Dopředu bylo jasné, že nejvíc horko bude kolem státního rozpočtu na volební rok 2025. Ve středu ho v prvním čtení začne projednávat Poslanecká sněmovna. A kromě povinné opoziční kritiky z řad ANO, SPD a nově i od Pirátů mají k návrhu své připomínky i někteří vládní poslanci.

Jejich výhrady nejsou tak velké, že by snad rozpočet s deficitem 241 miliard korun zamítli, ale chtějí své námitky s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS ještě probrat.

Problém je v tom, že Stanjura automaticky počítá s legislativními změnami, které ještě nebyly schváleny.

„Obojí vidím jako problematické a budu předpokládat, že pan ministr Stanjura bude oba body ještě řešit a vhodné řešení nalezne,“ říká poslanec a ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. „Já bych pochopitelně raději pracoval s údaji, které odpovídají současnému stavu legislativy, protože rozpočtovou kredibilitu považuji za velmi důležitou,“ dodává poslanec TOP 09 Miloš Nový.

Druhá výhrada se týká kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kabinet počítá s tím, že nepedagogické pracovníky ve školách – kuchařky, uklízečky nebo údržbáře – budou od nového školního roku platit zřizovatelé. Tedy obce u základních škol a kraje u těch středních. Státní rozpočet s nimi už od září roku 2025 nepočítá.

„Na tomhle principu je všeobecná shoda, protože to bude fungovat rozhodně efektivněji. Problém ale je, že doposud není ani dohodnutý, natož schválený klíč, podle něhož se peníze na nepedagogické pracovníky přesunou na obce. A když tahle jistota chybí, těžko přesvědčíte starosty, aby s tím souhlasili,“ říká poslanec hnutí STAN Petr Gazdík, bývalý ministr školství.

Starostové už loni měli výhrady ke způsobu, jakým ministr Stanjura sestavuje rozpočet – že je málo transparentní a své záměry tlačí dost na sílu. Jenže na konci roku museli uznat, že mu plánovaná čísla vyšla.

„Přesto nám připadá nenáhodné, že obě nejistoty v rozpočtu na rok 2025 – školství a průmysl – jsou v gesci našich ministrů, což může ještě způsobit trable ve Sněmovně,“ říká anonymně jeden z poslanců z hnutí STAN.

Ministr financí své vládní partnery uklidňuje tím, že bagatelizuje rozsah nejistých čísel. „Na straně příjmů jde o 0,5 procenta, na straně výdajů o necelé jedno procento. To jsme schopni zvládnout, zatím se nám vždy podařilo udržet plánované schodky,“ říká Stanjura.

A tento jeho přístup hájí i premiér Petr Fiala (ODS).

Dopředu bylo jasné, že nejvíc horko bude kolem státního rozpočtu na volební rok 2025. Ve středu ho v prvním čtení začne projednávat Poslanecká sněmovna. A kromě povinné opoziční kritiky z řad ANO, SPD a nově i od Pirátů mají k návrhu své připomínky i někteří vládní poslanci.

Jejich výhrady nejsou tak velké, že by snad rozpočet s deficitem 241 miliard korun zamítli, ale chtějí své námitky s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS ještě probrat.

Problém je v tom, že Stanjura automaticky počítá s legislativními změnami, které ještě nebyly schváleny.

„Obojí vidím jako problematické a budu předpokládat, že pan ministr Stanjura bude oba body ještě řešit a vhodné řešení nalezne,“ říká poslanec a ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. „Já bych pochopitelně raději pracoval s údaji, které odpovídají současnému stavu legislativy, protože rozpočtovou kredibilitu považuji za velmi důležitou,“ dodává poslanec TOP 09 Miloš Nový.

Druhá výhrada se týká kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kabinet počítá s tím, že nepedagogické pracovníky ve školách – kuchařky, uklízečky nebo údržbáře – budou od nového školního roku platit zřizovatelé. Tedy obce u základních škol a kraje u těch středních. Státní rozpočet s nimi už od září roku 2025 nepočítá.

„Na tomhle principu je všeobecná shoda, protože to bude fungovat rozhodně efektivněji. Problém ale je, že doposud není ani dohodnutý, natož schválený klíč, podle něhož se peníze na nepedagogické pracovníky přesunou na obce. A když tahle jistota chybí, těžko přesvědčíte starosty, aby s tím souhlasili,“ říká poslanec hnutí STAN Petr Gazdík, bývalý ministr školství.

Starostové už loni měli výhrady ke způsobu, jakým ministr Stanjura sestavuje rozpočet – že je málo transparentní a své záměry tlačí dost na sílu. Jenže na konci roku museli uznat, že mu plánovaná čísla vyšla.

„Přesto nám připadá nenáhodné, že obě nejistoty v rozpočtu na rok 2025 – školství a průmysl – jsou v gesci našich ministrů, což může ještě způsobit trable ve Sněmovně,“ říká anonymně jeden z poslanců z hnutí STAN.

Ministr financí své vládní partnery uklidňuje tím, že bagatelizuje rozsah nejistých čísel. „Na straně příjmů jde o 0,5 procenta, na straně výdajů o necelé jedno procento. To jsme schopni zvládnout, zatím se nám vždy podařilo udržet plánované schodky,“ říká Stanjura.

A tento jeho přístup hájí i premiér Petr Fiala (ODS).