Do noci tento týden strany vládnoucí koalice probíraly nejen otázku zvýšení platů, ale i další sociálně velmi citlivé téma: jak formou pozměňovacích návrhů upravit už představenou důchodovou reformu.

Nově se dohodly na pomalejším růstu důchodového věku, a to o měsíc ročně. „Preferuji variantu, abychom to zpomalili,“ potvrdil pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Původně se počítalo s tím, že věk odchodu do penze mezi jednotlivými ročníky může růst až o dva měsíce. Pro připomenutí, aktuálně dobíhá postupný růst na hranici 65 let. Tento strop ale současná podoba reformy prolamuje. Důchodový věk má být navázaný na naději dožití u 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku.

Projděte si vládní verzi důchodové reformy i s datem náběhu změn:

Podle Jurečky sice nová varianta nepřinese takové ulehčení důchodovému systému jako původní dvouměsíční růst, ale změna je to stále udržitelná. „Celkově reforma přináší obrovskou konsolidaci do budoucna, vnímáme zároveň nějakou společenskou rovnováhu a zároveň tohle opatření v průzkumech lidé označovali za nejvíce bolestivé,“ vysvětluje ministr proč nakonec vyslyšel změny, po kterých mimo jiné volala i Česká demografická společnost.

Demografové navíc argumentovali plynulejším růstem, který nebude vytvářet nespravedlnosti mezi jednotlivými ročníky odcházející do důchodu.

Ministr práce potvrdil, že otevřená je debata i ohledně dalších „dílčích detailů“. Jde například o úpravy u takzvaného výchovného. Původně šlo o 500 korun přilepšení k důchodu za každé dítě, o které rodič pečoval na úkor své kariéry. Smyslem bylo odstranit rozdíly ve výšce penzí mužů a žen.

Reforma přišla úpravou – navýšení o pět set korun bude náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou bude kompenzované fiktivním vyměřovacím základem. V překladu: rodiči se do důchodu během péče o dítě bude započítávat jako by odváděl průměrný výdělek v daném roce.

„V budoucnu, když se v čase posuneme o patnáct, dvacet let, tak vyměřovací základ už bude lepší než pět set korun,“ vysvětluje úvahy zákonodárců lidovecký poslanec Jiří Navrátil.

A ministr Jurečka potvrzuje, že se přiklání k variantě, že by rodiče dostali to, co je pro ně výhodnější. „Směřuji k tomu, abychom měli nastaveno, že se vypočte jedna i druhá možnost a rodičům bude přiznáno to, co je výhodnější,“ řekl Seznam Zprávám.

Příští týden začne sněmovní výbor pro sociální politiku případné změny projednávat.

Podle poslance Jiřího Navrátila, který je členem výboru, se neuzavřela ani diskuze ohledně náročných profesí. Jde o konkrétní pracovní pozice, které budou podle počtu odsloužených směn moci odejít do penze až o 60 měsíců dříve před řádným důchodovým věkem, a to bez penalizace.

„Tam je to ještě bouřlivé. Protože každý říká, že ta náročná profese je ta jeho,“ říká Jiří Navrátil s tím, že v se debaty točí kolem všech náročných profesí tak jak je předložilo Ministerstvo zdravotnictví.

Poslanec za Starosty a nezávislé Viktor Vojtko redakci potvrdil, že se o konkrétní podobě pozměňovacích návrhů stále jedná a budou případně předložené za celou koalici. Jan Bauer z ODS zase redakci uvedl, že občanští demokraté sami žádné změny nepřipravují.

Opoziční hnutí ANO a SPD chystají k důchodové reformě řadu pozměňovacích návrhu.

„Bude jich víc, na podrobnosti si ale počkejte,“ potvrdil Igor Hendrych z ANO. Redakci ale potvrdil, že jeden z pozměňovacích návrhu bude mířit na ponechání 65 let jako stropu pro odchod do důchodu.

Stejně tak bude chtít hnutí ANO i upravit motivaci pro pracující seniory. Vládní návrh počítá s nižšími návrhy a tedy s tím, že z výplaty budou mít okamžitě více peněz. Už dříve Aleš Juchelka z hnutí ANO redakci popsal, že je podle něj správnější cesta pracujícím seniorům naopak zvyšovat vyplácenou penzi.

I Lucie Šafránková, poslankyně SPD a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku, připravuje řadu změn. „Budu navrhovat, aby se lidem, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 45 let, nikterak nekrátil předčasný starobní důchod, pokud se do něj rozhodnou odejít, oproti řádnému starobnímu důchodu,“ popisuje pro Seznam Zprávy a argumentuje, že za odpracovaných 45 let by člověk neměl být státem finančně trestán.

V této logice Šafránková pokračuje a doplňuje, že tomu, kdo platí sociální pojištění minimálně 40 let, by se postih za předčasný důchod měl krátit jen polovičně oproti současné situaci.

„Budu navrhovat i zrušení ustanovení o zákazu valorizace procentní složky předčasného starobního důchodu, které do zákona o důchodovém pojištění prosadila současná vládní koalice,“ popisuje Lucie Šafránková.

Stejně tak chce zastropovat důchodový věk na 65 letech a bude chtít prosadit i to, aby se nesnižovalo tempo růstu nových důchodů skrze upravený výpočet.

Do noci tento týden strany vládnoucí koalice probíraly nejen otázku zvýšení platů, ale i další sociálně velmi citlivé téma: jak formou pozměňovacích návrhů upravit už představenou důchodovou reformu.

Nově se dohodly na pomalejším růstu důchodového věku, a to o měsíc ročně. „Preferuji variantu, abychom to zpomalili,“ potvrdil pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Původně se počítalo s tím, že věk odchodu do penze mezi jednotlivými ročníky může růst až o dva měsíce. Pro připomenutí, aktuálně dobíhá postupný růst na hranici 65 let. Tento strop ale současná podoba reformy prolamuje. Důchodový věk má být navázaný na naději dožití u 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku.

Projděte si vládní verzi důchodové reformy i s datem náběhu změn:

Podle Jurečky sice nová varianta nepřinese takové ulehčení důchodovému systému jako původní dvouměsíční růst, ale změna je to stále udržitelná. „Celkově reforma přináší obrovskou konsolidaci do budoucna, vnímáme zároveň nějakou společenskou rovnováhu a zároveň tohle opatření v průzkumech lidé označovali za nejvíce bolestivé,“ vysvětluje ministr proč nakonec vyslyšel změny, po kterých mimo jiné volala i Česká demografická společnost.

Demografové navíc argumentovali plynulejším růstem, který nebude vytvářet nespravedlnosti mezi jednotlivými ročníky odcházející do důchodu.

Ministr práce potvrdil, že otevřená je debata i ohledně dalších „dílčích detailů“. Jde například o úpravy u takzvaného výchovného. Původně šlo o 500 korun přilepšení k důchodu za každé dítě, o které rodič pečoval na úkor své kariéry. Smyslem bylo odstranit rozdíly ve výšce penzí mužů a žen.

Reforma přišla úpravou – navýšení o pět set korun bude náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou bude kompenzované fiktivním vyměřovacím základem. V překladu: rodiči se do důchodu během péče o dítě bude započítávat jako by odváděl průměrný výdělek v daném roce.

„V budoucnu, když se v čase posuneme o patnáct, dvacet let, tak vyměřovací základ už bude lepší než pět set korun,“ vysvětluje úvahy zákonodárců lidovecký poslanec Jiří Navrátil.

A ministr Jurečka potvrzuje, že se přiklání k variantě, že by rodiče dostali to, co je pro ně výhodnější. „Směřuji k tomu, abychom měli nastaveno, že se vypočte jedna i druhá možnost a rodičům bude přiznáno to, co je výhodnější,“ řekl Seznam Zprávám.

Příští týden začne sněmovní výbor pro sociální politiku případné změny projednávat.

Podle poslance Jiřího Navrátila, který je členem výboru, se neuzavřela ani diskuze ohledně náročných profesí. Jde o konkrétní pracovní pozice, které budou podle počtu odsloužených směn moci odejít do penze až o 60 měsíců dříve před řádným důchodovým věkem, a to bez penalizace.

„Tam je to ještě bouřlivé. Protože každý říká, že ta náročná profese je ta jeho,“ říká Jiří Navrátil s tím, že v se debaty točí kolem všech náročných profesí tak jak je předložilo Ministerstvo zdravotnictví.

Poslanec za Starosty a nezávislé Viktor Vojtko redakci potvrdil, že se o konkrétní podobě pozměňovacích návrhů stále jedná a budou případně předložené za celou koalici. Jan Bauer z ODS zase redakci uvedl, že občanští demokraté sami žádné změny nepřipravují.

Opoziční hnutí ANO a SPD chystají k důchodové reformě řadu pozměňovacích návrhu.

„Bude jich víc, na podrobnosti si ale počkejte,“ potvrdil Igor Hendrych z ANO. Redakci ale potvrdil, že jeden z pozměňovacích návrhu bude mířit na ponechání 65 let jako stropu pro odchod do důchodu.

Stejně tak bude chtít hnutí ANO i upravit motivaci pro pracující seniory. Vládní návrh počítá s nižšími návrhy a tedy s tím, že z výplaty budou mít okamžitě více peněz. Už dříve Aleš Juchelka z hnutí ANO redakci popsal, že je podle něj správnější cesta pracujícím seniorům naopak zvyšovat vyplácenou penzi.

I Lucie Šafránková, poslankyně SPD a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku, připravuje řadu změn. „Budu navrhovat, aby se lidem, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 45 let, nikterak nekrátil předčasný starobní důchod, pokud se do něj rozhodnou odejít, oproti řádnému starobnímu důchodu,“ popisuje pro Seznam Zprávy a argumentuje, že za odpracovaných 45 let by člověk neměl být státem finančně trestán.

V této logice Šafránková pokračuje a doplňuje, že tomu, kdo platí sociální pojištění minimálně 40 let, by se postih za předčasný důchod měl krátit jen polovičně oproti současné situaci.

„Budu navrhovat i zrušení ustanovení o zákazu valorizace procentní složky předčasného starobního důchodu, které do zákona o důchodovém pojištění prosadila současná vládní koalice,“ popisuje Lucie Šafránková.

Stejně tak chce zastropovat důchodový věk na 65 letech a bude chtít prosadit i to, aby se nesnižovalo tempo růstu nových důchodů skrze upravený výpočet.