Po osmi letech soudních sporů bývalému doručovateli České pošty svitla naděje, že justice vyslyší jeho nároky. Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl o odškodnění Petra Hradila. Bývalému poštovnímu doručovateli přiřknul 101 tisíc korun plus úroky z prodlení ve výši 8 procent.

Je to dorovnání mzdy za období mezi roky 2014 až 2016. Olomoucký doručovatel si u justice nárokoval stejnou mzdu jako jeho pražský kolega. Měl asi o 3500 měsíčně méně a v žalobě se vymezil proti nerovnému odměňování. Zákoník práce přitom stanovuje, že za stejnou práci náleží zaměstnanci stejná odměna.

Kauza může spustit platové i v jiných branžích. „Rozhodnutí soudu, které, jak předpokládáme, musí být ve prospěch zaměstnanců, bude podkladem dosažení důstojných a rovných podmínek i mimo Českou poštu,“ řekl předem Jan Horecký z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zástupci obou stran u soudu chyběli, písemně se mohou odvolat. Jejich vyjádření redakce zjišťuje. Pošta už dříve odmítla, že by řidiče platově diskriminovala.

Obvodní soud uznal Hradilovy nároky. „Žalovaný je také povinnen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce, která bude vyčíslená v písemném vyhotovení rozhodnutí,“ doplnil soudce David Štamberk. Pošta má také podle rozhodnutí zaplatit náklady řízení ve výši 10 tisíc korun. Celkově ji jediný případ může vyjít na několik stovek tisíc korun.

Na základě Hradilovy žaloby se soudí stovky současných i bývalých zaměstnanců České pošty o zpětné dorovnání mzdy. „Podle hrubého odhadu bude takových sporů u zdejšího soudu zhruba kolem 200,“ sdělila na dotaz Seznam Zpráv mluvčí soudu Marianna Marcinková.

Hradilovi justice dala za pravdu i na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu a nálezu Ústavního soudu z roku 2021. Nicméně další tři roky soudci řešili výši odškodnění.

„Ve věci už bylo mezitímně pravomocně rozhodnuto – tedy že základ nároku je dán – z toho soud vycházel,“ odůvodnil soudce Štamberk.

Pošta mimo jiné argumentuje tím, že zaměstnanci v Praze oproti kolegům na menších pobočkách mohou mít náročnější práci. V případě řidičů-doručovatelů její zástupci zmiňovali třeba množství zastávek.

„Jakákoliv argumentace České pošty ohledně náročnosti práce v Praze a jejím zohlednění při stanovení výše mzdy by měla být soudy alespoň v otázce řidičů ignorována, protože vyšlo jasně najevo, že Česká pošta vůbec výkonnost zaměstnanců při stanovení výše tarifní mzdy nezohledňuje,“ reagoval advokát Sebastian Mach z kanceláře Fairsquare.

Zastupuje stovky klientů společnosti Rovná mzda, kterým v soudních sporech s Českou poštou pomáhá. Podle něj není pondělní rozhodnutí vzhledem k dřívějším verdiktům překvapivé.

„Očekáváme, že soudy budou v případech našich klientů, které v rámci iniciativy Rovná mzda zastupujeme, rozhodovat obdobně. Případy se dle našeho názoru zase tak moc neliší, protože i v průběhu jednotlivých řízení našich klientů na různých pracovních pozicích (pracovník přepážky, doručovatel balíkový s řízením vozidla, doručovatel listovní pěší atd.) se ukazuje, že Česká pošta při stanovení výše základní hrubé mzdy vycházela pouze z místa výkonu práce,“ řekl.

Doplnil, že poštou předkládané argumenty o kvantitě a kvalitě práce či délce praxe a dosaženém vzdělání pražských zaměstnanců jsou „pouze účelovou argumentací ve snaze odvrátit žaloby“.

Kritizoval postup pošty. „Obecně tento přístup považujeme za velmi nesolidní ke svým zaměstnancům v regionech, čímž Česká pošta jako zaměstnavatel devalvuje hodnotu práce mimopražských zaměstnanců,“ dodal.

Státní firma patří k největším zaměstnavatelům v zemi, pracuje v ní přes 20 tisíc lidí.

Zástupci odborů tvrdí, že má pošta dorovnat na mzdách až několik miliard korun. „Je to velký problém. Upozorňujeme na něj vedení už deset let, už tehdy byla podle našich odhadů částka pět až šest miliard korun, které by měl podnik dorovnat, aby mzdy na stejných pozicích odpovídaly,“ řekl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Evžen Dvorský, předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.

Podle zástupců odborů nelze určovat výši mezd na základě „nákladů na život“ v různých lokalitách. „Otevírání nůžek v ekonomické síle zaměstnanců jen na základě toho, odkud pochází, neodpovídá a neshoduje se s principy rovného zacházení a spravedlivé mzdy za stejnou práci. Ba naopak se jedná o nástroj sociálního dumpingu,“ doplnil Jan Horecký z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Mach také naznačil, že se na jejich právní kancelář už obracejí lidé i z jiných oborů. „Hlásí se nám i lidé z řad zaměstnanců maloobchodu, ale momentálně je odmítáme a plánujeme se v nejbližší době soustředit na nároky zaměstnanců České pošty,“ řekl.

Právní zástupkyně Petra Hradila čerpá dovolenou. Její klient se svých nároků u soudů domáhá už osm let. „Zůstává v obavách, jestli mu odškodnění vůbec bude přiznáno. Usuzuje z toho, že se spor tak dlouho vleče,“ řekla už dříve advokátka Marie Škardová.

Jak už bylo uvedeno, stanovisko České pošty redakce zjišťuje.

Po osmi letech soudních sporů bývalému doručovateli České pošty svitla naděje, že justice vyslyší jeho nároky. Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl o odškodnění Petra Hradila. Bývalému poštovnímu doručovateli přiřknul 101 tisíc korun plus úroky z prodlení ve výši 8 procent.

Je to dorovnání mzdy za období mezi roky 2014 až 2016. Olomoucký doručovatel si u justice nárokoval stejnou mzdu jako jeho pražský kolega. Měl asi o 3500 měsíčně méně a v žalobě se vymezil proti nerovnému odměňování. Zákoník práce přitom stanovuje, že za stejnou práci náleží zaměstnanci stejná odměna.

Kauza může spustit platové i v jiných branžích. „Rozhodnutí soudu, které, jak předpokládáme, musí být ve prospěch zaměstnanců, bude podkladem dosažení důstojných a rovných podmínek i mimo Českou poštu,“ řekl předem Jan Horecký z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zástupci obou stran u soudu chyběli, písemně se mohou odvolat. Jejich vyjádření redakce zjišťuje. Pošta už dříve odmítla, že by řidiče platově diskriminovala.

Obvodní soud uznal Hradilovy nároky. „Žalovaný je také povinnen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce, která bude vyčíslená v písemném vyhotovení rozhodnutí,“ doplnil soudce David Štamberk. Pošta má také podle rozhodnutí zaplatit náklady řízení ve výši 10 tisíc korun. Celkově ji jediný případ může vyjít na několik stovek tisíc korun.

Na základě Hradilovy žaloby se soudí stovky současných i bývalých zaměstnanců České pošty o zpětné dorovnání mzdy. „Podle hrubého odhadu bude takových sporů u zdejšího soudu zhruba kolem 200,“ sdělila na dotaz Seznam Zpráv mluvčí soudu Marianna Marcinková.

Hradilovi justice dala za pravdu i na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu a nálezu Ústavního soudu z roku 2021. Nicméně další tři roky soudci řešili výši odškodnění.

„Ve věci už bylo mezitímně pravomocně rozhodnuto – tedy že základ nároku je dán – z toho soud vycházel,“ odůvodnil soudce Štamberk.

Pošta mimo jiné argumentuje tím, že zaměstnanci v Praze oproti kolegům na menších pobočkách mohou mít náročnější práci. V případě řidičů-doručovatelů její zástupci zmiňovali třeba množství zastávek.

„Jakákoliv argumentace České pošty ohledně náročnosti práce v Praze a jejím zohlednění při stanovení výše mzdy by měla být soudy alespoň v otázce řidičů ignorována, protože vyšlo jasně najevo, že Česká pošta vůbec výkonnost zaměstnanců při stanovení výše tarifní mzdy nezohledňuje,“ reagoval advokát Sebastian Mach z kanceláře Fairsquare.

Zastupuje stovky klientů společnosti Rovná mzda, kterým v soudních sporech s Českou poštou pomáhá. Podle něj není pondělní rozhodnutí vzhledem k dřívějším verdiktům překvapivé.

„Očekáváme, že soudy budou v případech našich klientů, které v rámci iniciativy Rovná mzda zastupujeme, rozhodovat obdobně. Případy se dle našeho názoru zase tak moc neliší, protože i v průběhu jednotlivých řízení našich klientů na různých pracovních pozicích (pracovník přepážky, doručovatel balíkový s řízením vozidla, doručovatel listovní pěší atd.) se ukazuje, že Česká pošta při stanovení výše základní hrubé mzdy vycházela pouze z místa výkonu práce,“ řekl.

Doplnil, že poštou předkládané argumenty o kvantitě a kvalitě práce či délce praxe a dosaženém vzdělání pražských zaměstnanců jsou „pouze účelovou argumentací ve snaze odvrátit žaloby“.

Kritizoval postup pošty. „Obecně tento přístup považujeme za velmi nesolidní ke svým zaměstnancům v regionech, čímž Česká pošta jako zaměstnavatel devalvuje hodnotu práce mimopražských zaměstnanců,“ dodal.

Státní firma patří k největším zaměstnavatelům v zemi, pracuje v ní přes 20 tisíc lidí.

Zástupci odborů tvrdí, že má pošta dorovnat na mzdách až několik miliard korun. „Je to velký problém. Upozorňujeme na něj vedení už deset let, už tehdy byla podle našich odhadů částka pět až šest miliard korun, které by měl podnik dorovnat, aby mzdy na stejných pozicích odpovídaly,“ řekl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Evžen Dvorský, předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.

Podle zástupců odborů nelze určovat výši mezd na základě „nákladů na život“ v různých lokalitách. „Otevírání nůžek v ekonomické síle zaměstnanců jen na základě toho, odkud pochází, neodpovídá a neshoduje se s principy rovného zacházení a spravedlivé mzdy za stejnou práci. Ba naopak se jedná o nástroj sociálního dumpingu,“ doplnil Jan Horecký z právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Mach také naznačil, že se na jejich právní kancelář už obracejí lidé i z jiných oborů. „Hlásí se nám i lidé z řad zaměstnanců maloobchodu, ale momentálně je odmítáme a plánujeme se v nejbližší době soustředit na nároky zaměstnanců České pošty,“ řekl.

Právní zástupkyně Petra Hradila čerpá dovolenou. Její klient se svých nároků u soudů domáhá už osm let. „Zůstává v obavách, jestli mu odškodnění vůbec bude přiznáno. Usuzuje z toho, že se spor tak dlouho vleče,“ řekla už dříve advokátka Marie Škardová.

Jak už bylo uvedeno, stanovisko České pošty redakce zjišťuje.