Změna, které se každá politická reprezentace snaží vyhnout. Proměna nemocnic. Část oddělení ale bude muset skutečně v regionech skončit. Už kvůli tomu, že se nedostává lékařů.

„Nebojujeme s absolutním nedostatkem personálu. Když se podíváme na množství lékařů a zdravotních sester v přepočtu na obyvatele, tak jsme dost blízko průměru Evropské unie. Nemáme je ale díky stávající struktuře zdravotnických zařízení dobře rozmístěné,“ popisuje člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute.

Takto se nedávno uzavřelo interní oddělení v hustopečské nemocnici, loni také porodnice ve Stodu. Z personálních důvodů je od září dočasně uzavřeno rovněž neurologické oddělení v benešovské nemocnici, příjem rodiček musela stopnout také chrudimská porodnice.

I bez takových živelných změn ale bude nutná restrukturalizace nemocniční péče. Neskloňují to jen ekonomové, ale také Ministerstvo zdravotnictví nebo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Za slůvkem restrukturalizace se neschovává přímo rušení nemocnic, výrazná změna poskytování péče se ale dá očekávat.

„Významná část okresních nemocnic stále udržuje akutní zdravotní péči 24/7. Když ale uvedu nějaký velmi hrubý odhad, tak do minimální sítě jich potřebujeme zhruba polovinu, která by i nadále poskytovala akutní péči 24/7. Spočítat by to ale mělo konkrétně Ministerstvo zdravotnictví,“ popisuje Hroboň.

„Ministerstvo zdravotnictví jako takové není přímo organizátorem smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Tvorba sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb je v gesci zdravotních pojišťoven,“ říká k tomu ale mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Celkově jde o kroky směrem k centralizaci. Jednodušší plánované výkony by se i nadále odehrávaly v místních nemocnicích. Náročnější operace v krajských nebo fakultních nemocnicích.

I Ministerstvo zdravotnictví počítá například s rozšiřováním jednodenní péče. Tedy absolvování jednoduchých zákroků šetrnou formou, po kterých bude moct pacient jít po pár hodinách nebo druhý den domů.

Významnému zásahu do fungování nemocnic se Česko nevyhne. Dlouhodobě rychleji rostou náklady na zdravotnictví než hrubý domácí produkt. Systém se tak ekonomicky propadá a navíc musí do budoucna počítat s jasným trendem.

Populace stárne. Silné ročníky tak budou postupně odcházet do důchodu, což s sebou nese dva efekty. Nebudou ekonomicky aktivní, takže přestanou ze svých výdělků přispívat na zdravotní péči pro všechny. A zároveň budou také péči daleko více čerpat.

Jak rostou průměrné náklady na jednoho pojištěnce, dobře ukazuje graf výše. Jde o data Všeobecné zdravotní pojišťovny, která obhospodařuje v Česku nejvíce lidí –přes šest milionů.

Zatímco u dospělých roste částka až do padesáti let jen v řádu tisíců korun ročně, u starších kategorií pak číslo letí nahoru. Náklady u šedesátníka jsou zhruba trojnásobné oproti lidem od 20 do 24 let, v sedmdesáti čtyřnásobné, v osmdesáti pak pětinásobné.

Na druhou stranu jde ale dopředu i medicína. V řadě případů už tak není potřeba trávit v nemocnici tolik času, a tedy ani akutních lůžek není potřeba tolik.

Zatímco obsazenost lůžek byla během roku 2012 ještě na úrovni 66 procent, o deset let později je to o deset procentních bodů méně. Výrazně mezi lety pokleslo hospitalizačních případů třeba u dětí, kde je trendem trávit v nemocnici pokud možno co nejméně času.

Jak navíc ukazují data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, velmi se obsazenost lůžek liší i mezi regiony. Zatímco ve Zlínském kraji bylo v roce 2022 průměrně volných ani ne 40 procent lůžek, v Ústeckém a Pardubickém kraji je to více než polovina.

To rozhodně neznamená, že v jednom kraji se má škrtat a druhý nechat být, dlouhodobě ale nedává ekonomicky smysl udržovat v provozu lůžka, která nikdo nevyužívá. Naopak budou i do budoucna potřeba tisíce nových míst v následné a dlouhodobé péči.

K částečným změnám ale už dochází, a to při vyjednávání o nových rámcových smlouvách mezi zdravotnickými zařízeními a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Takto se například nemocnice ve Šternberku dohodla, že převede dětské oddělení na personálně méně náročný stacionář, jak už Seznam Zprávy dříve popisovaly.

„Obecně lze uvést, že v některých nemocnicích máme zatím předběžné dohody na transformaci lůžek, jinde už jsou jednání ukončena – například Sušice, Šternberk, VFN. Souhrnná data o počtu lůžek a další informace k jednáním bude VZP prezentovat na konci roku,“ popisuje průběh jednání mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Podle Hroboně ale do budoucna nebude stačit, aby restrukturalizace nemocniční sítě stála pouze na jednání pojišťoven. Nutné bude jednoznačné zadání státu.

„Centrálně by mělo být stanoveno nepodkročitelné minimum pro zajištění dostupnosti akutní péče. To by mělo říct Ministerstvo zdravotnictví, ale zároveň by tím jeho role měla skončit,“ dodává Hroboň.

Podle ministerstva musí ale tato diskuze začít u zdravotních pojišťoven.

„Předpokladem této debaty je zpracování podrobného analytického materiálu s hodnocením obložnosti lůžek, dojezdových a čekacích dob, jednotlivých odborností a podobně. Až tento materiál bude ze strany pojišťoven zpracován, bude možné vést s pojišťovnami debatu o budoucí podobě sítě akutní lůžkové péče – Ministerstvo zdravotnictví se této debatě nebrání,“ dodává mluvčí ministerstva Jakob.

Změna, které se každá politická reprezentace snaží vyhnout. Proměna nemocnic. Část oddělení ale bude muset skutečně v regionech skončit. Už kvůli tomu, že se nedostává lékařů.

„Nebojujeme s absolutním nedostatkem personálu. Když se podíváme na množství lékařů a zdravotních sester v přepočtu na obyvatele, tak jsme dost blízko průměru Evropské unie. Nemáme je ale díky stávající struktuře zdravotnických zařízení dobře rozmístěné,“ popisuje člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute.

Takto se nedávno uzavřelo interní oddělení v hustopečské nemocnici, loni také porodnice ve Stodu. Z personálních důvodů je od září dočasně uzavřeno rovněž neurologické oddělení v benešovské nemocnici, příjem rodiček musela stopnout také chrudimská porodnice.

I bez takových živelných změn ale bude nutná restrukturalizace nemocniční péče. Neskloňují to jen ekonomové, ale také Ministerstvo zdravotnictví nebo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Za slůvkem restrukturalizace se neschovává přímo rušení nemocnic, výrazná změna poskytování péče se ale dá očekávat.

„Významná část okresních nemocnic stále udržuje akutní zdravotní péči 24/7. Když ale uvedu nějaký velmi hrubý odhad, tak do minimální sítě jich potřebujeme zhruba polovinu, která by i nadále poskytovala akutní péči 24/7. Spočítat by to ale mělo konkrétně Ministerstvo zdravotnictví,“ popisuje Hroboň.

„Ministerstvo zdravotnictví jako takové není přímo organizátorem smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Tvorba sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb je v gesci zdravotních pojišťoven,“ říká k tomu ale mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Celkově jde o kroky směrem k centralizaci. Jednodušší plánované výkony by se i nadále odehrávaly v místních nemocnicích. Náročnější operace v krajských nebo fakultních nemocnicích.

I Ministerstvo zdravotnictví počítá například s rozšiřováním jednodenní péče. Tedy absolvování jednoduchých zákroků šetrnou formou, po kterých bude moct pacient jít po pár hodinách nebo druhý den domů.

Významnému zásahu do fungování nemocnic se Česko nevyhne. Dlouhodobě rychleji rostou náklady na zdravotnictví než hrubý domácí produkt. Systém se tak ekonomicky propadá a navíc musí do budoucna počítat s jasným trendem.

Populace stárne. Silné ročníky tak budou postupně odcházet do důchodu, což s sebou nese dva efekty. Nebudou ekonomicky aktivní, takže přestanou ze svých výdělků přispívat na zdravotní péči pro všechny. A zároveň budou také péči daleko více čerpat.

Jak rostou průměrné náklady na jednoho pojištěnce, dobře ukazuje graf výše. Jde o data Všeobecné zdravotní pojišťovny, která obhospodařuje v Česku nejvíce lidí –přes šest milionů.

Zatímco u dospělých roste částka až do padesáti let jen v řádu tisíců korun ročně, u starších kategorií pak číslo letí nahoru. Náklady u šedesátníka jsou zhruba trojnásobné oproti lidem od 20 do 24 let, v sedmdesáti čtyřnásobné, v osmdesáti pak pětinásobné.

Na druhou stranu jde ale dopředu i medicína. V řadě případů už tak není potřeba trávit v nemocnici tolik času, a tedy ani akutních lůžek není potřeba tolik.

Zatímco obsazenost lůžek byla během roku 2012 ještě na úrovni 66 procent, o deset let později je to o deset procentních bodů méně. Výrazně mezi lety pokleslo hospitalizačních případů třeba u dětí, kde je trendem trávit v nemocnici pokud možno co nejméně času.

Jak navíc ukazují data z Národního registru hrazených zdravotních služeb, velmi se obsazenost lůžek liší i mezi regiony. Zatímco ve Zlínském kraji bylo v roce 2022 průměrně volných ani ne 40 procent lůžek, v Ústeckém a Pardubickém kraji je to více než polovina.

To rozhodně neznamená, že v jednom kraji se má škrtat a druhý nechat být, dlouhodobě ale nedává ekonomicky smysl udržovat v provozu lůžka, která nikdo nevyužívá. Naopak budou i do budoucna potřeba tisíce nových míst v následné a dlouhodobé péči.

K částečným změnám ale už dochází, a to při vyjednávání o nových rámcových smlouvách mezi zdravotnickými zařízeními a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Takto se například nemocnice ve Šternberku dohodla, že převede dětské oddělení na personálně méně náročný stacionář, jak už Seznam Zprávy dříve popisovaly.

„Obecně lze uvést, že v některých nemocnicích máme zatím předběžné dohody na transformaci lůžek, jinde už jsou jednání ukončena – například Sušice, Šternberk, VFN. Souhrnná data o počtu lůžek a další informace k jednáním bude VZP prezentovat na konci roku,“ popisuje průběh jednání mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Podle Hroboně ale do budoucna nebude stačit, aby restrukturalizace nemocniční sítě stála pouze na jednání pojišťoven. Nutné bude jednoznačné zadání státu.

„Centrálně by mělo být stanoveno nepodkročitelné minimum pro zajištění dostupnosti akutní péče. To by mělo říct Ministerstvo zdravotnictví, ale zároveň by tím jeho role měla skončit,“ dodává Hroboň.

Podle ministerstva musí ale tato diskuze začít u zdravotních pojišťoven.

„Předpokladem této debaty je zpracování podrobného analytického materiálu s hodnocením obložnosti lůžek, dojezdových a čekacích dob, jednotlivých odborností a podobně. Až tento materiál bude ze strany pojišťoven zpracován, bude možné vést s pojišťovnami debatu o budoucí podobě sítě akutní lůžkové péče – Ministerstvo zdravotnictví se této debatě nebrání,“ dodává mluvčí ministerstva Jakob.