Úřady práce vyplatily dosud obětem povodní mimořádnou pomoc za 359 milionů korun. Novinářům to ve čtvrtek řekl ředitel pražského krajského úřadu práce Matěj Novák.

„Ke včerejšku (k 9. říjnu) bylo na dávce mimořádné okamžité pomoci přiznáno 359 milionů korun. Žádostí bylo 7727. Celkové množství vyplacených peněz činí ale 399 milionů korun. Těch dalších 40 milionů korun je další mimořádná pomoc lidem v hmotné nouzi,“ uvedl Novák.

Mimořádná okamžitá pomoc od státu patří mezi dávky hmotné nouze. Úřad posuzuje příjem a situaci domácnosti žadatele. Tentokrát si ale o podporu na překonání následků povodně mohli požádat všichni zaplavení. Po přírodních pohromách, haváriích či požárech mohou lidé získat od státu až 72 900 korun, tedy až patnáctinásobek životního minima.

„Průměrná vyplacená částka činí přes 30 000 korun. Na Moravě v místech, kde voda stoupala, je nižší. Tam, kde voda protekla, je podpora vyšší. Škody jsou tam závažnější,“ přiblížil generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof.

Oběti povodně, které jsou v hmotné nouzi, mohou pak dostat i další mimořádnou podporu. Úřad práce jim může poskytnout peníze na pokrytí nezbytných jednorázových výdajů, a to třeba na náhradní ubytování. Uhradit jim může případně až celou cenu. Dávku je možné obdržet i na pořízení vybavení zaplavené domácnosti či na nákup spotřebičů. V kalendářním roce to může být až desetinásobek životního minima, tedy 48.600 korun. Úředníci převzali 2520 žádostí o tyto dvě podpory, vyplatili zatím 40 milionů korun. Podle Krištofa řada zaplavených v hmotné nouzi neví, že může po obdržení první mimořádné dávky získat ještě další pomoc.

Generální ředitel uvedl, že úředníci řešili už i případy podvodů. „Fotky praček vidíme někde víckrát. Jsou lokality, kde podvodů bylo víc a kde se klienti dožadovali maximální výše dávky, i když na ni neměli nárok,“ popsal šéf úřadu. Podle něj ale zneužívání peněz od státu nehrozí. Mimořádná pomoc se vyplácí ve spolupráci s radnicí a se starosty, kteří situaci zaplavených obyvatel znají.

Úřad práce se snažil zmapovat rozsah škod, které žadatelé o pomoc při záplavách utrpěli. Provedl průzkum mezi 1625 příjemci mimořádné dávky. Z nich 45 procent byli zaměstnanci, 38 procent lidé v důchodu, osm procent podnikatelé a živnostníci a desetina nezaměstnaní či rodiče na rodičovské. Čtyři procenta zaměstnanců řekla, že jejich zaměstnatele velká voda zasáhla natolik, že se nemohou v brzké době vrátit do práce. Podnikání či živnost muselo kvůli následkům přerušit a v dohledné době ji neobnoví 12 procent živnostníků a podnikatelů. Čtyři procenta lidí přišla o bydlení, dvě pětiny musí před návratem domů udělat rekonstrukci.

Úřady práce vyplatily dosud obětem povodní mimořádnou pomoc za 359 milionů korun. Novinářům to ve čtvrtek řekl ředitel pražského krajského úřadu práce Matěj Novák.

„Ke včerejšku (k 9. říjnu) bylo na dávce mimořádné okamžité pomoci přiznáno 359 milionů korun. Žádostí bylo 7727. Celkové množství vyplacených peněz činí ale 399 milionů korun. Těch dalších 40 milionů korun je další mimořádná pomoc lidem v hmotné nouzi,“ uvedl Novák.

Mimořádná okamžitá pomoc od státu patří mezi dávky hmotné nouze. Úřad posuzuje příjem a situaci domácnosti žadatele. Tentokrát si ale o podporu na překonání následků povodně mohli požádat všichni zaplavení. Po přírodních pohromách, haváriích či požárech mohou lidé získat od státu až 72 900 korun, tedy až patnáctinásobek životního minima.

„Průměrná vyplacená částka činí přes 30 000 korun. Na Moravě v místech, kde voda stoupala, je nižší. Tam, kde voda protekla, je podpora vyšší. Škody jsou tam závažnější,“ přiblížil generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof.

Oběti povodně, které jsou v hmotné nouzi, mohou pak dostat i další mimořádnou podporu. Úřad práce jim může poskytnout peníze na pokrytí nezbytných jednorázových výdajů, a to třeba na náhradní ubytování. Uhradit jim může případně až celou cenu. Dávku je možné obdržet i na pořízení vybavení zaplavené domácnosti či na nákup spotřebičů. V kalendářním roce to může být až desetinásobek životního minima, tedy 48.600 korun. Úředníci převzali 2520 žádostí o tyto dvě podpory, vyplatili zatím 40 milionů korun. Podle Krištofa řada zaplavených v hmotné nouzi neví, že může po obdržení první mimořádné dávky získat ještě další pomoc.

Generální ředitel uvedl, že úředníci řešili už i případy podvodů. „Fotky praček vidíme někde víckrát. Jsou lokality, kde podvodů bylo víc a kde se klienti dožadovali maximální výše dávky, i když na ni neměli nárok,“ popsal šéf úřadu. Podle něj ale zneužívání peněz od státu nehrozí. Mimořádná pomoc se vyplácí ve spolupráci s radnicí a se starosty, kteří situaci zaplavených obyvatel znají.

Úřad práce se snažil zmapovat rozsah škod, které žadatelé o pomoc při záplavách utrpěli. Provedl průzkum mezi 1625 příjemci mimořádné dávky. Z nich 45 procent byli zaměstnanci, 38 procent lidé v důchodu, osm procent podnikatelé a živnostníci a desetina nezaměstnaní či rodiče na rodičovské. Čtyři procenta zaměstnanců řekla, že jejich zaměstnatele velká voda zasáhla natolik, že se nemohou v brzké době vrátit do práce. Podnikání či živnost muselo kvůli následkům přerušit a v dohledné době ji neobnoví 12 procent živnostníků a podnikatelů. Čtyři procenta lidí přišla o bydlení, dvě pětiny musí před návratem domů udělat rekonstrukci.