Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Českým soudnictvím otřásá spor ohledně platů. V uplynulých dnech stávkovali justiční zaměstnanci i pracovníci státních zastupitelství. Kvůli odměnám pro obhájce ustanovené ze zákona (ex offo) se letos bouřili také advokáti.

Advokátka Jana Krouman po jednáních u kulatého stolu s Ministerstvem spravedlnosti i vedením České advokátní komory tvrdí, že důležití „hráči“ v justici postrádají základní údaje o tématu, kterým je advokátní tarif.

Jak v září zjistila při oficiálním oslovení všech 86 okresních soudů, některé z nich ani nejsou schopné poskytnout informace o tom, kolik obhájcům či zmocněncům platí, nebo kolik peněz mají dodatečně vymáhat od pravomocně odsouzených.

„Okresní soud v Kladně chtěl za takovou informaci 225 tisíc korun,“ říká advokátka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak zdůrazňuje, komplexnější pohled „ukazuje, že to nemusí být pouze vinou soudů“.

Obhájcům „ex offo“ i zmocněncům poškozených se od příštího roku po 18 letech zvýší advokátní tarif určující odměny. „Zásadní argument proti navýšení byla pochopitelně náročnost na státní rozpočet. Nicméně, pokud soudy nemají data, o která jsem je žádala, nedovedu si představit, jak by je mohl mít někdo jiný a rozhodovat se podle nich,“ říká.

Dodává, že advokátní komora také nemá přesné informace o tom, kolik advokátů reálně poskytuje obhajobu ex offo a kolik advokátů pracuje jako zmocněnci.

„Pro mě je šokující, jak strašně moc informací nevíme. Justice má být skálopevná instituce. Teď se třese na muších nožičkách. Říkám si, jestli je to podfinancovaná popelka, nebo černá díra? Docházím spíš k tomu, že je to slepá bába,“ popisuje advokátka, která často zastupuje také oběti násilných trestných činů.

Delší dobu upozorňujete na – cituji – „příšerné odměňování“ obhájců ex offo. Nicméně od roku 2025 se zvýší advokátní tarif a vaše zákonné odměny narostou. Tím tedy není problém vyřešený?

Po 18 letech je to určitá změna. Bohužel nenastal myšlenkový posun v tom, jak je advokátní tarif v systému justice důležitý. K jarnímu jednání ke kulatému stolu, který se týkal advokátního tarifu a primárně odměňování zmocněnců obětí trestných činů, jsem jela s obrovskou nadějí. Pak jsem zjistila, že advokátní tarif, obhájci ex offo, natož zmocněnci a oběti reálně nikoho na úrovni exekutivy nezajímají. O tarifu na teoretické úrovni diskutují lidé, kteří jej ani reálně nepoužívají, případně nemá vliv na jejich příjmy.

Říkáte, že advokáti se k zastupování ex offo zrovna nehrnou. Popište, jak je nyní systém odměňování nastavený ?

Pokud například člověku hrozí vyšší trest odnětí svobody přes pět let, musí mít ze zákona obhájce. Někteří obvinění si nezvolí svého advokáta a pak jej ustanoví stát. Vybírá se ze seznamu obhájců ex offo. Ať je člověk odsouzený, nebo jej soud zprostí viny, jeho obhájce by měl dostat za svou práci zaplaceno. Po ukončení obhajoby advokát vyúčtuje odměnu, nejčastěji ji platí soud ze svého rozpočtu. Pokud je obžalovaný pravomocně odsouzen, měl by soud poté příslušnou částku vymáhat právě po odsouzeném.

Není problém jen v částce za vykonanou práci, ale s tím, za jak dlouho peníze reálně uvidíte. Mizivé procento soudu vyplácí zálohy. Jako obhájce či zmocněnec pracujete na konkrétním případu třeba i několik let a nevidíte za to ani korunu. Takže reálně poskytuji státu bezúročný úvěr, abych mohla pracovat pro stát a plnit jeho ústavní závazek dbát na spravedlivý proces. Mezitím platím své zaměstnance a náklady na chod kanceláře ze své kapsy.

Zajímalo vás mimo jiné, jestli se daří vymáhat peníze od odsouzených. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jste oslovila všech 86 okresních soudů. Co jste zjistila?

Některé soudy mají pečlivě zpracováno, kolik peněz vyplácí obhájcům a zmocněncům, v kolika kauzách a kolik peněz vymáhají. Některé soudy to věděly pouze souhrnně. Některé soudy se úplně zděsily, že snad ani takovou informaci nemusejí mít, když jim evidenci takových údajů zákon neukládá. A určily částku, kolik mám zaplatit, aby mi informace o svém hospodaření sdělily.

Od 600 korun až po 225 tisíc. Asi jsem žila v naivní představě, že jsou to běžné údaje z účetnictví. Běžná firma přece ví, kolik má dostat zaplaceno a za co. Neočekávala jsem, že to pro soudy bude tak těžká otázka. Okresní soud v Uherském Hradišti dokonce odepsal, že taková informace neexistuje, a žádost odmítli, čímž mi vyrazili dech, ale nakonec poskytli alespoň souhrnné údaje.

Takže soudy za vás nemají přehled o svých pohledávkách?

Podle obrázku, který plyne ze získaných odpovědí, praxe na jednotlivých soudech není vůbec sjednocená. Hodně záleží na tom, kolik mají na tuto agendu lidí, a jestli vůbec. A také jak pečlivě to evidují. Původně jsem totiž chtěla vědět, jestli soudy na odměny pro obhájce a zmocněnce mají dostatek peněz. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že peněz je dost, realita vyplácení úhrad od soudů je jiná. Mnohdy už v polovině roku peníze pro obhájce a zmocněnce nemají.

Když jsme se na začátku roku bavili o změnách advokátního tarifu a Ministerstvo financí říkalo, že na navýšení nemá peníze, tak nikdo neměl reálná data. Nevím, kde nějaká mohli vzít a podle nich se kompetentně rozhodovat, když ani některé soudy tyto údaje nemají.

Třeba ostravský okresní soud informace poskytl. Za obhájce ex offo dává v posledních letech ročně okolo 15 milionů korun, běžně od odsouzených za obhájce vymohl zhruba třetinu. Co ten zbytek?

Je otázka, jak je konkrétní soud aktivní ve vymáhání. Pohledávky se od 1. 1. 2024 předávají k vymáhání Celní správě. Z odpovědí napříč soudy ale není zřejmé, jaká je praxe a v jakém momentě soudy k vymáhání přikročí. Myslím, že to není systematicky podchycené a velice to záleží na nasazení konkrétních administrativních pracovníků soudu. Obávám se, že to je agenda, na kterou nemají prostor, když se snaží zajistit běžící kauzy.

Desítky milionů mohou zůstávat nevymožené?

Ano, může to tak být. Ale není to jednoduché téma, pachatelé trestné činnosti obvykle nehýří penězi. Soud třeba reálně vymáhá, ale jsou to lidé, co nezvládají platit. Třeba jsou ve výkonu trestu, nebo je to jejich osmá exekuce. To už je na detailní rozbor. Ale je to otázka pro mě? Jsem advokát. Tohle by mělo vědět Ministerstvo spravedlnosti, když mluví o odměnách pro obhájce ex offo nebo justiční zaměstnance. Kolik peněz se zaplatí, kolik se daří vymáhat, a pokud se nedaří, tak proč.

Projevuje se problém s odměňováním na nižším počtu advokátů ex offo?

Advokátů je podle České advokátní komory okolo 13 tisíc, ale zdaleka ne všichni dělají trestní právo a ne všichni z nich dělají obhajobu ex offo. Před 20 lety to bylo atraktivní, dnes ani ne. A zmocněnci poškozených jsou speciální škatulka – na to se specializuje minimum advokátů. Jak se ukazuje, justice je aktuálně postavená na určitém nadšenectví. Nejen ex offo obhájci a zmocněnci, ale zjevně také administrativní pracovníci soudů tomu obětují svůj volný čas za neadekvátní odměnu. Pokud odejdou „za lepším“, justici to citelně zasáhne.

Co se v tom systému za vás musí změnit?

Pro mě je šokující, jak strašně moc informací nevíme. Justice je jeden z pilířů státu, jedna ze tří mocí v demokratickém státě. Má to být skálopevná instituce. Teď se třese na muších nožičkách. Vypadá to, jako by to nikomu moc nevadilo. Říkám si, jestli je to podfinancovaná popelka nebo černá díra? Docházím spíš k tomu, že je to slepá bába. Lidé, kteří tam pracují, se snaží, seč jim síly stačí, ale když se bavíme o odměnách za práci, nebo IT, je to tristní obrázek. A stát bez fungující justice špatně skončí.

Zmínila jste problém soudů s IT. Server novinky.cz nedávno informoval o tom, že firma CCA Group, která dodává justici téměř 30 let software a informační systémy, je v exekuci. Přesto s ní nelze tak snadno vypovědět smlouvu. Problémy podle vás souvisí i s nedostatečnou digitalizací justice?

Nějakým způsobem digitalizace postupuje. Máme tu několik let elektronický platební rozkaz a z pohledu advokáta se s ním pracuje dobře. Ale když jsem po podání žádostí o informace hovořila s pracovníky soudů, kteří byli v panice, co po nich chci za informace, namítali, že je velmi složité se v robustních systémech dopátrat zrovna toho, co mě zajímá. Spousta věcí se nezadává, nebo je odvislých od konkrétního pokynu předsedy soudu. Je to nejednotné, zjevně uživatelsky nepřívětivé. Informace, které jsem požadovala, by se na některých soudech musely dohledávat ručně, proto ty astronomické úhrady za jejich poskytnutí. Plně elektronický soudní spis, který by byl třeba přístupný dálkově pro účastníky řízení, to je zatím asi sci-fi.

Jaký je tedy váš apel?

Aby se tím konečně začal někdo fakticky zabývat, pracoval s daty a na jejich základě přijímal kvalifikovaná rozhodnutí. Ne, že si uděláme tiskovku, fotky na X, a pak se na to zase zapomene.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Českým soudnictvím otřásá spor ohledně platů. V uplynulých dnech stávkovali justiční zaměstnanci i pracovníci státních zastupitelství. Kvůli odměnám pro obhájce ustanovené ze zákona (ex offo) se letos bouřili také advokáti.

Advokátka Jana Krouman po jednáních u kulatého stolu s Ministerstvem spravedlnosti i vedením České advokátní komory tvrdí, že důležití „hráči“ v justici postrádají základní údaje o tématu, kterým je advokátní tarif.

Jak v září zjistila při oficiálním oslovení všech 86 okresních soudů, některé z nich ani nejsou schopné poskytnout informace o tom, kolik obhájcům či zmocněncům platí, nebo kolik peněz mají dodatečně vymáhat od pravomocně odsouzených.

„Okresní soud v Kladně chtěl za takovou informaci 225 tisíc korun,“ říká advokátka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak zdůrazňuje, komplexnější pohled „ukazuje, že to nemusí být pouze vinou soudů“.

Obhájcům „ex offo“ i zmocněncům poškozených se od příštího roku po 18 letech zvýší advokátní tarif určující odměny. „Zásadní argument proti navýšení byla pochopitelně náročnost na státní rozpočet. Nicméně, pokud soudy nemají data, o která jsem je žádala, nedovedu si představit, jak by je mohl mít někdo jiný a rozhodovat se podle nich,“ říká.

Dodává, že advokátní komora také nemá přesné informace o tom, kolik advokátů reálně poskytuje obhajobu ex offo a kolik advokátů pracuje jako zmocněnci.

„Pro mě je šokující, jak strašně moc informací nevíme. Justice má být skálopevná instituce. Teď se třese na muších nožičkách. Říkám si, jestli je to podfinancovaná popelka, nebo černá díra? Docházím spíš k tomu, že je to slepá bába,“ popisuje advokátka, která často zastupuje také oběti násilných trestných činů.

Delší dobu upozorňujete na – cituji – „příšerné odměňování“ obhájců ex offo. Nicméně od roku 2025 se zvýší advokátní tarif a vaše zákonné odměny narostou. Tím tedy není problém vyřešený?

Po 18 letech je to určitá změna. Bohužel nenastal myšlenkový posun v tom, jak je advokátní tarif v systému justice důležitý. K jarnímu jednání ke kulatému stolu, který se týkal advokátního tarifu a primárně odměňování zmocněnců obětí trestných činů, jsem jela s obrovskou nadějí. Pak jsem zjistila, že advokátní tarif, obhájci ex offo, natož zmocněnci a oběti reálně nikoho na úrovni exekutivy nezajímají. O tarifu na teoretické úrovni diskutují lidé, kteří jej ani reálně nepoužívají, případně nemá vliv na jejich příjmy.

Říkáte, že advokáti se k zastupování ex offo zrovna nehrnou. Popište, jak je nyní systém odměňování nastavený ?

Pokud například člověku hrozí vyšší trest odnětí svobody přes pět let, musí mít ze zákona obhájce. Někteří obvinění si nezvolí svého advokáta a pak jej ustanoví stát. Vybírá se ze seznamu obhájců ex offo. Ať je člověk odsouzený, nebo jej soud zprostí viny, jeho obhájce by měl dostat za svou práci zaplaceno. Po ukončení obhajoby advokát vyúčtuje odměnu, nejčastěji ji platí soud ze svého rozpočtu. Pokud je obžalovaný pravomocně odsouzen, měl by soud poté příslušnou částku vymáhat právě po odsouzeném.

Není problém jen v částce za vykonanou práci, ale s tím, za jak dlouho peníze reálně uvidíte. Mizivé procento soudu vyplácí zálohy. Jako obhájce či zmocněnec pracujete na konkrétním případu třeba i několik let a nevidíte za to ani korunu. Takže reálně poskytuji státu bezúročný úvěr, abych mohla pracovat pro stát a plnit jeho ústavní závazek dbát na spravedlivý proces. Mezitím platím své zaměstnance a náklady na chod kanceláře ze své kapsy.

Zajímalo vás mimo jiné, jestli se daří vymáhat peníze od odsouzených. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jste oslovila všech 86 okresních soudů. Co jste zjistila?

Některé soudy mají pečlivě zpracováno, kolik peněz vyplácí obhájcům a zmocněncům, v kolika kauzách a kolik peněz vymáhají. Některé soudy to věděly pouze souhrnně. Některé soudy se úplně zděsily, že snad ani takovou informaci nemusejí mít, když jim evidenci takových údajů zákon neukládá. A určily částku, kolik mám zaplatit, aby mi informace o svém hospodaření sdělily.

Od 600 korun až po 225 tisíc. Asi jsem žila v naivní představě, že jsou to běžné údaje z účetnictví. Běžná firma přece ví, kolik má dostat zaplaceno a za co. Neočekávala jsem, že to pro soudy bude tak těžká otázka. Okresní soud v Uherském Hradišti dokonce odepsal, že taková informace neexistuje, a žádost odmítli, čímž mi vyrazili dech, ale nakonec poskytli alespoň souhrnné údaje.

Takže soudy za vás nemají přehled o svých pohledávkách?

Podle obrázku, který plyne ze získaných odpovědí, praxe na jednotlivých soudech není vůbec sjednocená. Hodně záleží na tom, kolik mají na tuto agendu lidí, a jestli vůbec. A také jak pečlivě to evidují. Původně jsem totiž chtěla vědět, jestli soudy na odměny pro obhájce a zmocněnce mají dostatek peněz. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že peněz je dost, realita vyplácení úhrad od soudů je jiná. Mnohdy už v polovině roku peníze pro obhájce a zmocněnce nemají.

Když jsme se na začátku roku bavili o změnách advokátního tarifu a Ministerstvo financí říkalo, že na navýšení nemá peníze, tak nikdo neměl reálná data. Nevím, kde nějaká mohli vzít a podle nich se kompetentně rozhodovat, když ani některé soudy tyto údaje nemají.

Třeba ostravský okresní soud informace poskytl. Za obhájce ex offo dává v posledních letech ročně okolo 15 milionů korun, běžně od odsouzených za obhájce vymohl zhruba třetinu. Co ten zbytek?

Je otázka, jak je konkrétní soud aktivní ve vymáhání. Pohledávky se od 1. 1. 2024 předávají k vymáhání Celní správě. Z odpovědí napříč soudy ale není zřejmé, jaká je praxe a v jakém momentě soudy k vymáhání přikročí. Myslím, že to není systematicky podchycené a velice to záleží na nasazení konkrétních administrativních pracovníků soudu. Obávám se, že to je agenda, na kterou nemají prostor, když se snaží zajistit běžící kauzy.

Desítky milionů mohou zůstávat nevymožené?

Ano, může to tak být. Ale není to jednoduché téma, pachatelé trestné činnosti obvykle nehýří penězi. Soud třeba reálně vymáhá, ale jsou to lidé, co nezvládají platit. Třeba jsou ve výkonu trestu, nebo je to jejich osmá exekuce. To už je na detailní rozbor. Ale je to otázka pro mě? Jsem advokát. Tohle by mělo vědět Ministerstvo spravedlnosti, když mluví o odměnách pro obhájce ex offo nebo justiční zaměstnance. Kolik peněz se zaplatí, kolik se daří vymáhat, a pokud se nedaří, tak proč.

Projevuje se problém s odměňováním na nižším počtu advokátů ex offo?

Advokátů je podle České advokátní komory okolo 13 tisíc, ale zdaleka ne všichni dělají trestní právo a ne všichni z nich dělají obhajobu ex offo. Před 20 lety to bylo atraktivní, dnes ani ne. A zmocněnci poškozených jsou speciální škatulka – na to se specializuje minimum advokátů. Jak se ukazuje, justice je aktuálně postavená na určitém nadšenectví. Nejen ex offo obhájci a zmocněnci, ale zjevně také administrativní pracovníci soudů tomu obětují svůj volný čas za neadekvátní odměnu. Pokud odejdou „za lepším“, justici to citelně zasáhne.

Co se v tom systému za vás musí změnit?

Pro mě je šokující, jak strašně moc informací nevíme. Justice je jeden z pilířů státu, jedna ze tří mocí v demokratickém státě. Má to být skálopevná instituce. Teď se třese na muších nožičkách. Vypadá to, jako by to nikomu moc nevadilo. Říkám si, jestli je to podfinancovaná popelka nebo černá díra? Docházím spíš k tomu, že je to slepá bába. Lidé, kteří tam pracují, se snaží, seč jim síly stačí, ale když se bavíme o odměnách za práci, nebo IT, je to tristní obrázek. A stát bez fungující justice špatně skončí.

Zmínila jste problém soudů s IT. Server novinky.cz nedávno informoval o tom, že firma CCA Group, která dodává justici téměř 30 let software a informační systémy, je v exekuci. Přesto s ní nelze tak snadno vypovědět smlouvu. Problémy podle vás souvisí i s nedostatečnou digitalizací justice?

Nějakým způsobem digitalizace postupuje. Máme tu několik let elektronický platební rozkaz a z pohledu advokáta se s ním pracuje dobře. Ale když jsem po podání žádostí o informace hovořila s pracovníky soudů, kteří byli v panice, co po nich chci za informace, namítali, že je velmi složité se v robustních systémech dopátrat zrovna toho, co mě zajímá. Spousta věcí se nezadává, nebo je odvislých od konkrétního pokynu předsedy soudu. Je to nejednotné, zjevně uživatelsky nepřívětivé. Informace, které jsem požadovala, by se na některých soudech musely dohledávat ručně, proto ty astronomické úhrady za jejich poskytnutí. Plně elektronický soudní spis, který by byl třeba přístupný dálkově pro účastníky řízení, to je zatím asi sci-fi.

Jaký je tedy váš apel?

Aby se tím konečně začal někdo fakticky zabývat, pracoval s daty a na jejich základě přijímal kvalifikovaná rozhodnutí. Ne, že si uděláme tiskovku, fotky na X, a pak se na to zase zapomene.