Pokud kabinet pošle novelu o povinném zálohování PET lahví a plechovek do legislativního procesu a Sněmovna mu nakonec dá zelenou, od roku 2026 se za PET lahve a hliníkové plechovky bude vybírat čtyřkorunová vratná záloha. Ovšem jen za ty, které budou neponičené, nesešlapané. Pouze takové vykoupí zpět všechny obchody s plochou nad 50 čtverečních metrů, čerpací pumpy i kurýři e-shopů.

Proti plánu se nyní sborově ozvala města a obce, Hospodářská komora a další instituce, které žádají, aby byl zastaven. Obracejí se přímo na premiéra Petra Fialu (ODS).

Ačkoli podle průzkumů veřejného mínění odhozené PET lahve a plechovky na volných prostranstvích trápí většinu Čechů a zálohování nepovažují za nepřekonatelnou překážku, pro města, obce, kraje i podnikatelské a zaměstnavatelské organizace je současná podoba návrhu novely nepřijatelná.

„Žádáme Vás, aby novela obalového zákona byla zastavena na úrovni vlády a byla vrácena Ministerstvu životního prostředí,“ shodují se ve společném dopise premiérovi, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Novela jde podle nich zcela proti zájmu občanů, obcí i měst.

Důvody, proč žádají vládní červenou, shrnují do celkem jedenácti bodů. V prvé řadě připomínají, že vláda se ve svém programovém prohlášení nezavázala k přijetí povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, pouze slíbila, že danou věc bude analyzovat.

Pokud by novela legislativním procesem prošla, poškodila by podle protestujících občany, obce a města.

„Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci, je ale zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží,“ tvrdí v dopise.

Podle obcí může povinné zálohování narušit i dosavadní systémy tříděného sběru a komunálních odpadů. Některé obce totiž třídění odpadů často provozují jako vlastní byznys a nově jim hrozí, že o dvě cenné suroviny – PET a hliník – přijdou. U plastů se často argumentuje také tím, že systém žlutých popelnic dnes už funguje dobře, byť PET lahve se v nich často špiní a nelze je už vracet do potravinářství.

Hospodářská komora dokonce označila Ministerstvem životního prostředí navrhovaný systém za návrh z osmdesátých let minulého století.

Jak si vláda ve čtvrtek s novelou poradí, není zatím jisté. Pro novelu naladění lidovci, jejichž ministr Petr Hladík je pod návrhem podepsán, nemají u svých koaličních partnerů jasnou podporu. Proti zálohování vystupují často členové STAN, kteří tvoří místní samosprávy, fanoušky nemá ani mezi ODS. To mimochodem dokazuje i podpis vlivného člena strany, hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby, který za Asociaci krajů rovněž žádá premiéra o stopku.

Naopak Hladíkův resort argumentuje tím, že úprava je nutná pro splnění evropských cílů a pro přechod k cirkulární ekonomice. Bez této změny hrozí, že Česko nebude schopné splnit své závazky vůči EU a může čelit sankcím.

Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. V případě, že Česká republika těchto cílů nedosáhne, bude povinna zavést zálohový systém. V současné době se Česko pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek.

Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 18 miliard kusů PET lahví a osm miliard plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl resort.

Ministr Hladík také uvádí, že zálohování  je trendem v okolních zemích. Funguje už v 16 zemích Evropy, například v Německu nebo na Slovensku, kde se podle ministra ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí. V Rakousku a Polsku začne zálohování platit od ledna 2025.

Pokud kabinet pošle novelu o povinném zálohování PET lahví a plechovek do legislativního procesu a Sněmovna mu nakonec dá zelenou, od roku 2026 se za PET lahve a hliníkové plechovky bude vybírat čtyřkorunová vratná záloha. Ovšem jen za ty, které budou neponičené, nesešlapané. Pouze takové vykoupí zpět všechny obchody s plochou nad 50 čtverečních metrů, čerpací pumpy i kurýři e-shopů.

Proti plánu se nyní sborově ozvala města a obce, Hospodářská komora a další instituce, které žádají, aby byl zastaven. Obracejí se přímo na premiéra Petra Fialu (ODS).

Ačkoli podle průzkumů veřejného mínění odhozené PET lahve a plechovky na volných prostranstvích trápí většinu Čechů a zálohování nepovažují za nepřekonatelnou překážku, pro města, obce, kraje i podnikatelské a zaměstnavatelské organizace je současná podoba návrhu novely nepřijatelná.

„Žádáme Vás, aby novela obalového zákona byla zastavena na úrovni vlády a byla vrácena Ministerstvu životního prostředí,“ shodují se ve společném dopise premiérovi, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Novela jde podle nich zcela proti zájmu občanů, obcí i měst.

Důvody, proč žádají vládní červenou, shrnují do celkem jedenácti bodů. V prvé řadě připomínají, že vláda se ve svém programovém prohlášení nezavázala k přijetí povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, pouze slíbila, že danou věc bude analyzovat.

Pokud by novela legislativním procesem prošla, poškodila by podle protestujících občany, obce a města.

„Předkladatel tvrdí, že náklady systému ponesou výrobci, je ale zcela evidentní, že výrobci nebudou kvůli zálohovému systému snižovat své marže, zisk ani své dividendy. Vysoké náklady tohoto nového systému se přenesou na zákazníka a ve svém důsledku povedou k dalšímu nárůstu cen potravin a spotřebního zboží,“ tvrdí v dopise.

Podle obcí může povinné zálohování narušit i dosavadní systémy tříděného sběru a komunálních odpadů. Některé obce totiž třídění odpadů často provozují jako vlastní byznys a nově jim hrozí, že o dvě cenné suroviny – PET a hliník – přijdou. U plastů se často argumentuje také tím, že systém žlutých popelnic dnes už funguje dobře, byť PET lahve se v nich často špiní a nelze je už vracet do potravinářství.

Hospodářská komora dokonce označila Ministerstvem životního prostředí navrhovaný systém za návrh z osmdesátých let minulého století.

Jak si vláda ve čtvrtek s novelou poradí, není zatím jisté. Pro novelu naladění lidovci, jejichž ministr Petr Hladík je pod návrhem podepsán, nemají u svých koaličních partnerů jasnou podporu. Proti zálohování vystupují často členové STAN, kteří tvoří místní samosprávy, fanoušky nemá ani mezi ODS. To mimochodem dokazuje i podpis vlivného člena strany, hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby, který za Asociaci krajů rovněž žádá premiéra o stopku.

Naopak Hladíkův resort argumentuje tím, že úprava je nutná pro splnění evropských cílů a pro přechod k cirkulární ekonomice. Bez této změny hrozí, že Česko nebude schopné splnit své závazky vůči EU a může čelit sankcím.

Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. V případě, že Česká republika těchto cílů nedosáhne, bude povinna zavést zálohový systém. V současné době se Česko pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek.

Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 18 miliard kusů PET lahví a osm miliard plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl resort.

Ministr Hladík také uvádí, že zálohování  je trendem v okolních zemích. Funguje už v 16 zemích Evropy, například v Německu nebo na Slovensku, kde se podle ministra ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí. V Rakousku a Polsku začne zálohování platit od ledna 2025.