Jak daleko od původních koryt řek se voda v českých městech při povodních rozlila? Odpověď na otázku nabízí snímky z letadla zveřejněné před několika dny. Často ale jen částečnou. Z některých měst a vesnic se totiž stala v podstatě velká jezera a pro neznalé lokality není možné poznat, kudy vedlo původní koryto a jak daleko se tok vylil.

Pomocí srovnání snímků z těžce postižených míst s mapou proto Seznam Zprávy připravily několik zpřesňujících ilustrací. Ty ukazují, že před velkou vodou letos lidé nebyli v bezpečí ani víc než kilometr od místa, kudy běžně vedou koryta řek.

Dobře se to ukazuje například na tomto snímku z Přívozu v Ostravě. Tam se na soutoku Odry s Opavou protrhla hráz a zatopila mimo jiné i vlakové nádraží.

Posouváním doprava a doleva zobrazíte vždy celý obrázek:

Jak můžete vidět, voda se vylila nejméně 1,3 kilometru daleko od původního koryta Odry. Koryto Opavy se na fotku ani nevešlo. Soutok Opavy s Odrou je totiž vzdálený asi 3,5 kilometru od dálničního nájezdu.

Převýšení od koryta Odry k nádraží činí asi sedm metrů. Když si zobrazíte čistou verzi fotografie, můžete si všimnout, že pod sjezdem z dálnice stojí několik vozů na nezatopeném kruhovém objezdu. Ten je přitom podle serveru Mapy.cz jen v o metr vyšší nadmořské výšce než zatopené nádraží (pro pořádek dodejme, že převýšení nemusí být zdaleka jediným faktorem, který hrál roli).

Dokonce většina budov byla povodní postižena v Krnově. Jak můžete vidět, tam se z centra města stala jedna velká vodní plocha, a kdo v Krnově nikdy nebyl, nemá šanci se vyznat v tom, kudy původně vodní tok protékal.

I tady ostatně úřadovaly rovnou dva vodní toky. Na vizualizaci nad tímto odstavcem můžete vidět původní koryto Opavy, jež prochází téměř středem města. Ze severu ho ale obtéká ještě řeka Opavice (na fotce výše její koryto nevidíme, ale leží několik set metrů směrem mimo záběr od označeného komplexu budov).

Pro ilustraci přidáváme ještě jednu fotku z Krnova, která ukazuje místo zhruba uprostřed mezi oběma toky. Jak můžete vidět, i to je zcela zatopené. Ani tam ostatně převýšení od břehů obou řek nečiní víc než nižší jednotky metrů.

Další snímek ukazuje, že v Opavě se řeka vylila i do míst asi půl kilometru vzdálených od koryta.

Na druhém břehu se přitom najdou i místa jako například park na náměstí Osvoboditelů a přilehlá křižovatka, kam se voda nedostala, přestože koryto je vzdálené pouhých 170 metrů. Převýšení od řeky tam činí přitom jen o dva metry víc než u vyplavených paneláků zvýrazněných na fotce.

Následující vizualizace ukazuje snímek části Koblova poblíž Antošovického jezera. Domy tam byly vytopené i téměř kilometr od koryta Odry. Voda přitom postoupila ještě stovky metrů za ně směrem od řeky.

V obci Pudlov podle následující fotografie voda dotekla až do míst vzdálených přes 1,3 kilometru od Odry. Řeka je tak daleko, že ji na fotce ani nemůžete vidět. Přidali jsme proto alespoň orientační čáru, od níž je koryto vzdálené už „jen“ 600 metrů.

Jak daleko od původních koryt řek se voda v českých městech při povodních rozlila? Odpověď na otázku nabízí snímky z letadla zveřejněné před několika dny. Často ale jen částečnou. Z některých měst a vesnic se totiž stala v podstatě velká jezera a pro neznalé lokality není možné poznat, kudy vedlo původní koryto a jak daleko se tok vylil.

Pomocí srovnání snímků z těžce postižených míst s mapou proto Seznam Zprávy připravily několik zpřesňujících ilustrací. Ty ukazují, že před velkou vodou letos lidé nebyli v bezpečí ani víc než kilometr od místa, kudy běžně vedou koryta řek.

Dobře se to ukazuje například na tomto snímku z Přívozu v Ostravě. Tam se na soutoku Odry s Opavou protrhla hráz a zatopila mimo jiné i vlakové nádraží.

Posouváním doprava a doleva zobrazíte vždy celý obrázek:

Jak můžete vidět, voda se vylila nejméně 1,3 kilometru daleko od původního koryta Odry. Koryto Opavy se na fotku ani nevešlo. Soutok Opavy s Odrou je totiž vzdálený asi 3,5 kilometru od dálničního nájezdu.

Převýšení od koryta Odry k nádraží činí asi sedm metrů. Když si zobrazíte čistou verzi fotografie, můžete si všimnout, že pod sjezdem z dálnice stojí několik vozů na nezatopeném kruhovém objezdu. Ten je přitom podle serveru Mapy.cz jen v o metr vyšší nadmořské výšce než zatopené nádraží (pro pořádek dodejme, že převýšení nemusí být zdaleka jediným faktorem, který hrál roli).

Dokonce většina budov byla povodní postižena v Krnově. Jak můžete vidět, tam se z centra města stala jedna velká vodní plocha, a kdo v Krnově nikdy nebyl, nemá šanci se vyznat v tom, kudy původně vodní tok protékal.

I tady ostatně úřadovaly rovnou dva vodní toky. Na vizualizaci nad tímto odstavcem můžete vidět původní koryto Opavy, jež prochází téměř středem města. Ze severu ho ale obtéká ještě řeka Opavice (na fotce výše její koryto nevidíme, ale leží několik set metrů směrem mimo záběr od označeného komplexu budov).

Pro ilustraci přidáváme ještě jednu fotku z Krnova, která ukazuje místo zhruba uprostřed mezi oběma toky. Jak můžete vidět, i to je zcela zatopené. Ani tam ostatně převýšení od břehů obou řek nečiní víc než nižší jednotky metrů.

Další snímek ukazuje, že v Opavě se řeka vylila i do míst asi půl kilometru vzdálených od koryta.

Na druhém břehu se přitom najdou i místa jako například park na náměstí Osvoboditelů a přilehlá křižovatka, kam se voda nedostala, přestože koryto je vzdálené pouhých 170 metrů. Převýšení od řeky tam činí přitom jen o dva metry víc než u vyplavených paneláků zvýrazněných na fotce.

Následující vizualizace ukazuje snímek části Koblova poblíž Antošovického jezera. Domy tam byly vytopené i téměř kilometr od koryta Odry. Voda přitom postoupila ještě stovky metrů za ně směrem od řeky.

V obci Pudlov podle následující fotografie voda dotekla až do míst vzdálených přes 1,3 kilometru od Odry. Řeka je tak daleko, že ji na fotce ani nemůžete vidět. Přidali jsme proto alespoň orientační čáru, od níž je koryto vzdálené už „jen“ 600 metrů.