Ve vládním hnutí STAN probíhá debata ohledně zvyšování daní. Je opatrná a neviditelná, protože všichni si uvědomují, že v Česku je něco takového tabu –⁠⁠⁠ zvlášť rok před sněmovními volbami.

„S postupem času se ukazuje, že český rozpočet se dnes snaží vyřešit neřešitelnou rovnici –⁠⁠⁠ snižovat deficit až k nule, udržet výši výdajů a případně je zvýšit k nezbytné podpoře ekonomického růstu, a při tom všem nezvyšovat vyšším zdaněním rozpočtové příjmy,“ argumentuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN. „Není potřeba odborné ekonomické zkušenosti ke zjištění, že to nemůže vycházet,“ dodává.

Starostové jsou prostě přesvědčeni, že jinak není možné dosáhnout dvou velkých cílů. Tedy zlikvidovat každoroční obří deficity státního rozpočtu a zároveň zaplatit ohromné investice do modernizace země, transformace energetiky i ekonomiky.

„Je logické, že ten současný rozsah státu se současnými daněmi není možné dlouhodobě ufinancovat. Možná jen tehdy, když budeme mít každoroční pěti nebo šestiprocentní hospodářský růst. Jinak to reálně není možné,“ říká první místopředseda STAN a ekonomický expert hnutí Lukáš Vlček.

Ten se brzy pravděpodobně stane členem vlády, Starostové ho už nominovali na post ministra průmyslu poté, co Jozef Síkela odejde do Bruselu dělat eurokomisaře. Zvyšování daní odmítá hlavní síla v koalici Spolu, tedy ODS, která místo toho mluví o zeštíhlení tučného státu.

„Škrtáním lze podle nás ušetřit desítky miliard korun, ale rozhodně ne stovky. Nejde to, pokud je v naší společnosti shoda na rozsahu státu, který chceme zachovat –⁠⁠⁠ jako je třeba dostupnost zdravotnictví, bezplatné školství, úroveň sociálních služeb, policie, hasičů, “ říká Vlček.

Starostové si uvědomují, že mluvit o vyšších daních rok před volbami je riskantní. Také jejich zvyšování teď neplánují. Jen prý chtějí rozpoutat vážnou debatu, jak dál pokračovat se snižováním schodků a zároveň růstem investic do stavby dálnic, vysokorychlostních železnic, armády nebo energetiky.

„Samozřejmě se chceme primárně zaměřit na hospodářský růst, který nám generuje nové příjmy bez zvyšování daní,“ říká Vlček. Ale zároveň se nebojíme položit otázku, která je pro ostatní tabu –⁠⁠⁠ jestli je daňový systém efektivně nastaven.“

Jaké daně konkrétně by Starostové zvyšovali? Mluví o dvou směrech. První jsou zaměstnanci. U jejich daně z příjmu fyzických osob, které se výrazně snížily zrušením superhrubé mzdy v roce 2020, prosazují více progrese. Tedy aby víc lidé s vyššími příjmy odváděli vyšší sazbu daně.

Druhým směrem jsou spotřební daně u neřestí, jako je alkohol a další zdraví poškozující návykové látky. „Navíc tu máme mnoho erudovaných studií, kdy vidíme náklady zdravotního a sociálního systému na léčbu těchto lidí, které převyšují příjmy, které nám plynou ze spotřeby alkoholu nebo cigaret,“ argumentuje Vlček.

Velmi podobné řešení jako hnutí STAN už marně navrhovali kabinetu Petra Fialy (ODS) experti z Národní rozpočtové rady vlády (NERV). Kromě rušení mnoha daňových výjimek žádali právě zvýšení zdanění příjmů fyzických osob a také revizi sazeb spotřební daně.

NERV si ve své závěrečné zprávě neodpustila poznámku, že díru v rozpočtu udělalo právě obrovské snížení výběru daní po roce 2020, jež tehdy společně prosadili ANO, ODS a SPD. „To zásadním způsobem přispělo k problému se strukturálním deficitem státního rozpočtu,“ stojí ve zprávě NERV.

A co na plány Starostů říkají ostatní vládní strany? Nejvíc pochopení nacházejí u lidovců, kteří dlouhodobě také prosazují progresivní zdanění fyzických osob jako výraz solidarity velmi bohatých lidí.

„V budoucnu by se opravdu měl změnit celý daňový systém, je na čase se o tom pobavit. Vidím to jako výzvu spíše až pro budoucí vládní období. Teď to nešlo, protože jsme čelili velkým problémům. Doznívala covidová krize a k tomu do všeho zasáhla válka na Ukrajině,“ říká poslanec a ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.

Naopak šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si do Starostů rýpla: „Zrovna ministři za STAN vyvíjejí malou snahu řešit výdaje svých resortů, reformovat oblasti, které pod ně spadají, tudíž vnímáme prostor pro zlepšení v této oblasti. Tomu by měla být věnována pozornost na prvním místě, ne zvýšení zdanění fyzických osob.“

Jisté je, že úvahy Starostů nelze prosadit ve zbývajícím roce vládnutí. Premiér Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba z ODS) opakovaně říkají, že vláda zásadní daňové změny bude dělat jen jednou za volební období –⁠⁠⁠ kvůli předvídatelnosti. A ty už má za sebou v takzvaném konsolidačním balíčku.

Ve vládním hnutí STAN probíhá debata ohledně zvyšování daní. Je opatrná a neviditelná, protože všichni si uvědomují, že v Česku je něco takového tabu –⁠⁠⁠ zvlášť rok před sněmovními volbami.

„S postupem času se ukazuje, že český rozpočet se dnes snaží vyřešit neřešitelnou rovnici –⁠⁠⁠ snižovat deficit až k nule, udržet výši výdajů a případně je zvýšit k nezbytné podpoře ekonomického růstu, a při tom všem nezvyšovat vyšším zdaněním rozpočtové příjmy,“ argumentuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN. „Není potřeba odborné ekonomické zkušenosti ke zjištění, že to nemůže vycházet,“ dodává.

Starostové jsou prostě přesvědčeni, že jinak není možné dosáhnout dvou velkých cílů. Tedy zlikvidovat každoroční obří deficity státního rozpočtu a zároveň zaplatit ohromné investice do modernizace země, transformace energetiky i ekonomiky.

„Je logické, že ten současný rozsah státu se současnými daněmi není možné dlouhodobě ufinancovat. Možná jen tehdy, když budeme mít každoroční pěti nebo šestiprocentní hospodářský růst. Jinak to reálně není možné,“ říká první místopředseda STAN a ekonomický expert hnutí Lukáš Vlček.

Ten se brzy pravděpodobně stane členem vlády, Starostové ho už nominovali na post ministra průmyslu poté, co Jozef Síkela odejde do Bruselu dělat eurokomisaře. Zvyšování daní odmítá hlavní síla v koalici Spolu, tedy ODS, která místo toho mluví o zeštíhlení tučného státu.

„Škrtáním lze podle nás ušetřit desítky miliard korun, ale rozhodně ne stovky. Nejde to, pokud je v naší společnosti shoda na rozsahu státu, který chceme zachovat –⁠⁠⁠ jako je třeba dostupnost zdravotnictví, bezplatné školství, úroveň sociálních služeb, policie, hasičů, “ říká Vlček.

Starostové si uvědomují, že mluvit o vyšších daních rok před volbami je riskantní. Také jejich zvyšování teď neplánují. Jen prý chtějí rozpoutat vážnou debatu, jak dál pokračovat se snižováním schodků a zároveň růstem investic do stavby dálnic, vysokorychlostních železnic, armády nebo energetiky.

„Samozřejmě se chceme primárně zaměřit na hospodářský růst, který nám generuje nové příjmy bez zvyšování daní,“ říká Vlček. Ale zároveň se nebojíme položit otázku, která je pro ostatní tabu –⁠⁠⁠ jestli je daňový systém efektivně nastaven.“

Jaké daně konkrétně by Starostové zvyšovali? Mluví o dvou směrech. První jsou zaměstnanci. U jejich daně z příjmu fyzických osob, které se výrazně snížily zrušením superhrubé mzdy v roce 2020, prosazují více progrese. Tedy aby víc lidé s vyššími příjmy odváděli vyšší sazbu daně.

Druhým směrem jsou spotřební daně u neřestí, jako je alkohol a další zdraví poškozující návykové látky. „Navíc tu máme mnoho erudovaných studií, kdy vidíme náklady zdravotního a sociálního systému na léčbu těchto lidí, které převyšují příjmy, které nám plynou ze spotřeby alkoholu nebo cigaret,“ argumentuje Vlček.

Velmi podobné řešení jako hnutí STAN už marně navrhovali kabinetu Petra Fialy (ODS) experti z Národní rozpočtové rady vlády (NERV). Kromě rušení mnoha daňových výjimek žádali právě zvýšení zdanění příjmů fyzických osob a také revizi sazeb spotřební daně.

NERV si ve své závěrečné zprávě neodpustila poznámku, že díru v rozpočtu udělalo právě obrovské snížení výběru daní po roce 2020, jež tehdy společně prosadili ANO, ODS a SPD. „To zásadním způsobem přispělo k problému se strukturálním deficitem státního rozpočtu,“ stojí ve zprávě NERV.

A co na plány Starostů říkají ostatní vládní strany? Nejvíc pochopení nacházejí u lidovců, kteří dlouhodobě také prosazují progresivní zdanění fyzických osob jako výraz solidarity velmi bohatých lidí.

„V budoucnu by se opravdu měl změnit celý daňový systém, je na čase se o tom pobavit. Vidím to jako výzvu spíše až pro budoucí vládní období. Teď to nešlo, protože jsme čelili velkým problémům. Doznívala covidová krize a k tomu do všeho zasáhla válka na Ukrajině,“ říká poslanec a ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.

Naopak šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si do Starostů rýpla: „Zrovna ministři za STAN vyvíjejí malou snahu řešit výdaje svých resortů, reformovat oblasti, které pod ně spadají, tudíž vnímáme prostor pro zlepšení v této oblasti. Tomu by měla být věnována pozornost na prvním místě, ne zvýšení zdanění fyzických osob.“

Jisté je, že úvahy Starostů nelze prosadit ve zbývajícím roce vládnutí. Premiér Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba z ODS) opakovaně říkají, že vláda zásadní daňové změny bude dělat jen jednou za volební období –⁠⁠⁠ kvůli předvídatelnosti. A ty už má za sebou v takzvaném konsolidačním balíčku.