Dokument o 22 stranách, na kterých je v bodech předestřeno, jaké jsou hlavní problémy s digitálním stavebním řízením. Na vládě ho minulý týden prezentoval a dodával potřebný kontext Karel Trpkoš, muž, který stojí za rozjetou digitalizací na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Den po emotivní tiskové konferenci Pirátské strany a vzkazech přes sociální sítě, že fakticky kolegům z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pomohl jen obecnými radami, nebo je dokonce jeho lidé jen zdržovali, pro Seznam Zprávy popisuje okolnosti vzniku výbušné analýzy, která ve finále stála Ivana Bartoše (Piráti) ministerský post.

„Z pohledu standardních disciplín na tomto projektu nefungovalo nic,“ popisuje vrchní ředitel Ministerstva práce a sociálních věcí.

Takže na vedení digitalizace stavebního řízení chyběl někdo, kdo má zkušenosti s takto robustní digitalizací?

S takto velkým systémem rozhodně.

V jaké chvíli jste tedy do projektu vstoupil? Vaše jméno se hodně skloňuje ohledně analýzy, která vznikla pro vládu…

Na mě se všechno svede… Je pravdou, že na analýze jsem se podílel.

Dobře a jak jste se tedy vlastně dostal k tomu, že jste hodnotil stav digitalizace stavebního řízení?

Zhruba měsíc a půl zpátky se začalo mluvit o tom, že je Ivan Bartoš v problémech.

Takže se bavíme o srpnu?

Přelom července a srpna. Byli určení tři ministři, kteří měli Ivanu Bartošovi pomoci. Ministr financí, ministr dopravy a myslím, že tam byl ještě ministr průmyslu a obchodu. V této fázi jsme ještě nebyli oslovení.

Zhruba před třemi nedělemi přišel Marian Jurečka (přímý nadřízený Karla Trpkoše, ministr práce a sociálních věcí) a řekl mi, že se na vládě rozhodlo, že máme MMR pomoct, a ať se do toho pustíme. Řeknu vám, jak jsme se do toho pustili, ale udělám ještě vsuvku – pojďme si říct, jak vypadala rétorika: Na konci července z Ministerstva pro místní rozvoj znělo, že všechno funguje, jen je potřeba to doladit. V té chvíli, kdybychom byli požádání, ať pomůžeme, tak tam pošleme tři lidi, ať si je úkolují sami. Měli jsme k MMR důvěru na té úrovni, že každý systém má nějaké porodní bolesti.

V srpnu se začaly přiznávat problémy, ovšem s tím, že na konci měsíce všechno bude vyladěné. V tu chvíli už došlo ke komunikaci na úrovni vlády, kterou jsem zmiňoval. Protože členové vlády pochopili, že řešení není jednoduché. V této fázi už by byla forma pomoci jiná než v červenci. V červenci Ivanu Bartošovi věříte, že to má pod kontrolou. A v srpnu už přemýšlíte, jestli to pod kontrolou skutečně má.

A kdy jste se tedy zapojili vy?

To už bylo září. A zároveň už padl i ten srpnový termín, že všechno již bude fungovat. V tu chvíli už jsem se na to díval tak, že si Ivan Bartoš není jistý tím, co dělá a že první, co musí vzniknout, je analýza, abychom věděli, jak konkrétně pomoci. Museli jsme znát, v jaké situaci projekt je. Proto jsme se v prvním kroku podívali na to, co je hotové, jak jsou nastavené procesy a vývoj. Zkrátka udělali zhodnocení situace. V okamžiku, kdy tři měsíce „stroj neseje“, musíte se na to dívat takhle.

Když to vulgarizuji, proč jste tam prostě neposlat tři ajťáky, kteří by si tam sedli a pomáhali, s čím bude potřeba?

Protože by nepracovali efektivně. Nevíte, co tam je za problémy, které jsou zároveň tak velké, že ještě v září nejsou vyřešené. Pomoc od nás skutečně šla, ale šla ve formě, kterou jsme v danou chvíli považovali za správnou. To znamená podívat se, jaký je stav, podívat se, kde jsou problémy, podívat se, jak hlubokého rázu jsou a navrhnout doporučení k nápravě. To se nakonec udělalo a zhmotnilo ve zmiňované analýze. Akorát je celkový stav horší, než jsme očekávali.

Zároveň je v analýze korektně popsáno, že po technické stránce není systém postavený úplně špatně. Technologie jsou relativně moderní, firma, co to stavěla, nepostupovala úplně špatně. Jen je vidět, že měli málo času, že se soustředili na kód, a ne na další věci kolem. Jde ale o záležitosti, které jsou zhojitelné v čase. Co je problematičtější, je oblast definice zadání.

Do médií uniklo 22 stran dokumentu, který představuje manažerské shrnutí. Má ještě další část nebo tohle je všechno? Když to zlehčím, spíše to vypadá jako prezentace než hloubková analýza.

Nebylo potřeba, abychom zpracovávali hlubokou analýzu, protože popsané problémy byly příliš zjevné. Když jsme dostali pokyn, abychom se k tomu přihlásili, požádal jsem kolegy z MMR o několik dokumentů. Jsou to standardní dokumenty, které by u každého takového projektu měly být k dispozici.

Během tří dnů jsme jich dostali pět procent. Pak se nic nedělo, a po urgencích jsem dostal další sadu dokumentů. Ve výsledku jsme obdrželi tak 40 až 45 procent toho, co jsme potřebovali. A to ještě dokumenty nebyly ve 100procentní kvalitě. Ale byli jsme rádi, že nám aspoň něco přišlo. Jsou to přitom dokumenty, které máte mít a na dobrém projektu ihned k dispozici je do hodiny pošlete. To, jak se to muselo lepit, ukazovalo, že dokumentaci vůbec nemají. Bavíme se o základních dokumentech.

Snažím se to přeložit: Stavím dům a chybí mi technická specifikace stavby. Dá se to takto přirovnat?

Nevíte, kudy povedete elektřinu. Víte, kde povedete vodu. I když je dům dvoupatrový, dokumenty máte jen k prvnímu patru. Zhruba tak to je.

Kvituji, že nám dali přístup ke zdrojovým kódům. Právě tam zároveň kolega zjistil, že kvalita implementace není špatná z pohledu technických částí. Na základě toho jsme postavili tu zprávu. Sešli jsme se i s dodavatelem, abychom věděli, jak funguje. Zašli jsme si na Stavební úřady a tak dále.

Ta zpráva samozřejmě není hluboká. Ale ona v žádném případě neměla sloužit k odstřelení Ivana Bartoše.

Ale i premiér Petr Fiala zprávu zmiňuje, že ho přesvědčila k odvolání Ivana Bartoše. A od Pirátů zní, že zpráva vznikla účelově, aby zlikvidovala ministra. Šel jste tam s takovým zadáním?

V žádném případě. Měli jsme jasný cíl, a to narovnat celý projekt. Jsou to úplně rozdílné věci. Interpretace od Pirátů? Budu úplně otevřený, problém přece není v tom, co říká Trpkoš. Že se nedaří digitalizace, to říkají lidé na stavebních úřadech. Není potřeba, aby Trpkoš psal zprávu. Stačí si obejít lidi. Diskuze nad účelem zprávy je zbytečná. Ať najdou někoho, kdo řekne, že takhle dobrý systém neviděl a bude na něm s láskou pracovat. Ať ho přivedou! O té zprávě to vůbec není. Ta měla shrnout stav, který ale vidí každý starosta na svém stavební úřadě. Očekávalo se, že Ivan Bartoš přijde s opatřeními k nápravě.

Co teď bude dál? Proč vlastně dohled na digitalizací stavebního řízení nepřipadl vám, ale ministru dopravy?

Budeme pomáhat samozřejmě dál a jsme součástí toho týmu. S Martinem Kupkou se bavíme o tom, jak bude vypadat vedení týmu a jaká bude moje participace. Úloha je to moc hezká, samozřejmě by se mi to líbilo. Ale mám pět velkých agendových systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a nemůžu odejít. Leda bych se s Marianem Jurečkou domluvil jinak. Pokud řekne, že budu užitečnější tam, tak o tom budeme mluvit. Zatím mám ale závazek tady, který hodlám dodržovat. Na MPSV děláme věci naprosto zásadního významu. Děláme na revizi dávek, kterou máme mít od 1. července nasazenou, měníme věci kolem zaměstnanosti. Vytváříme pět velkých systémů, které máme dodat do září příštího roku.

Takže budete v pozici konzultanta?

Ne. Zatím se bavíme o celkové roli MPSV. A skládáme tým s Martinem Kupkou. Od nás tam půjde asi osm lidí. Pro nás to bude znamenat nějaká omezení. V nejbližší době je půjčíme.

Vás nezasáhne zapůjčení osmi lidí?

Zasáhne to jeden systém, ale řekli jsme si, že je to pro nás akceptovatelný stav.

Dokument o 22 stranách, na kterých je v bodech předestřeno, jaké jsou hlavní problémy s digitálním stavebním řízením. Na vládě ho minulý týden prezentoval a dodával potřebný kontext Karel Trpkoš, muž, který stojí za rozjetou digitalizací na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Den po emotivní tiskové konferenci Pirátské strany a vzkazech přes sociální sítě, že fakticky kolegům z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pomohl jen obecnými radami, nebo je dokonce jeho lidé jen zdržovali, pro Seznam Zprávy popisuje okolnosti vzniku výbušné analýzy, která ve finále stála Ivana Bartoše (Piráti) ministerský post.

„Z pohledu standardních disciplín na tomto projektu nefungovalo nic,“ popisuje vrchní ředitel Ministerstva práce a sociálních věcí.

Takže na vedení digitalizace stavebního řízení chyběl někdo, kdo má zkušenosti s takto robustní digitalizací?

S takto velkým systémem rozhodně.

V jaké chvíli jste tedy do projektu vstoupil? Vaše jméno se hodně skloňuje ohledně analýzy, která vznikla pro vládu…

Na mě se všechno svede… Je pravdou, že na analýze jsem se podílel.

Dobře a jak jste se tedy vlastně dostal k tomu, že jste hodnotil stav digitalizace stavebního řízení?

Zhruba měsíc a půl zpátky se začalo mluvit o tom, že je Ivan Bartoš v problémech.

Takže se bavíme o srpnu?

Přelom července a srpna. Byli určení tři ministři, kteří měli Ivanu Bartošovi pomoci. Ministr financí, ministr dopravy a myslím, že tam byl ještě ministr průmyslu a obchodu. V této fázi jsme ještě nebyli oslovení.

Zhruba před třemi nedělemi přišel Marian Jurečka (přímý nadřízený Karla Trpkoše, ministr práce a sociálních věcí) a řekl mi, že se na vládě rozhodlo, že máme MMR pomoct, a ať se do toho pustíme. Řeknu vám, jak jsme se do toho pustili, ale udělám ještě vsuvku – pojďme si říct, jak vypadala rétorika: Na konci července z Ministerstva pro místní rozvoj znělo, že všechno funguje, jen je potřeba to doladit. V té chvíli, kdybychom byli požádání, ať pomůžeme, tak tam pošleme tři lidi, ať si je úkolují sami. Měli jsme k MMR důvěru na té úrovni, že každý systém má nějaké porodní bolesti.

V srpnu se začaly přiznávat problémy, ovšem s tím, že na konci měsíce všechno bude vyladěné. V tu chvíli už došlo ke komunikaci na úrovni vlády, kterou jsem zmiňoval. Protože členové vlády pochopili, že řešení není jednoduché. V této fázi už by byla forma pomoci jiná než v červenci. V červenci Ivanu Bartošovi věříte, že to má pod kontrolou. A v srpnu už přemýšlíte, jestli to pod kontrolou skutečně má.

A kdy jste se tedy zapojili vy?

To už bylo září. A zároveň už padl i ten srpnový termín, že všechno již bude fungovat. V tu chvíli už jsem se na to díval tak, že si Ivan Bartoš není jistý tím, co dělá a že první, co musí vzniknout, je analýza, abychom věděli, jak konkrétně pomoci. Museli jsme znát, v jaké situaci projekt je. Proto jsme se v prvním kroku podívali na to, co je hotové, jak jsou nastavené procesy a vývoj. Zkrátka udělali zhodnocení situace. V okamžiku, kdy tři měsíce „stroj neseje“, musíte se na to dívat takhle.

Když to vulgarizuji, proč jste tam prostě neposlat tři ajťáky, kteří by si tam sedli a pomáhali, s čím bude potřeba?

Protože by nepracovali efektivně. Nevíte, co tam je za problémy, které jsou zároveň tak velké, že ještě v září nejsou vyřešené. Pomoc od nás skutečně šla, ale šla ve formě, kterou jsme v danou chvíli považovali za správnou. To znamená podívat se, jaký je stav, podívat se, kde jsou problémy, podívat se, jak hlubokého rázu jsou a navrhnout doporučení k nápravě. To se nakonec udělalo a zhmotnilo ve zmiňované analýze. Akorát je celkový stav horší, než jsme očekávali.

Zároveň je v analýze korektně popsáno, že po technické stránce není systém postavený úplně špatně. Technologie jsou relativně moderní, firma, co to stavěla, nepostupovala úplně špatně. Jen je vidět, že měli málo času, že se soustředili na kód, a ne na další věci kolem. Jde ale o záležitosti, které jsou zhojitelné v čase. Co je problematičtější, je oblast definice zadání.

Do médií uniklo 22 stran dokumentu, který představuje manažerské shrnutí. Má ještě další část nebo tohle je všechno? Když to zlehčím, spíše to vypadá jako prezentace než hloubková analýza.

Nebylo potřeba, abychom zpracovávali hlubokou analýzu, protože popsané problémy byly příliš zjevné. Když jsme dostali pokyn, abychom se k tomu přihlásili, požádal jsem kolegy z MMR o několik dokumentů. Jsou to standardní dokumenty, které by u každého takového projektu měly být k dispozici.

Během tří dnů jsme jich dostali pět procent. Pak se nic nedělo, a po urgencích jsem dostal další sadu dokumentů. Ve výsledku jsme obdrželi tak 40 až 45 procent toho, co jsme potřebovali. A to ještě dokumenty nebyly ve 100procentní kvalitě. Ale byli jsme rádi, že nám aspoň něco přišlo. Jsou to přitom dokumenty, které máte mít a na dobrém projektu ihned k dispozici je do hodiny pošlete. To, jak se to muselo lepit, ukazovalo, že dokumentaci vůbec nemají. Bavíme se o základních dokumentech.

Snažím se to přeložit: Stavím dům a chybí mi technická specifikace stavby. Dá se to takto přirovnat?

Nevíte, kudy povedete elektřinu. Víte, kde povedete vodu. I když je dům dvoupatrový, dokumenty máte jen k prvnímu patru. Zhruba tak to je.

Kvituji, že nám dali přístup ke zdrojovým kódům. Právě tam zároveň kolega zjistil, že kvalita implementace není špatná z pohledu technických částí. Na základě toho jsme postavili tu zprávu. Sešli jsme se i s dodavatelem, abychom věděli, jak funguje. Zašli jsme si na Stavební úřady a tak dále.

Ta zpráva samozřejmě není hluboká. Ale ona v žádném případě neměla sloužit k odstřelení Ivana Bartoše.

Ale i premiér Petr Fiala zprávu zmiňuje, že ho přesvědčila k odvolání Ivana Bartoše. A od Pirátů zní, že zpráva vznikla účelově, aby zlikvidovala ministra. Šel jste tam s takovým zadáním?

V žádném případě. Měli jsme jasný cíl, a to narovnat celý projekt. Jsou to úplně rozdílné věci. Interpretace od Pirátů? Budu úplně otevřený, problém přece není v tom, co říká Trpkoš. Že se nedaří digitalizace, to říkají lidé na stavebních úřadech. Není potřeba, aby Trpkoš psal zprávu. Stačí si obejít lidi. Diskuze nad účelem zprávy je zbytečná. Ať najdou někoho, kdo řekne, že takhle dobrý systém neviděl a bude na něm s láskou pracovat. Ať ho přivedou! O té zprávě to vůbec není. Ta měla shrnout stav, který ale vidí každý starosta na svém stavební úřadě. Očekávalo se, že Ivan Bartoš přijde s opatřeními k nápravě.

Co teď bude dál? Proč vlastně dohled na digitalizací stavebního řízení nepřipadl vám, ale ministru dopravy?

Budeme pomáhat samozřejmě dál a jsme součástí toho týmu. S Martinem Kupkou se bavíme o tom, jak bude vypadat vedení týmu a jaká bude moje participace. Úloha je to moc hezká, samozřejmě by se mi to líbilo. Ale mám pět velkých agendových systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a nemůžu odejít. Leda bych se s Marianem Jurečkou domluvil jinak. Pokud řekne, že budu užitečnější tam, tak o tom budeme mluvit. Zatím mám ale závazek tady, který hodlám dodržovat. Na MPSV děláme věci naprosto zásadního významu. Děláme na revizi dávek, kterou máme mít od 1. července nasazenou, měníme věci kolem zaměstnanosti. Vytváříme pět velkých systémů, které máme dodat do září příštího roku.

Takže budete v pozici konzultanta?

Ne. Zatím se bavíme o celkové roli MPSV. A skládáme tým s Martinem Kupkou. Od nás tam půjde asi osm lidí. Pro nás to bude znamenat nějaká omezení. V nejbližší době je půjčíme.

Vás nezasáhne zapůjčení osmi lidí?

Zasáhne to jeden systém, ale řekli jsme si, že je to pro nás akceptovatelný stav.