Aktuální odhady hovoří o tom, že zhruba 20 tisíc lidí v Česku trvale žije na ubytovně. A právě na tento fenomén Čechů žijících často v prostorech určených jen pro krátkodobé ubytování, jako jsou typicky noclehárny pro pracovníky, se hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí zaměřit v rámci připravovaného sjednocení dávek.

Nově totiž pro příjemce dávek budou odstupňované stropy uznatelných nákladů na bydlení. Lidem žijícím na ubytovnách se bude započítávat jen 60 procent. V jiných nebytových prostorech to bude 80 procent a ve zkolaudovaných bytech 100 procent.

Jde o jednu ze změn, která se v zákoně o dávce státní sociální pomoci objevila po připomínkovém řízení. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji před projednáváním ve Sněmovně představil před novináři. „Je to tlak na to, abychom lidi postupně dostávali z ubytoven,“ vysvětloval.

Jak pro Seznam Zprávy doplnila Iva Merhautová, vrchní ředitelka sociálního pojištění a nepojistných dávek na ministerstvu, změna výpočtu dávky pro lidi na ubytovnách bude rychlá – s účinností zákona se zatím počítá od července příštího roku.

A to přesto, že se obecně mluví o tom, že bude platit jen půlroční přechodné období pro osoby, které dávky čerpají.

„Doběh do konce roku 2025 bude pro žadatele, kteří čerpají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, v hmotné nouzi se to bude přehazovat velmi rychle,“ potvrdila vrchní ředitelka.

Podle ministra Mariana Jurečky nejsou na místě obavy, že lidé nebudou mít kam z ubytoven jít. Takové tvrzení vnímá jako „zakonzervování v současném modelu“.

„S dostatečným předstihem říkáme, že se tady normativ upraví. Pokud chcete, abyste dál bydleli na ubytovnách, tak potřebujete pracovní aktivitu, která vám zvýší příjem, abyste to byli schopní platit, nebo běžte do bydlení v kolaudovaných prostorách,“ vzkázal ministr směrem k lidem na ubytovnách.

Zároveň má jít i o zprávu pro majitele bytových domů, že v rámci jednotné dávky budou úřady vyžadovat pro bydlení standard. „Není možné nechat bydlet lidi prakticky v holobytech a tvářit se, že tam budou platit obvyklé nájemné,“ doplnil ministr práce.

Ministr připomíná, že podobné obavy ohledně bydlení panovaly i u změn pravidel pro uprchlíky s dočasnou ochranou. „A ukázalo se, že trh s nemovitostmi je schopen tyto lidi absorbovat a dostat do jiných forem ubytování,“ zmínil Jurečka.

Dodal zároveň, že pomoci lidem na ubytovnách se změnou má i připravovaný zákon o podpoře v bydlení, který mimo jiné zavádí doprovod a poradenství pro lidi v bytové tísni.

Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení, ovšem optimismus ohledně přechodů lidí z ubytoven do standardního bydlení s ministrem práce nesdílí a odkazuje na to, že podle analýzy její organizace má problémy s bydlením 1,6 milionu lidí a mají nakročeno k bytové nouzi.

„Ceny nájmu, kauce a diskriminace. Je tu celá řada problémů. Není to tak, že si někdo jen tak řekne, že už vlastně nechce bydlet mezi šváby a plošticemi, s násilnickým sousedem ve vedlejším pokoji. Lidé dělají, co mohou,“ ohrazuje se Barbora Bírová.

Obecně pak popisuje, že dávková reforma probíhá velmi rychle a lidé v sociálním sektoru a poskytovatelé sociálních služeb zatím vůbec netuší, jaké změny legislativa přináší.

Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování (fakticky jde o odbor na Ministerstvu pro místní rozvoj) popisuje, že jde o reakci na jejich návrh –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kdy se ukazuje, že zejména pro jednotlivce může být dávkově výhodnější za určitých situací žít na ubytovně. U rodin s dětmi je ovšem situace složitější.

„Na jednu stranu je těžko akceptovatelné, aby nám na ubytovnách dál žily rodiny s dětmi, na druhou stranu budou pravděpodobně na těch ubytovnách potřebovat podporu. Změna bydlení není tak jednoduchá,“ vysvětluje Martin Šimáček.

„Jsem rád, že to ministr Jurečka zmiňuje a spoléhá se na to, že dáváme zpětnou vazbu z terénu. Určité úpravy směrem k ubytovnám jsou zapotřebí, tak aby tam lidé nezůstali bez podpory, ale současně aby se reformou podařilo ukorigovat obchod s chudobou,“ dodává k úpravě nákladů na bydlení u ubytoven Martin Šimáček.

Aktuální odhady hovoří o tom, že zhruba 20 tisíc lidí v Česku trvale žije na ubytovně. A právě na tento fenomén Čechů žijících často v prostorech určených jen pro krátkodobé ubytování, jako jsou typicky noclehárny pro pracovníky, se hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí zaměřit v rámci připravovaného sjednocení dávek.

Nově totiž pro příjemce dávek budou odstupňované stropy uznatelných nákladů na bydlení. Lidem žijícím na ubytovnách se bude započítávat jen 60 procent. V jiných nebytových prostorech to bude 80 procent a ve zkolaudovaných bytech 100 procent.

Jde o jednu ze změn, která se v zákoně o dávce státní sociální pomoci objevila po připomínkovém řízení. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji před projednáváním ve Sněmovně představil před novináři. „Je to tlak na to, abychom lidi postupně dostávali z ubytoven,“ vysvětloval.

Jak pro Seznam Zprávy doplnila Iva Merhautová, vrchní ředitelka sociálního pojištění a nepojistných dávek na ministerstvu, změna výpočtu dávky pro lidi na ubytovnách bude rychlá – s účinností zákona se zatím počítá od července příštího roku.

A to přesto, že se obecně mluví o tom, že bude platit jen půlroční přechodné období pro osoby, které dávky čerpají.

„Doběh do konce roku 2025 bude pro žadatele, kteří čerpají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, v hmotné nouzi se to bude přehazovat velmi rychle,“ potvrdila vrchní ředitelka.

Podle ministra Mariana Jurečky nejsou na místě obavy, že lidé nebudou mít kam z ubytoven jít. Takové tvrzení vnímá jako „zakonzervování v současném modelu“.

„S dostatečným předstihem říkáme, že se tady normativ upraví. Pokud chcete, abyste dál bydleli na ubytovnách, tak potřebujete pracovní aktivitu, která vám zvýší příjem, abyste to byli schopní platit, nebo běžte do bydlení v kolaudovaných prostorách,“ vzkázal ministr směrem k lidem na ubytovnách.

Zároveň má jít i o zprávu pro majitele bytových domů, že v rámci jednotné dávky budou úřady vyžadovat pro bydlení standard. „Není možné nechat bydlet lidi prakticky v holobytech a tvářit se, že tam budou platit obvyklé nájemné,“ doplnil ministr práce.

Ministr připomíná, že podobné obavy ohledně bydlení panovaly i u změn pravidel pro uprchlíky s dočasnou ochranou. „A ukázalo se, že trh s nemovitostmi je schopen tyto lidi absorbovat a dostat do jiných forem ubytování,“ zmínil Jurečka.

Dodal zároveň, že pomoci lidem na ubytovnách se změnou má i připravovaný zákon o podpoře v bydlení, který mimo jiné zavádí doprovod a poradenství pro lidi v bytové tísni.

Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení, ovšem optimismus ohledně přechodů lidí z ubytoven do standardního bydlení s ministrem práce nesdílí a odkazuje na to, že podle analýzy její organizace má problémy s bydlením 1,6 milionu lidí a mají nakročeno k bytové nouzi.

„Ceny nájmu, kauce a diskriminace. Je tu celá řada problémů. Není to tak, že si někdo jen tak řekne, že už vlastně nechce bydlet mezi šváby a plošticemi, s násilnickým sousedem ve vedlejším pokoji. Lidé dělají, co mohou,“ ohrazuje se Barbora Bírová.

Obecně pak popisuje, že dávková reforma probíhá velmi rychle a lidé v sociálním sektoru a poskytovatelé sociálních služeb zatím vůbec netuší, jaké změny legislativa přináší.

Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování (fakticky jde o odbor na Ministerstvu pro místní rozvoj) popisuje, že jde o reakci na jejich návrh –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kdy se ukazuje, že zejména pro jednotlivce může být dávkově výhodnější za určitých situací žít na ubytovně. U rodin s dětmi je ovšem situace složitější.

„Na jednu stranu je těžko akceptovatelné, aby nám na ubytovnách dál žily rodiny s dětmi, na druhou stranu budou pravděpodobně na těch ubytovnách potřebovat podporu. Změna bydlení není tak jednoduchá,“ vysvětluje Martin Šimáček.

„Jsem rád, že to ministr Jurečka zmiňuje a spoléhá se na to, že dáváme zpětnou vazbu z terénu. Určité úpravy směrem k ubytovnám jsou zapotřebí, tak aby tam lidé nezůstali bez podpory, ale současně aby se reformou podařilo ukorigovat obchod s chudobou,“ dodává k úpravě nákladů na bydlení u ubytoven Martin Šimáček.