Povodeň v obci Vápenná u Jeseníku poničila nově zrekonstruovaný dům Tomáše Haláta. Aktuálně je odstřižený od elektřiny, plynu, tedy neobyvatelný. Statik navíc určil, že třetina objektu musí jít k k zemi.

Sedmatřicetiletý majitel cykloservisu dostal během několika dnů od Úřadu práce mimořádnou okamžitou pomoc v plné výši 72 900 korun.

„Pracovnice úřadu je přímo z obce, takže hned, jak jsme s hasiči vyhodnotili, že je dům neobyvatelný, tak sepsala podklady a za týden přišly peníze na účet,“ chválí pomoc státu a zmiňuje i skvělé fungování starosty.

„Od té doby si neuvědomuji, že by od státu přišel další návrh na finanční pomoc. Až teď s odstupem času jsem se na stavebním úřadě dozvěděl, že by kraj měl hradit částečné demolice,“ říká Halata, ale informací si není úplně jistý.

„Když budu úřady oběhávat, tak se možná dozvím víc,“ zmiňuje ještě.

Měsíc od povodně čekají na faktickou pomoc státu i v Opavě. Velká voda zasáhla třetinu města. Podle mluvčího magistrátu, který vede hnutí ANO, zatím proudí na ose stát – primátor – krizový štáb informace, ale ne finance.

„Peníze jsou samozřejmě potřeba, každá koruna se počítá. Snažíme se to platit z městských peněz. Neziskové organizace udělaly sbírky, z toho se něco platí, ale od státu zatím nic,“ popisuje mluvčí Roman Konečný, který je členem krizového štábu. Opava tak obdržela pomoc přes povodňovou sbírku od partnerských měst.

Několikadenní povodeň, kterou způsobily extrémní deště, páchala velké škody od pátku 13. září. Ani po měsíci nejsou ještě zcela vyčíslené.

„Vláda na pomoc při odstraňování škod vyčlenila celkem 40 miliard korun, a to v rámci rozpočtu na roky 2024 a 2025,“ popsal Stefan Fous z tiskového oddělení Ministerstva financí strop peněžité podpory, který si stanovila vláda Petra Fialy (ODS).

Zatím tak má veřejnost informace o výši škod díky České asociaci pojišťoven, která ustaluje své vyčíslení pojištěných škod na 17,9 miliard korun. Přitom zhruba šest miliard korun míří na pojištěné škody občanů, zbytek za firmami. A pojištěnost domácností se odhaduje zhruba na 50 procent. Skutečné škody občanů se tak mohou pohybovat kolem 12 miliard korun.

Jan Černý, ředitel sociálních a vzdělávacích programů v Člověku v tísni, popisuje, že vláda se v pomoci drží postupů jasně daných zákonem o krizovém řízení.

„Postup je, že do sedmi dnů od ukončení nouzového stavu, dostane vláda soupis škod od krajů a do dvaceti dní na to má ze zákona reagovat. To je strategie řešení škod a všechny resorty mají říct, jaké mají zdroje na řešení škod,“ vysvětluje Černý.

Vláda přitom aktuálně prodloužila nouzový stav v obcích Olomouckého kraje do 12. listopadu a v obcích Moravskoslezského kraje do 13. listopadu. Reálné vyčíslení škod tak bude známé až v druhé polovině listopadu.

Ředitel sociálních programů v Člověku v tísni zároveň vyzdvihuje, že průběh samotných povodní vláda zvládla skvěle. „Všichni byli připravení, všichni byli varovaní, směřovalo to k záchraně životů a zdraví. Mluvilo se o tom všude tři dny dopředu,“ konstatuje Jan Černý.

I podle něj ale aktuálně chybí větší zaměření na samotné lidi zasažené povodněmi. „Mluví se o infrastruktuře, silnicích, o železnici a vodohospodářských stavbách. Ale pro lidi by bylo nejlepší, kdyby vláda řekla, jestli se bude zabývat škodami na majetku fyzických osob,“ říká. Po tornádu podle něj následovala kombinace dotací a půjček.

Zároveň ale podle Černého není vhodné srovnávat rozsah povodní a tornáda z pohledu sčítání škod. Tornádo řádilo v rámci jednoho kraje a jedné oblasti.

Minulý týden zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí výzvu Pomoc domácnostem po povodni 2024. Rodiny mohou získat dotaci v průměru 40 tisíc. V rozpočtu je alokována až miliarda korun.

„Zní to hezky, určitě to je dobrý úmysl, ale způsob administrace je pro nás strašně složitý,“ stěžuje si starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

„Už ve čtvrtek jsme měli na úřadě lidi, kteří o částce slyšeli v televizi a přišli si pro ni. Pracně jsme jim vysvětlovali, že to ještě zdaleka není aktuální,“ zmiňuje starostka osobní zkušenost.

A vysvětluje, co se děje. O ministerskou dotaci pro jednotlivé domácnosti žádá obec. Ta musí nejprve určit pravidla, podle kterých bude částku rozdělovat, a pak to celé musí ještě schválit zastupitelstvo. V případě města Jeseník se může jednat až o osm set domácností, které byly v nějaké míře povodní postiženy.

„Ve výzvě se operuje termínem průměrný paušál 40 tisíc korun na jednu domácnost, takže ta částka je variabilní. Už jen určit jednoduše, spravedlivě a srozumitelně pravidla bude velmi složité,“ míní starostka Blišťanová. Nastavení chce sladit i s dalšími starosty, aby byly podmínky pro žadatele minimálně v regionu stejné.

A nastává další problém.

„My třeba nevíme, jak je která domácnost postižená. Monitoring u nás dělaly neziskové organizace, ale ty jedou podle svých norem. Budeme muset opět oslovit všechny domácnosti, aby se do výzvy přihlásily, a nějak posuzovat jejich žádosti,“ popisuje další administrativní kroky, které padnou na bedra jesenických úředníků.

Na úřadě se měsíc od povodní téměř nezastavili a teď je čeká další administrativní výzva. Možná si budou muset najmou externí agenturu.

Zastupitelstvo v Jeseníku zasedá 7. listopadu. Starostka tedy odhaduje, že první výplaty by pak mohly lidem dorazit v polovině měsíce.

Povodeň v obci Vápenná u Jeseníku poničila nově zrekonstruovaný dům Tomáše Haláta. Aktuálně je odstřižený od elektřiny, plynu, tedy neobyvatelný. Statik navíc určil, že třetina objektu musí jít k k zemi.

Sedmatřicetiletý majitel cykloservisu dostal během několika dnů od Úřadu práce mimořádnou okamžitou pomoc v plné výši 72 900 korun.

„Pracovnice úřadu je přímo z obce, takže hned, jak jsme s hasiči vyhodnotili, že je dům neobyvatelný, tak sepsala podklady a za týden přišly peníze na účet,“ chválí pomoc státu a zmiňuje i skvělé fungování starosty.

„Od té doby si neuvědomuji, že by od státu přišel další návrh na finanční pomoc. Až teď s odstupem času jsem se na stavebním úřadě dozvěděl, že by kraj měl hradit částečné demolice,“ říká Halata, ale informací si není úplně jistý.

„Když budu úřady oběhávat, tak se možná dozvím víc,“ zmiňuje ještě.

Měsíc od povodně čekají na faktickou pomoc státu i v Opavě. Velká voda zasáhla třetinu města. Podle mluvčího magistrátu, který vede hnutí ANO, zatím proudí na ose stát – primátor – krizový štáb informace, ale ne finance.

„Peníze jsou samozřejmě potřeba, každá koruna se počítá. Snažíme se to platit z městských peněz. Neziskové organizace udělaly sbírky, z toho se něco platí, ale od státu zatím nic,“ popisuje mluvčí Roman Konečný, který je členem krizového štábu. Opava tak obdržela pomoc přes povodňovou sbírku od partnerských měst.

Několikadenní povodeň, kterou způsobily extrémní deště, páchala velké škody od pátku 13. září. Ani po měsíci nejsou ještě zcela vyčíslené.

„Vláda na pomoc při odstraňování škod vyčlenila celkem 40 miliard korun, a to v rámci rozpočtu na roky 2024 a 2025,“ popsal Stefan Fous z tiskového oddělení Ministerstva financí strop peněžité podpory, který si stanovila vláda Petra Fialy (ODS).

Zatím tak má veřejnost informace o výši škod díky České asociaci pojišťoven, která ustaluje své vyčíslení pojištěných škod na 17,9 miliard korun. Přitom zhruba šest miliard korun míří na pojištěné škody občanů, zbytek za firmami. A pojištěnost domácností se odhaduje zhruba na 50 procent. Skutečné škody občanů se tak mohou pohybovat kolem 12 miliard korun.

Jan Černý, ředitel sociálních a vzdělávacích programů v Člověku v tísni, popisuje, že vláda se v pomoci drží postupů jasně daných zákonem o krizovém řízení.

„Postup je, že do sedmi dnů od ukončení nouzového stavu, dostane vláda soupis škod od krajů a do dvaceti dní na to má ze zákona reagovat. To je strategie řešení škod a všechny resorty mají říct, jaké mají zdroje na řešení škod,“ vysvětluje Černý.

Vláda přitom aktuálně prodloužila nouzový stav v obcích Olomouckého kraje do 12. listopadu a v obcích Moravskoslezského kraje do 13. listopadu. Reálné vyčíslení škod tak bude známé až v druhé polovině listopadu.

Ředitel sociálních programů v Člověku v tísni zároveň vyzdvihuje, že průběh samotných povodní vláda zvládla skvěle. „Všichni byli připravení, všichni byli varovaní, směřovalo to k záchraně životů a zdraví. Mluvilo se o tom všude tři dny dopředu,“ konstatuje Jan Černý.

I podle něj ale aktuálně chybí větší zaměření na samotné lidi zasažené povodněmi. „Mluví se o infrastruktuře, silnicích, o železnici a vodohospodářských stavbách. Ale pro lidi by bylo nejlepší, kdyby vláda řekla, jestli se bude zabývat škodami na majetku fyzických osob,“ říká. Po tornádu podle něj následovala kombinace dotací a půjček.

Zároveň ale podle Černého není vhodné srovnávat rozsah povodní a tornáda z pohledu sčítání škod. Tornádo řádilo v rámci jednoho kraje a jedné oblasti.

Minulý týden zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí výzvu Pomoc domácnostem po povodni 2024. Rodiny mohou získat dotaci v průměru 40 tisíc. V rozpočtu je alokována až miliarda korun.

„Zní to hezky, určitě to je dobrý úmysl, ale způsob administrace je pro nás strašně složitý,“ stěžuje si starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).

„Už ve čtvrtek jsme měli na úřadě lidi, kteří o částce slyšeli v televizi a přišli si pro ni. Pracně jsme jim vysvětlovali, že to ještě zdaleka není aktuální,“ zmiňuje starostka osobní zkušenost.

A vysvětluje, co se děje. O ministerskou dotaci pro jednotlivé domácnosti žádá obec. Ta musí nejprve určit pravidla, podle kterých bude částku rozdělovat, a pak to celé musí ještě schválit zastupitelstvo. V případě města Jeseník se může jednat až o osm set domácností, které byly v nějaké míře povodní postiženy.

„Ve výzvě se operuje termínem průměrný paušál 40 tisíc korun na jednu domácnost, takže ta částka je variabilní. Už jen určit jednoduše, spravedlivě a srozumitelně pravidla bude velmi složité,“ míní starostka Blišťanová. Nastavení chce sladit i s dalšími starosty, aby byly podmínky pro žadatele minimálně v regionu stejné.

A nastává další problém.

„My třeba nevíme, jak je která domácnost postižená. Monitoring u nás dělaly neziskové organizace, ale ty jedou podle svých norem. Budeme muset opět oslovit všechny domácnosti, aby se do výzvy přihlásily, a nějak posuzovat jejich žádosti,“ popisuje další administrativní kroky, které padnou na bedra jesenických úředníků.

Na úřadě se měsíc od povodní téměř nezastavili a teď je čeká další administrativní výzva. Možná si budou muset najmou externí agenturu.

Zastupitelstvo v Jeseníku zasedá 7. listopadu. Starostka tedy odhaduje, že první výplaty by pak mohly lidem dorazit v polovině měsíce.