Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1 400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.

„Náš svaz nebyl se 1 400 korunami spokojen. Určitě jsme ve zdravotnictví a sociálních službách toto navýšení odmítli. Vzhledem k celkové inflaci 37 procent za poslední roky je navýšení tarifů v průměru o tři procenta naprosto nedostatečné. Není smyslem, aby pracovník chodil pro sociální dávky. Je potřeba lidi zaplatit. Státu se to vrátí na odvodech a daních,“ řekla Žitníková.

Odboráři požadovali původně růst tarifů už letos od září pro všechny zaměstnance veřejného sektoru a státu o 15 procent. Požadavky postupně zmírnili, a to na sedm procent jen pro část lidí. Ministerstvo práce navrhovalo přidat o deset procent, nebo o sedm procent polovině pracovníků. Vláda nakonec nabídla zvednutí platu od září dvěma pětinám pracovníků – části o pět procent a části o tři procenta. Vyjednávání zkrachovala. Kabinet pak oznámil, že příští rok vzroste suma na platy o pět procent.

Podle odborů v chystaném rozpočtu byla ale jen tři procenta peněz navíc, požadovaly posílení o osm procent. Vyjednávat chtěly o jejich rozdělení. Začátkem října pak předáci překvapivě souhlasili s rovným lednovým přidáním o 1 400 korun všem kromě učitelů bez ohledu na vzdělání, odbornost a praxi.

„Za nás je to tristní situace. Máme písemnou dohodu z loňského 8. prosince s ministrem zdravotnictví za účasti premiéra, že se platy zdravotníků navážou na průměrnou mzdu,“ připomněla Žitníková.

Odbory dlouhodobě požadují také srovnání výdělků zdravotníků ve veřejných a soukromých zařízeních. Podle odborářek je mzda sestry v privátní nemocnici o tisíce korun nižší než plat její kolegyně ve veřejné nemocnici. „Všechny nemocnice jsou přitom navázány na zdravotní pojištění, platí ve všech stejná pravidla, podmínky a postupy,“ uvedla předsedkyně svazu. Ten prosazuje doplnění zákoníku práce o ustanovení, že zdravotníci pobírají plat. I v privátních zařízeních by se tak odměňování řídilo platovou tabulkou se stanovenými tarify. Žitníková podotkla, že pro záměr „politická shoda moc není“.

Odbory zdravotnictví a sociální péče chtějí s ministry znovu jednat o růstu platů sester, pečovatelů či sociálních pracovníků. Nesouhlasí s přidáním o 1 400 korun od ledna, na kterém se začátkem října dohodla vláda s předáky veřejného sektoru. Považují ohlášené navýšení za nedostatečné. Budou usilovat o vyšší. Novinářům to řekla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková.

„Náš svaz nebyl se 1 400 korunami spokojen. Určitě jsme ve zdravotnictví a sociálních službách toto navýšení odmítli. Vzhledem k celkové inflaci 37 procent za poslední roky je navýšení tarifů v průměru o tři procenta naprosto nedostatečné. Není smyslem, aby pracovník chodil pro sociální dávky. Je potřeba lidi zaplatit. Státu se to vrátí na odvodech a daních,“ řekla Žitníková.

Odboráři požadovali původně růst tarifů už letos od září pro všechny zaměstnance veřejného sektoru a státu o 15 procent. Požadavky postupně zmírnili, a to na sedm procent jen pro část lidí. Ministerstvo práce navrhovalo přidat o deset procent, nebo o sedm procent polovině pracovníků. Vláda nakonec nabídla zvednutí platu od září dvěma pětinám pracovníků – části o pět procent a části o tři procenta. Vyjednávání zkrachovala. Kabinet pak oznámil, že příští rok vzroste suma na platy o pět procent.

Podle odborů v chystaném rozpočtu byla ale jen tři procenta peněz navíc, požadovaly posílení o osm procent. Vyjednávat chtěly o jejich rozdělení. Začátkem října pak předáci překvapivě souhlasili s rovným lednovým přidáním o 1 400 korun všem kromě učitelů bez ohledu na vzdělání, odbornost a praxi.

„Za nás je to tristní situace. Máme písemnou dohodu z loňského 8. prosince s ministrem zdravotnictví za účasti premiéra, že se platy zdravotníků navážou na průměrnou mzdu,“ připomněla Žitníková.

Odbory dlouhodobě požadují také srovnání výdělků zdravotníků ve veřejných a soukromých zařízeních. Podle odborářek je mzda sestry v privátní nemocnici o tisíce korun nižší než plat její kolegyně ve veřejné nemocnici. „Všechny nemocnice jsou přitom navázány na zdravotní pojištění, platí ve všech stejná pravidla, podmínky a postupy,“ uvedla předsedkyně svazu. Ten prosazuje doplnění zákoníku práce o ustanovení, že zdravotníci pobírají plat. I v privátních zařízeních by se tak odměňování řídilo platovou tabulkou se stanovenými tarify. Žitníková podotkla, že pro záměr „politická shoda moc není“.