Vláda schválila pro příští rok minimální mzdu 20 800 korun. Řada firem, v nichž se už nedaří obsazovat pozice českými pracovníky a musí se proto poohlížet za hranicemi, ovšem s napětím čeká na jinou státem stanovenou mzdovou hladinu: minimální výplatu pro pracovníka dovezeného z třetích zemí.

A ve hře je podle zjištění Seznam Zpráv mzdová hladina 29 120 korun, což je 1,4násobek minimální mzdy. Firmy by přitom musely upravit i výplaty pro české pracovníky, aby je nediskriminovaly.

Proč se to může stát? Zaměstnavatelé totiž využívají k dovážení pracovníků ze zahraničí Program kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem je zrychlit administrativu nutnou k získání pobytového oprávnění pracovníka výměnou za to, že stát nastavuje kritéria, včetně minimální výše platu nebo mzdy, kterou bude pracovník po celou dobu pracovního poměru pobírat.

Zatím byla minimální výše platu navázána na 1,2násobek „zaručené mzdy“. Jenomže tento pojem se s novelou vytratil ze zákoníku práce a od příštího roku je potřeba nastavit mzdovou hladinu jinak.

„Probíhají meziresortní debaty o nahrazení aktuálního 1,2násobku zaručené mzdy jiným kritériem, přičemž kritérium 1,4násobku je jednou z diskutovaných možností. Toto kritérium je mimochodem již zakotveno v Projektu pracovní migrace z Indonésie, který vláda schválila v červnu tohoto roku,“ říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Miluše Trefancová zároveň uvádí, že mzdová hladina je přeneseně závazná i pro české pracovníky. V Česku totiž platí zásada, že za stejnou práci stejná odměna. „Neměly by tedy existovat neopodstatněné rozdíly v odměňování mezi českými a zahraničními pracovníky,“ popisuje Trefancová.

Pro zaměstnavatele je ale takto nastavená výše požadované mzdy problém. Gabriela Hrbáčková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, popisuje, že program upravuje takzvanou fixní část mzdy a pracovníci běžně dostávají ještě různé příplatky, které ovšem nejsou nárokovatelné.

Běžné měsíční fixní mzdy se mají podle Gabriely Hrbáčkové v segmentech, kde se hledají zahraniční pracovníci, pohybovat kolem 23 až 26 tisíc korun.

„Jsou tím naprosto zásadně ohroženi a budou vyloučeni z možnosti přihlásit se do těchto programů chytré migrace. Nebudou schopni splnit mzdové kritérium, nemůžou od ledna všem svým zaměstnancům navýšit ve fixu o tři až šest tisíc korun,“ říká Gabriela Hrbáčková, sama generální ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Podle Hrbáčkové firmy, jejichž výroba je ohrožena kvůli nedostatku pracovníků, budou ještě v patovější situaci.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký se pozastavuje nad tím, proč se pracuje s variantou 1,4násobku průměrné mzdy. Popisuje konkrétní situaci v textilním průmyslu.

„V automobilovém průmyslu to může být úplně jedno, ale máme odvětví, kde to problém je. V oděvním průmyslu byla v červenci průměrná mzda 26 501 korun, pokud by to opatření vešlo v platnost, tak by nastupující zaměstnanec v roce 2025 musel mít nastupující mzdu 29 120 korun,“ popisuje Horecký a dodává, že cenu v oděvním průmyslu určuje trh, pokud by se zvedly mzdy, musela by se zvednout i cena výrobků a hrozí, že firma už je neprodá.

„Typicky jde o dřevozpracující průmysl, textilní průmysl, ale i zemědělství,“ říká prezident konfederace.

Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, naopak obavy zaměstnavatelů ze ztráty konkurenceschopnosti nechávají chladným. „Jestli se někdo někomu bojí doplatit na 1,4násobek minimální mzdy, tak je to spíš na to, aby zvážil, v jakém stavu je jeho podnikatelský záměr,“ reaguje Středula.

Program kvalifikovaný zaměstnanec byl spuštěn v září 2019, do letošního roku jím prošlo 89 tisíc zahraničních pracovníků.

Vláda schválila pro příští rok minimální mzdu 20 800 korun. Řada firem, v nichž se už nedaří obsazovat pozice českými pracovníky a musí se proto poohlížet za hranicemi, ovšem s napětím čeká na jinou státem stanovenou mzdovou hladinu: minimální výplatu pro pracovníka dovezeného z třetích zemí.

A ve hře je podle zjištění Seznam Zpráv mzdová hladina 29 120 korun, což je 1,4násobek minimální mzdy. Firmy by přitom musely upravit i výplaty pro české pracovníky, aby je nediskriminovaly.

Proč se to může stát? Zaměstnavatelé totiž využívají k dovážení pracovníků ze zahraničí Program kvalifikovaný zaměstnanec. Cílem je zrychlit administrativu nutnou k získání pobytového oprávnění pracovníka výměnou za to, že stát nastavuje kritéria, včetně minimální výše platu nebo mzdy, kterou bude pracovník po celou dobu pracovního poměru pobírat.

Zatím byla minimální výše platu navázána na 1,2násobek „zaručené mzdy“. Jenomže tento pojem se s novelou vytratil ze zákoníku práce a od příštího roku je potřeba nastavit mzdovou hladinu jinak.

„Probíhají meziresortní debaty o nahrazení aktuálního 1,2násobku zaručené mzdy jiným kritériem, přičemž kritérium 1,4násobku je jednou z diskutovaných možností. Toto kritérium je mimochodem již zakotveno v Projektu pracovní migrace z Indonésie, který vláda schválila v červnu tohoto roku,“ říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu, které je hlavním gestorem Programu kvalifikovaný zaměstnanec.

Miluše Trefancová zároveň uvádí, že mzdová hladina je přeneseně závazná i pro české pracovníky. V Česku totiž platí zásada, že za stejnou práci stejná odměna. „Neměly by tedy existovat neopodstatněné rozdíly v odměňování mezi českými a zahraničními pracovníky,“ popisuje Trefancová.

Pro zaměstnavatele je ale takto nastavená výše požadované mzdy problém. Gabriela Hrbáčková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, popisuje, že program upravuje takzvanou fixní část mzdy a pracovníci běžně dostávají ještě různé příplatky, které ovšem nejsou nárokovatelné.

Běžné měsíční fixní mzdy se mají podle Gabriely Hrbáčkové v segmentech, kde se hledají zahraniční pracovníci, pohybovat kolem 23 až 26 tisíc korun.

„Jsou tím naprosto zásadně ohroženi a budou vyloučeni z možnosti přihlásit se do těchto programů chytré migrace. Nebudou schopni splnit mzdové kritérium, nemůžou od ledna všem svým zaměstnancům navýšit ve fixu o tři až šest tisíc korun,“ říká Gabriela Hrbáčková, sama generální ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Podle Hrbáčkové firmy, jejichž výroba je ohrožena kvůli nedostatku pracovníků, budou ještě v patovější situaci.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký se pozastavuje nad tím, proč se pracuje s variantou 1,4násobku průměrné mzdy. Popisuje konkrétní situaci v textilním průmyslu.

„V automobilovém průmyslu to může být úplně jedno, ale máme odvětví, kde to problém je. V oděvním průmyslu byla v červenci průměrná mzda 26 501 korun, pokud by to opatření vešlo v platnost, tak by nastupující zaměstnanec v roce 2025 musel mít nastupující mzdu 29 120 korun,“ popisuje Horecký a dodává, že cenu v oděvním průmyslu určuje trh, pokud by se zvedly mzdy, musela by se zvednout i cena výrobků a hrozí, že firma už je neprodá.

„Typicky jde o dřevozpracující průmysl, textilní průmysl, ale i zemědělství,“ říká prezident konfederace.

Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, naopak obavy zaměstnavatelů ze ztráty konkurenceschopnosti nechávají chladným. „Jestli se někdo někomu bojí doplatit na 1,4násobek minimální mzdy, tak je to spíš na to, aby zvážil, v jakém stavu je jeho podnikatelský záměr,“ reaguje Středula.

Program kvalifikovaný zaměstnanec byl spuštěn v září 2019, do letošního roku jím prošlo 89 tisíc zahraničních pracovníků.