Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alespoň tak je možné – ve velké zkratce – shrnout výsledky šetření, které exkluzivně pro Seznam Zprávy provedla agentura Ipsos. Zkraje října se dotazovala 1050 osob ze všech krajů České republiky, jak se jim žije dvanáct měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny. Především jak se oproti roku 2021 změnila jejich finanční situace.

„Získaná data nám naznačují, že tu skutečně byl – a do jisté míry ještě je – nějaký problém, který zasáhl rozpočty domácností. Inflace je samozřejmě velký faktor. Ale už trošku vidíme i nějaké pozitivnější signály,“ komentuje šetření analytik Ipsos Miloslav Drábik. Například růst příjmů: přibližně 72 procent dotázaných potvrdilo, že jejich mzdy nebo důchody v porovnání s rokem 2021 nějakým způsobem vzrostly.

Pojďme se na čísla podívat ve větším detailu.

Co se příjmů týče, Češi si oproti době před třemi lety obecně polepšili. Těch, kterým se od roku 2021 příjmy – ať už jde o mzdy nebo důchody – nezvedly, je v součtu 23 procent. Zbylé téměř tři čtvrtiny však uznaly, že jejich příjmy vzrostly.

Nejčastěji lidé zaznamenali růst příjmů do 5 procent; k tomu se hlásí především starší generace – polovina respondentů ve věku 66-99 let. Růst příjmů, v tomto případě důchodů, nicméně ovlivňuje valorizace.

Růst o více než 20 procent v porovnání s rokem 2021 pak nejčastěji zaznamenávají mladí lidé do 35 let, kteří nastupují na pracovní trh nebo ve svých profesích kariérně postupují, čímž se jim i zlepšují platové podmínky.

Lidé oslovení v průzkumu sice popsali, že si vydělají víc, ale také cítí, že je všechno dražší. Pokles financí ve svých domácích rozpočtech popsalo v souhrnu 42 procent dotázaných.

„Oproti roku 2021 došlo proporcionálně k většímu nárůstu výdajů domácností, nejčastěji za energie, potraviny nebo za bydlení. Jde o ty nejdůležitější výdaje, které prostě neškrtnete,“ přibližuje analytik Drábik.

Důvodem pociťovaného poklesu také může být, že se inflace vedle zvyšování reálných cen projevila i na spořicích účtech – znehodnotila finanční rezervy některých domácností. Část lidí byla navíc během krizových let nucena na své finanční rezervy sáhnout a jiní o ně přišli úplně.

„Češi mají často své úspory uložené v inflačně nezajištěných formách. Takže to, co provedla inflace českým občanům s úsporami, je něco strašidelného,“ potvrzuje ekonom Daniel Münich ze společnosti CERGE-EI. Dodává, že úbytek financí zaznamenaly především nízkopříjmové domácnosti, znehodnocení úspor čelila nejvíce střední třída.

Nálada v českých domácnostech se ovšem pozvolna zlepšuje. „V minulosti převládal spíše pesimismus, a to i v případě výhledu do budoucna. To se dnes lepší a vidíme to i na těchto datech,“ doplňuje Drábik. Poukazuje na to, že nyní má až 33 procent respondentů za to, že se jejich ekonomická situace vlastně nezměnila. A 22 procent respondentů dokonce pozoruje zlepšení.

Jak si tato čísla vyložit? Například jako signál, že začal opadat strach ze zdražování. A lidé začnou zase znovu utrácet.

„Přibývá domácností, které uvádějí zlepšení životní situace za poslední rok, i domácností, které optimisticky hodnotí budoucí rok. Ostatně také podle výzkumu PAQ od roku 2022 stabilně klesá také strach ze zdražování, byť v současnosti má obavy zhruba polovina lidí,“ uvádí ekonomická socioložka Martina Mysíková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Důvěra spotřebitelů se podle ní v posledních dvou letech zvyšuje, což se projevuje právě na ochotě nakupovat. „Obecně ubývá domácností, které výrazně šetří na výdajích na potraviny, spotřební zboží, ale i na návštěvy restaurací, kulturu a cestování,“ dodává socioložka.

Vedle příjmů českých domácností se šetření Ipsos pro Seznam Zprávy zabývalo právě proměnou výdajů. Lidé oslovení v průzkumu vykázali, že během jednoho měsíce zaplatí nejvíce za potraviny, bydlení a energie.

Při bližším zkoumání dat lze vyčíst, že i když jsou potraviny obecně největší položkou ve výdajích českých domácností, vysoký podíl měsíčních výdajů vynaložených na bydlení je typický pro jednu věkovou skupinu: mladé.

Náklady na bydlení rostou a koupit si nemovitost je čím dál finančně náročnější. Vyšší nájmy se pak dotýkají právě mladších generací, které i v rámci průzkumu popisují, že největších část jejich měsíčních příjmů spolknou právě náklady na bydlení. Následují potraviny, na třetím místě jsou energie.

„Pro věkovou kategorii 18-35 let je bydlení skutečně ‚větší zátěží‘ než pro ostatní generace. Samozřejmě je to způsobeno tím, že starší už kolikrát žijí historicky ve vlastním. Z jiných výzkumů zároveň víme, že mladá populace chce žít ve svém. Je však skeptická k tomu, zda na to někdy dosáhne,“ říká Drábik.

Starší generace zase nejčastěji uvedla, že zásadní je pro ni výdaj za energie. V šetření Ipsos uvedlo 40 procent lidí ve věku 54-99, že právě elektřina a plyn tvoří jejich hlavní měsíční výdaje. Potraviny jsou pak, podobně jako u mladších lidí, v těsném závěsu, náklady spojené s bydlením pak senioři řadí v rámci zásahu do měsíčního rozpočtu na třetí místo.

Agentura Ipsos do svého výzkumu zařadila ještě jedno téma, které v posledních týdnech rezonovalo českou politikou scénou – komunikaci s úřady.

Zhruba 29 procent dotázaných uvedlo, že v tomto ohledu vnímá spíše zlepšení, téměř stejný podíl (26 %) však prohlásil, že způsob, jakým jednání s úřady probíhá, se v posledních třech letech spíše zhoršil.

Jak se situace na poli digitalizace v éře Fialova kabinetu změnila, popisujeme v tomto seriálu, ve výsledku jde však spíše o drobné změny.

„Ti, kteří komunikaci s úřady vnímají pozitivně, většinou řeší spíše běžné úkony – vyřízení občanského nebo řidičského průkazu,“ doplňuje detaily analytik Drábik. „V tomto ohledu je komunikace ze strany úřadů oproti době před třemi lety rychlejší, lidé mají možnost rezervace.“

„Jinak se ale cítí ti, kteří s veřejnou správou řeší složitější úkony,“ odhaduje analytik. Z jeho zkušenosti mohli totiž lidé, kteří od úřadů očekávali více než běžné úkony, v některých případech narážet.

Diskutovaná je v tomto ohledu zejména digitalizace stavebního řízení, z dat nicméně nevyplývá, jak se podobné kauzy propisují do postojů občanů. „Obecně bych ale řekl, že ve vnímání současné společnosti nedochází k zásadním změnám v tom, že by pozorovala přelomové zlepšení nebo zhoršení,“ dodává.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alespoň tak je možné – ve velké zkratce – shrnout výsledky šetření, které exkluzivně pro Seznam Zprávy provedla agentura Ipsos. Zkraje října se dotazovala 1050 osob ze všech krajů České republiky, jak se jim žije dvanáct měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny. Především jak se oproti roku 2021 změnila jejich finanční situace.

„Získaná data nám naznačují, že tu skutečně byl – a do jisté míry ještě je – nějaký problém, který zasáhl rozpočty domácností. Inflace je samozřejmě velký faktor. Ale už trošku vidíme i nějaké pozitivnější signály,“ komentuje šetření analytik Ipsos Miloslav Drábik. Například růst příjmů: přibližně 72 procent dotázaných potvrdilo, že jejich mzdy nebo důchody v porovnání s rokem 2021 nějakým způsobem vzrostly.

Pojďme se na čísla podívat ve větším detailu.

Co se příjmů týče, Češi si oproti době před třemi lety obecně polepšili. Těch, kterým se od roku 2021 příjmy – ať už jde o mzdy nebo důchody – nezvedly, je v součtu 23 procent. Zbylé téměř tři čtvrtiny však uznaly, že jejich příjmy vzrostly.

Nejčastěji lidé zaznamenali růst příjmů do 5 procent; k tomu se hlásí především starší generace – polovina respondentů ve věku 66-99 let. Růst příjmů, v tomto případě důchodů, nicméně ovlivňuje valorizace.

Růst o více než 20 procent v porovnání s rokem 2021 pak nejčastěji zaznamenávají mladí lidé do 35 let, kteří nastupují na pracovní trh nebo ve svých profesích kariérně postupují, čímž se jim i zlepšují platové podmínky.

Lidé oslovení v průzkumu sice popsali, že si vydělají víc, ale také cítí, že je všechno dražší. Pokles financí ve svých domácích rozpočtech popsalo v souhrnu 42 procent dotázaných.

„Oproti roku 2021 došlo proporcionálně k většímu nárůstu výdajů domácností, nejčastěji za energie, potraviny nebo za bydlení. Jde o ty nejdůležitější výdaje, které prostě neškrtnete,“ přibližuje analytik Drábik.

Důvodem pociťovaného poklesu také může být, že se inflace vedle zvyšování reálných cen projevila i na spořicích účtech – znehodnotila finanční rezervy některých domácností. Část lidí byla navíc během krizových let nucena na své finanční rezervy sáhnout a jiní o ně přišli úplně.

„Češi mají často své úspory uložené v inflačně nezajištěných formách. Takže to, co provedla inflace českým občanům s úsporami, je něco strašidelného,“ potvrzuje ekonom Daniel Münich ze společnosti CERGE-EI. Dodává, že úbytek financí zaznamenaly především nízkopříjmové domácnosti, znehodnocení úspor čelila nejvíce střední třída.

Nálada v českých domácnostech se ovšem pozvolna zlepšuje. „V minulosti převládal spíše pesimismus, a to i v případě výhledu do budoucna. To se dnes lepší a vidíme to i na těchto datech,“ doplňuje Drábik. Poukazuje na to, že nyní má až 33 procent respondentů za to, že se jejich ekonomická situace vlastně nezměnila. A 22 procent respondentů dokonce pozoruje zlepšení.

Jak si tato čísla vyložit? Například jako signál, že začal opadat strach ze zdražování. A lidé začnou zase znovu utrácet.

„Přibývá domácností, které uvádějí zlepšení životní situace za poslední rok, i domácností, které optimisticky hodnotí budoucí rok. Ostatně také podle výzkumu PAQ od roku 2022 stabilně klesá také strach ze zdražování, byť v současnosti má obavy zhruba polovina lidí,“ uvádí ekonomická socioložka Martina Mysíková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Důvěra spotřebitelů se podle ní v posledních dvou letech zvyšuje, což se projevuje právě na ochotě nakupovat. „Obecně ubývá domácností, které výrazně šetří na výdajích na potraviny, spotřební zboží, ale i na návštěvy restaurací, kulturu a cestování,“ dodává socioložka.

Vedle příjmů českých domácností se šetření Ipsos pro Seznam Zprávy zabývalo právě proměnou výdajů. Lidé oslovení v průzkumu vykázali, že během jednoho měsíce zaplatí nejvíce za potraviny, bydlení a energie.

Při bližším zkoumání dat lze vyčíst, že i když jsou potraviny obecně největší položkou ve výdajích českých domácností, vysoký podíl měsíčních výdajů vynaložených na bydlení je typický pro jednu věkovou skupinu: mladé.

Náklady na bydlení rostou a koupit si nemovitost je čím dál finančně náročnější. Vyšší nájmy se pak dotýkají právě mladších generací, které i v rámci průzkumu popisují, že největších část jejich měsíčních příjmů spolknou právě náklady na bydlení. Následují potraviny, na třetím místě jsou energie.

„Pro věkovou kategorii 18-35 let je bydlení skutečně ‚větší zátěží‘ než pro ostatní generace. Samozřejmě je to způsobeno tím, že starší už kolikrát žijí historicky ve vlastním. Z jiných výzkumů zároveň víme, že mladá populace chce žít ve svém. Je však skeptická k tomu, zda na to někdy dosáhne,“ říká Drábik.

Starší generace zase nejčastěji uvedla, že zásadní je pro ni výdaj za energie. V šetření Ipsos uvedlo 40 procent lidí ve věku 54-99, že právě elektřina a plyn tvoří jejich hlavní měsíční výdaje. Potraviny jsou pak, podobně jako u mladších lidí, v těsném závěsu, náklady spojené s bydlením pak senioři řadí v rámci zásahu do měsíčního rozpočtu na třetí místo.

Agentura Ipsos do svého výzkumu zařadila ještě jedno téma, které v posledních týdnech rezonovalo českou politikou scénou – komunikaci s úřady.

Zhruba 29 procent dotázaných uvedlo, že v tomto ohledu vnímá spíše zlepšení, téměř stejný podíl (26 %) však prohlásil, že způsob, jakým jednání s úřady probíhá, se v posledních třech letech spíše zhoršil.

Jak se situace na poli digitalizace v éře Fialova kabinetu změnila, popisujeme v tomto seriálu, ve výsledku jde však spíše o drobné změny.

„Ti, kteří komunikaci s úřady vnímají pozitivně, většinou řeší spíše běžné úkony – vyřízení občanského nebo řidičského průkazu,“ doplňuje detaily analytik Drábik. „V tomto ohledu je komunikace ze strany úřadů oproti době před třemi lety rychlejší, lidé mají možnost rezervace.“

„Jinak se ale cítí ti, kteří s veřejnou správou řeší složitější úkony,“ odhaduje analytik. Z jeho zkušenosti mohli totiž lidé, kteří od úřadů očekávali více než běžné úkony, v některých případech narážet.

Diskutovaná je v tomto ohledu zejména digitalizace stavebního řízení, z dat nicméně nevyplývá, jak se podobné kauzy propisují do postojů občanů. „Obecně bych ale řekl, že ve vnímání současné společnosti nedochází k zásadním změnám v tom, že by pozorovala přelomové zlepšení nebo zhoršení,“ dodává.