V polovině září se ve velké části střední Evropy vyskytly velmi silné srážky, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Nejvážnější dopady měly především v česko-polských příhraničních oblastech a Rakousku.

Pravděpodobnost, že ke stejné události dojde znovu, je v porovnání s předindustriální érou asi dvakrát vyšší, srážky jsou navíc o 10 % intenzivnější, vyplývá z atribuční studie iniciativy World Weather Attribution (WWA).

Připomeňme, že povodně zapříčinila tlaková níže Boris. Ta vznikla střetem studeného proudu polárního vzduchu směřujícího od severu směrem přes Alpy s velmi teplým vzduchem v jižní Evropě a její rozsah byl výjimečný.

Odborníci z Česka, Polska, Rakouska, Nizozemí, Švédska, Francie a Spojeného království se zaměřili na území od jihovýchodního Německa po Rumunsko. A v souvislosti s Borisem se zabývali otázkou, do jaké míry „změna klimatu způsobená člověkem ovlivnila pravděpodobnost a intenzitu přívalových srážek, které vedly k vážným povodním“.

Vědci upozornili, že se ve svém bádání zaměřili na dny od 12. do 15. září a jako index k analýze použili maximální čtyřdenní roční srážky.

„Kombinovaná změna, kterou lze přisoudit klimatickým změnám způsobeným člověkem, představuje zhruba dvojnásobnou pravděpodobnost a 7% nárůst intenzity,“ napsali.

Ze studie rovněž vyplynulo, že v současném klimatu, které je o 1,3 °C teplejší než na počátku průmyslového období, jsou srážky takového rozsahu velmi vzácnou událostí, která se očekává přibližně jednou za 100 až 300 let.

Na základě scénáře budoucího oteplování, podle něhož bude globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře, navíc studie a klimatické modely předpokládají ještě silnější čtyřdenní srážky.

Jejich síla by měla narůst o přibližně 5 % a zvýší se i jejich pravděpodobnost, a to o 50 % v porovnání se současností.

Vědci upozornili, že odhady jsou méně jisté při lokálnějším měřítku a v některých pozorovaných údajích místy omezené.

Studie poukazuje i na to, že tlaková níže zasáhla podstatně větší území než v letech 1997 či 2002, povodně ale byly dobře předpovězeny a počet obětí na životech byl výrazně nižší než v minulosti. To podle vědců ukazuje na „efektivitu investic do předpovědí, systémů včasného varování a akcí založených na předpovědích“.

V polovině září se ve velké části střední Evropy vyskytly velmi silné srážky, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Nejvážnější dopady měly především v česko-polských příhraničních oblastech a Rakousku.

Pravděpodobnost, že ke stejné události dojde znovu, je v porovnání s předindustriální érou asi dvakrát vyšší, srážky jsou navíc o 10 % intenzivnější, vyplývá z atribuční studie iniciativy World Weather Attribution (WWA).

Připomeňme, že povodně zapříčinila tlaková níže Boris. Ta vznikla střetem studeného proudu polárního vzduchu směřujícího od severu směrem přes Alpy s velmi teplým vzduchem v jižní Evropě a její rozsah byl výjimečný.

Odborníci z Česka, Polska, Rakouska, Nizozemí, Švédska, Francie a Spojeného království se zaměřili na území od jihovýchodního Německa po Rumunsko. A v souvislosti s Borisem se zabývali otázkou, do jaké míry „změna klimatu způsobená člověkem ovlivnila pravděpodobnost a intenzitu přívalových srážek, které vedly k vážným povodním“.

Vědci upozornili, že se ve svém bádání zaměřili na dny od 12. do 15. září a jako index k analýze použili maximální čtyřdenní roční srážky.

„Kombinovaná změna, kterou lze přisoudit klimatickým změnám způsobeným člověkem, představuje zhruba dvojnásobnou pravděpodobnost a 7% nárůst intenzity,“ napsali.

Ze studie rovněž vyplynulo, že v současném klimatu, které je o 1,3 °C teplejší než na počátku průmyslového období, jsou srážky takového rozsahu velmi vzácnou událostí, která se očekává přibližně jednou za 100 až 300 let.

Na základě scénáře budoucího oteplování, podle něhož bude globální teplota o 2 °C vyšší než v předindustriální éře, navíc studie a klimatické modely předpokládají ještě silnější čtyřdenní srážky.

Jejich síla by měla narůst o přibližně 5 % a zvýší se i jejich pravděpodobnost, a to o 50 % v porovnání se současností.

Vědci upozornili, že odhady jsou méně jisté při lokálnějším měřítku a v některých pozorovaných údajích místy omezené.

Studie poukazuje i na to, že tlaková níže zasáhla podstatně větší území než v letech 1997 či 2002, povodně ale byly dobře předpovězeny a počet obětí na životech byl výrazně nižší než v minulosti. To podle vědců ukazuje na „efektivitu investic do předpovědí, systémů včasného varování a akcí založených na předpovědích“.