. Jedna bude tvrdit, jak je ta strava podle tabulek vyvážená, a druzí budou tvrdit, jak jim ve škole chutnalo.
Pak tu samozřejmě máme vliv rodiny, který se zatím přetváří. Ještě aktivní generace je z dob, kdy byl normální vysoký energetický výdej, a tak se strava připravovala kalorická a ve větších rodinách na množství. Jenže ten návyk na takový typ jídel nefunguje dobře dnes, kdy se pohybujeme méně, máme menší rodiny a mezi jídly máme daleko víc pravidelně-příležitostných konzumací než v minulosti.
Josef Hájek: Problém číslo jedna není mobil (a ostatní elektronika). Problém číslo jedna je přehnaně ochranitelský rodič (především matka), který nechce, aby dítě šlo kamkoliv pěšky, aby si vyjelo samo na kole, aby si vylezlo na strom, aby si zaplavalo. Dá raději dítěti mobil/tablet, u něho se mu nemůže „nic“ stát a navíc „neotravuje“ a nic nechce. Jenže stane… Vypěstuje si závislost na elektronice místo zdravé závislosti na pohybu. (redakčně kráceno)
Zdeněk Majer: Je to selhání hlavně dospělých. Selhání ve schopnosti ukočírovat životní styl svůj a svých dětí. Vyrábíme sami ze sebe pacienty, zahlcujeme si sami kapacity zdravotnického systému a sajeme z něj peníze (zbytečně). Přes 70 procent civilizačních chorob jde na náš vrub. (redakčně kráceno)
Hana Sonntagová: Problémem jsou rodiče. Dnes mají všichni tendenci vše svádět na někoho jiného. Učitel může za to, že dítě není geniální. Kuchařky mohou za to, že děti nejedí jídlo ve školní jídelně. Děti ho nejedí, protože jim nechutná. Není totiž přesoleno, přeslazeno. Je prostě zdravé. Když dítě bude od malička pít čistou vodu a jíst zdravě, nebude mít problém jíst ve škole a nebude mít potřebu vyhledávat něco jiného.
A rodiče mohou též za absenci pohybu. Všude děti vozí autem. Co kdyby do školy šly pěšky. Pokud to není možné, tak minimálně procházka odpoledne, o víkendech. A o organizovaném pohybu v případě sportu ani nemluvím. Jenže rodiče by museli obětovat svůj volný čas a s dítětem tam docházet. Bohužel mám ve svém okolí hodně lidí, kteří svůj čas pro sportovní vyžití svých dětí neobětují. (redakčně kráceno)
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Sylva Šporková: S tím žádný stát nic nenadělá, to je prostě vždycky otázkou rodiny. Máme devět vnoučat, všechna jsou štíhlá, žádné z nich nepije energy drinky, všechna mají nějaký pohyb, i když to třeba není zrovna sport. A přitom samozřejmě mají i mobily a hrají počítačové hry.
Helena Hnilicová: Školní stravování rozhodně není příčinou obezity dětí. Hlavní příčinou je obezitogenní prostředí, ve kterém žijeme a které se dále zhoršuje. V obchodech se v první řadě nabízí to, co je prokazatelně nezdravé a přispívá nadváze až obezitě – dlouhodobě slazené sycené nápoje a cukrovinky. Cukr je návykový, a zvyšuje tak spotřebu těchto produktů. A v poslední době tu máme ještě obrovský nárůst nabídky a i spotřeby energetických nápojů, pro děti absolutně nevhodných. Vedle obezity také kazí zuby! Před cca půl rokem se v Senátu jednalo o tom, že energetické nápoje budou zakázány pro děti do 15 let, ale už to zase vyšumělo…
To, co u nás opravdu chybí, je politika, která by zohledňovala zdraví. Tedy to, co je zdraví škodlivé, by nemělo být nabízené všude, kam se člověk podívá. V takovémto prostředí osvěta nefunguje, je to jako kázat vodu a pít víno. (redakčně kráceno)
Jan Prášek: Je to začarovaný kruh. Aby rodiče děti uživili, pracují oba dva, neustále se řeší, jak brzo lze dát děti do dětských skupin, aby mohly jít matky do práce. Doba, kdy děti od raného věku lítaly samy venku, je pryč a rodiče prostě nemají tolik času, aby s dětmi chodili ven, a zároveň aby jim vařili kvalitní jídlo. Takže jim pořídíme svůj pokojíček, dáme do ruky drahý mobil a je klid. Mentální i fyzická demence je zařízena. Socializace dětí probíhá na WhatsAppu a pohyb nikdo neřeší. Jenomže drahá dovolená a množství aut před domem společnost ocení více než skutečnost, že se rodina sešla večer u teplé večeře, kterou rodiče připravili. Dokud bude mít společnost stejné priority, jako má dnes, tak se nic nezmění.
