Propojená data České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce mluví jasně: v Česku se finančně vyplácí změnit práci. A to ve všech relevantních věkových skupinách.

Například: Čtyřicetiletý muž, který dostal výpověď si typicky v následující práci finančně polepší o 11 procent. Pokud odejde dohodou, tak si polepší o pět procent.

Celkově si muži finančně polepší při výpovědi o osm procent, a šest procent pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy si při změně zaměstnání finančně polepší ještě víc, celkově až o 10 procent při výpovědi.

Analýza se přitom opírá o robustní základnu dat od téměř 62 tisíc lidi, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti.

Ve zkratce: aktuálně platí, že první dva měsíce nezaměstnaný dostává 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce 50 procent a zbylé podpůrčí období, které se odvíjí podle věku, 45 procent. Zároveň platí finanční strop 24 608 korun, který vychází z průměrné mzdy. A ke všemu lidé, kteří odejdou ze zaměstnání z vlastní vůle nebo dohodou, dostávají po celou dobu jen 45 procent.

Nově má podpora v nezaměstnanosti vzrůst v prvním období na 80 procent, v druhém zůstat na 50 procentech a ve třetím klesnout na 40 procent.

Zároveň roste i maximální výše podpory – nově to má být až 80 procent průměrné mzdy – tedy v letošním roce až 33 942 korun.

Novinkou je i vyšší motivace k rekvalifikaci. Pokud se příjemce podpory v nezaměstnanosti začne rekvalifikovat, stoupne mu opět podpora na 80 procent.

Neskrývaným účelem připravované změny je rozhýbat trh práce a vyslat zprávu, aby Češi byli sebevědomější pracovníci, kteří se nebojí měnit zaměstnání.

„Vytváříme daleko lepší podmínky proto, aby lidé měli odvahu se sebevzdělávat, rekvalifikovat a hledat si novou lepší pozici a zvyšovat svoje příjmy a v neposlední řadě zvyšovat příjmy pro stát jako celek,“ shrnul to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s dovětkem, že český trhy je zatím poměrně strnulý.

Podle ministra se tato revize podpory v nezaměstnanosti přidá během podzimu k novele zákoníku práce v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost je pak od ledna 2026.

Generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof zároveň vypíchl některé trendy, které z analýzy výplat lidí, kteří prošli podporou v nezaměstnanosti, lze vyčíst.

„Hlavní trend je jasný, když jdou lidé na trh práce tak si najdou lepší uplatnění, než měli předtím,“ říká Daniel Krištof.

Z dat je podle něj také vidět, že ženy si spíš bojí říct o navýšení výplat. „A nový zaměstnavatel je ocení víc. V obou kategoriích (jak u výpovědí, tak dohod, pozn. red.) mají nárůst vyšší, než muži,“ zmiňuje šéf Úřadu práce.

Vysvětluje i jistou nelogičnost v datech – tedy že lidé, kteří jsou propuštění si finančně polepší více než ti, kteří odchází sami nebo dohodou. „Je to kvůli tomu, že mají vyšší rezervu, dostanou odstupné a mají vyšší podporu. Mají tak i větší komfort najít si lepší práci,“ tvrdí Daniel Krištof.

Podle šéfa Úřadu práce může změna podpory v nezaměstnanosti přispět i k vyššímu tlaku pracovníků na růst výplat u stávajícího zaměstnavatele.

Na úpravě podpory v nezaměstnanosti se podílel i Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele v Institutu pro demokratickou a ekonomickou analýzu a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career, pod který spadá i portál s nabídkami práce Jobs.cz.

Filip Pertold vyzdvihuje, že změna ve výsledku pomáhá i zaměstnavatelům. „Firmy mají problém najít správné lidi. Pokud to nezměníme, budeme mít špatné lidi na špatných pozicích,“ říká k aktuální strnulosti trhu práce.

Zároveň zástupce ředitele namodeloval, že pokud by se podařilo změnou přimět 100 tisíc lidí ročně ke změně práce, bude to pro stát znamenat o šest miliard korun více. Aktuálně se přitom výdaje na podporu v nezaměstnanosti pohybují kolem 10,5 miliardy korun, a změna bude znamenat růst o 2,4 miliardy korun.

Analytik Dombrovský zase přirovnává podporu v nezaměstnanosti k povinnému ručení u auta. Pracovníci si ho platí, ovšem z dat je vidět, že se zdráhají pojistku vybrat. V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti vybralo 25,8 miliard korun a výdaje byly 23,6 miliard korun.

„Pořád čelíme stigmatizaci lidí, kteří prochází krátkodobou nezaměstnaností. Je to dlouhodobé dědictví z doby komunismu. Zatímco v konkurenceschopných zemích člověk, který prochází změnou práce a díky tomu dosáhne na lepší uplatnění, tak je přínosem pro společnost,“ poznamenává Tomáš Dombrovský s tím, že i chvilkové nezaměstnání je vnímáno jako příživnictví.

Propojená data České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce mluví jasně: v Česku se finančně vyplácí změnit práci. A to ve všech relevantních věkových skupinách.

Například: Čtyřicetiletý muž, který dostal výpověď si typicky v následující práci finančně polepší o 11 procent. Pokud odejde dohodou, tak si polepší o pět procent.

Celkově si muži finančně polepší při výpovědi o osm procent, a šest procent pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy si při změně zaměstnání finančně polepší ještě víc, celkově až o 10 procent při výpovědi.

Analýza se přitom opírá o robustní základnu dat od téměř 62 tisíc lidi, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti.

Ve zkratce: aktuálně platí, že první dva měsíce nezaměstnaný dostává 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, další dva měsíce 50 procent a zbylé podpůrčí období, které se odvíjí podle věku, 45 procent. Zároveň platí finanční strop 24 608 korun, který vychází z průměrné mzdy. A ke všemu lidé, kteří odejdou ze zaměstnání z vlastní vůle nebo dohodou, dostávají po celou dobu jen 45 procent.

Nově má podpora v nezaměstnanosti vzrůst v prvním období na 80 procent, v druhém zůstat na 50 procentech a ve třetím klesnout na 40 procent.

Zároveň roste i maximální výše podpory – nově to má být až 80 procent průměrné mzdy – tedy v letošním roce až 33 942 korun.

Novinkou je i vyšší motivace k rekvalifikaci. Pokud se příjemce podpory v nezaměstnanosti začne rekvalifikovat, stoupne mu opět podpora na 80 procent.

Neskrývaným účelem připravované změny je rozhýbat trh práce a vyslat zprávu, aby Češi byli sebevědomější pracovníci, kteří se nebojí měnit zaměstnání.

„Vytváříme daleko lepší podmínky proto, aby lidé měli odvahu se sebevzdělávat, rekvalifikovat a hledat si novou lepší pozici a zvyšovat svoje příjmy a v neposlední řadě zvyšovat příjmy pro stát jako celek,“ shrnul to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s dovětkem, že český trhy je zatím poměrně strnulý.

Podle ministra se tato revize podpory v nezaměstnanosti přidá během podzimu k novele zákoníku práce v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost je pak od ledna 2026.

Generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof zároveň vypíchl některé trendy, které z analýzy výplat lidí, kteří prošli podporou v nezaměstnanosti, lze vyčíst.

„Hlavní trend je jasný, když jdou lidé na trh práce tak si najdou lepší uplatnění, než měli předtím,“ říká Daniel Krištof.

Z dat je podle něj také vidět, že ženy si spíš bojí říct o navýšení výplat. „A nový zaměstnavatel je ocení víc. V obou kategoriích (jak u výpovědí, tak dohod, pozn. red.) mají nárůst vyšší, než muži,“ zmiňuje šéf Úřadu práce.

Vysvětluje i jistou nelogičnost v datech – tedy že lidé, kteří jsou propuštění si finančně polepší více než ti, kteří odchází sami nebo dohodou. „Je to kvůli tomu, že mají vyšší rezervu, dostanou odstupné a mají vyšší podporu. Mají tak i větší komfort najít si lepší práci,“ tvrdí Daniel Krištof.

Podle šéfa Úřadu práce může změna podpory v nezaměstnanosti přispět i k vyššímu tlaku pracovníků na růst výplat u stávajícího zaměstnavatele.

Na úpravě podpory v nezaměstnanosti se podílel i Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele v Institutu pro demokratickou a ekonomickou analýzu a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career, pod který spadá i portál s nabídkami práce Jobs.cz.

Filip Pertold vyzdvihuje, že změna ve výsledku pomáhá i zaměstnavatelům. „Firmy mají problém najít správné lidi. Pokud to nezměníme, budeme mít špatné lidi na špatných pozicích,“ říká k aktuální strnulosti trhu práce.

Zároveň zástupce ředitele namodeloval, že pokud by se podařilo změnou přimět 100 tisíc lidí ročně ke změně práce, bude to pro stát znamenat o šest miliard korun více. Aktuálně se přitom výdaje na podporu v nezaměstnanosti pohybují kolem 10,5 miliardy korun, a změna bude znamenat růst o 2,4 miliardy korun.

Analytik Dombrovský zase přirovnává podporu v nezaměstnanosti k povinnému ručení u auta. Pracovníci si ho platí, ovšem z dat je vidět, že se zdráhají pojistku vybrat. V roce 2023 se na státní politiku zaměstnanosti vybralo 25,8 miliard korun a výdaje byly 23,6 miliard korun.

„Pořád čelíme stigmatizaci lidí, kteří prochází krátkodobou nezaměstnaností. Je to dlouhodobé dědictví z doby komunismu. Zatímco v konkurenceschopných zemích člověk, který prochází změnou práce a díky tomu dosáhne na lepší uplatnění, tak je přínosem pro společnost,“ poznamenává Tomáš Dombrovský s tím, že i chvilkové nezaměstnání je vnímáno jako příživnictví.