Ne v bytech, ani domech, ale na ubytovnách určených spíše pro nájemní pracovníky a ke krátkodobějšímu pobytu si v Česku udělalo domov celkově 19 600 osob. Z toho dlouhodobě 3000 dětí do osmnácti let a 2500 seniorů nad 65 let, které lze souhrnně označit za zranitelné osoby.

Nová data jsou součástí nové Zprávy o vyloučení z bydlení 2024, kterou sepsala iniciativa Za bydlení společně s Ostravskou univerzitou. Vychází přitom z květnového počtu lidí čerpajících dávku v hmotné nouzi jako doplatek na bydlení a žijících v ubytovnách. Data jsou dopočítána na základě plošných statistik.

„Ne všechny osoby, které jsou na ubytovnách, čerpají doplatek. Proto je to odhad, ale přesný, protože vychází i z velkého Sčítání lidu, díky kterému víme, kolik lidí na ubytovnách dávku pobírá. Je to u jednotlivců polovina a u rodin tři čtvrtiny,“ vysvětluje autor zprávy Jan Klusáček. Další mohou pobírat invalidní důchod, nebo pracují a nejsou v hmotné nouzi.

Z dat také vyplývá, že zranitelné osoby na ubytovnách mají tendenci tam žít delší dobu. Zatímco v průměru 8 z 10 osob žije na aktuální ubytovně déle než rok, u dětí tento podíl roste na 90 procent a u seniorů dokonce na 93 procent.

Podle zprávy se tak dočasné ubytování pro pracovníky stalo pro některé rodiny s dětmi nebo seniory, kteří přišli o svůj domov, náhradou za standardní bydlení.

Data o lidech žijících na ubytovnách jsou rozpadlá i na úroveň krajů. Celkově nejvíc osob na ubytovnách žije ve Středočeském kraji, který je zároveň se svými 1 455 940 obyvateli nejlidnatějším krajem. Stejně tak v prstenci kolem Prahy žije na ubytovnách i nejvíce dětí a seniorů.

„Není to překvapivé s ohledem na to, že v řadě měst ve Středočeském kraji, například v Kladně, Příbrami, Kolíně a dalších, došlo v posledních 20 letech k rozvoji byznysu s chudobou, který má podobu právě poskytování dlouhodobého ubytování lidem vylučovaným z běžného bydlení,“ konstatuje Zpráva o vyloučení z bydlení.

Větší vhled do dat ovšem odhaluje další ne zcela očividná prvenství. V Libereckém kraji žije podle odhadů na ubytovnách 800 osob, jenomže podíl seniorů a dětí je nejvyšší: 40 procent.

„Máme ve zprávě popsaný Jablonec, kde se největší ubytovna v posledních letech přeorientovala z agenturních pracovníků na rodiny v bytové nouzi. To může být ten důvod,“ komentuje údaj Jan Klusáček.

Podobně ovšem při přepočtu na obyvatele vynikne i počet lidí žijících trvale na ubytovně v Karlovarském kraji. Zatím co ve Středočeském kraji trvale žijí na ubytovně dva lidé z tisíce, tak v Karlovarském kraji téměř pět a půl.

Dlouhodobé žití na ubytovně je jen jednou z forem takzvané bytové nouze. Celkově podle Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2024 je v bytové nouzi 160 900 osob. Nejčastěji 37 500 osob žije v přelidněném bytě, kde na jednu osobu připadá méně než osm metrů čtverečních bytové plochy.

Do bytové nouze jsou ale započítávaní například i lidé aktuálně pobývající ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách – v úvahu se ovšem berou jen ti, kteří se nemají po propuštění kam vrátit.

Ne v bytech, ani domech, ale na ubytovnách určených spíše pro nájemní pracovníky a ke krátkodobějšímu pobytu si v Česku udělalo domov celkově 19 600 osob. Z toho dlouhodobě 3000 dětí do osmnácti let a 2500 seniorů nad 65 let, které lze souhrnně označit za zranitelné osoby.

Nová data jsou součástí nové Zprávy o vyloučení z bydlení 2024, kterou sepsala iniciativa Za bydlení společně s Ostravskou univerzitou. Vychází přitom z květnového počtu lidí čerpajících dávku v hmotné nouzi jako doplatek na bydlení a žijících v ubytovnách. Data jsou dopočítána na základě plošných statistik.

„Ne všechny osoby, které jsou na ubytovnách, čerpají doplatek. Proto je to odhad, ale přesný, protože vychází i z velkého Sčítání lidu, díky kterému víme, kolik lidí na ubytovnách dávku pobírá. Je to u jednotlivců polovina a u rodin tři čtvrtiny,“ vysvětluje autor zprávy Jan Klusáček. Další mohou pobírat invalidní důchod, nebo pracují a nejsou v hmotné nouzi.

Z dat také vyplývá, že zranitelné osoby na ubytovnách mají tendenci tam žít delší dobu. Zatímco v průměru 8 z 10 osob žije na aktuální ubytovně déle než rok, u dětí tento podíl roste na 90 procent a u seniorů dokonce na 93 procent.

Podle zprávy se tak dočasné ubytování pro pracovníky stalo pro některé rodiny s dětmi nebo seniory, kteří přišli o svůj domov, náhradou za standardní bydlení.

Data o lidech žijících na ubytovnách jsou rozpadlá i na úroveň krajů. Celkově nejvíc osob na ubytovnách žije ve Středočeském kraji, který je zároveň se svými 1 455 940 obyvateli nejlidnatějším krajem. Stejně tak v prstenci kolem Prahy žije na ubytovnách i nejvíce dětí a seniorů.

„Není to překvapivé s ohledem na to, že v řadě měst ve Středočeském kraji, například v Kladně, Příbrami, Kolíně a dalších, došlo v posledních 20 letech k rozvoji byznysu s chudobou, který má podobu právě poskytování dlouhodobého ubytování lidem vylučovaným z běžného bydlení,“ konstatuje Zpráva o vyloučení z bydlení.

Větší vhled do dat ovšem odhaluje další ne zcela očividná prvenství. V Libereckém kraji žije podle odhadů na ubytovnách 800 osob, jenomže podíl seniorů a dětí je nejvyšší: 40 procent.

„Máme ve zprávě popsaný Jablonec, kde se největší ubytovna v posledních letech přeorientovala z agenturních pracovníků na rodiny v bytové nouzi. To může být ten důvod,“ komentuje údaj Jan Klusáček.

Podobně ovšem při přepočtu na obyvatele vynikne i počet lidí žijících trvale na ubytovně v Karlovarském kraji. Zatím co ve Středočeském kraji trvale žijí na ubytovně dva lidé z tisíce, tak v Karlovarském kraji téměř pět a půl.

Dlouhodobé žití na ubytovně je jen jednou z forem takzvané bytové nouze. Celkově podle Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2024 je v bytové nouzi 160 900 osob. Nejčastěji 37 500 osob žije v přelidněném bytě, kde na jednu osobu připadá méně než osm metrů čtverečních bytové plochy.

Do bytové nouze jsou ale započítávaní například i lidé aktuálně pobývající ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách – v úvahu se ovšem berou jen ti, kteří se nemají po propuštění kam vrátit.